Praktické príklady

Praktické príklady z oblasti pracovních úrazu

06.04.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Konkrétní prípady pracovních úrazu, které jsou stále doplnovány, resí v tomto clánku JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: úrazy, zamestnavatelé, zivnostníci, koordinátori, praha, inspekce, mimooip

Dotaz c. 1 NEMOCI ZAD SE JAKO PRACOVNÍ ÚRAZ TEZKO PROKAZUJÍ: V posledních dvou letech jsem pracoval na stejném pracovisti a asi po pul roce se u mne zacaly objevovat bolesti zad. Postupne se muj stav zhorsoval a má pracovní neschopnost byla v prvním roce asi 60 dní, v druhém uz 130. Behem té doby ovsem nedoslo k zádné evidované situaci, která by byla pracovním úrazem! Od zacátku roku jsem s vidinou fyzicky méne namáhavé práce zmenil zamestnavatele, ale po 10 dnech jsem byl hospitalizován s bolestmi a cástecným ochrnutím pravé dolní koncetiny. Nález ukázal poskození ploténky a tlak na nervy zpusobující potíze. V soucasné dobe trvá má pracovní neschopnost dalsích 60 dní. Pred touto situací jsem nebyl v pracovní neschopnosti víc nez 10 let. Reálné potíze pri uplatnení na trhu práce (SOÚ bez maturity) a financní potíze uz pri nemocenských dávkách me naplnují obavami. Prosím tímto o radu, mám-li nárok na nejaké odskodnení, financní dorovnání, na koho se v mém prípade obrátit.

Omlouvám se, ale predem upozornuji, ze Vás asi nepotesím. Nemoci zad, pátere a plotének zejména jsou velice problematické a i soudy jsou velice opatrné, kdyz mají napr. vyhreznutí plotének uznat za pracovní úraz. Strasne tezko se tam totiz prokazuje konkrétní úrazový dej, tj. dne toho a toho v tolik a tolik hodin pri manipulaci s bremenem takové váhy doslo k tomu a tomu. Navíc u Vás je situace jeste ztízená tím, ze od jednoho zamestnavatele, kde jste podle Vaseho názoru vykonával tezkou práci odesel a Vase nemoc nastala az u nového zamestnavatele. Musel byste celý prípad resit soudní cestou a osobne se domnívám, ze by se jednalo o velice komplikovaný spor, protoze z Vaseho popisu situace nevidím reálnou sanci prokázat bývalému zamestnavateli, ze v dobe, kdy jste u nej vykonával práci, doslo k úrazovému deji. Úrazový dej jednoznacne nastal az u nového zamestnavatele a i tam by se muselo prokázat, co se skutecne stalo, ze to zpusobilo Vase zranení. Musel byste i tomuto novému zamestnavateli prokázat onen úrazový dej, co jste delal (jakou zvýsenou námahu jste vynakládal) v okamziku, kdy doslo k prudké bolesti v zádech s následkem cástecného ochrnutí. Z Vaseho dotazu vsak blíze nevyplývá, za jakých konkrétních okolností doslo k úrazovému deji, proto se nemohu blíze vyjadrovat k otázce, jestli se skutecne jedná o pracovní úraz nebo ne. Tam zálezí na mnoha okolnostech. Proto spíse doporucuji celou zálezitost konzultovat s lékarem a vyzádat si jeho názor na otázku, jestli se jednalo o bezprostrední následek nejaké zvýsené námahy, která by mohla být klasifikována jako pracovní úraz, nebo ne. Pokud jste clenem odboru, doporucuji obrátit se na svuj odborový svaz a zkonzultovat, zda by Vám prípadne poskytli právní pomoc zastoupením. Jinak pokud s Vámi Vás stávající zamestnavatel nerozváze pracovní pomer, pak by Vám musel – i kdyby Vás mel povinnost prevést na jinou jeste lehcí práci – doplácet doplatek do prumerného výdelku ve smyslu ustanovení § 139 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. Je ale otázka, jestli máte sjednánu zkusební dobu atd. a tyto veci z Vaseho dotazu nevyplývají, takze se k nim také nevyjadruji.

