Praktické príklady

Praktické príklady z oblasti pracovních úrazu - cást III.

27.09.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Konkrétní prípady pracovních úrazu, které jsou stále doplnovány, resí v tomto clánku JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: dotazy

DOTAZ c. 1 ÚRAZ JAKO NÁSLEDEK EPILEPTICKÉHO ZÁCHVATU: Kolega si vlivem nemoci (epileptický záchvat) privodil pád v kancelári a rozrazil si hlavu. Jedná se o pracovní úraz i kdyz nedoslo k pusobení vnejsích vlivu?

Tady je treba dukladne vysetrit príciny onoho úrazu. Podle konstantní judikatury napr. R 1/1963 platí, ze existence urcitého chorobného stavu, treba latentního, nemuze vyloucit záver, ze mezi úrazovým dejem a jiným vyvolaným následným chorobným stavem je prímá prícinná  souvislost, a ze tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo zpusobeno jako jednou z hlavních prícin, které jej vyvolaly, pracovním úkonem, pri jehoz provádení k nemu doslo. Na správnosti tohoto záveru nemuze niceho zmenit skutecnost, ze na vznik poskození zdraví vyvolaného úrazovým dejem spolupusobily i jiné vnitrní faktory, vrozené nebo získané, jez vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky, jako je tomu kupr. u disposice vyvolané dríve vzniklým chorobným stavem. Pri splnení ostatních shora uvedených podmínek pro naplnení pojmu pracovního úrazu není tedy existence dríve vzniklého chorobného stavu, i kdyz i on spolupusobil ke vzniku poskození zdraví a následne skode prekázkou úspesného uplatnení práv na náhradu této skody.

K vzniku pracovního úrazu tedy stací,  kdyz je zamestnanec pri práci, na kterou není zvyklý a která je neprimerená jeho telesným moznostem, nucen okamzitým usilovným vypetím sil prekonávat vnejsí odpor a zvýsit tak náhle, neobvykle a nadmerne svoji námahu. Je proto treba dukladne zvázit, co bezprostredne predcházelo vzniku onoho pracovního úrazu. Ono zvýsené vypetí sil, které mohlo být bezprostrední prícinou epileptického záchvatu, nemusí být jen zvýsené vypetí fyzických sil, ale i psychických sil. Proto je  treba dukladne zvázit, jestli k epileptickému záchvatu doslo v dusledku výkonu pracovní cinnosti nebo jestli k nemu doslo zcela neocekávane, kdyz zamestnanec vykonával beznou cinnost, pri které nemusel vynalozit vetsí fyzickou ani psychickou sílu. V druhém prípade by o pracovní úraz neslo a zamestnanec - pokud by chtel tvrdit opak -  by musel vyvolat asi soudní spor a na základe znaleckého dokazování prokázat, ze konkrétní epileptický záchvat byl napr. v dusledku zvýsené námahy, kterou ten den byl nucen v práci vynakládat a která vybocila z jeho normálních pracovních povinností a ze tedy pracovní úraz byl vyvolán pracovním úkonem. Je to vsak pro praxi velice slozitá otázka a v prípade sporu to musí vyresit lékar znalec. 

DOTAZ c. 2 ZAMESTNANEC SLOVENSKÉ FIRMY UTRPEL PRACOVNÍ ÚRAZ V CR: Jsme firma se sídlem na Slovensku a vyslali jsme zamestnance na pracovní cestu do CR, kde doslo k pracovnímu úrazu - Ústí nad Labem (Teplárna Trmice). Záznam o úrazu máme sepsaný, prosíme Vás o radu, zda musíme zaslat nejaké oznámení o úrazu na oblastní inspektorát práce v Ústí nad Labem. Pokud ano, tak jaké a do kolika dní.

Podle ustanovení § 319 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. platí, ze „Je-li zamestnanec zamestnavatele z jiného clenského státu Evropské unie vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování sluzeb  na území Ceské republiky, vztahuje se na neho úprava Ceské republiky, pokud jde o
a) maximální délku pracovní doby a minimální dobu odpocinku,
b) minimální délku dovolené za kalendární rok nebo její pomernou cást,
c) minimální mzdu, minimální mzdové tarify a príplatky za práci prescas,
d) bezpecnost a ochranu zdraví pri práci,
e) pracovní podmínky tehotných zamestnankyn, zamestnankyn, které kojí, a zamestnankyn do konce devátého mesíce po porodu a mladistvých zamestnancu,
f) rovné zacházení se zamestnanci a zamestnankynemi a zákaz diskriminace,
g) pracovní podmínky pri agenturním zamestnávání.

Veta první se nepouzije, jsou-li práva vyplývající z právních predpisu clenského státu Evropské unie, z nehoz byl zamestnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování sluzeb, pro neho výhodnejsí. Výhodnost se posuzuje u kazdého práva vyplývajícího z pracovneprávního vztahu samostatne. Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se nepouzijí, jestlize doba vyslání zamestnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování sluzeb v Ceské republice nepresáhne celkove dobu 30 dnu v kalendárním roce. To neplatí, jestlize je zamestnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování sluzeb agenturou práce.“

Tímto ustanovením jsou do naseho právního rádu promítnuty pozadavky smernice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníku v rámci poskytování sluzeb. Cílem smernice je zabránení importu tzv. levnejsích pracovních cinností do jiného clenského státu v rámci Evropského spolecenství podle cl. 2 smernice se za vysílaného zamestnance povazuje zamestnanec, který po omezenou dobu vykonává práci na území jiného clenského státu, nez ve kterém obvykle pracuje. I kdyz neznám presne Vás nový zákoník práce, tak predpokládán, ze smernici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníku v rámci poskytování sluzeb musíte mít do Vaseho  zákoníku práce zapracovanou také, nebot jste clenským státem Evropské unie.

Nadnárodním poskytováním sluzeb podle smernice je:

• vyslání zamestnance zamestnavatelem na území jiného clenského státu na náklady zamestnavatele a pod jeho vedením, na základe smlouvy uzavrené mezi podnikem zamestnance vysílajícím a stranou, pro kterou jsou sluzby urceny a která podniká v tomto clenském státe, za predpokladu, ze po dobu vyslání existuje pracovní pomer mezi vysílajícím zamestnavatelem a zamestnancem.
• vysíláním zamestnance zamestnavatelem do organizace nebo podniku, který je ve vlastnictví skupiny podniku na území nekteré clenského státu, za predpokladu, ze po dobu vyslání existuje pracovní pomer mezi vysílajícím zamestnavatelem a zamestnancem,
• pronajímání zamestnance agenturou uzivateli, etablovanému nebo podnikajícímu na území nekterého clenského státu, za predpokladu, ze po dobu vyslání existuje pracovní pomer mezi agenturou a zamestnancem.

Podmínkou aplikace smernice je výkon cinnosti nebo poskytování sluzeb zamestnancem pro tretí subjekt na území clenského státu, kam je zamestnanec zamestnavatelem vyslán, a casová omezenost této cinnosti. Z Vaseho dotazu mi vsak nevyplývá jasne, jestli se ve Vasem prípade jednalo skutecne o vyslání Vaseho zamestnance k nasemu zamestnavateli, aby byly naplneny pozadavky smernice. Není mi totiz zrejmé, co bylo úcelem pracovní cesty, pri které doslo k pracovnímu úrazu. Pokud to byla bezná pracovní cesta napr. za obchodním úcelem (dojednání napr. nejakých obchodních smluv apod.) a doslo pri ní k úrazu, tak se na to smernice 96/71/ES nevztahuje a Vy budete pracovní úraz evidovat podle svých predpisu a oznamovat svým orgánum.

V prípade ze vsak byl Vás zamestnanec vyslán k nasemu zamestnavateli na základe smlouvy uzavrené mezi Vámi a Teplárnou Trnice a dotycný zamestnanec v rámci pracovní cesty tam poskytoval nejaké sluzby, pak by se na nej vztahovalo ustanovení § 319 zákoníku práce a nase právní úprava bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci a vy byste museli (v prípade ze se jednalo o pracovní úraz s pracovní neschopností delsí, jak 3 kalendární dny) sepsat záznam o úrazu podle vzoru uvedeného v príloze k narízení vlády c. 494/2001 Sb., kterým se stanoví zpusob evidence, hlásení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánu a institucí, kterým se ohlasuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu a dorucit do na Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, který vykonává pusobnost v Ústeckém kraji a v Libereckém kraji.

DOTAZ c. 3 OPARENÍ KÁVOU JAKO PRACOVNÍ ÚRAZ: Pracovník oparil horkou kávou ruku jiného pracovníka, který si prisel do kanceláre programátoru pro pracovní podklady. Lze to posuzovat jako pracovní úraz? Máme uvádet do zápisu o pracovním úrazu zavinení jinou osobou? Bude provinilý pracovník postizen od pojistovny KOOPERATIVA regresem?

Ano, jde o pracovní úraz. Zamestnanec vykonával svoji práci, sel si pro podklady do jiné kanceláre a doslo k jeho oparení. I kdyby tam na nej neco spadlo nebo zakopl o nastavenou zidli a zlomil si nohu ci ruku, vzdy pujde o úraz. Pro nej to je úraz, který se stal pri bezprostredním výkonu práce – sel si pro podklady k práci. Kdyz by se ten dotycný programátor polil kafem, tak to pro nej pracovní úraz nebude, to je z prímé souvislosti s plnením pracovních úkolu podle ustanovení § 247 zákoníku práce vylouceno.

Zamestnavatel odpovídá za vsechny úrazy, ke kterým dojde na jeho pracovisti a nerozlisuje se, kdo nebo co úraz zavinilo. Je pravdou, ze do zápisu musíte uvést, ze se jednalo o úraz zavinený druhou osobou, ale jaké pro dotycného zamestnance z toho vyvodíte dusledky, je jen a jen vec zamestnavatele. Kooperativa dotycnému zamestnanci zádný regres predepsat nemuze, na to nemá právo. Je to úraz pracovní, je za nej odpovedný zamestnavatel a Kooperativa bude hradit skodu za zamestnavatele. Kdybychom se rídili právní úpravou platnou pred rokem 1993, tedy pred zavedením zákonného pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu z titulu pracovních úrazu nebo nemocí z povolání a úraz odskodnoval sám zamestnavatel, mohl by na zamestnanci pozadovat alespon cástecnou náhradu skody za zpusobenou skodu. Dnes vsak máme zákonné pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu zpusobenou zamestnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a odskodnení se zjednodusilo.

DOTAZ c. 4 TEZKÁ PRÁCE JAKO PRÍCINA K UZNÁNÍ PRACOVNÍHO ÚRAZU NESTACÍ: Letos v lednu (24.1.2007) sel muj syn k lékari s bolestmi bricha a zjistilo se, ze má opakovanou pupecní kýlu. Delá nárocnou fyzickou práci - svárec. Pred 2 lety mel operaci pupecní kýly (pracuje stále u stejného zamestnavatele). Lékar ho objednal k operacnímu výkonu na 15.3.2007. Syn  chodil dále do zamestnání, ale jelikoz  mel velké bolesti, sel k obvodnímu lékari a ten mu vypsal pracovní neschopnost (PN) následkem pracovního úrazu (PÚ) od 7.2.2007. Téhoz dne se stavel v zamestnání, kde byl s ním sepsán zápis do knihy úrazu. Po skoncení PN (asi 5 mes.), kdyz nastoupil zpet do zamestnání a zádal o odskodnení PÚ, mu zamestnavatel sdelil, ze to PÚ není, protoze operace byla objednána pred PN. Chtela bych vedet, zda-li zamestnavatel postupoval správne, a kdyz ne, jak máme postupovat dále.

Z Vaseho dotazu mi nevyplývá jeden podstatný údaj, a to, zda jiz pred dvema roky byla kýla zamestnavatelem uznána jako pracovní úraz nebo ne. Pro posouzení otázky, zda-li se jedná o pracovní úraz, se musí zjistit a jednoznacne prokázat, ze k úrazu doslo pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Obsah pojmu „plnení pracovních úkolu“ a „prímá souvislost s ním“ blíze definují ustanovení § 273 a § 274 zákoníku práce.  Proto, aby zamestnavatel uznal kýlu Vaseho syna za pracovní úraz se musí prokázat, ze bud jde o následek puvodního úrazu pred dvema roky, který byl uznán za úraz pracovní, nebo ze doslo k jiné nové skodní události, tedy úrazovému deji, který zpusobil onu kýlu. Musí se ale presne zjistit onen okamzik, kdy doslo ke skodní události, to znamená, kdy napr. Vás syn neco tezkého zvedal nebo vynakládal nejakou zvýsenou námahu, která byla prícinou kýly. Bez tohoto zjistení se nedá zamestnavateli tvrdit, vykonávám zde tezkou práci a následkem toho jsem utrpel pracovní úraz. V dotaze uvádíte, ze záznam o úrazu byl sepsán v den nástupu do pracovní neschopnosti. Jiz to je zásadní chyba. Záznam o úrazu mel být sepsán okamzite, kdyz Vás syn pri nejaké práci nebo zvýsené námaze pocítil poprvé bolesti bricha. Celá kausa na mne delá dojem, ze k úrazovému deji, tedy k té skodné události, která byla prícinou operace Vaseho syna, doslo jiz nekdy v lednu jeste pred první návstevou lékare. To ale je jen muj dojem, a to nestací. Aby byl úraz uznán jako pracovní, musí se prokázat, ze k nemu doslo pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním, tedy zejména pri výkonu práce a to se musí jednoznacne a pak hlavne asi svedecky prokázat. Dnes, kdyz zamestnavatel dobrovolne úraz neuzná za úraz pracovní, zbývá jediné resení, a to soudní cesta. Znovu ale opakuji, bez dostatecných zejména svedeckých dukazu o tom, ze k úrazu doslo pri plnení pracovních úkolu, bych se do soudního sporu nepoustela.

DOTAZ c. 5 ÚRAZ, KTERÝ SE STAL V PRÁCI NELZE NEUZNAT JAKO PRACOVNÍ: Jsme provozovatelé restaurací rychlého obcerstvení. Na krájení (zeleniny , chleba, salámu) pouzíváme elektrický rezac. Nyní si na nem zpusobila úraz nase zamestnankyne a to tím zpusobem, ze strcila prst do rezného kotouce a serízla si polstárek u nehtu.  Do knihy drobných úrazu uvedla, ze strcila prst do rezného kotouce! Prímo u tohoto prístroje máme presný obrázkový návod,  jak má postupovat pri rezání zeleniny. Bohuzel postupovala jinak a to v rozporu s návodem a zaucením, kterým prochází pri úvodním tréninku. Lze tento úraz jako pracovní neuznat, pokud ano, jak máme postupovat?  Na nemocenské má  poznaceno "úraz pri výkonu zamestnání".

Odpoved na Vás dotaz je následující. Úraz, který utrpela zamestnankyne pri krájení zeleniny je úraz pracovní, o tom není pochyb. Pracovním úrazem je totiz kazdé poskození zdraví zamestnance, k nemuz doslo nezávisle na jeho vuli krátkodobým násilným, náhlým a násilným pusobením zevních vlivu pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Pojmy plnení pracovních úkolu a prímá souvislosti s ním pak blíze definují ustanovení §273 a 274 zákoníku práce. Podle § 273 odst. 1 zákoníku práce platí, ze plnením pracovních úkolu je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního pomeru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní pomer, jiná cinnost vykonávaná na príkaz zamestnavatele a cinnost, která je predmetem pracovní cesty. Z toho mi vyplývá, ze úraz Vasí zamestnankyne je úraz pracovní, nebot k nemu doslo pri plnení pracovních úkolu, tedy pri výkonu práce vyplývající z pracovního pomeru nebo z dohody o pracovní cinnosti.

Vzhledem k tomu, ze odpovednost zamestnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání je odpovednost objektivní (napr. na rozdíl od odpovednosti za zdraví podle obcanského zákoníku, kdy se musí prokazovat zavinení odpovedné osoby), nemuzete pracovní úraz neuznat jako úraz pracovní. Pokud pracovní neschopnost v souvislosti s tímto úrazem trvala déle, nez tri dny, je treba, abyste zpracovali i záznam o úrazu ve smyslu narízení vlády c. 494/2001 Sb., kterým se stanoví zpusob evidence, hlásení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánu a institucí, kterým se ohlasuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu je treba sepsat záznam o úrazu a úraz ohlásit institucím uvedeným v narízení vlády. Do záznamu o úrazu budete vypisovat, co bylo zdrojem úrazu a príciny úrazu a podrobne zajisté popísete celou situaci.

Pokud se týká vlastního odskodnení, tak máte jedinou moznost, a to s ohledem na skutecnost, ze v dotaze uvádíte, ze elektrický krájec byl vybaven obrázkovým návodem a ze dotycná byla proskolena, jak má s prístrojem zacházet, se cástecne ze své odpovednosti vyvinit. Z popisu celého prípadu nevyplývá, ze by dotycná vedome chtela porusit bezpecnostní predpis, ani ze prícinou byla opilost zamestnankyne. Osobne bych celý prípad hodnotila, ze zamestnankyne si pocínala v rozporu s obvyklým zpusobem chování tak, ze je zrejmé, ze ackoliv neporusila právní nebo ostatní predpisy anebo pokyny k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, jednala lehkomyslne, prestoze si musela být vzhledem ke své kvalifikaci a zkusenostem vedoma, ze si muze zpusobit újmu na zdraví. Tento prípad zprostení odpovednosti zamestnavatele je uveden v ustanovení § 367 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. V prípade lehkomyslnosti se muze zamestnavatel zprostit své odpovednosti podle toho jak uzná za vhodné napr. z 20%, z 30%. Podle § 367 odst. 3 zákoníku práce platí zásada, ze v prípade § 367 odst. 2 písm. b) zákoníku práce se musí zamestnanci uhradit alespon jedna tretina skody. Je tedy na Vás, na zamestnavateli, jak ten prípad zhodnotíte. Osobne se ale z Vaseho popisu celé situace nedomnívám, ze byste mohli obhájit plné zprostení se odpovednosti. Je to vsak pouze muj názor, který se opírá o strucné vylícení situace v dotaze. Jinak si samozrejme budete muset rozhodnout a zvázit do jaké míry úraz odskodníte a do jaké míry se z odpovednosti vyviníte. Vzhledem k tomu, ze stejne za Vás skodu bude hradit pojistovna, je treba k celému prípadu pristupovat víceméne z výchovného hlediska, aby si i ostatní zamestnanci uvedomili, ze v prípade lehkomyslného jednání nebude jejich úraz odskodnen plne. V prípade cástecného vyvinení pak platí, ze vsechny náhrady skody, které by se mely z titulu dotycného úrazu hradit, se budou cástecne krátit. Nelze totiz krátit napr. náhradu za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti a bolestné proplatit v plné výsi, cástecné vyvinení znamená cástecné vyvinení ve vsech prípadech.

DOTAZ c. 6: Lze povazovat kousnutí sluzebním psem jako pracovní úraz?

Ano, samozrejme. Navíc podle narízení vlády c. 494/2001 Sb., kterým se stanoví zpusob evidence, hlásení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánu a institucí, kterým se ohlasuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu  se v záznamu uvádí jako zdroj úrazu „lidé, zvírata, prírodní zivly“, proto se s pracovním úrazem zpusobeným zvíraty pocítá.

Platí zásada, ze pracovním úrazem je poskození zdraví zamestnance, k nemuz doslo nezávisle na jeho vuli krátkodobým náhlým a násilným pusobením zevních vlivu pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Podle ustanovení § 273 odst. 1 zákoníku práce pak dále platí, ze plnením pracovních úkolu je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního pomeru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní pomer, jiná cinnost vykonávaná na príkaz zamestnavatele a cinnost, která je predmetem pracovní cesty. Podle ustanovení § 274 odst. 1 zákoníku práce mimo jiné platí, ze v prímé souvislosti s plnením pracovních úkolu jsou úkony potrebné k výkonu práce a úkony behem práce obvyklé nebo nutné pred pocátkem práce nebo po jejím skoncení.

Vzhledem k tomu, ze Vás dotaz je velice strucný a nevyplývají z nej okolnosti, za kterých k pokousání psem doslo, nemohu posoudit, jestli slo o pracovní úraz, ke kterému doslo pri plnení pracovních úkolu nebo ke kterému doslo v prímé souvislosti s plnením pracovních úkolu. To musíte rozhodnout podle okolností prípadu. Napr. v prípade, kdy k pokousání psem doslo pri akci, kdy se pes neceho nebo nekoho lekl, tak to by byl podle mne pracovní úraz pri plnení pracovních úkolu. V prípade, ze k pokousání zamestnance psem doslo napr. pri prevázení psa na akci, pri jeho osetrování, krmení apod. pak by to podle mne byl pracovní úraz, ke kterému doslo v prímé souvislosti s plnením pracovních úkolu. Rozlisování pracovního úrazu, ke kterému doslo pri plnení pracovních úkolu, nebo ke kterému doslo v prímé souvislosti s plnením pracovních úkolu vsak nemá pro vlastní odskodnení zádný význam. V obou prípadech bude zamestnanec odskodnen stejne, protoze se jednalo o pracovní úraz.

DOTAZ c. 7 ODPOVEDNOST ZA ÚRAZ PRI CESTE SLUZEBNÍM AUTEM: Jak je to v prípade, kdyz zamestnanec dostává sluzební automobil k moznosti uzívat jej i mimo pracovní dobu. Kdy zodpovídám za úraz já a kdy on. Napríklad v pátek odpoledne vyslu zamestnance s tiskovým materiálem do tiskárny. Vzhledem k provozu se cesta protáhne i pres konec jeho pracovní doby. Po vylození tiskovin v tiskárne (pro mne jiz tedy splnením úkolu a ukoncením pracovní doby) se stane úcastníkem nehody a zpusobí si úraz. Je tento úraz kvalifikován jako pracovní, nebo nikoliv? Co musím se zamestnancem podepsat, abych mela presne definováno, kdy je to pracovní úraz a kdy ne? Na co vsechno nesmím zapomenout?

Tady velice zálezí na tom, co má dotycný zamestnanec sjednáno v pracovní smlouve. Tedy jestli dotycný má v pracovní smlouve konkrétne sjednáno jako výkon práce také rízení vozidla nebo ne. Pokud nemá sjednáno rízení vozidla ani v pracovní smlouve a ani nemá s vámi sjednánu napr. dohodu o pracovní cinnosti, na základe které pro vás obcas jezdí a má sjednánu jen svoji pracovní nápln (tedy svuj druh práce), tak pak kdyz jede po skoncení pracovní doby napr. domu, tak jiz nevykonává zádnou práci pro vás. Je samozrejme zase na druhou stranu legitimní, ze zamestnanec muze pozadovat, aby v pracovní smlouve bylo sjednáno, ze krome sjednaného druhu vykonávané práce jeste rídí sluzební vozidlo, to je ale otázka vasí dohody pri uzavírání nebo zmene pracovního pomeru.
Jinak prosím platí pri kazdé pracovní ceste (a tou je i napr. cesta dotycného zamestnance s tiskovým materiálem do tiskárny), ze zamestnavatel je povinen pred nástupem pracovní cesty zamestnanci stanovit pracovní dobu (tedy rozvrzení smeny – napr. mu ríci tvoje smena je od 7,00 do 15,30 hod.), aby bylo jasno kdy pracovní cesta zacíná a kdy koncí a co je výkon práce ve stanovené pracovní dobe, co je práce prescas a co je pak cesta dotycného zamestnance domu.

Práce prescas je práce nad stanovenou pracovní dobu, tedy kdyz napr. zamestnanec pojede do té tiskárny a bude tam od 15,00 do 16,30 hod. vykládat tiskoviny, tak vzhledem k tomu, ze jeho pracovní doba skoncila v 15,30 bude konat jeste hodinu práce prescas. To je práce, která souvisí s jeho sjednaným druhem práce, tak to je v naprostém porádku. Pokud ale nemá sjednáno rízení vozidla jako druh práce, tak cesta kterou stráví rízením vozidla se mu jiz jako výkon práce a potazmo jako pracovní doba nepocítá. Na to navazuje otázka, co s dobou, kdy jede pak napr. domu nebo jede sluzební automobil zaparkovat. To odvisí zase jen a jen od toho, jestli má se zamestnavatelem sjednáno rízení automobilu jako výkon práce (lhostejno jestli formou pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní cinnosti). Pokud nemá, pak jede domu a je to stejná situace, jako by napr. jel domu prímo ze svého pracoviste po skoncení pracovní doby.
U ridicu sluzebních aut je velice dulezité, aby byli rádne proskoleni a pak kdyz dojde k úrazu, tak za nej odpovídá ten, kdo skodu zpusobil. Pokud by napr. vasemu zamestnanci na ceste domu nekdo zpusobil tezký pracovní úraz a prokázalo se, ze to bylo z viny onoho druhého úcastníka silnicního provozu, pak bude skodu hradit dotycný. Pro Vás platí, ze pracovní úraz je poskození zdraví zamestnance, k nemuz doslo nezávisle na jeho vuli krátkodobým, náhlým a násilným pusobením zevních vlivu. Úraz, ke kterému doslo pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Zde pak je rozhodující, jestli zamestnanec plnil pracovní úkoly a od kdy do kdy bylo stanoveno, ze vykonává práci nebo nejakou cinnost v prímé souvislosti s ní, tedy napr. byl na pracovní ceste.

DOTAZ c. 8 POSTUPOVALA KOOPERATIVA SPRÁVNE? Jsme malá firma se dvema zamestnanci. Jeden z nich mel pracovní pomer (PP) u nás a dalsí PP u druhé firmy do 30.3.2007. Od této doby má PP jen u nás. Dne 14.5.2007 utrpel pracovní úraz. Vypocítali jsme mu odskodnení podle výdelku od 1.1. 2007 do 30.3.2007, tak jak ukládá zákon, tzn. z obou PP dohromady. Pojistovna vsak odmítla toto plnení uznat a vyplatila mu pouze plnení z PP u nás s tím ze druhý PP skoncil mimo ochranou lhutu. Ale podle naseho mínení se na výpocet náhrady vztahuje zákon o mzde, který ríká, ze jako mzda se pro úcely zjistování prumerného výdelku posuzuje i odmena nebo jiný príjem poskytovaný zamestnanci za práci v jeho zamestnání konaném v jiném pracovním vztahu nez v pracovním pomeru, a také § 362 ZP, který ríká ze za mzdu nebo plat se pro úcely zjistení prumerného výdelku povazuje i odmena z dohody, odmena nebo jiný príjem poskytovaný zamestnanci za práci v jeho zamestnání konaném v jiném pracovním vztahu nez v pracovneprávním vztahu uvedeném v § 3 vete druhé, nestanoví-li zvlástní zákon jinak. Tudíz si myslíme, ze Kooperativa nepostupovala v souladu se zákony.

Tady vás zklamu, protoze Kooperativa má pravdu. Podle ustanovení § 385 zákoníku práce (stejné ustanovení bylo za platnosti starého zákoníku práce obsazeno v narízení vlády c. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a nekteré související zákony, takze nejde o zádnou novinku, máme na tento problém i konstantní judikaturu) platí, ze „U zamestnance, který je v dobe pracovního úrazu nebo zjistení nemoci z povolání v nekolika pracovních pomerech nebo je cinný na základe dohody o práci konané mimo pracovní pomer, se pri stanovení výse náhrady za ztrátu na výdelku vychází z prumerných výdelku dosahovaných ve vsech techto pracovneprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat.“ Rozhodující zde jsou  tedy slova „ u zamestnance, v dobe pracovního úrazu…“

Neznamená to, ze automaticky, kdyz v rozhodném období, z kterého je vypocítáván prumerný výdelek pro stanovení náhrady za ztrátu na výdelku, mel zamestnanec dva nebo více pracovneprávní vztahy (PP nebo PP a dohodu o pracovní cinnosti), se mu stanoví i prumerný výdelek rozhodný pro výpocet náhrady ze souctu vsech prumerných výdelku dosahovaných ve vsech pracovneprávních vztazích. To se mu stanoví jen v prípade, ze v dobe pracovního úrazu také pracoval v techto více pracovneprávních vztazích. Navíc tady se musí prokázat, jak dlouho by ten druhý nebo tretí pracovneprávní vztah trval.

Ustanovení § 385 zákoníku práce se v podstate aplikuje na prípady, kdy se dá podle okolností prokázat, ze dotycný zamestnanec mel pravidelne vedle pracovního pomeru jeste druhý pracovní pomer nebo dohodu o pracovní cinnosti a tyto ze mel delsí dobu napr. rok a ze je vykonával i v okamziku vzniku úrazu. Nejde vsak toto ustanovení aplikovat na prípady, kdy zamestnanec napr. pul roku vykonával jeste vedlejsí pracovní pomer, tento ukoncil a dalsí nenavázal a jeho pracovní úraz vznikl shodou okolností tak, ze do v rozhodném období pro výpocet prumerného výdelku mel jeste druhý príjem. Zde zamestnanec neprokáze soustavnost svých nekolika pracovneprávních vztahu.

Pokud zamestnanec neprokáze, ze v okamziku pracovního pomeru ten druhý pracovneprávní vztah (napr. tzv. vedlejsí pracovní pomer uklízecky apod.) trval a ze byl sjednán na dobu neurcitou a ze tedy nebylo uvazováno o jeho skoncení, pak se náhrada za ztrátu na výdelku nemuze poskytovat do souctu prumerných výdelku.

DOTAZ c. 9 NEZAZNAMENANÝ PRACOVNÍ ÚRAZ: Zamestnanec informoval o svém pádu na pracovisti, k nemuz ale doslo témer pred rokem. Úraz nebyl zaznamenán do knihy úrazu, ani o nem neinformoval nadrízeného. V dusledku úrazu je údajne dlouhodobe lécen a má pohybové problémy s kolenem. Lze s takovýmto odstupem vec vubec resit?

Kazdý pracovní úraz i ten sebemensí se musí vcas a rádne zamestnavateli ohlásit, to je zákonná povinnost zamestnance. Podle ustanovení § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce c. 262/2006 Sb. je zamestnanec povinen bezodkladne oznamovat svému nadrízenému vedoucímu zamestnanci svuj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zamestnance, poprípade úraz jiné fyzické osoby, jehoz byl svedkem, a spolupracovat pri objasnování jeho prícin. Stejnou povinnost obsahoval samozrejme i starý zákoník práce c. 65/1965 Sb., jenz platil do 31. 12. 2006. Pokud zamestnanec tedy vcas nesplnil svoji zákonnou povinnost, musel by dnes prokázat svuj úraz jinými dukazními prostredky, zejména svedecky. Za situace, kdy ani o úrazu neinformoval svého nadrízeného, pak bude dnes s odstupem casu jeho dukazní situace velice obtízná. Z pohledu zamestnavatele bych takovou situaci hodnotila predevsím jako porusení povinnosti vyplývající z právních predpisu vztahujících se k zamestnancem vykonávané práci. Jak jsem uvedla výse, oznámit úraz nadrízenému je zákonná povinnost kazdého zamestnance, která mu vyplývá prímo ze zákoníku práce. Proto bych také s odskodnením úrazu nepospíchala, pokud se skutecne jednoznacne nevysetrí, kdy a za jakých okolností k úrazu doslo a jestli skutecne k nemu doslo pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním. Nakonec muzete zamestnanci doporucit, aby celou zálezitost resil soudní cestou a pokud soud uzná (na základe jeho dukazních prostredku), ze se skutecne jedná o pracovní úraz, pak ze úraz samozrejme odskodníte. V opacném prípade, tedy kdyz byste bez rádného prosetrení prícin a okolností úrazu úraz odskodnili, mám vázné obavy, ze by pojistovna úraz neuznala za úraz pracovní a odskodnení Vám neproplatila.

Záverem je treba upozornit, ze právo na náhradu skody z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se zásadne nepromlcuje, promlcují se pouze práva na jednotlivá plnení z nich vyplývající. Tato zásada byla za platnosti starého zákoníku obsazena v ustanovení § 261 odst. 2 zákoníku práce c. 65/1965 Sb.. Nový zákoník práce  v otázce lhut a promlcení odkazuje na obecnou obcanskoprávní úpravu, tedy na ustanovení §§ 100 odst. 1 a 2, 101, 103, 106, 107, 109, 110, 111 a 112 obcanského zákoníku. Z ustanovení § 106 obcanského zákoníku také vyplývá zásada, ze práva na náhradu z titulu skody na zdraví se nepromlcují, promlcují se pouze práva na jednotlivá plnení, podle dnes platného zákoníku práce, resp. obcanského zákoníku je promlcecí lhuta tríletá. Tato lhuta ale pocíná bezet az od okamziku, kdy se poskozený o skode dozví. Zásadne se nepocítá od vzniku úrazu, pocítá se az kdyz dospeje nejaké právo na náhradu skody, napr. u práva na náhradu za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti je tím okamzikem ukoncení pracovní neschopnosti. Tedy okamzik, kdy poskozený ví, jak dlouho byl z titulu úrazu nemocný a co mu v dusledku toho uslo, u  práva na bolestné pocíná bezet promlcecí lhuta vystavením lékarského posudku apod.

Z výse uvedeného tedy vyplývá, ze právo na náhradu skody z titulu úrazu, ke kterému doslo pred více jak rokem poskozený uplatnit dnes muze, ale - jak jsem uvedla výse - bude asi zásadní otázkou prokázat vznik úrazu a  hlavne prímou prícinnou souvislost mezi úrazem a plnením pracovních úkolu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM