Úrazy a nemoci

Pri vysetrování prícin pracovních úrazu se doporucuje dodrzovat tyto zásady:

03.01.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Pri vysetrování prícin pracovních úrazu se doporucuje dodrzovat tyto zásady:

KLÍCOVÁ SLOVA: úrazy, zamestnavatelé, zákoník práce

1. Prícinu je zapotrebí zjistit prímo na míste.
Ustanovení § 105 odst. 1 z. c. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ukládá zamestnavateli "bez vázných duvodu nemenit stav na míste úrazu" do doby ukoncení setrení. Je bezpochyby, ze tuto podmínku by zamestnavatel nemohl splnit, kdyby k zjistování prícin pracovního úrazu nepristoupil skutecne bez zbytecného odkladu, zejména proto, ze se podmínky na pracovisti rychle mení chodem výroby nebo ze by mohlo dojít i k úmyslnému odstranení dolicných predmetu.
Obdobnou povinnost ukládá vyhláska Ceského bánského úradu c. 26/1989 Sb., o bezpecnosti a ochrane zdraví pri práci a bezpecnosti provozu pri hornické cinnosti provádené hornickým zpusobem na provrchu, která v ustanovení § 20 stanoví :
"(1) Na míste, kde se prihodil závazný pracovní úraz (smrtelný, zivotu nebezpecný nebo hromadný) nebo kde doslo k závazné provozní nehode (havárii), poruse technického zarízení nebo jiné závazné události nebo nebezpecnému stavu (§19 odst. 1) se nesmí nic menit, dokud obvodní bánský úrad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, krome prípadu, kdy jde o záchranu postizeného, prípadne o dalsí záchranné práce nebo bezpecnost provozu. Zmeny nutné z jiných závazných duvodu mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního bánského úradu.
(2) O míste mimorádné události podle odstavce 1 je organizace povinna porídit výstiznou dokumentaci (nácrtek, plánek, fotografie apod.)."
2. Zamestnavatel musí zajistit osobní úcast vedoucího zamestnance postizeného (mistra, vedoucího strediska apod.) a ostatní osoby vyjmenované v ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce, tj. zástupce príslusného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, jejichz vyjádrení musí být respektováno.
3. Zamestnavatel musí pristoupit k výslechu osob. Pritom musí být vyslechnut nejprve postizený zamestnanec (pokud je toho schopen), dále svedci úrazu, eventuelne spolupracovníci a príslusný vedoucí zamestnanec postizeného zamestnance, nebot jeho odpovednost za kontrolu zajistení stavu bezpecnosti a ochrany zdraví podrízených vyplývá z ustanovení § 101 odst. 2 zákoníku práce. Jde predevsím o to, aby kazdý z úcastníku mel moznost vylícit situaci na pracovisti v den, resp. prímo v dobe úrazu, podat svedectví o vybavení postizeného zamestnance osobními ochrannými pracovními prostredky, aby mohl uvést svuj názor na úroven skolení, zácviku a úroven dozoru nad BOZP na pracovisti atd. Je téz zapotrebí zjistit, jak znel pracovní príkaz nadrízeného, zda postizeného zamestnance pred zahájením nekterých rizikových cinností dostatecne informoval  o tom, jak si má pocínat apod., prípadne, zda byl vydán písemný príkaz, je-li to nutné nebo to vyplývá z právních predpisu.
4. Zamestnavatel  musí soustredit príslusné doklady
- o kvalifikaci postizeného, jeho zaskolení a praktickém výcviku na pracovisti
- o seznámení postizeného zamestnance s predpisy k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, jez musí pri své práci dodrzovat - § 31 zákoníku práce,
- o zdravotním stavu postizeného, tj. byl-li na pracoviste zarazen v souladu s lékarským posudkem (zejména pri práci v noci) - § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce,
- o vybavení zamestnance osobními ochrannými pracovními prostredky a kontrole nad jejich pouzíváním - § 104 zákoníku práce a nar. vl. c. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a blizsí podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostredku, mycích, cistících a dezinfekcních prostredku,
- o pracovní dobe na pracovisti, o poskytnutých prestávkách v práci a o dodrzování bezpecnostních prestávek; v prípade, kdy dojde k úrazu pri prescasové práci nebo práci v noci se zkoumá, zda byl dodrzen odpocinek mezi dvema smenami - § 90 zákoníku práce,
- aby v prípade pracovního úrazu zeny nebo mladistvého zamestnance mohl prokázat, zda nedoslo k úrazu pri pracích jim zakázaných - vyhláska c. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviste zakázané tehotným zenám, kojícím zenám, matkám do konce devátého mesíce po porodu a mladistvým a podmínky, za nichz mohou mladiství výjimecne tyto práce konat z duvodu prípravy na povolání,
- o tom, kdo byl v prípade neprítomnosti príslusného vedoucího zamestnance zamestnavatele poveren výkonem dohledu nad bezpecností práce zamestnancu,
- o tom, zda nedoslo k úrazu pod vlivem alkoholu, nebo návykových látek; v prípade, ze k úrazu doslo pod jejich vlivem, musí být objektivne zjisteno, proc príslusný vedoucí zamestnanec nezakázal postizenému práci.

5. Zamestnavatel podle povahy úrazu rekonstruuje jeho dej. Rekonstrukce spocívá v simulaci situace v okamziku úrazu na pracovisti; pritom je vsak treba eliminovat nebezpecí vzniku dalsího úrazu. Podle povahy úrazu musí príslusný vedoucí zamestnanec zamestnavatele (mistr apod.) soustredit zejména tyto doklady
- o stroji nebo zarízení ci o jiném zdroji úrazu,
- o predepsaných opravách,
- revizní knihy u provozovaných technických zarízení,
aby bylo mozno posoudit v jakém technickém stavu bylo zarízení v dobe úrazu.
Tam, kde dojde k úrazu prumyslovými skodlivinami, se musí soustredit doklady o merení skodlivin v pracovním ovzdusí. Tam, kde to povaha úrazu vyzaduje, se musí overit, zda byly provádeny pravidelné kontroly a revize stavu technických zarízení. V té souvislosti musí být podrobne a hlavne odborne prohlédnut zdroj pracovního úrazu, overena úcinnost ochranných systému a signalizacních zarízení apod. Dojde-li k úrazu pri manipulaci s tezkými predmety nebo bremeny, je zapotrebí presetrit, zda byl zpracován pracovní postup, kterým by se predcházelo úrazu a zda s ním byli zamestnanci rádne seznámeni, kdo práci v daný okamzik rídil a proc doslo k porusení pracovního postupu.
Na záver - po shromázdení výse uvedených dokladu a zjistení vsech dulezitých okolností, je mozno posoudit, kdo a v jakém rozsahu porusil své povinnosti.
Musí se jednoznacne prokázat, zda zamestnavatel nevytvoril nebo pro neznalost úcinné prevence nemohl vytvorit potrebné bezpecnostne-technické, zdravotne-hygienické nebo organizacne-vzdelávací podmínky. Stejne tak se musí prokázat, zda príslusný vedoucí zamestnanec zamestnavatele rídil a kontroloval úroven a stav bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci a zda plnil v plném rozsahu své povinnosti podle ustanovení § 101 odst. 2 zákoníku práce. Zároven se musí prokázat, zda postizený zamestnanec dodrzoval pracovní kázen, neporusil-li právní nebo ostatní predpisy k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci a zda plnil povinnosti pri ochrane vlastního zdraví stanovené zejména ustanovením § 106 zákoníku práce. Rádné zjistení vsech techto okolností má zásadní význam pro prípadné zprostení se zamestnavatele odpovednosti za skodu z titulu pracovního úrazu ve smyslu ustanovení § 367 zákoníku práce.
Nakonec se urcí zdroj a prícina úrazu v souladu se vzorem záznamu o úrazu a stanoví se opatrení k odstranení rizika. Tato opatrení musí být konkrétní, adresná a snadno kontrolovatelná, coz predpokládá stanovení termínu pro moznost úcinné kontroly.
Nutno podotknout, ze za kvalitu, vysetrení a úroven zpracovaného záznamu o úrazu odpovídá zamestnavatel a jeho vedoucí zamestnanci, kazdý podle svých poverení, oprávnení a rozsahu funkce. Vzhledem k tomu, ze jde ale o zákonem zamestnavateli stanovenou povinnost, nesplnení techto povinností a zakrývání skutecné príciny ci uvedení nesprávných údaju podléhá postihu príslusných  orgánu státního odborného dozoru nad bezpecností práce.
V prípade, ze by vsak zamestnanec nesouhlasil s vyplneným záznamem o úrazu nebo s prubehem vysetrování prícin pracovního úrazu, doporucuje se, aby se okamzite obrátil na príslusný odborový orgán nebo zástupce pro oblast bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci a pokud u zamestnavatele tito nepusobí, pak na soud. Odborové orgány mají totiz ve smyslu ustanovení § 322 odst. 1 písm. c) zákoníku práce povinnost kontrolovat, zda zamestnavatelé rádne vysetrují pracovní úrazy a úcastnit se zjistování prícin pracovních úrazu. Správné vysetrení prícin pracovního úrazu má totiz dalekosáhlé dusledky pro vlastní odskodnení zamestnance, zejména pro vyresení otázky, zda jsou dány podmínky pro to, aby se zamestnavatel mohl zcela nebo zcásti své odpovednosti ve smyslu ustanovení § 367 zákoníku práce zprostit. Z toho duvodu je v takových prípadech treba zahájit urychlene i soudní rízení.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM