Zásady BOZP

Brousení nástroju

05.02.2004 | ZDROJ: CÚBP | AUTOR:

Vse o bezpecnosti práce pri brousení materiálu jak v prumyslu, tak v domácí dílne.

KLÍCOVÁ SLOVA: brousení

Brousení – proces obrábení, pri kterém dochází k záberu malých cástí obrábeného materiálu jednotlivými zrny brousícího nástroje.

Brousící materiály:

Pro ostrení je mozné pouzít radu ruzných brousících nástroju. Pro hrubé ostrení nebo pro ostrení ve výrobe se pouzívají brousící kotouce rotacních tvaru se strojním pohonem. Pro ostrení jemných nástroju je vhodné pouzít brousící kotouce s rucním pohonem. Pro obtahování ci rucní brousení se pouzívají obtahovací kameny nebo bloky, pro jemné obtahování pak brousící pilníky, pro lestení a lapování se pouzívají ruzné brousící a lestící pasty suché nebo tekuté, prípadne volné brusivo. V nekterých prípadech je mozné pouzít i brousící plátna, papíry nebo rouna. Vlastnosti nástroje urcuje predevsím kvalita brusiva, jeho tvrdost, houzevnatost, ostrost hran, trvanlivost hran, jemnost, homogenita atd. Podle puvodu se brusiva (brousící materiály) rozdelují na prírodní a umele vyrobená. K prírodním brousícím materiálum patrí pískovec (vhodné a pouzitelné kotouce do prumeru 300 mm pro brousení na rucních bruskách, poprípade kameny o plose 1 – 10 dm2), bridlice, chalcedon, smirek a prirozený korund a prírodní diamant (pouzívá se ve forme volného brusiva nebo v lestících a lapovacích pastách). Z umelých brousících materiálu se pouzívají slinutý korund (obtahovací a lapovací pilníky), karbid kremíku (pouzívá se predevsím na brousení nekovových materiálu, litiny, barevných kovu a z nástrojových materiálu predevsím na brousení slinutých karbidu a pro obtahování a lestení nástrojových ocelí – brousící kotouce, obtahovací kameny a brousící a lapovací pilníky), syntetický diamant (pouzívá se pro brousení tvrdých materiálu – sklo, keramika, kámen), kubický nitrid boru (vhodný pro brousení ocelí – pouzívá se predevsím pri výrobe a ostrení nástroju z rychlorezné oceli).

Vlastnosti brousících nástroju:

Vsechny brousící nástroje a brousící prostredky jsou charakterizovány radou parametru, napr.materiálem brusiva, jeho velikostí-zrnitostí, pojivem, tvrdostí a dalsími parametry. Vlastnosti a jejich znacení jsou obsazeny v CSN, která urcuje tyto základní charakteristiky kotoucu/brousících nástroju: materiál brusiva, zrnitost brusiva, tvrdost, sloh a pojivo.

Oznacování nástroju:

Na kazdém brousícím kotouci (a melo by to být i na ostatních brousících nástrojích) musí být krome výrobce, rozmeru a císla príslusné normy výrobce, téz uvedena jakost kotouce. Ta je popsána kódem, který zahrnuje vsechny vlastnosti popsané výse.

Brousící nástroje:

• Brousící kotouce – pouzívají se na strojních i rucních bruskách. Pro brousení dlát, nozu, hoblíkových nozu je vhodné pouzít kotouce mekcí, nejlépe s magnezitovou vazbou. Tyto kotouce umoznují pouzít obvodové rychlosti pouze do 20 m/s. Nelze je vsak pouzít na bezných stolních bruskách. V prodeji jsou i kotouce s pryzovým pojivem, které jsou vhodné pro jemné brousení, lestení a lapování nástroju.
• Brousící lavice a kameny – lavic se pouzívá pro hrubé brousení nástroju, predevsím vetsích truhlárských a tesarských dlát, hoblíkových zelez, porízu, velkých nozu, seker apod. Obtahovací kameny se vyrábejí obvykle z karbidu kremíku. Pri obtahování se musí sytit olejem. Jsou vhodné na obtahování bezných nástroju (dlát, nozu, hoblíkových zelez).
• Brousící a lapovací pilníky – pouzívají se pro obtahování malých a tvarove slozitých nástroju.
• Brousící a lestící pasty a volné brusivo – pouzívají se pro lestení a lapování nástroju na tuhých podlozkách nebo na rotujících kotoucích.

Speciální brousící prostredky:

Kuchynské noze se dobre obtahují na neglazované hrane keramické kameninové nádoby. Dalsím nástrojem pro obtahování je keramický (porcelánový) izolátor, který mívá na lomu jemnozrnnou strukturu s optimální tvrdostí pojiva. V nekterých prípadech se k brousení nástroju pouzívají i brousící papíry a plátno – pro brousení kalené nástrojové oceli se prílis nehodí.
Brousící papíry, plátna nebo rouna se pouzívají na cistení nástroju od rzi, pryskyrice, barev a jiných látek.

Pomocné materiály:

Mezi dalsí nezbytné materiály potrebné pro brousení nástroju patrí predevsím oleje. Jedná se o rídký syntetický nevysychavý olej. Pouzití potravinárských oleju je nevhodné, nebot se casem kazí a casem zanesou brousící nástroj. Pro nejjemnejsí obtahovací kameny se pouzívá olej redený petrolejem.

Údrzba a obnova brousících prostredku:

Na správné údrzbe brousících prostredku závisí jejich rezné vlastnosti. Kazdý nový obtahovací kámen, at uz prírodní (s výjimkou pískovcu) nebo umelý, by mel pred pouzitím nekolik dnu ponoren v olejové ci jiné doporucované lázni. Olej dobre pronikne do vsech póru a zamezí tak zanásení.
Jestlize obtahovací kámen ztratil své puvodní rezné vlastnosti, je nutné jej regenerovat. Nejjednodussí zpusob (u hrubsích kamenu) je lehké obrousení na smirkovém papíre. Pokud je znecistení kamene vetsí a není zádoucí z kamene odstranovat vetsí vrstvu (z duvodu jeho zivotnosti), je výhodné kámen vyvarit ve vode. Intenzívním varem se obvykle odstraní vsechny necistoty a ucpané póry se otevrou. Po vysusení je nutné obtahovací kámen nasytit olejem.
Vsechny brousící prostredky, hlavne pro jemné a nejjemnejsí obtahovací kameny je treba chránit pred zaprásením. Nejlépe se uchovávají prímo v lázni, ve které probíhá vlastní ostrení.

Bezpecnostní predpisy pro brousení:

Pro rucní brusky, které se pouzívají pro preostrování nástroju, je nutné dodrzet vsechny podmínky udané výrobcem brusky v pruvodní dokumentaci.

Pred upínáním kotouce do brusky je nutno se presvedcit poklepem na kotouc drevenou palickou, zda kotouc vydává jasný zvuk a není tedy poskozen. Kotouc vydávající pri poklepu chraptivý zvuk je prasklý a nesmí se pouzít. Pri zkousce je kotouc zavesen na prstu nebo na tyci a poklepává se vzdy po pootocení kotouce o 45 stupnu. Kotouc musí jít volne bez násilí nasunout na vreteno. Mezi príruby a kotouc se vkládají podlozky z pryze, usne nebo papíru tloustky 0,5 – 2 mm. Podlozky musí pokrývat celou upínací plochu obou prírub a musí presahovat príruby alespon o 1 mm. Pri lehkém sevrení kotouce mezi príruby se musí kotouc  vystredit tak, aby radiální vule mezi kotoucem a vretenem byla ve vsech smerech rovnomerne rozdelena. Má-li kotouc otvor vetsí, nez je prumer vretena, musí se pouzít kovové pouzdro. Vnejsí prumer prírub musí odpovídat príslusným normám (tj.cca 1/3 prumeru kotouce). Není dovoleno dotahovat srouby a matice údery nebo pomocí nástavcu. Po upnutí kotouce pred spustením stroje se musí prekontrolovat rucním otácením kotouce, není-li poskozen a nenarází-li na nejakou cást stroje. Pred zapocetím práce je treba kotouc vyzkouset pri chodu naprázdno pri pracovních otáckách po dobu nejméne 5-ti minut. Potom je nutné kotouc orovnat, aby se odstranilo prípadné házení. Pri zkousce chodu naprázdno se musí stát mimo rovinu rotace kotouce. Pri orovnávání je nutno se chránit brýlemi nebo oblicejovým stítem a proti prachu respirátorem. K orovnávání musí být pouzit nástroj k tomu urcený.
Vsechny brousící kotouce (s obvodovou rychlostí vetsí nez 5 m/s) musí mít ochranný kryt, který chrání obsluhu i ostatní osoby pred úlomky pri prípadném roztrzení kotouce, pred prachem a pred dotykem s nebezpecne rotujícími soucástkami. Cást krytu tvorící obvodový pás kolem kotouce musí být pevne spojena se strojem tak, aby se nemusela pri výmene kotouce odpojovat. Obvodová mezera mezi vnitrním okrajem krytu a kotoucem smí být nejvýse 5 mm pro nový kotouc.

Na bruskách se otácky brousícího vretena musí volit tak, aby pracovní obvodová rychlost kotouce nebyla vetsí, nez dovolují údaje na kotouci. Na bruskách, na jejichz vreteno se mohou upínat kotouce ruzných prumeru, musí být pripevnen stítek se správným poctem otácek pro ruzné prumery kotoucu. Smí se pouzít pouze otácky odpovídající kotouci s nizsími dovolenými otáckami.

Pro podepírání nástroju prisouvaných k brousícímu kotouci rucne se musí pouzít ocelové podpery. Podpery musí být prestavitelné tak, aby se mohla serizovat jejich vzdálenost od brousícího kotouce a aby byly výskove seriditelné podle výsky brouseného predmetu. Nové typy stolních a stojanových brusek musí být vybaveny vhodnými ochrannými stíty z vrstveného bezpecnostního skla.

Pri rucním brousení se nesmí pracovat bez podpery, s výjimkou ostrení vrtáku a podobných nástroju. Výska podpery se má nastavit tak, aby bod dotyku nástroje s kotoucem byl priblizne ve vodorovné rovine procházející stredem kotouce. Vzdálenost podpery od kotouce nesmí být vetsí nez polovina sírky kotouce, nejvýse vsak 3 mm. Hrana podpery nesmí být poskozena (musí být rovná). Podpery se smejí prestavovat jen tehdy, není-li bruska v chodu. Bocními plochami kotoucu se smí brousit tehdy, jestlize se sírka kotouce rovná alespon 1/10 jeho prumeru (to neplatí pro speciální tenké pruzné kotouce urcené k bocními brousení.

Obecný technologický postup ostrení jednostranných britu:

Jednostranne brousené brity jsou u vetsiny dlát, u hoblíkových zelez, porízu, na nozích do hoblovacích válcu apod. Postup ostrení vsech techto nástroju lze v zásade rozdelit na ctyri základní technologicky odlisné fáze:

• První fáze ( hrubé brousení – upravení pozadovaného tvaru britu. Je nutné pouzít kotoucové brusky nebo brusné lavice s dobrými reznými vlastnostmi. Pri hrubovacím brousení se doporucuje brousit zásadne proti ostrí nástroje ),
• Druhá fáze (brousení – upravení geometrie britu – docílení správných úhlu britu a prímosti ostrí, odstranení bezného opotrebení a drobných poskození britu apod. Brousí se na obtahovacích kamenech mensí zrnitosti a soucasne vetsí tvrdosti),
• Tretí fáze (obtahování – odstranení jehly vzniklé pri brousení a vytvorení minimálního polomeru zaoblení britu, odstranení bezného opotrebení. Obtahování je nutné provádet na kameni vlhceném olejem. Obtahování na jemných obtahovacích kamenech se provádí vzdy bez prerusení kontaktu nástroje s kamenem, pricemz nástrojem se pohybuje ve smeru priblizne kolmém na ostrí britu a odklon od kolmice se mení strídave na obe strany. Pritom se vyvíjí vetsí tlak pri pohybu nástroje proti ostrí),
• Ctvrtá fáze (lapování – docílení nebo obnovení nejvyssí kvality funkcních ploch britu. Pred lapováním musí být nástroj bezpecne zbaven jehly. K lapování je nutné pouzít brusivo o nizsí zrnitosti. Pri lapování na mekkých podlozkách – kuze, guma – se pohybuje nástrojem zásadne proti ostrí. Lapují se obe plochy britu strídave. Na kotoucích se lapují nástroje zásadne po ostrí).

Obecný technologický postup ostrení symetrických britu:

Pro vsechny nástroje se symetrickým britem (vetsinou noze) lze vypracovat obecný postup ostrení, který lze  opet rozdelit na ctyri základní technologicky odlisné fáze:

• První fáze (hrubé brousení – upravení pozadovaného britu – pro poskozené nástroje nebo pri zmene tvaru nástroje. Pouzívá se mekkého kotouce s dobrou samoostrící schopností. Nástroj je nutné brousit na obou plochách britu)
• Druhá fáze (brousení – upravení geometrie britu – docílení nebo obnovení správného úhlu britu. Brousení se provádí na brousících kamenech. U symetrických britu se brousí obe plochy britu strídave)
• Tretí fáze (obtahování – odstranení jehly vzniklé pri brousení a vytvorení minimálního polomeru zaoblení britu, odstranení bezného opotrebení mírným zvetsením úhlu britu. Obtahují se strídave obe plochy britu a strany se strídají, pokud mozno co nejcasteji)
• Ctvrtá fáze (lapování – docílení nebo  obnovení nejvyssí kvality funkcních ploch britu)

Cistení nástroju pred ostrením:

Dokonalé ocistení nástroje pred jeho ostrením, obtahováním ci lapováním je nezbytné. K cistení nástroju  je mozné pouzít teplou vodu ( s prídavkem sody proti korozi), smes petroleje s naftou nebo hydroxid sodný
( v pomeru 1: 30 s vodou) – pozor zíravina. Je mozné pouzít i rozpoustedel, napr.benzínu, toluenu, perchloretylenu.

Ostrení nástroju:

• Ostrení dlát, hoblíkových zelez, porízu – nástroje s jednostranným britem, u nichz se zásadne ostrí pouze hrbetní plocha britu. Zásadne se nebrousí na klasických kotoucových bruskách. Pouzívají se pouze pískovcové brusy nebo pomalobezné brusky pro tzv.mokré brousení. Pri brousení se pohybuje nástrojem podél kotouce tak, aby byla zajistena dostatecná prímost ostrí. Pak probíhá obtahování na obtahovacích kamenech vlhcených olejem. Vyzaduje-li se vysoká kvalita britu, je mozno nástroj lapovat na lapovacích kotoucích po ostrí.
• Ostrení nuzek – brousí se zásadne na celní plose britu. Hrbetní plocha musí pri ostrení zustat prakticky nedotcena, nebot i velmi malé zaoblení hrbetní plochy vede ke ztráte stríhací schopností nuzek. Pri brousení ve sveráku je vzdy jedna polovina nuzek vybocena  spickou proti pracovníkovi.Je proto nutné dbát zvýsené opatrnosti a zamezit zranení. Nejlépe se pro tento úcel osvedcily návleky z kousku plastových hadicek, které se navléknou vzdy na volnou cást nuzek. Soucástí údrzby nuzek bývá i úprava predpetí obou polovin nuzek. Soucástí údrzby by vzdy melo být promazání spojovacího cepu.
• Ostrení pil sestává ze trí cástí. Predevsím z kontrol nebo úpravy rozvodu pily, z vlastního ostrení jednotlivých zubu a z tzv.egalizace – úpravy výsky zubu, zmensení odchylek od hrotnice. U bezných pil pro domácnost se vetsinou egalizace neprovádí.
• Sekery – se symetrickým britem  se ostrí podobne jako noze. Nejlépe na pískovcovém brusu   se vytvorí nebo obnoví geometrie, pak se brit postupne obtáhne dvouzrnným obtahovacím kamenem.
• Kleste – brity klestí se ostrí obdobne jako brity nuzek. Nejvhodnejsí je brousící pilník. U celních a bocních stípacích klestí lze pouzít v prípade potreby i brousící kotouc. Po odstranení opotrebení, vrypu a vrubu je vhodné ostrí obtáhnout a vytvorit zpevnující fazetku v sírce nekolika desetin mm. Pri brousení klestí je nutno kontrolovat prubezne pri stisknutí klestí prusvit mezi celistmi. Celisti musí doléhat na sebe bez mezer.
• Skrabky a cidliny – vetsinou se pouze obtahují na hrubsích rovných kamenech. Obtahování probíhá ve smeru ostrí, aby se zajistila dostatecná prímost britu.
• Srabky na zeleninu, noze do kuchynských strojku – tyto nástroje se obvykle ostrí brousícími pilníky nebo  jemnými zámecnickými pilníky. Je vhodné ostrí vzdy dobre obtáhnout a odstranit jehlu.

Vysoká kvalita britu rucních nástroju je jednou z nejdulezitejsích podmínek jejich úspesného a bezpecného pouzití.   

TISKNOUT | POSLAT MAILEM