Praktické príklady

Praktické príklady z oblasti pracovních úrazu - cást II.

09.07.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Konkrétní prípady pracovních úrazu, které jsou stále doplnovány, resí v tomto clánku JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: zamestnavatelé, zivnostníci, koordinátori, praha, inspekce, mimooip, pozární ochrana

Dotaz c. 1 ÚRAZ NA AKCÍCH, KTERÉ ORGANIZUJE ZAMESTNAVATEL: Nase firma organizuje radu sportovních turnaju pro své zamestnance z ruzných pracovist a regionu. Pokud by zde doslo k úrazu, mohl by být povazován za úraz pracovní? Za jakých podmínek?

Pokud se týká úrazu na ruzných turnajích apod., tak tam je treba dávat pozor. Pokud zamestnanec reprezentuje svého zamestnavatele nebo vystupuje jménem odborové organizace, pak by to bylo povazováno za plnení pracovních úkolu ve smyslu ustanovení § 273 zákoníku práce (viz "Plnením pracovních úkolu je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního pomeru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní pomer, jiná cinnost vykonávaná na príkaz zamestnavatele a cinnost, která je predmetem pracovní cesty. Plnením pracovních úkolu je téz cinnost konaná pro zamestnavatele na podnet odborové organizace, rady zamestnancu, poprípade zástupce pro oblast bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci nebo ostatních zamestnancu, poprípade cinnost konaná pro zamestnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zamestnanec nepotrebuje zvlástní oprávnení nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zamestnavatele, jakoz i dobrovolná výpomoc organizovaná zamestnavatelem."). S úrazy bývaly problémy pred casem i na skoleních. Nekteré firmy organizovaly napr. skolení na horách a v rámci skolení poskytovaly zamestnancum moznost jezdit na vleku apod., aniz by mely predem overenou fyzickou a zejména sportovní zdatnost techto zamestnancu. Z toho duvodu, pokud organizujete turnaje tak, ze zamestnanci jednotlivých pobocek mají reprezentovat své pracoviste, pak tvrdím, ze by úraz zde utrpený bylo treba povazovat za úraz pracovní. Pokud ale turnaj pouze zorganizujete a uvedete, ze se ho muze zúcastnit kdokoliv, ze neorganizujete napr. slození druzstev apod., pak by to bylo povazováno za akci organizovanou pro zamestnance, ale s tím, ze jde o akci ve volném case zamestnancu a ze zamestnavatel neurcuje povinnost úcasti nebo reprezentace apod. Pak by zamestnavatel za prípadný úraz neodpovídal.

Dotaz c. 2 ÚRAZ STAROSTY: Rád bych vedel, jak je to se starosty obcí a mest v prípade úrazu, který by se jim stal v souvislosti s výkonem jejich funkce. Je takový úraz pracovní a muze se na nej vztahovat pojistení tzv. odpovednosti za skodu pri pracovním úrazu a nemoci z povolání? 

Právní postavení starosty jako orgánu obce je upraveno v zákone c. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zrízení), ve znení pozdejsích predpisu, a to predevsím v oddíle ctvrtém. Jednotlive se vymezuje i v jiných ustanoveních zákona o obcích. Porovnáme-li rozsah ustanovení týkající se ostatních obecních orgánu a ustanovení týkající se starosty obce, je práve úprava postavení starosty jako orgánu obce nejstrucnejsí. Duvod je prostý - ackoli jsou laickou verejností obecne starostovi priznávána rozsáhlá oprávnení, ve skutecnosti jich má poskrovnu. Starosta obce má pravomoci jasné vymezené a jen v nekterých prípadech smí rozhodnout samostatne. I ty ho vsak radí na místo "prvního mezi rovnými", a proto si funkce starosty zaslouzí vedle obecního zastupitelstva a obecní rady stejnou pozornost. Starosta predevsím zastupuje obec (a také obecní úrad) navenek. To z nej ciní statutární orgán obce ve smyslu § 20 odst. 1 obcanského zákoníku. Z tohoto postavení mu vsak nevyplývá pravomoc ukládat povinnosti a rozhodovat o právních pomerech ve vnejsích právních vztazích. Jinými slovy právne závazný projev vule je oprávnen v drtivé vetsine prípadu ucinit az poté, co je schválen obecním zastupitelstvem anebo obecní radou. Starosta tedy také není zamestnanec ve smyslu zákoníku práce, on je verejný funkcionár, on je clen zastupitelstva obce zvolený zastupitelstvem obce, aby ji zastupoval navenek, on nemá uzavren pracovní pomer. Proto se na nej zákoník práce nevztahuje. Jeho práva na plat, na cestovní náhrady, na dovolenou apod. jsou upravena prímo zákonem c. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zrízení), ve znení pozdejsích predpisu, jako práva jiného zastupitele obce, který je uvolnen k výkonu funkce.

