Mezinárodní konference Bezpečnost práce a kvalita života 2016

Zdroj: 

Dvoudenní mezinárodní konference Bezpečnost práce a kvalita života 2016, kterou pořádal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., pod záštitou MPSV a Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) ve spolupráci s dalšími organizacemi se konala 12. - 13. října 2016 v hotelu DAP v Praze a byla tematicky členěná do čtyř sekcí – Sekce zahraničních hostů a zástupců partnerů konference; Sekce 50+ a další ohrožené skupiny zaměstnanců; Ergonomie a pracovní prostředí a Nové technologie a způsoby práce – přínosy a hrozby. Nabídla množství informací k dané problematice, od všeobecných až po nabídky konkrétních produktů.

Účastníky z České republiky i zahraniční hosty přivítal RNDr. Stanislav Malý, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., konferencí provázel Aleš Vlk ze společnosti Alevia, sálem neustále procházela a zdravila účastníky postavička NAPO, jejíž krátké firmy s bezpečnostní tematikou si oblíbili diváci z celé Evropy.

Dr. Christa Sedlatscheková přiblížila činnost Evropské agentury pro BOZP, jejíž je ředitelkou. Agentura známá taktéž pod názvem EU-OSHA se snaží zvyšovat povědomí o BOZP prostřednictvím tematicky zaměřených kampaní, vydáváním publikací, poskytováním informací, výměnou zkušeností a spoluprací se sociálními partnery, s kontaktními místy BOZP na národní úrovni a jinými organizacemi. Na léta 2014 – 20 vznikl speciální strategický program, v jehož rámci provádí výzkum se sociálními partnery v členských státech.

Mnoho zdaru konferenci popřála i ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová. BOZP považuje za velmi významnou a bohužel ne samozřejmou u všech zaměstnavatelů. „Spousta zaměstnavatelů je slušných, o čemž svědčí každoroční předávání cen v programu Bezpečný podnik, ale mnoho firem se snaží ušetřit na nepravých místech. Musíme být ve střehu, musí se to hlídat. Nesmíme zapomenout na význam vědy a výzkumu. Jsem ráda, že pod naše ministerstvo patří Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.,“ řekla paní ministryně Michaela Marksová a to, že ji bezpečnost práce není lhostejná, doložila následujícím příkladem.

V jedné nejmenované firmě se stal smrtelný pracovní úraz. Inspektor práce z důvodu, aby se předešlo dalším nehodám, dal příkaz zastavit provoz. Firma ho žalovala u soudu a soud rozhodl, že ministerstvo má zaplatit vysokou pokutu (MPSV je zřizovatelem a nadřízeným služebním úřadem Státního úřadu inspekce práce - pozn. red.). Paní ministryně se s verdiktem soudu neztotožňuje, stojí za rozhodnutím inspektora a doufá, že tento příklad nikomu nezabrání rozhodovat se tak, jak považuje za správné.  

Bc. Libuše Bělohlávková z Rady vlády pro BOZP přiblížila přítomným činnost této instituce, Výboru pro sociální a zdravotní problematiku, který řídí, představila základní priority a cíle Národní politiky BOZP a Národní akční program BOZP pro období 2015 – 16, jehož prioritou je systém úrazového pojištění, motivace, podpora prevence a rehabilitace. K dosažení cílů je zapotřebí podpora politiků, aby se tato oblast dostala do popředí.

Daniela Kubíčková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., hovořila o kampani na období 2016–2017 Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku. Původní myšlenka zaměřit kampaň na starší pracovníky se změnila na prevenci zdraví po celou dobu pracovního života, tzv. holistický přístup – otázky zahrnující pracovní prostředí, odbornou přípravu, celoživotní učení, správný přístup vedení firmy. Hodnocení rizik by mělo zohledňovat rozmanitost zaměstnanců - pohlaví, věk, zdravotní stav, individuální rozdíly, třeba i status migranta.

Součástí kampaně je i soutěž Ceny za správnou praxi, vyhlášení vítězů národního kola soutěže se koná 18. 10. 2016 v Kaiserštejnském paláci v Praze.

Některé projekty řešené Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., přiblížila Ing. Iveta Mlezivová. Jedním z nich byl projekt Proměny kvality a pracovního života.

Cílem projektu řešeném ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i., byl přenos výsledků výzkumných prací do reálného života. Vnímání kvality života může být rozmanité, z průzkumů vyplynulo, že hodnoty jako zdraví, rodina, práce, vzdělání jsou v ČR na dobré úrovni. S rozvojem nových činností jako robotika, digitalizace, obnovitelné zdroje atd. vzniká nový charakter práce, nová rizika a na to se musíme zaměřit. Více informací o tomto projektu najdete ve speciálním čísle časopisu JOSRA.

Frans Davidsson z firmy Ecophon ze Švédska hovořil o tom, jak je důležité mít dobré zvukové prostředí, které se odvíjí od vykonávaných aktivit. Hovoří se o tzv. akustickém designu. Čím je úkol složitější, tím je zvukové prostředí důležitější. Schopnost akčně se rozhodovat je ovlivněná zvukem. Roli hraje také osobnost člověka, například extrovert je nespokojený při tichu a introvert naopak ticho k práci vyžaduje. Chybou je, že lidem není poskytována osvěta z akustického hlediska, mohlo by jim to výrazně snížit stres.

Individuální přístup k zaměstnancům, například k těm se specifickými potřebami, zdůraznila i Prof. Danuta Koradecka, Ph.D., D. Med. Sc., z CIOP-PIB (výzkumná instituce zabývající se pracovními podmínkami v souladu s psychickými a fyzickými schopnostmi člověka – pozn. red.) z Polska. Je důležité věnovat pozornost nově vznikajícím rizikům, nanotechnologiím, biologickým rizikům. Zjistili například vliv elektromagnetického pole na uživatele antidepresiv – eliminuje jejich účinky. Vyvinuli nové typy ochranných pomůcek v případě extrémního nebezpečí, například únikový přístroj pro hasiče, který umožňuje první nádech 4. vteřinu od užití přístroje (dříve až 40. s), pracují na OOPP proti bakteriím, provádějí výzkum v oblasti OOPP.

Dr. Joanne Crawford z IOM ve Velké Británii (organizace poskytuje zdravotnické služby na pracovišti, poradenství a provádí výzkum - pozn. red.) načala problematiku stárnoucí pracovní síly. Hodnocení rizik i přístup na pracovišti se bude muset přizpůsobit věku pracovníků – časté  zdravotní prohlídky, zavedení viditelné angažovanosti ke zdraví na pracovišti, celoživotní učení, školení, profesní rozvoj. Velké firmy již zvládají přípravu pracovníků na odchod do důchodu, nejdříve redukují počet dnů, kteří stráví v práci. Důležitý je multidisciplinární přístup, nepracovat izolovaně a spolupracovat.

Na skupinu starších pracovníků, kam zahrnula i čtyřicátníky, se zaměřila ve své přednášce i MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu. Podle dotazníku z roku 2014 na subjektivní pocity dotazovaných celkový pocit zdraví ve skupině 15 – 24 let pociťuje 95 %, ve skupině 45 – 54 let je to 68 % a nad 55 let pouze 55 %.

Jaké fyziologické změny můžeme očekávat po 40. roce věku? Organizmus stárne, snižuje se kapacita plic, výkonnost srdce, svalová síla, rychlost pohybu, výkonnost a obratnost ruky, zhoršuje se motorika, mentální kapacita, ubývá zrakové a sluchové ostrosti, zpomaluje se metabolismus, klesá maximální srdeční frekvence, stoupá krevní tlak. Naopak nespornou výhodou staršího věku je kromě toho, že dlouhodobá paměť a verbální schopnosti zůstávají zachovány, také zkušenost, moudrost, rozvaha, nadhled.

O výhodách starších pracovníků hovořila i psycholožka PhDr. Petra Vávrová z ReFit Clinic v Olomouci. Zralý dospělý má díky nadhledu schopnost tolerovat hodnoty, postoje lidí, vidět souvislosti, schopnost kompromisu, je sám sebou, má méně ambicí, je více sebekritický, emočně stabilní, loajální, zodpovědný, pečlivý a svědomitý v práci, více spokojený s prací, má tendenci předávat zkušenosti. Naopak negativní může být nechuť k novým postupům, menší ochota akceptovat změny. Z toho plyne menší počítačová gramotnost, neochota respektovat mladší nadřízené.

Z dotazníků, které Petra Vávrová nashromáždila, vyplynulo, že firmy preferující mladé, dynamické zaměstnance byly v menšině.

Řešením, jak si zachovat co nejdéle spokojený pracovní život, může být celoživotní učení vzdělávání, péče o vlastní zdraví, zásady psychohygieny, nebát se změnit práci i ve zralejším věku, když nevyhovuje. Reakcí na stárnoucí populaci může být na úrovni firmy podpora a rozvoj mezigeneračního dialogu, rozvoj zdravotních a bezpečnostních opatření, zvláštní formy přijímacího řízení pro různé věkové skupiny, přeřazení pracovníků na jinou vhodnější pozici, akceptace individuálních rozdílů, přizpůsobení pracovního programu, možnost osobního a kariérního rozvoje, kvalifikační růst v každém věku.

Naopak na mladé se zaměřil ve své přednášce Mgr. Pavel Fošum z Ministerstva zdravotnictví, když hovořil o vyhlášce č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Zmínil související právní předpisy, např. zákoník práce: § 41, § 103, § 238, § 239, § 243 – 247, § 7 z. č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 12a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, týkající se nakládání mladistvých žáků s nebezpečnými chemickými látkami v rámci přípravy na povolání.

MUDr. Martin Holinka z Ortopedického oddělení Karvinské hornické nemocnice, a. s., zastupoval na konferenci společnost Dvectis. V současné době mnoho pracovníků většinu dne prosedí. Degenerativní změny páteře vznikají po 30. roce věku, nejčastějším příznakem je bolest zad. Řešit tyto problémy můžeme více způsoby - medikamentózní terapie, rehabilitace a fyzikální léčba, ambulantní RHB, cvičení na gymnastickém míči nebo sezení na dynamické směrové podložce, která se položí na jakoukoli židli nebo křeslo. Sezení na dynamické směrové podložce vytváří váhou těla a kývavými pohyby síly, tudíž se posilují zádové svaly.

Prof. Dr. Ing. Aleš Bernatík z Vysoké školy báňské, Fakulty bezpečnostního inženýrství, pozval přítomné na akci Workingonsafety.net (wos net) – bezpečnostní management v měnící se společnosti, která se uskuteční v říjnu příštího roku v hotelu Diplomat v Praze. V rámci akce se uskuteční bohatý doprovodný a společenský program (různé soutěže – pro mladé vědce do 35 let za nejlepší prezentaci, za nejlepší video BOZP; projížďka lodí po Vltavě, společenský večer).

Do sekce pod názvem „Ergonomie a pracovní prostředí – perspektivy a přístupy“ přispěl RNDr. Mgr. Petr Skřehot, Ph.D. ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú. s tématem „Ergonomický program – integrální součást systému řízení rizik ve firmě“. Zavedení ergonomického systému ve společnosti je náročná a teprve vyvíjející se záležitost, kterou si zatím více uvědomují velké nadnárodní společnosti. Jedním z důvodů, proč si to začaly více uvědomovat, je nedostatek pracovníků, chtějí si zaměstnance udržet. Je nutné manažery přesvědčit, že ergonomie není součástí BOZP, je to samostatný systém, který musí zahrnout do systému řízení. Je potřeba přesvědčovat zaměstnance, aby pochopili smysl péče o vlastní zdraví. Vize a cíle posilování ergonomie musí být završeny interním strategickým dokumentem na úrovni směrnice BOZP, který stanoví postupy a odpovědnosti, musí být živý, přiměřeně dlouhý. Nesmí chybět zpětná vazba, termíny, jasně stanovené povinnosti na základě provedené job analýzy (analýza pracovní pozice - pozn. red.).

Na tuto prezentaci navázala Ing. Martina Gašová, Ph.D. ze společnosti CEIT, a. s., ze Slovenska, která také působí v oblasti ergonomie. Pro stanovení ergonomických řešení využívají model virtuálního pracoviště. Nabízejí také ergonomii produktu, jestli je určité zařízení, stroj, linka ergonomicky vyhovující, koučing v ergonomii (zodpovědný pracovník za tuto oblast řeší s trenérem v rámci koučingu rizika, hodnotí problémy), rychlý screening pracovišť mobilní aplikací (zákazník získá okamžitou informaci o ergonomických rizicích).

Na psychosociální rizika se zaměřila ve své přednášce Mgr. Valéria Moricová, Ph.D. z Žilinské univerzity v Žilině, Fakulty bezpečnostního inženýrství. Přednesla výsledky průzkumů ESENER 1, 2, které zacílily na průmyslové procesy, i kampaně SLIC 2012 zaměřené na sektory doprava, zdravotnictví, hotely a restaurace, které mimo jiné odhalily rychlé pracovní tempo, malý čas na vykonávání činností, vysokou míru konfliktů na pracovišti, verbálních a nezřídka i fyzických. Důraz by měl být kladen na komunikaci, pracovní prostředí, vzdělávání zaměstnanců, aby i oni vnímali zdravý životní styl jako nutnost.

K předcházení bolesti zad je důležitý i správný výběr židle. O tom přítomné poučil Ing. Jiří Tilhon z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

Jakými zásadami bychom se při výběru židle měli řídit? Především jejími vlastnostmi jako stabilita, volnost pojezdu, prodyšnost a pevnost čalounění, tvar a provedení sedáku (konkávní zakřivení), tvar a provedení zádové opěrky – konvexní zakřivení v bederní oblasti, provedení loketních opěrek (měly by být pevné, stabilní, měkké), zvážit potřebnost opěrky hlavy – někde není možné ji využít.  Vhodná je nastavitelnost sedáku a opěrky zad, dá se využít pro více typů zaměstnanců. Pracovník by si měl židli vybírat osobně a vyzkoušet si ji.

Správné vybavení z hlediska ergonomie by měl mít i pracovník na domácím pracovišti, tzv. homeworker, teleworker neboli domácký pracovník. O bezpečnostních zásadách při práci doma pohovořil Mgr. Marek Nechvátal z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. Zaměstnavatel by měl k zaměstnancům pracujícím z domova přistupovat z hlediska BOZP stejně jako k ostatním zaměstnancům - poskytovat pracovnělékařskou péči, pracovní prostředky, OOPP, školit atd. Zaměstnavatel může obtížně kontrolovat zaměstnance na domáckém pracovišti Jestli se případný úraz stal při plnění pracovních povinností, se u domáckých pracovníků také těžko prokazuje. Je vhodné si smluvně nebo dohodou ošetřit kontroly na pracovišti, včetně vstupu člověka pověřeného kontrolou. A stanovit schůzky na pracovišti, aby se pracovník necítil izolován a hlavně předem zvážit, jestli je práce doma u konkrétního pracovníka vůbec vhodná.

Sekci „Nové technologie a způsoby práce – přínosy a hrozby“ zakončil doc. Ing. Et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA s přednáškou „Nanočástice, nanotechnologie a nanoprodukty a jejich vazba na BOZP“.

Přestože se v minulosti nanočástice (malé částice pod magickým rozměrem 100 nm) velmi osvědčily (likvidace škůdců, azbest – výborné izolační vlastnosti), musíme k nim přistupovat opatrně. Hrozí nebezpečí pro zdraví (toxicita), fyzikálně chemické nebezpečí – výbuch, požár nežádoucí reakce, špatný vliv na životní prostředí, riziko neetického využití třetí osobou. Problematika se týká nejen pracovišť ve výrobních provozech, ale i v administrativě, kde jsou používány klimatizační jednotky a výpočetní technika. Více o problematice v časopise JOSRA.

Na závěr ředitel VÚBP, v. v. i., Stanislav Malý poděkoval všem přednášejícím i účastníkům, partnerům konference a kolegům a kolegyním, kteří se na přípravě konference podíleli.

V tomto článku jsme mohli dát jednotlivým přednášejícím pouze malý prostor, odkaz na jejich prezentace proto bude uveden v jiném článku.

 

Autor článku: 

Komentáře

Poděkování

18.10.2016 - 04:50 Norbert Chalupa
Za sebe mohu říct, že jsem z dvoudenní konference odcházel spokojený a zcela jistě obohacený o informace a poznatky, které se nás z hlediska BOZP bezprostředně dotýkají s ohledem na měnící se podmínky ve společnosti a na pracovištích vlivem nových technologií a demografický vývoj, jak na konferenci zaznělo. Opravdu patří dík všem, kteří se svými zajímavými příspěvky vystoupili a organizátorům za velmi dobrou organizaci této dvoudenní akce. Jak známo, tak účastnický příspěvek na tuto akci byl zrušen. Pokud okolnosti dovolí, tak se v příštím roce opět rád zúčastním a vůbec bych se neostýchal nějakým účastnickým poplatkem přispět.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail