Mikroklima uvnitř budov

Co je mikroklima?

Jsou to tepelně vlhkostní podmínky prostředí, vyjádřené teplotami, vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu.

 Čím jsou ovlivňovány mikroklimatické parametry

• vnějšími povětrnostními podmínkami
• způsobem větrání a vytápění prostory
• tepelnou zátěží prostory vlivem technologie, množstvím a činností lidí, strojů, přístrojů i osvětlení
• tepelně technickými vlastnostmi stavby

Teploty

Teplota vzduchu je jednou z veličin rozhodujících o výměně tepla mezi člověkem a prostředím. Podmínkou tepelné pohody pro přiměřeně oblečeného člověka a jeho činnost je stav, kdy jsou vyrovnány ztráty tepla do okolí a jeho tvorba v organismu bez viditelného pocení. Dochází-li k nadměrné tepelné zátěži organismu, stává se teplo „škodlivinou“ a je třeba omezit jeho působení na organismus — omezením zdroje tepla, ochranou pracovníka před přímým působením tepla clonami, vzduchovou sprchou, ochranným oděvem, režimovým opatřením (přestávkami v práci s možností odpočinku a pitným režimem).

V prostředí, kde se vyskytují sálavá teplotní složka a vyšší rychlosti proudění, se tepelný stav prostředí popisuje výslednou teplotou (měřenou kulovým teploměrem) nebo operativní teplotou (stanovenou výpočtem).

Z hlediska tepelné pohody jsou důležité povrchové teploty všech okolních povrchů včetně podlahy a teplota rosného bodu. Při teplotě rosného bodu se na povrchu sráží vodní pára obsažená ve vzduchu. Takto vznikající vlhkost může být důvodem růstu plísní. Je třeba dodržet i malý rozdíl teplot ve výši hlavy a kotníků člověka.

Požadavky na teploty ve vnitřním prostředí budov jsou dány hygienickými předpisy, normovými hodnotami a doporučeními na základě zkušeností.

 Vlhkost vzduchu

Vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí je závislá na venkovní vlhkosti, technologických nebo jiných zdrojích vodní páry i množství lidí. Doporučené hodnoty se pohybují v rozmezí 30 - 60 % relativní vlhkosti. V otopném období je často nízká relativní vlhkost pod 20 %. Je to stav, kdy také u zdravých jedinců dochází k intenzivnějšímu vysoušení sliznice horních cest dýchacích, tím klesá jejich ochranná funkce a stoupá možnost průniku některých škodlivých látek až do dolních cest dýchacích. Škodlivinou se stává vysoká relativní vlhkost (dlouhodobě nad 60 %)‚ protože v běžném životě je většinou doprovázena výskytem plísní. Osoby pohybující se v trvale vlhkých prostorách napadených plísněmi jsou prokazatelně postiženy zhoršením zdravotního stavu (mohou mít dýchací potíže, bolesti v krku, hlavy, zvýšené teploty, rýmy), může se ale objevit i častá nevolnost až zvracení, bolesti zad, kloubů a nervové potíže.

Rychlost proudění vzduchu

Každé proudění vzduchu je vnímáno a může být zdrojem narušení celkové nebo místní pohody. Nízké rychlosti proudění vzduchu (pod 0,1 metrů za sekundu) přispívají k nepříjemnému pocitu „stojícího“ vzduchu. Vyšší rychlosti sice mohou snižovat tepelnou nepohodu při vyšších teplotách, ale zároveň působí rušivě a mohou vést až ke zdravotním potížím. Jestliže je povrch těla nadměrně ochlazován rychlým odpařováním potu, může dojít až k celkovému prochladnutí (toto je i případ letního období, kdy je zpocená kůže nadměrně ochlazována třeba stolním ventilátorem).

ZDROJ:
Propagační tiskovina Státního zdravotního ústavu. 2000.