Dotaz c. 2 KOOPERATIVA NECHCE PROPLÁCET ODSKODNENÍ: Pracovník následkem pracovního úrazu musel být preveden na jinou práci, u které má pokles výdelku. Podle § 371 ZP jsme povinni mu doplatit do výse výdelku, který dosahoval pred vznikem pracovního úrazu. Dotazem do pojistovny KOOPERATIVA, u které jsme zákonne pojisteni, jsem zjistil, ze v dusledku nového zákoníku práce nám od 1.1.2007 nebudou proplácet odskodnení. Podle jakého paragrafu nebo predpisu?

V daném prípade moc zálezí na tom, kdy k prevedení zamestnance následkem pracovního úrazu doslo. Pokud se tak stalo do 31. 12. 2006, pak zamestnanci vzniklo právo na náhradu za ztrátu na výdelku podle ustanovení § 195 starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb. a to právo by ve smyslu ustanovení § 364 odst. 1 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. trvalo dále a zamestnanci by se vyplácela náhrada za ztrátu na výdelku jako náhrada skody, která vznikla rozdílem mezi puvodním výdelkem, kterého dosahoval pred prevedením a výdelkem, kterého dosahuje po prevedení. V daném prípade je ale rozhodující, aby vznik skody, tedy ztráty na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti, vznikl jeste za platnosti starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb. Pokud ale k prevedení zamestnance následkem pracovního úrazu doslo po nabytí úcinnosti zákoníku práce c. 262/2006 Sb., pak zamestnavatel má predevsím povinnost podle ustanovení § 139 zákonku práce hradit zamestnanci doplatek do prumerného výdelku, kterého dosahoval pred prevedením. Tuto povinnost má ve vsech prípadech, kdy dochází k prevedení zamestnance z duvodu uvedených v ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) az d) a odst. 4 zákoníku práce, tedy nejen v prípade prevedení z duvodu pracovního úrazu, ale dokonce i prevedení v dusledku obecné choroby zamestnance. Podle ustanovení § 139 odst. 2 zákoníku práce mají právo na doplatek poskytovaný zamestnanci prevedenému na jinou práci z duvodu uvedených v ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (tedy v prípade prevedení pro pracovní úraz, onemocnení nemocí z povolání, ohrození nemocí z povolání nebo v prípade, ze zamestnanec dosáhl na pracovisti urceném rozhodnutím príslusného orgánu ochrany verejného zdraví nejvyssí prípustné expozice) i tehdy, jestlize ukoncil pracovní pomer a nastoupil práci v pracovním pomeru u jiného zamestnavatele, protoze dosavadní zamestnavatel pro nej nemá vhodnou práci. Tento doplatek je soucást mzdy zamestnance a zamestnanci pak v takovém prípade nevzniká skoda ztrátou na výdelku, kdyz prednostne zamestnavatel mu dorovnává jeho prumerný výdelek. Na rozdíl od náhrady za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti se vsak ale nevalorizuje, doplatek do urcitého prumerného výdelku pred prevedením je zamestnanci poskytován i kdyby mu mel být poskytován dvacet let. Jinak samozrejme vsechny ostatní náhrady (za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti, bolestné, ztízení spolecenského uplatnení atd.) Kooperativa platit musí, na to se stále vztahuje zákonné pojistení odpovednosti za skodu z titulu pracovních úrazu a nemocí z povolání. Uznávám, ze tato právní úprava je pro zamestnavatele znacne problematická, za platnosti starého zákoníku práce se doplatek do prumerného výdelku poskytoval pouze v prípade ohrození nemocí z povolání. Zákoník práce vsak platí a platí i jeho ustanovení § 139 zákoníku práce.

Dotaz c. 3 ODSKODNENÍ ÚRAZU POUZE ZCÁSTI: Manzel si pri pracovní ceste v letních nadmerných vedrech pri monotónní jízde v kolone na preplnené silnici zpusobil pracovní úraz pri dopravní nehode, kterou zpusobil pravdepodobne mikrospánek. Pred jízdou nebyl unavený ani ospalý, nerídil pod vlivem alkoholu ani neprekrocil povolenou rychlost, obdrzel pokutu za zpusobení nehody ("prestupek"). Z následku zranení se dosud lécí. Zamestnavatel uznal pracovní úraz, teprve na tlak KOOPERATIVY se zbavil zcásti odpovednosti, pojistovna krátí plnení o 10 %. Prosím Vás o názor, zda je tento postup správný. Jak by byl odskodnován úraz v prípade, kdy by manzel jednal lehkovázne, ci napr. jel nepovolenou rychlostí, nesprávne predjízdel apod.? 

Vzhledem k tomu, ze zatím je za skodu z titulu pracovních úrazu a nemocí z povolání odpovedný výhradne zamestnavatel, nebot se jedná o odpovednost zamestnavatele za skodu zpusobenou zamestnanci ve smyslu zákoníku práce je výhradne vecí zamestnavatele, jestli se bude deliberovat (jestli se zcásti vyviní) nebo ne. Kooperativa, a.s., pouze spravuje prostredky, které jí zamestnavatelé v rámci zákonného pojistení odpovednosti za skodu z titulu pracovních úrazu a nemocí z povolání sverují a z nich má vyplácet skody ve výsi, jakou uzná zamestnavatel (zatím totiz nenabyl úcinnosti zákon c. 266/2006 Sb., o úrazovém pojistení zamestnancu). Skutecnost, ze Kooperativa zamestnavatelum "radí", jak se vyvinit nebo ze hledá duvody, proc neodskodnit pracovní úrazy, není nová. Z vlastní zkusenosti znám prípady, kdy pozádala zamestnance, aby její lékar mohl nahlídnout do zamestnancovy dokumentace u lékare a kdyz to dotycný netuse nic zlého dovolil, následne namítla tzv. podstatnou zmenu pomeru, tedy tvrdila, ze zamestnancovo poskození zdraví bylo zpusobeno obecnou chorobou, která má prícinu nekdy v mládí a ze se nejedná o pracovní úraz. Rozumné duvody vsak pro tento postup pojistovny nejsou. Pojistovna tvrdí, ze spravuje prostredky státu, ale to není pravda, ona spravuje pouze prostredky zamestnavatelu a az ta cást, kterou zamestnavatelé na odskodnení pracovních úrazu a nemocí z povolání nespotrebují, jde do státního rozpoctu. Proto je výhradní zálezitostí zamestnavatelu, zda-li rozhodnou o plném odskodnení nebo o urcité míre deliberace. Z toho duvodu doporucuji vyzvat jeste jednou zamestnavatele (nejlépe písemnou formou), aby Vám sdelil konkrétní duvody, tedy který konkrétní bezpecnostní predpis Vás manzel porusil, kdyz rozhodl o krácení odskodnení. V té souvislosti pozádejte jeste o prehodnocení rozhodnutí zamestnavatele. Pokud byste zde neuspeli, tak byste se museli obrátit k soudu a zalovat na plné odskodnení. Z vaseho dotazu nevím presne, o jaké poskození zdraví se v prípade Vaseho manzela jednalo a netusím tudíz, jestli budou nejaké následky (napr. náhrada za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti). Proto si prosím zvazte dobre, jestli by nebylo vhodné podat zalobu k soudu, nekdy se muze jednat o zajistení práv, která budou uplatnována po dlouhá léta.

Dotaz c. 4 PRACOVNÍ ÚRAZ V CIZINE: V roce 2005 jsem v Moskve na pracovní ceste utrpel úraz pri hromadném pádu z lesení. Prolomil se jeden konstrukcní nosník a my celkem 4 osoby jsme se propadly do hloubky 8 metru. Jeden delník zemrel a my ostatní jsme utrpeli mnohacetná zranení. Já osobne jsem mel otres mozku, zlomenou levou lopatku, porusenou krcní páter. Firma sice pravdepodobne vse nahlásila, vyplnoval jsem dotazník o úrazu s bezpecnostním technikem, odesílal jsem jeste dalsí dotazník na pojistovnu, ale presto mám podezrení, ze vse není porádku. Podle mého firma mela prevzít lesení oproti zápisu nebo aspon vedet, kdo lesení stavel, ale vse je prakticky anonymní, nikdo nic neví a o celé veci se nesmelo ve firme mluvit. Nekolikrát jsem se dotazoval, jak dopadlo setrení v Moskve, ale vzdy mi bylo odpovezeno, ze Moskva je problémová, nic se neví a asi to zustane nevyresené. Nakonec jsem byl nucen napsat rediteli firmy, ale vse zustalo pri starém, viník je neznámý. Mám stálé zdravotní problémy, jak v pracovním, tak soukromém zivote a 12 000 Kc za ohodnocení úrazu se mi zdá prílis málo. Zástupce firmy mi doporucil, at si zazádám o snízení spolecenského uplatnení, ale o náhrade od firmy nemuze být ani rec. Tak nevím, zdali je vse v porádku a muze-li se firma své zodpovednosti za pracovní úraz takto jednoduse zbavit.

