BOZPinfo.cz logo
22:28 | Pátek 25. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VEDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁRE PRACOVNÍ MÍSTA
CASOPIS JOSRA MSP & OSVC

KDE JSEM: Hlavní strana > Knihovna BOZP > Cítárna > Tematické prílohy > Ptací chripka 2006 > Informace o ptací chripce pro prazskou verejnost

Clánek

Ptací chripka 2006

Informace o ptací chripce pro prazskou verejnost

13.03.2006 | ZDROJ: Ministerstvo zdravotnictví | AUTOR:

Priblizne po trech letech se soucasný kmen ptací influenzy, nazývané také ptací chripka (influenza A, kmen H5N1) rozsíril z Asie do Evropy. Jeho prítomnost byla potvrzena poprvé v Rumunsku, Turecku a v evropské cásti Ruska v ríjnu 2005, dalsí prípady jsou u domácí drubeze hláseny v poslední dobe z Ukrajiny a vázné podezrení je v turecké cásti Kypru. Moznost výskytu dalsích ohnisek nemuze být vyloucena. V dalsím textu se pokusíme zodpovedet nekteré otázky:

KLÍCOVÁ SLOVA: ptací chripka

Priblizne po trech letech se soucasný kmen ptací influenzy, nazývané také ptací chripka (influenza A, kmen H5N1) rozsíril z Asie do Evropy. Jeho prítomnost byla potvrzena poprvé v Rumunsku, Turecku a v evropské cásti Ruska v ríjnu 2005, dalsí prípady jsou u domácí drubeze hláseny v poslední dobe z Ukrajiny a vázné podezrení je v turecké cásti Kypru. V mesíci únoru 2006 se vyskytlo nekolik prípadu onemocnení u volne zijících ptáku (predevsím labutí) v Recku, Itálii, Slovinsku, Bulharsku, Nemecku, Rakousku a vázné podezrení je hláseno z Madarska. Moznost výskytu dalsích ohnisek nemuze být vyloucena. V dalsím textu se pokusíme zodpovedet nekteré otázky:
 
Co je ptací chripka?

  • Influenza drubeze, známá také jako ptací chripka je virové onemocnení postihující ptáky. Postihuje jak volne zijící ptáky, tak drubez jako slepice, kruty, kachny a husy. Postizená zvírata mají dýchací potíze, trpí ztrátou chuti a masivne hynou v prubehu 1 – 2 dnu.

Je ptací chripka nebezpecná pro cloveka?

  • U lidí je mozná infekce úzkým kontaktem s infikovanými ptáky nebo drubezí. Ackoliv soucasná forma je schopná infikovat cloveka pouze ve výjimecných prípadech, muze mít pro infikovanou osobu fatální prubeh. Nejpravdepodobnejsí druh kontaktu, který je rizikový pro cloveka z hlediska infekce, je chov drubeze a v ptacích útulcích (záchranných centrech, stanicích). Lidé by se meli vyvarovat vsech zbytecných kontaktu nejen s podezrelými zvíraty, ale i s jejich exkrety (trus, kontaminovaný vzduch ve stájích apod.).

Jak lze vyslovit podezrení na nákazu u drubeze?

  • Infikovaná zvírata jsou otupelá, a mají nacepýrené perí, jsou netecná, odmítají se pohybovat, jsou apatická.
  • Príjem krmiva je velmi omezen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovnez snáska se výrazne snizuje nebo se úplne zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skorápku. Nekterá zvírata vykazují príznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání).
  • Zjistovány jsou krváceniny a nekrotické zmeny na hrebínku a laluccích, edém hlavy. Mohou se objevit otoky a krváceniny na koncetinách.

Proc je ptací chripka nebezpecná ?

  • O tom jak se nákaza prenásí na cloveka je málo informací a v soucasné dobe neexistuje zádná vakcína a proto je nutno pro bezpecnost lidí zamestnaných v zemedelství, na jatkách a závodech na zpracování masa prijmout protinákazová opatrení. Chripka ptáku zpusobuje rovnez ekonomické problémy v dusledku zákazu importu drubeze a drubezích produktu ze zemí, které jsou nákazou postizeny a muze mít za následek likvidaci cinností spojených s chovem a zpracováním drubeze v dusledku toho, ze v prípade výskytu nákazy vzdy a v nekterých zemích i v prípade podezrení musí být postizená hejna likvidována.

Jak se nákaza prenásí ?

  • Ptáci infikovaní influenzou hynou v prubehu krátké doby. Je-li prícinou úhynu influenza lze potvrdit pouze ve specializované laboratori.
  • Lidé se mohou infikovat úzkým kontaktem s infikovanými zivocichy nebo jejich exkrety (trus, moc, perí, uhynulá zvírata apod.).
  • Dosud nebyl prokázán prenos nákazy z cloveka na cloveka. 

Inkubacní doba

  • Inkubacní doba je casový úsek mezi kontaktem s puvodcem nákazy a vzplanutím klinických príznaku. V prípade influenzy je to pouze nekolik dní. První príznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

Lécba

  • Úspesnost lécby je závislá na jejím vcasném zahájení. Cím dríve po kontaktu s virem jsou podány vhodné léky, tím je pravdepodobnejsí, ze lécba bude úspesná.

Jaká je moznost ochrany ?

Zásady ochrany pred moznou nákazou jsou:

  • chránit se kontaktu s uhynulými ptáky
  • nedotýkat se ptacích exkrementu
  • iInformovat o nálezu  uhynulých ptáku Mestkou veterinární správu (MVS), tel.: 222 522 126, 222 513 281
  • odvoz uhynulých ptáku zajistuje útulek pro opustená zvírata SSMP HMP, tel.:  233 544 242, 283 011 711, príp. volat Mestskou policii hl. m. Prahy, tel.: 156
  • vysvetlit svým detem, ze si nemohou hrát s ptáky, ani je krmit
  • zvýsit osobní hygienu, vy i vase deti si myjte ruce vzdy pred jídlem
  • nekonzumovat uhynulé chovné ptáky ani po tepelné úprave
  • pri zahranicních cestách  se vyhýbat trhum s drubezí, nekonzumovat jídla na ulici
  • lovci by se meli vyvarovat  kontaktu a mozné nákazy od divokých ptáku

Zásady pro chovatele zvírat:

  • zamezit pohybu  mimo zajistený objekt
  • oznámit onemocnení nebo zmenu chování zvírat MVS
  • nekrmit masem uhynulých zvírat

V prípade nákazy v chovu jsou potrebné tyto ochranné pomucky:

  • pracovní odev pokrývající i hlavu
  • obuv, kterou lze dezinfikovat chloraminem 3%
  • ochranné gumové nebo latexové rukavice
  • ochranné priléhavé brýle
  • v uzavrených hromadných chovech respirátor (TH2P,TH3P) 

Jak chránit zvírata ?

  • Drubez je treba drzet uzavrenou ve stájích a chránit ji pred kontakty s volne zijícím ptactvem.
  • Slepice, kohouty a kruty nedrzet spolecne s vodní drubezí. Dodrzovat nejprísnejsí pravidla hygieny. Pri podezrení z nákazy desinfikovat veskeré materiály, které jsou vyneseny ze stájí nebo je ve stájích nechat.

Co by meli chovatelé delat v prípade, ze mají podezrení na chripku ptáku ?

  • Informujte ihned veterinárního lékare. Nedovolte vstup cizím osobám do postizeného místa. Ridte se presne podle instrukcí soukromého nebo úredního veterinárního lékare. Jakýkoliv pokus zatajit podezrení je pod sankcí podle veterinárního zákona.

Clánek je k disposici ke stazení ve formátu PDF.

Dalsí aktuální informace lze nalézt napr. na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví, www.mzcr.cz, cást Pro sirokou verejnost, oddíl Ochrana verejného zdraví, Státní veterinární správy, www.svscr.cz a Magistrátu hlavního mesta Prahy, www.praha-mesto.cz.


TISKNOUT | POSLAT MAILEM

DISKUZE KE CLÁNKU

Celkem 0 príspevku : VLOZTE JAKO PRVNÍ SVUJ NÁZOR