Může únik plynu mimo objekt, např. z plynovodu v ulici, vniknout do objektu a způsobit výbuch a požár?

Může únik plynu mimo objekt, např. z plynovodu v ulici, vniknout do objektu a způsobit výbuch a požár?

V období od roku 2004 došlo ke dvěma tragédiím v souvislosti s únikem a následným výbuchem zemního plynu, a to v Brně v červnu 2004 a v únoru 2006 v Praze. U obou byl příčinou zkrat podzemních úložných zařízení a následné propálení plynového potrubí.

Vyšetřováním bylo zjištěno, že tato poduliční zařízení jsou uložena prakticky v těsném dotyku s plynovým potrubím, mnohdy i v dotyku s již neprovozovanými zařízeními. Tím je vytvořeno vodivé propojení do míst značně vzdálených od lokality, v níž došlo k propálení plynovodu. Tento stav pak vylučuje účinnou prevenci havárií podzemních plynových rozvodů.

V této souvislosti je třeba připomenout, že v současnosti se distribuční rozvody plynu, a to jak nízkotlaké tak i středotlaké, provádějí prakticky pouze z plastových – PE potrubí. Problematika narušení těchto potrubí vlivem vytvoření oblouku mezi poduličními zařízeními a působením vzniklé taveniny je tak ještě mnohem závažnější.

Ke vzniku rizikových situací výrazně přispívá každý únik vody při poruše vodovodních systémů v místě vedení podzemních rozvodů. Unikající voda vyplavuje pískový zásyp -- výsledkem je vznik kaveren a následná změna prostorové konfigurace v zemi uložených  sítí (uložené kabely vlivem prohnutí dosednou na povrch plynovodu nebo jiného úložného zařízení). V kavernách se může hromadit plyn a pronikat odtud do dutých prostor pod úrovní terénu, zejména do sklepů objektů. Toto riziko hrozí tak i objektům, které nejsou připojeny k zásobování plynem.

Další příčinou může být i intenzivní doprava, která vytvářenou vibrací rovněž působí na prostorové uspořádání sítí technického vybavení, které dlouhodobým působením může rovněž vytvořit riziko přímého dotyku podzemních zařízení.

Rizika způsobující v zemi kontakt potrubí plynu s kabely

1. Únik vody z podzemních vodovodů 
   Vytvoření kaveren (dutých prostor) z důvodu vyplavování písku apod.
2. Intenzivní doprava
   Cyklické otřesy a dynamické namáhání vozovky způsobující změny v prostorovém  uspořádání uložení
3. Chybné uložení podzemních zařízení při výstavbě
   Nedodržení vzdáleností při křížení a souběhu vedení při pokládce

Vzhledem k povrchovým úpravám vozovek a chodníků, které jsou většinou z tvrdolitého asfaltu, je průnik plynu na povrch prakticky nemožný a dochází tak k jeho šíření v zemi podél uložených sítí, kanalizací, ale též i výše zmíněnými kavernami vytvořenými např. po úniku vody. Prakticky je tak možné, aby se únik plynu projevil na povrchu průnikem spárami, např. mezi obrubníkem a vozovkou, nebo ve spáře mezi chodníkem a objektem, ale zejména – což dokládá i zkušenost z nedávných tragédií – plyn proniká do  sklepů objektů neutěsněnými průchody v potrubí, kabelů a jinými otvory. Vlivem průchodu plynu zeminou dochází k adsorpci odorantu (zapáchající příměs přidaná do zemního plynu k jeho snadné identifikaci) a tím v počátcích úniku plynu i ke ztrátě charakteristického zápachu doprovázejícího únik zemního plynu.

Vzhledem k praktické nemožnosti identifikace těchto podzemních rizik je jediným preventivním řešením, které přichází v úvahu, trvalý monitoring těchto potencionálně ohrožených prostor zařízením pro detekci plynu, jehož varovná reakce bude nastavena na jednu desetinu spodní meze výbušnosti zemního plynu. Akustická a optická signalizace bude zavedena do prostor trvale sledovaných, např. vrátnice, stanoviště bezpečnostní služby apod. Tato signalizace může být též vyvedena u vchodu do příslušného objektu a doplněna nezbytnými informacemi o nutném okamžitém opatření pro řešení situace (viz obr. č. 6).

V současné době se zpracovává typové řešení na principu modulů, které bude zahrnovat veškeré v praxi se vyskytující varianty prostorového uspořádání podzemních vedení.