Zde asi doslo k nejakému váznému nedorozumení. Pri pracovním úrazu nemusíte nikomu dokazovat, jestli nekdo neco zavinil! Pokud jste byl v pracovním pomeru – a z vaseho dotazu to vyplývá – pak za úraz odpovídá zamestnavatel a nemusí se zkoumat, jestli nekdo neco zavinil. Zavinení se zkoumá pouze v prípade náhrady skody zamestnance vuci zamestnavateli, tedy kdyz zamestnanec zpusobí zamestnavateli skodu at nedbalostním, nebo úmyslným zavinením. Pro odskodnení pracovních úrazu a nemocí z povolání vsak platí tzv. princip objektivní odpovednosti, kde se nezkoumá ani zavinení zamestnavatele ani nikoho jiného. Pouze v prípade, kdyz by zamestnanec výslovne porusil napr. nejaký bezpecnostní predpis nebo pokyn zamestnavatele a doslo k úrazu, pak by se mohl zamestnavatel bud zcásti nebo zcela (podle toho do jaké míry zamestnanec porusil bezpecnostní predpisy sám – napr. nemel OOPP apod.) tzv. vyvinit, to znamená, ze by jednotlivé náhrady byly snízeny. V kazdém prípade vás vsak musí zamestnavatel rádne odskodnit podle zákoníku práce!!! K úrazu doslo v roce 2005, tak se bude vycházet jeste ze znení zákoníku práce c. 65/1965 Sb., ale principy se nemenily. Predne Vám musí zamestnavatel poskytnout náhradu za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti, tedy rozdíl mezi prumerným výdelkem pred pracovním úrazem a dávkami nemocenského. Dále byste mel nárok jeste na tzv. náhradu po skoncení pracovní neschopnosti a to za predpokladu, ze jste musel být ze zdravotních duvodu pro následky pracovního úrazu prerazen napr. na méne financne hodnocenou práci apod. Jinak samozrejme máte dále právo na náhradu bolestného a na ztízení spolecenského uplatnení, oba tyto posudky vystavuje lékar a vystavuje je po ustálení zdravotního stavu, kdy se ví, jaké následky úrazu dotycný bude mít do budoucna. I tento posudek je vsak mozno soudní cestou navýsit. Nakonec máte jeste právo na náhradu nákladu spojených s lécením, tj. na proplacení doplatku léku, náhrad cestovného k lékari, dokonce i náhrad cestovného, které vynalozili rodinní príslusníci, kdyz vás napr. navstevovali v nemocnici apod. Tyto vsechny náhrady nebude ale platit zamestnavatel ze svého. On je pro tyto prípady pojisten u Ceské pojistovny, a.s., nebo u Kooperativy, a.s., z titulu tzv. zákonného pojistení odpovednosti za skodu pri pracovních úrazech a nemocech z povolání, takze nemusíte mít obavu, ze vám zamestnavatel nic nedá, protoze by to melo jít z jeho prostredku. Za zamestnavatele vás bude odskodnovat pojistovna. Proto doporucuji, abyste urychlene pozádal zamestnavatele o doplacení náhrady za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti. Z vaseho dotazu presne nevyplývá do kdy pracovní neschopnost trvala, ale od jejího skoncení bezí dva roky promlcecí lhuta, abyste mohl svá práva uplatnit rádne soudní cestou. V prípade, ze by zamestnavatel otálel s proplacením náhrady skody a uznáním své odpovednosti a na vasi výzvu neodpovedel napr. do mesíce, doporucuji – podejte urychlene zalobu k soudu. Jak popisujete svuj úraz, jednalo se o vázné poskození zdraví a jeste ani dnes presne nevíte, jaké muzete mít v budoucnu následky a je skutecne treba, abyste si zajistil, ze zamestnavatel uzná svoji odpovednost a ze uplatní vase nároky u pojistovny, abyste mohl být rádne odskodnen.

Dotaz c. 5 ZAMESTANAVATEL SE CHCE ZBAVIT ODPOVEDNOSTI: V lonském roce na podzim jsem si pri výkonu zamestnání utrhl svalový úpon na levé ruce. U lékare jsem byl, ale nemel jsem neschopenku. Zamestnavatel mne zvýhodnil tím, ze mi dával méne nárocnou práci na svalovou zátez. Pracuji jako ridic. A sdelil mi, ze, kdyz jsem nemel neschopenku, tak nemám nárok na odskodnení. Pritom mám trvalé následky po tomto úrazu, omezený svalový výkon a lékar mi sdelil, ze uz se to nezlepsí. Mám nárok na financní kompenzaci tohoto úrazu?

Odpoved vaseho zamestnavatele nebyla presná. V souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání mohou vzniknout ruzné druhy náhrad a ne u kazdého úrazu vzniknou vsechny a jiz vubec není pravidlem, ze kdyz se neodskodnuje pracovní neschopnost, ze dalsí náhrady nepríslusí. Zejména napr. pri nemocech z povolání je velice casté, ze zamestnanec není práce neschopen, ale najednou dojde k rozhodnutí ordinariátu chorob z povolání a uznání nemoci z povolání a zamestnanec je napr. prerazen na jinou práci a pracovní neschopnost není. Obecne platí (jak podle starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb., tak podle nového zákoníku práce c. 262/2006 Sb.), ze zamestnanci, který utrpel pracovní úraz nebo u nehoz byla zjistena nemoc z povolání, je zamestnavatel v rozsahu, ve kterém za skodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za

•  ztrátu na výdelku (za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti a po skoncení pracovní neschopnosti),
•  bolest a ztízení spolecenského uplatnení,
•  úcelne vynalozené náklady spojené s lécením,
•  vecnou skodu.

I kdyz jste nebyl práce neschopen, máte právo napr. na náhradu úcelne vynalozených nákladu s lécením, tj. doplatky léku, náklady spojené s cestou za osetrením, za rehabilitacemi apod. a pak náhradu bolestného a ztízení spolecenského uplatnení. To vypisuje lékar formou bodového ohodnocení a vy to predlozíte zamestnavateli a on to uplatní u pojistovny (pravdepodobne u Kooperativy, a.s.), u které je z titulu odpovednosti za skodu pri pracovních úrazech a nemocech z povolání ze zákona pojisten. Pokud by se v budoucnu vás zdravotní stav zhorsil natolik, ze byste nemohl vykonávat ani dnesní práci, pak by vám príslusela náhrada za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti. Doporucuji, abyste mel od zamestnavatele uznání vaseho úrazu za pracovní. Alespon fotokopii záznamu v knize úrazu. Vzhledem k tomu, ze jste nebyl práce neschopen, nevypisoval zamestnavatel záznam o úrazu, ale to neznamená, ze nemá povinnost vás odskodnit. Záznam o úrazu se vypisuje predevsím pro úcely statistiky.

Dotaz c. 6 SKOLNÍ ÚRAZ: Synovi se stal ve skole úraz - zlomení malíku levé ruky. Slysela jsem, ze by skola mela být pojistená a syn by mel dostat nejaké financní odskodnení. Je to pravda? Ke  zranení doslo v pátek na braném dni a syn tuto skutecnost nahlásil týz den po návratu do skoly. Zpráva o úrazu vsak byla sepsána az v pondelí.

Ano podle ustanovení § 391 odst. 2 zákoníku práce platí, ze za skodu, která vznikla zákum základních skol, základních umeleckých skol, zvlástních skol a pomocných skol pri vyucování nebo v prímé souvislosti s ním, odpovídá skola; pri výchove mimo vyucování ve skolském zarízení nebo v prímé souvislosti s ní odpovídá skolské zarízení. Nevystupuje-li skola nebo skolské zarízení v právních vztazích svým jménem a nemá-li odpovednost vyplývající z techto vztahu, odpovídá zákum zrizovatel skoly, poprípade skolského zarízení.

Náhrada skody se tedy stanoví podle principu objektivní odpovednosti, jak ji známe ze zákoníku práce, z odpovednosti zamestnavatele za skodu zpusobenou zamestnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Skola by správne mela být pojistena pro prípad úrazu záku, pokud není, pak je to zase jen a jen její odpovednost. Skodu vsak zákovi nahradit musí. Vzhledem k tomu, ze se jedná o drobný úraz, který asi nezanechá vázné následky, pripadá v úvahu predevsím bolestné. Osetrující lékar musí tedy vypsat Vasemu synovi posudek a stanovit pocet bodu podle vyhlásky c. 440/2001 Sb., o odskodnení bolesti a ztízení spolecenského uplatnení, ve znení pozdejsích predpisu. Jeden bod znamená 120 Kc a tento posudek pak predlozíte rediteli skoly, aby zarídil odskodnení Vaseho syna.

Dotaz c. 7 PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO JINOU CHOROBU NAVAZUJE NA PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO PRACOVNÍ ÚRAZ: Jak postupovat se zamestnancem, který mel tezký pracovní úraz  (zavinil si jej sám neopatrností a nedisciplinovaností) a po skoro dvoumesícním pobytu v nemocnici presel do jiné nemocnice na rok predem plánovanou operaci kycelního kloubu (kycle ani nohy nebyly pri úrazu zraneny), aniz by ukoncil nemocenskou za pracovní úraz.

Samozrejme, ze platí zásada, ze náhrada za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti ve smyslu ustanovení 370 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. bude prísluset dotycnému zamestnanci pouze po dobu, po kterou byl práce neschopen z titulu pracovního úrazu. Po dobu, po kterou byl práce neschopen z titulu tzv. obecné choroby (v daném prípade operace kyclu) jiz právo na náhradu za ztrátu na výdelku nevzniká.

Po konzultaci s odborníky na nemocenské pojistení jsem vsak zjistila, ze v prípadech, kdy na pracovní neschopnost pro pracovní úraz bezprostredne den za dne navazuje pracovní neschopnost pro obecnou chorobu  – jako je prípad Vaseho zamestnance – se pracovní neschopnost skutecne ukoncovat nemusí a dotycný pobírá stále stejnou výsi dávek jako mu vznikla po 15. dnu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. To je urcité dobrodiní zákona c. 54/1956 Sb., o nemocenském pojistení zamestnancu, ve znení pozdejsích predpisu. Duvodem tohoto postupu je stanovení tzv. podpurcí doby podle § 15 citovaného zákona, protoze doba pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu se do podpurcí doby nezapocítává.

Pro Vás z toho vyplývá, ze musíte dotycného vyzvat, aby Vám dolozil od lékare, od kdy do kdy trvala pracovní neschopnost pro pracovní úraz a od kdy do kdy pro obecnou chorobu, abyste mohli následne stanovit výsi náhrady za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti.

Dotaz c. 8 PRACOVNÍ ÚRAZ OSVC: Pracuji jako OSVC. Pri výkonu pracovní cinnosti jsem utrpel úraz. Chtel bych se zeptat, jak mám postupovat. Mám nárok na náhradu uslého zisku? Jaké budou moje nemocenské dávky?

Odpoved na vás dotaz je pomerne jednoduchá. Vzhledem k tomu, ze jste osoba samostatne výdelecne cinná a úcast OSVC na nemocenském pojistení je podle zákona c. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpecení, ve znení pozdejsích predpisu, dobrovolná, zálezí na tom, jak si sám odvádíte pojistné na nemocenské pojistení. Pro vznik nároku na nemocenské u OSVC platí obecné podmínky platné pro zamestnance a navíc to, ze:

• OSVC nevykonává osobne po dobu pracovní neschopnosti samostatnou výdelecnou cinnost,
• bylo zaplaceno pojistné na nemocenské pojistení za dobu úcasti na nemocenském pojistení vcetne kalendárního mesíce bezprostredne predcházejícího kalendárnímu mesíci, v nemz pracovní neschopnost vznikla,
• úcast na nemocenském pojistení OSVC trvala aspon po dobu trí mesícu bezprostredne predcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti, splnení této podmínky ve nevyzaduje pouze v prípade, kdy úcast na nemocenském pojistení vznikla od zahájení nebo od znovuzahájení cinnosti.

Nemocenské se stanoví z denního vymerovacího základu, který se zjistuje tak, ze se vymerovací základ zjistený z rozhodného období delí poctem kalendárních dnu pripadajících na rozhodné období. Vymerovacím základem je úhrn mesícních vymerovacích základu. Rozhodným obdobím je zpravidla kalendární rok predcházející roku, v nemz vznikl nárok na dávku nemocenského pojistení. Pri výpoctu dávek nemocenského pojistení se postupuje stejne jako pri výpoctu nemocenského zamestnancu. Jinak náhradu uslého zisku vám samozrejme nikdo nedá, pokud nejste sám pojisten pro prípad úrazu. OSVC se totiz musí sama pro tyto prípady zajistit v dobe, kdy je práce schopná. Pouze v prípade, ze vás úraz byl zpusoben jinou osobu (napr. pri autohavárii apod.), pak byste mohl pozadovat náhradu uslého zisku. V ostatních prípadech zálezí pouze na tom, jak si platíte nemocenské pojistení a zda máte uzavrenou nejakou osobní pojistku pro prípad poskození na zdraví. Lituji, ze jste vám nemohla poskytnout príznivejsí odpoved.

Dotaz c. 9 PRACOVNÍ ÚRAZ CIZINCE V CR: V nasí firme zamestnáváme nekolik cizincu a to predevsím ze SR. Nedávno jsem od svého "spolubojovníka" od jiného zamestnavatele vyslechl informaci, ze pri pracovním úrazu cizince zamestnavateli vznikl velký problém, neznám podrobnosti. Jsou nejaké odlisnosti u tohoto zamestnance, který  byl postihnut pracovním úrazem, oproti obcanum CR za podmínek, ze u nej zamestnavatel rádne plní veskeré nálezitosti?

Predne platí zásada, ze zákoník práce nerozlisuje (a ani nemuze rozlisovat) zamestnance podle toho, jestli jde o zamestnance obcany CR nebo obcany jiného státu EU ci dokonce obcany tretích zemí. Pokud zamestnanec nastoupí u ceské firmy do pracovního pomeru, vztahuje se na nej plne ceské pracovní právo (pokud si se zamestnavatelem nezvolili jiné právo, ale to asi ceská firma dobrovolne neudelá). Podle ustanovení § 205d zákoníku práce c. 65/1965 Sb. (viz § 365 zákoníku práce c. 262/2006 Sb.) platí, ze zamestnavatelé zamestnávající alespon jednoho zamestnance jsou pro prípad své odpovednosti za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojisteni u Ceské pojistovny, akciová spolecnost, pokud s ní meli sjednáno toto pojistení k 31. prosinci 1992. Ostatní zamestnavatelé jsou pojisteni u Kooperativy, ceskoslovenské druzstevní pojistovny, akciová spolecnost, prípadne jejího právního nástupce v Ceské republice A toto ustanovení nestanoví, ze má být zamestnancem zamestnavatele obcan Ceské republiky. Z toho tedy vyplývá, ze i na zamestnance - obcana napr. Slovenské republiky - se ode dne, kdy uzavrel s nasím zamestnavatelem pracovní pomer, vztahuje pojistení z titulu pracovních úrazu a nemocí z povolání. Za skodu mu odpovídá samozrejme zamestnavatel, ale zamestnavatel je pojisten. Takze s výplatou pojistení by nemel být problém. V konkrétním prípade se bude ale zvazovat, jestli se jednalo o pracovní pomer na dobu neurcitou nebo na dobu urcitou nebo jak dlouho mel pracovní pomer trvat apod. a podle toho by se také stanovily jednotlivé náhrady. Principielne ale platí zásada, ze zákonné pojistení odpovednosti za skodu z titulu pracovních úrazu a nemocí z povolání se vztahuje na vsechny zamestnance bez ohledu na jejich státní príslusnost. Jinak urcitý problém pak muze snad vzniknout ohledne výplaty dávek sociálního zabezpecení, tedy invalidních duchodu. To se rídí speciálními mezinárodními smlouvami, které má Ceská správa sociálního zabezpecení s jednotlivými státy Evropské unie uzavreny a tam se podle mých znalostí vyskytují odlisnosti, ale vztahy se Slovenskou republikou jsou podle mých vedomostí upraveny tak, aby zamestnanci dostali tolik jako podle svého práva sociálního zabezpecení.

Dotaz c. 10 PRACOVNÍ ÚRAZ U ZANIKLÉHO ZAMESTNAVATELE: Jako osoba odborne zpusobilá v prevenci rizik jsem vykonávala tuto cinnost ve stavební firme. Stal se pracovní úraz – poranené koleno. Vse bylo rádne sepsáno, vysetreno, dokonceno. Firma vyhlásila konkurz, v soucasné dobe je konkurzní rízení ukonceno, a dnes se mi ozval bývalý poskozený zamestnanec, ze bohuzel lékari oznacili trvalé následky v dusledku tehdejsího zranení a potrebují informace od jiz zaniklého zamestnavatele. Obracím se na Vás se zádostí, jak v takovém prípade postupovat, aby bývalý zamestnanec nebyl poskozen.

Vzhledem k tomu, ze byla odlozena úcinnost zákona c. 266/2006 Sb., o úrazovém pojistení zamestnancu az k datu 1.1.2010, tak se  zatím pri odskodnování pracovních úrazu a nemocí z povolání postupuje zákoníku práce. Dnes platný zákoník práce c. 262/2006 Sb. v prechodném ustanovení § 365 stanoví, ze "Ode dne nabytí úcinnosti tohoto zákona do dne nabytí úcinnosti právní úpravy úrazového pojistení zamestnancu se rídí odpovednost zamestnavatele za skodu pri pracovních úrazech a nemocech z povolání ustanoveními této hlavy, § 272 az 274, § 393 odst. 2 § 205d zákona c. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znení zákona c. 231/1992 Sb., zákona c. 74/1994 Sb. a zákona c. 220/2000 Sb., a vyhlásky c. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znení vyhlásky c. 43/1995 Sb., vyhlásky c. 98/1996 Sb., vyhlásky c. 74/2000 Sb. a vyhlásky c. 487/2001 Sb."
Z toho je pro Vás dulezité, ze se zatím postupuje podle ustanovení § 205d zákoníku práce c. 65/1965 Sb., které stanoví zásady zákonného pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto ustanovení obsahuje totiz jednu dulezitou zásadu, která se aplikuje práve pri zániku zamestnavatele. Jde o ustanovení § 205d odst. 8 zákoníku práce c. 65/1965 Sb., které stanoví "Pokud pri zániku zamestnavatele neprejdou práva a povinnosti z pracovneprávního vztahu na jiného zamestnavatele, má poskozený (pozustalý) právo prímo vuci pojistovne, aby mu skodu nahradila v témze rozsahu, v jakém by mu ji byl povinen nahradit sám pojistený zamestnavatel".
Z toho tedy vyplývá, ze v prípade, ze zamestnavatel skutecne zanikl a byl vymazán z príslusného rejstríku (zpravidla zivnostenského nebo obchodního), pak poskozený zamestnanec uplatnuje vsechna práva na náhradu skody prímo vuci pojistovne, u které byl puvodne pojisten jeho bývalý zamestnavatel, tedy u Ceské pojistovny,a.s., nebo u Kooperativy, a.s.
Po dobu, nez je ukonceno konkursní rízení, tak je treba uplatnovat práva na náhradu skody v rámci konkursního rízení. V okamziku, kdy je vsak konkursní rízení ukonceno a zamestnavatel je vymazán z rejstríku, precházejí povinnosti dále odskodnovat pracovní úraz na pojistovnu. To je i pro poskozeného zamestnance výhodnejsí.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM