Nástroje interaktivního vzdělávání v BOZP ve firmě Edwards

Způsob předávání informací

V dnešní době se na nás všemi směry valí informace. Jak jsme dříve trpěli jejich nedostatkem, prahli jsme po novém a nepoznaném, tak dnes se informačnímu tsunami musíme bránit a informace, které přijmeme za své, pečlivě filtrovat, abychom svou paměť nezahltili zbytečnostmi.

Proto pokud ve společnosti plánujeme školení a nejde nám pouze o naplnění litery zákona, ale chceme, aby si naši zaměstnanci informace zapamatovali a uměli je použít, musíme z toho vycházet a školení takto plánovat.

Většina školení, která nenaplní naše očekávání, trpí základním nedostatkem pochopení přijímání informací. Musíme chápat a vycházet z následujících principů:

1. Způsob předávání informací

Informaci, kterou se snažíme předat dále je zapotřebí převést z naší hlavy, kde je ve formě myšlenky, do stavu, kdy je možné ji předat někomu dalšímu, tedy do mluveného nebo psaného slova. Recipient informaci dešifruje a následně si uvědomí její obsah. Kódování i dekódování probíhá u každého jednotlivce jinak, na základě jeho znalostí, zkušeností, sociálního i kulturního zázemí, z kterého pochází. Zpráva také podléhá po cestě rušení, kdy může být různě zkomolena.

2. Přístup k lidem

Při školení je nezbytné brát všechny zaměstnance vážně. Oni jsou experti na to, co každodenně dělají a na pracovišti se vyznají mnohem lépe než většina kancelářských pracovníků. Pokud tedy chceme dosáhnout zvýšení vnímavosti k možným rizikům nebo motivaci k bezpečnému chování, určitě toho nedosáhneme udílením povýšených královských rad. Do školení je nezbytné je aktivně zapojit a jejich znalosti raději doplňovat, než jim je předkládat jako novou věc, o které dosud neměli tušení.

3. Metoda školení

V rámci školení zaměstnanců můžeme zvolit aktivní nebo pasivní předávání informací. Při čistě teoretickém školení sedí zaměstnanci před školitelem a vnímají nebo nevnímají informace, které jim předává. Bohužel ani sebebarevnější prezentace o čokoládě popisující její lahodnost, jemnost a rozplývavost nenahradí jedno ochutnání. A tak i školení, kdy není možnost si prakticky vyzkoušet to, co se na školení přednáší, zůstává pouze na půl cesty. Pokud chceme, aby si zaměstnanci odnesli co nejvíce znalostí a byli schopni je použít, musíme jim dát možnost se v průběhu školení zapojit a „sáhnout si“ na přednášenou látku.

Aktivní metody školení

Výhodou aktivních metod školení je, že se u nich účastníci mohou jen velmi nesnadno uzavřít do svého světa a nedávat pozor. Jejich zapojením do podoby školení získáváte jejich zájem a proces učení je mnohem efektivnější.

Následují příklady zapojení zaměstnanců v praktických formách tréninku ve společnosti Edwards:

1.    Školení první pomoci

Školení první pomoci provádí externí dodavatel pro skupinky maximálně dvanácti osob. První část probíhá v zasedací místnosti, kde je probrána teorie. Druhá část probíhá v hale, kde jsou účastníci rozděleni na dvě skupiny. V jedné jsou účastníci namaskováni jako zranění a v druhé jsou zachránci, kteří musí zraněným poskytnout první pomoc. Po ošetření následuje vyhodnocení a poté se skupiny prohodí. Tento typ školení byl zaveden na žádost pracovníků haly, kterým pouze teoretické školení připadalo nedostatečné.

Obr. 1: Nácvik první pomoci - otevřená zlomenina

Obr. 2 a 3: Nácvik první pomoci - amputace prstu

2.    Nácvik havárie

V halách je v průběhu tohoto nácviku vylita obarvená voda a zaměstnanci jsou o tomto informováni. Musí zareagovat a správně úkap označit, zlikvidovat a ohlásit. Zaměstnanci okamžitě dostávají zpětnou vazbu na svůj postup.

Obr. 4: Nácvik havárie ve firmě Edwards

Obr. 5: Nácvik havárie ve firmě Edwards

3.    Požární evakuace

Při nácviku požární evakuace jsou občas na evakuující se zaměstnance nastraženy zraněné osoby, kterým je zapotřebí v průběhu evakuace pomoci. Evakuovaní mají také možnost si vyzkoušet hašení s hasicím přístrojem. Práci s hasicím přístrojem mají možnost si zaměstnanci vyzkoušet a okamžitě dostanou zpětnou vazbu během praktického použití přístroje.

Obr. 6: Nácvik požární evakuace Edwards

Výsledný efekt školení

Tato praktická školení mají jedno společné. V této podobě jsou zejména proto, že si to takto přáli sami zaměstnanci, kteří nebyli s původní formou spokojeni. Tím, že nejde o teoretické předávání znalostí, ale o praktický nácvik, nemají zaměstnanci otravný pocit, že jim někdo radí v něčem, co sami dávno znají. A právě díky tomu si předané informace pamatují a jsou schopni si i po roce vybavit, že na školení první pomoci právě oni ošetřovali amputovaný prst.

Původní text byl upraven a doplněn pro web BOZPinfo.cz.