Z tech vsech duvodu se na nej nemuze vztahovat zákonné pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu zpusobenou zamestnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. To se vztahuje jen na zamestnance (tedy zejména úredníky) obce. Nicméne aby nedoslo ke krácení práv na náhradu skody z titulu úrazu vzniklých pri výkonu funkce obsahuje ustanovení § 392 zákoníku práce zásadu, ze "fyzickým osobám plnícím verejné funkce a funkcionárum odborové organizace odpovídá za skodu vzniklou pri výkonu funkce nebo v prímé souvislosti s ní ten, pro koho byli cinni; fyzické osoby a funkcionári odpovídají tomu, pro koho byli cinni". Z toho vyplývá, ze v prípade úrazu, který by utrpel starosta obce pri výkonu (nebo pro výkon) své funkce nebo v prímé souvislosti s ním, odpovídá obec. Odskodnení se provede podle principu objektivní odpovednosti podle zákoníku práce (ne podle obcanského zákoníku!), protoze to ukládá § 392 zákoníku práce. Obec vsak nemuze prípadnou náhradu skody uplatnovat vuci pojistovne, u které má pojisteny své zamestnance z titulu zákonného pojistení odpovednosti za skodu zpusobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Obec by mela mít správne pro prípady skod na zdraví svých zastupitelu (a to nemusí být jen úraz starosty obce, to muze být kdokoliv ze zastupitelstva obce, komu se pri výkonu funkce stane úraz) uzavrenou komercní pojistku.

Dotaz c. 3 PRACOVNÍ ÚRAZ NEBO NEMOC Z POVOLÁNÍ?: Od cervna 2006 jsem zamestnancem obchodního retezce. Pracuji na oddelení zeleniny, kde je tezká fyzická práce. Od prosince jsem zacala mít problémy s lokty. Strídave levá a pravá ruka. Poprvé jsem byla v pracovní neschopnosti od poloviny prosince do konce ledna. 28.2.2007 jsem mela pracovní úraz. Brala jsem bednu s pomeranci z výsky cca 2 m. Bedna se mi vysmekla a spadla mi na ruku. Zamestnankyne na recepci se mnou provedla zápis o úrazu.  V bolestech jsem dokoncila smenu a po smene jsem sla rovnou na chirurgii a vylícila jsem lékari, jak se mi úraz stal. Bolestí jsem nemohla ani mluvit. On mi ruku dal do sádry, napsal lístek s diagnózou mému obvodnímu lékari a  pozval me na dalsí kontrolu. Zastupující lékar mého obvodního lékare (který ten den neordinoval) mi vystavil neschopnost. Po dvou mesících jsem se dostavila do práce a sdelila zamestnavateli, ze mám malou nemocenskou, ze to byl prece pracovní úraz. Nejdríve mi tvrdil, ze o tom nevedel a pak mi rekl, ze to musí posoudit závodní lékar. A ten rozhodl, ze to pracovní úraz není, protoze lékar na chirurgii napsal, ze mám zánet. Neposlal me ani na rentgen, prestoze me bolela ruka v lokti a zápestí. Pravou ruku jsem mela zafixovanou asi 5 týdnu. Kdyz mi sádru sundali, stále me ruka bolela. Byla jsem ujistena, ze je to po tak dlouhé fixaci normální. Protoze ruka bolela silne a otékala, byla mi doporucena rehabilitace. Po první rehabilitaci bolest nepolevila, po dalsí klidové lécbe a dalsí rehabilitaci mi lékar navrhl operaci. Jeste jsem zapomnela doplnit, ze po dobu fixace pravé ruky me zacala bolet i ruka levá, a to tak, ze me bolest budí v noci a mám problémy s jakoukoli pracovní cinností. Operacní zákrok na jedné ruce by mel probehnout v srpnu 2007 a dalsí na druhé ruce po zhojení. Tak mi to sdelil muj osetrující lékar - ortoped. Tolik na vysvetlení mé situace. Je pravda, ze mé problémy nelze brát ani jako pracovní úraz (jak rozhodl lékar mého zamestnavatele, který me nikdy nevidel) a ze uz vubec nelze mluvit o nemoci z povolání, presto, ze pred tím jsem s rukama nikdy potíze nemela? Má pracovní neschopnost je pro me nestestím, jsem zvyklá pracovat, mám v péci malou dceru a jakákoli pracovní cinnost je pro me ted utrpením.  

Ve Vasem dotazu vidím dva problémy. První je otázka pracovního úrazu, ke kterému doslo dne 28.2.2007 a druhá je otázka prípadné nemoci z povolání.
Pokud se týká pracovního úrazu, tak se osobne – i kdyz neznám detailne vsechny okolnosti – domnívám, ze jde o klasický pracovní úraz. Jestli napsal lékar diagnózu takovou nebo jinou, je pro právní posouzení celé veci nerozhodné. V prípade sporu by se stejne rozhodovalo na základe znaleckého posudku a na základe svedeckých výpovedí a ne na základe toho, jestli se nejaký lékar spletl, kdyz stanovil diagnózu. Podle ustanovení § 380 odst. 1 zákoníku práce je pracovním úrazem poskození zdraví zamestnance, k nemuz doslo nezávisle na jeho vuli krátkodobým, náhlým a násilným pusobením zevních vlivu. Dále platí zásada, ze zamestnavatel odpovídá zamestnanci za skodu vzniklou pracovním úrazem, jestlize skoda vznikla pri plnení pracovních úkolu nebo v prímé souvislosti s ním a tyto podmínky jsou dle Vaseho vylícení situace splneny. K vlastnímu úrazovému deji doslo, kdyz Vám spadla bedna s pomeranci na ruku. O tom, ze k tomu doslo pri plnení pracovních úkolu, nebot to bylo na smene, není pochyb. Lékar Vaseho zamestnavatele nebude rozhodovat, jestli úraz uzná za pracovní nebo ne, to není otázka medicínského posouzení, ale zálezitost navýsost právní. To je výhradne zálezitost odpovedného zamestnavatele. Jednak jste asi mela na smene nejakého vedoucího, kterému jste úraz nahlásila a následne, jak uvádíte v dotazu, s Vámi  jeste sepsali záznam o úrazu. Tito zamestnanci by Vám meli dosvedcit, ze k úrazu doslo a ze k nemu doslo pri plnení pracovních úkolu. Z toho duvodu byste mela jednat s nekterým vedoucím zamestnancem zamestnavatele, který rozhoduje o pracovních úrazech. Vás zamestnavatel také musí mít tzv. zamestnance odborne zpusobilého v prevenci rizik,  tak byste se mohla obrátit i na nej. V zádném prípade bych se ale nenechala odbýt tím, ze lékar zamestnavatele, aniz by Vás videl, rekl, ze se nejedná o pracovní úraz. Zamestnavateli se v podstate o nic nejedná, on je ze zákona pojisten u Kooperativy, a.s., a vsechny skody, které by Vám v souvislosti s tímto úrazem nálezely, bude zamestnavateli hradit tato pojistovna. Jinak by ale takové záporné rozhodnutí ze strany zamestnavatele mohlo mít pro Vás dalekosáhlé dusledky. Jste mladá a máte malé díte a nevíte, jak se Vás zdravotní stav v budoucnu vyvine, jestli se zlepsí nebo zhorsí a je treba si svoje práva zjistit. Pokud jste v odborech, pak byste mohla pozádat o právní pomoc zastoupením u soudu. V prípade, ze nejste odborove organizovaná, pak doporucuji písemne vyzvat zamestnavatele, aby uznal Vás úraz za pracovní a tomu odpovídajícím zpusobem Vám doplatil náhradu za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti. Pokud by zamestnavatel na toto Vase podání nereagoval, pak byste se musela obrátit na soud.

V kazdém prípade je vsak treba, abyste si vymohla uznání Vaseho úrazu za úraz pracovní, i kdyz byste si mela najmout advokáta a resit celý spor soudní cestou. Dá se také pozádat Ceskou advokátní komoru o poskytnutí bezplatné právní pomoci, ale jinak bych se nebála, vec je znacne prehledná a mela byste ji vyhrát a pak zaplatí náklady sporu protistrana. Muzete se obrátit i na orgán inspekce práce (Oblastní inspektorát práce pro Prahu a Stredoceský kraj se sídlem Kladenská 103/105, Praha 6), ale ten Vám nevymuze uznání úrazu za pracovní od zamestnavatele, ten muze jen zamestnavateli ulozit pokutu za to, ze mu nezaslal záznam o pracovní úrazu, protoze takovou povinnost má kazdý zamestnavatel v prípade úrazu delsího nez 3 kalendární dny.

Druhou vecí je pak otázka Vasich následných problému s rukama. To se skutecne muze jednat o nemoc z povolání nebo alespon o ohrození nemocí z povolání. Oboje, tedy jak nemoc z povolání, tak ohrození nemocí z povolání posuzují ordinariáty chorob z povolání, tedy kliniky nemocí z povolání. Pro okres Kladno to je Nemocnice Kladno, oddelení nemocí z povolání. Jestli ale Vás zamestnavatel sídlí jinde, pak byste se musela obrátit na kliniku podle sídla zamestnavatele napr. v Praze apod. Je proto treba, abyste pozádala osetrujícího ortopéda nebo jen Vaseho obvodního osetrujícího lékare, aby Vám napsal doporucení na toto oddelení nemocí z povolání a Vy se tam pak objednáte. Pokud rozhodnou, ze Vase zdravotní problémy dosahují intenzity ohrození nemocí z povolání nebo dokonce nemoci z povolání, pak o tom nebudou se zamestnavatelem diskutovat a sami rozhodnou. Zatím je predcasné dovozovat, jaká práva by pro Vás plynula z ohrození nemocí z povolání a jaká, kdyz by Vám byla uznána nemoc z povolání. Je treba, abyste si nejprve zajistila seriózní nestranné medicínské posouzení Vaseho zdravotního stavu. Záverem ale doporucuji - otázku pracovního úrazu ze dne 28.2.2007 nezanedbejte. Za cas by zamestnavatel vznesl ohledne Vasich práv námitku promlcení a to by bylo zbytecné. Celá vec se posuzuje hure s delsím casovým odstupem.

Dotaz c. 4 PRACOVNÍ ÚRAZ ZAMESTNANCE PRED UKONCENÍM SMLOUVY: Manzel dne 1.1.2007 uzavrel pracovní pomer na dobu urcitou do 30.6.2007 u Mest. policie. Pri uzavírání smlouvy mu bylo sdeleno, ze v prípade jeho zájmu bude po tomto datu smlouva zmenena na dobu neurcitou. Manzel vsak pred mesícem utrpel v rámci telesné prípravy pracovní úraz . V soucasné dobe je po operaci v pracovní neschopnosti  (PN) a je u nej v horizontu cca 6 mesícu plánována dalsí operace. Bohuzel vsak neví, zda mu bude za soucasné situace smlouva prodlouzena. Je mi známo, ze i pokud by nedoslo k prodlouzení smlouvy, tak soucasnou PN bude i nadále vyplácet soucasný zamestnavatel. Jak by se vsak postupovalo v prípade, ze by soucasná PN byla ukoncena? Manzel by se zrejme musel zaevidovat na úradu práce a poté by doslo k plánované druhé operaci (napr. do 2 mesícu od ukoncení PN, coz by se povazovalo za pokracování prac. úrazu). Mohl by pozadovat vyplacení nemocenských dávek po bývalém zamestnavateli (z titulu pokracování prac. úrazu), nebo by byl zcela bez dávek (vzhledem k evidenci na úradu práce). Vzhledem k tomu, ze je zrejmé, ze úraz zanechá trvalé následky a jiz nyní byl lékari upozornen, ze nebude moci vykonávat soucasné zamestnání, kdy preváznou cást pracovní doby prochodí, zajímalo by nás, jaké jsou jeho zákonné nároky (ev. odpovednost zamestnavatele) a jak dále postupovat.

Z Vaseho dotazu mi vyplývá, ze zamestnavatel asi pracovní pomer s Vasím manzelem skoncil. Pracovní pomer byl sjednán na urcitou dobu a tato doba uplynula a nedoslo k dalsímu projevu vule obou stran, tedy zamestnance i zamestnavatele, ohledne dalsího trvání pracovního pomeru. To si ale musí Vás manzel se zamestnavatelem vyjasnit. Je treba si uvedomit, ze není povinností zamestnavatele uzavírat dalsí pracovní pomer a jeho zmenu v pracovní pomer na dobu neurcitou si také nelze jednostranne vynutit ani s poukazem na momentální pracovní neschopnost.

Skoncení pracovního pomeru by ale nemelo mít vliv na práva Vaseho manzela na odskodnení pracovního úrazu. Zde se bude vycházet ze zásady obsazené v ustanovení § 386 zákoníku práce „Zamestnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u nehoz byla zjistena nemoc z povolání v pracovním pomeru sjednaném na dobu urcitou nebo pri výkonu práce na základe dohody o pracovní cinnosti uzavrené na dobu urcitou, príslusí náhrada za ztrátu na výdelku jen do doby, kdy mel tento pracovneprávní vztah skoncit. Po této dobe príslusí náhrada za ztrátu na výdelku, jestlize je mozné podle okolností predpokládat, ze postizený by byl i nadále zamestnán. Ostatní práva vyplývající z odskodnení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotcena.“ Vzhledem k tomu, ze asi nebude problém prokázat, ze i kdyz by nebyl pracovní pomer na dobu urcitou prodlouzen v pracovní pomer na dobu neurcitou, ze by Vás manzel stejne dál pracoval, bude mu muset odpovedný zamestnavatel poskytovat vsechny náhrady jako by k pracovnímu úrazu doslo pri pracovním pomeru na dobu neurcitou.To tedy za prvé.

Dále ohledne dávek v pracovní neschopnosti. Podle zákona c. 54/1956 Sb., o nemocenském pojistení zamestnancu, platí zásada, ze nemocenské se poskytuje od prvního kalendárního dne pracovní neschopnosti do skoncení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo cástecné invalidity a ze nemocenské se vsak poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od pocátku pracovní neschopnosti, po tzv. "podpurcí dobu". Pri nové pracovní neschopnosti se zapocítávají do podpurcí doby také predchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku pred vznikem nové pracovní neschopnosti. Tato období se vsak nezapoctou:
a) jestlize zamestnání trvalo aspon 6 mesícu od skoncení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo
b) jestlize nová pracovní neschopnost byla zpusobena pracovním úrazem; pracovnímu úrazu se klade na roven nemoc z povolání podle predpisu o duchodovém pojistení. Do podpurcí doby se rovnez nezapocítává predchozí období pracovní neschopnosti zpusobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).
Nemocenské muze být poskytováno i po uplynutí podpurcí doby, jestlize je mozno na základe vyjádrení príslusného orgánu ocekávat, ze zamestnanec v krátké dobe nabude pracovní schopnosti; takto je vsak mozno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpurcí doby, tedy celkem dva roky.

Dále platí zásada, ze dávky nemocenského pojistení nálezí, jestlize se podmínky rozhodné pro jejich priznání splnily v dobe pojistení podle tohoto zákona nebo sice po skoncení pojistení, avsak jeste behem doby, po kterou zamestnanec pobírá nemocenské, podporu pri osetrování clena rodiny nebo penezitou pomoc v materství, anebo jestlize se splnily v ochranné lhute. Ochranná lhuta ciní 42 dnu od skoncení zamestnání; jestlize vsak zamestnanec byl naposledy zamestnán po kratsí dobu, ciní ochranná lhuta jen tolik dnu, kolik dnu byl naposledy zamestnán. V prípade Vaseho manzela by se muselo pocítat 42 od 1. cervence, kdyz pracovní pomer skoncil 30.cervna.

To je vsak otázka dávek nemocenského, na ty Vasemu manzelovi tedy vznikne nárok nebo ne, to není az tak rozhodující. Rozhodující je, ze slo o pracovní úraz a aby zamestnavatel uznal svoji odpovednost za tento pracovní úraz. Kazdý zamestnavatel s výjimkou zamestnavatelu organizacních slozek státu (coz ovsem Mestská policie není) musí být totiz ze zákona pojisten pro prípad své odpovednosti za skody zpusobené pracovními úrazy a nemocemi z povolání. To platí od roku 1993 podle ustanovení § 205d starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb. a nový zákoník práce c. 262/2006 Sb. tyto principy prevzal v ustanovení § 365 zákoníku práce. Zamestnavatel tedy z titulu své odpovednosti bude Vasemu manzelovi hradit, pokud vzniknou, následující náhrady
• náhradu za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti
• náhradu za ztrátu na výdelku po skoncení pracovní neschopnosti
• náhradu bolestného a ztízení spolecenského uplatnení
• náhradu nákladu spojených s lécením
• náhradu vecné skody.

Po dobu pracovní neschopnosti se poskytuje tzv. náhrada za ztrátu na výdelku po dobu pracovní neschopnosti a ta ciní rozdíl mezi prumerným výdelkem pred vznikem skody (tedy pracovní neschopnosti) a dávkami nemocenského a zde pak zálezí na tom, jaká je výse nemocenského. Kdyz by byla nulová, pak by se stejne  doplácela náhrada za ztrátu na výdelku do plné výse prumerného výdelku pred vznikem skody. Takze jak vidíte, není az tak rozhodující, jestli splní Vás manzel podmínky nároku na dávky nemocenského, mnohem dulezitejsí je, aby si zajistil, ze zamestnavatel uzná úraz za pracovní a ze mu bude hradit vsechny skody, které mu v budoucnu vzniknou.

Podrobný popis podmínek vzniku práva na jednotlivé náhrady je nad rámec této odpovedi, proto doporucuji, abyste si porídili nejakou odbornou literaturu (napr. publikaci JUDr. Eva Dandová Odskodnování pracovních úrazu a nemocí z povolání v otázkách a odpovedích – nakladatelství ASPI, tato publikace byla sice vydána za platnosti starého zákoníku práce, ale právní úprava se nezmenila) nebo abyste se poradili s právníkem, aby Vás manzel vcas a rádne uplatnil svá práva u zamestnavatele.

Dotaz c. 5 ÚRAZ JESTE PRED OZNACENÍM PRÍCHODU DO PRÁCE: Je pracovním úrazem silné podvrknutí kotníku s následkem pretrhání vazu, k nemuz doslo pri chuzi  vnitrním dvorem budovy, kde jsem v den úrazu mimorádne musela zaparkovat auto? Registrace príchodu do práce u nás ale je magnetickou kartou, kterou si zamestnanec odmávne príchod na terminálu u vrátnice. Toto jsem jiz nemohla provést, nebot po úraze jsem nebyla schopna chuze. Událost jsem bezprostredne oznámila vrátnému a také za nekolik minut telefonem pracovníkovi, který má na starosti bezpecnost práce a pozádala ho o radu, jak postupovat s ohlásením úrazu jako pracovního. On mi ale sdelil, ze pokud jsem prosla do budovy jinudy, nestandartne, a doslo k úrazu dríve, nez po odmávnutí kartou, tak se nejedná o pracovní úraz, protoze v práci oficiálne nejsem. Je tomu tak? Úraz jsem také oznámila vedoucí. Je povinnosti vedoucího úraz nejak registrovat?  Dalsí den jsem byla u lékare a kotník mám na jeden mesíc mít  v ortéze, ale nemocenskou jsem si nevzala a pomocí berlí tedy chodím do práce.

Lituji, ale asi vás zklamu. Vás vedoucí i bezpecnostní technik mají pravdu. Platí zásada, ze úraz na ceste do zamestnání a ze zamestnání není úrazem pracovním. Tato zásada platila jiz za starého zákoníku práce a platí i dnes, je vyjádrena v ustanovení § 80 odst. 3 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. Nakonec k tomuto problému existuje i rozsáhlá konstantní judikatura, ze které vyplývá, ze úraz na ceste do zamestnání a ze zamestnání není úrazem pracovním a ze vstup do zamestnání je oprávnen si urcit výhradne zamestnavatel. Pokud tedy zamestnavatel tvrdí, ze terminál vrátnice je vstupním prostorem na pracoviste, pak to platí a nelze tvrdit, ze jste nemohla zaparkovat, kde jste chtela a ze jste parkovala jinde.

Odpovednost za úraz utrpený na parkovisti by teoreticky slo také uplatnit proti majiteli dotceného prostoru. Slo by to ale uplatnit pouze obcanskoprávní cestou a muselo by se prokázat nejaké zavinení majitele nebo správce komunikace, napr. ze v dobe náledí byl prostor neposypán a ze v dusledku toho jste uklouzla a doslo k podvrknutí kotníku. Kdyz ale, jak popisujete, doslo k pouhému podvrknutí kotníku bez nejakého evidentního zavinení ze strany majitele parkoviste, pak nemuzete na nikom uplatnovat náhradu skody z titulu jeho odpovednosti.

 

 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM