Úhrada vstupní prohlídky

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla MUDr. Jarmila Rážová, Ph.d.

V naší firmě je třísměnný provoz. Musíme jako zaměstnavatel uhradit vstupní prohlídku ihned po podepsání smlouvy? Jde o práci v noci. Nebo můžeme vstupní prohlídku proplatit až po zkušební době? Zatím ji proplácíme ihned po podepsání smlouvy. Začínají se ale objevovat případy, kdy lidé po týdnu odcházejí.

K Vašemu dotazu na úhradu vstupní prohlídky uvádíme, že tuto problematiku řeší § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání, zaměstnavatel mu po přijetí do pracovního poměru uhradí prokazatelné náklady s prohlídkou spojené. Tato ustanovení se nepoužijí, jestliže se osoba ucházející se o zaměstnání s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou jinak (např. zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku uhradí, a to i v případě, že uchazeče nepřijme) nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak.

Autor článku: 

Komentáře

Dobrý den,

11.11.2013 - 21:48 Josef Drtikol
Dobrý den, mám drobný dotaz na názory kolegů. Když se uchazeč stane zaměstnancem a zaměstnavatel mu vstupní prohlídku neproplatí, i v souladu s předchozí dohodou, nejedná se pak o přenášení nákladů na BOZP na zaměstnance? Pokud máte názor, že ano, nebo popřípadě i že ne, prosím o Vaše zdůvodnění. Děkuji za odbornou diskuzi. Josef Drtikol

Re:

24.11.2013 - 14:03 Tomáš Neugebauer
Ve vašem dotazu postrádám slovo "prokazatelnou" dohodou. Pokud by se jednalo o prokazatelnou dohodu, tak se domnívám, že by se jednalo o přenášení nákladů na BOZP na zaměstnance.

K čemu to směřuje...

12.11.2013 - 00:24 Radoslav Vlasák
I přes současnou míru nezaměstnanosti jsou (dle mého náhledu) na uchazeče o zaměstnání skutečně - svým způsobem - přenášeny náklady týkající se BOZP. Proč? Protože možnost "dohody" je značně diskutabilní vzhledem k jejich obecně uznávanému nerovnoměrnému (tedy nevýhodnějšímu) postavení ve vztahu "zaměstnavatel x zaměstnanec". Lze tedy důvodně předpokládat, že v zájmu získání práce může uchazeč o ni souhlasit s dohodou, že náklady vstupní prohlídky uhradí sám i v případě, že zaměstnání získá, byť je to pro něj další výdaj v situaci, kdy dostatečnou finanční rezervou většinou zrovna neoplývá. Praxe bohužel ukazuje, že se tak skutečně (a to nikoliv ojediněle) děje. Záleží tedy především na serióznosti (a někdy i ekonomických možnostech)zaměstnavatele, jestli bude vysoké nezaměstnanosti využívat (či přímo zneužívat) a uchazeče o práci k takové dohodě nabádat (případně přímo nutit), či nikoliv. A opět poznatek z praxe - zdaleka ne všichni zaměstnavatelé jsou seriózní a v takové ekonomické situaci, aby pro ně výdaje za vstupní prohlídky byly nepodstatné. Domnívám se (třeba mylně), že posouzení zdravotního stavu vzhledem k uvažovanému pracovnímu zařazení má přímou souvislost se zajišťováním BOZP. A také je - opět dle mého náhledu - neadekvátní posuzovat zdravotní způsobilost jako jeden z běžných kvalifikačních předpokladů (řidičský průkaz, svářečské oprávnění apod.), jak se mnohdy děje, a tedy souvislost ze zajišťováním BOZP popírat. Spíš by asi bylo potřebné zamyslet se třeba nad tím, kolika pozdějším obecným zdravotním komplikacím mohou vstupní prohlídky předejít (i při "nezaměstnání" uchazeče), jaký to může mít dopad na zdravotní stav práceschopné populace (nejspíš pozitivní), a v této souvislosti také nad tím, jak smysluplně vyřešit, aby jednoznačné hrazení těchto prohlídek zaměstnavateli (tedy bez možnosti "dohody" a třeba i u těch následně "nezaměstnaných") nebylo - zvláště pro menší a malé zaměstnavatele - finanční zátěží, kterou mohou jen obtížně akceptovat. A to už se vůbec nechci zmiňovat o problematice posuzování zdravotní způsobilosti u agenturního zaměstnávání - i když také ta s výše uvedeným úzce souvisí.

Re: K čemu to směřuje...

12.11.2013 - 08:33 Josef Gajdošík
Kdo takto povolil agenturní zaměstnávávní patří k nám, za katr.

Re: K čemu to směřuje...

12.11.2013 - 12:50 Radoslav Vlasák
No - to bych snad ani tak radikálně netvrdil. Jistě - bylo chybou, že agentur mohlo vzniknout tolik, že to prakticky vyloučilo možnost důsledné kontroly jejich počínání. Nicméně - počet agentur postupně klesá, jejich asociace a další instituce se snaží k odstraňování nedostatků účinně přispívat. To by ale bylo na delší pojednání - ostatně hojně navštívená konference k agenturnímu zaměstnávání v Poslanecké sněmovně PČR v květnu letošního roku k tomu přinesla mnoho podnětů k zamyšlení i k řešení. Zpátky k ověření zdravotní způsobilosti k práci - teď tedy u agenturního zaměstnávání. I již zmíněná konference prakticky potvrdila, že ačkoliv zaměstnavatelem je v těchto případech příslušná agentura (a tedy na ni spadají všechny povinnosti dané příslušnou legislativou), ověření zdravotní způsobilosti pronajímaných zaměstnanců jí nasmlouvaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb (PLS) je značně iluzorní (důvody jsou jistě pro všechny zainteresované víc než zřejmé). Řešení by se však našlo - například legislativně upravit, že od kategorie 2 (případně 2R) výše musí vstupní prohlídku (a případné další u dlouhodobých pronájmů) pronajímaného zaměstnance provést a posudek vystavit pouze poskytovatel PLS nájemce, tedy firmy, která si agenturního zaměstnance najímá (někteří nájemci to již praktikují). Přineslo by to sice možná trošku víc administrativy (a nejspíš i mírné "zdražení" agenturního zaměstnávání), ale na druhé straně bychom se vyhnuli neblahé situaci, kdy zdravotní způsobilost agenturního zaměstnance k práci posuzuje poskytovatel PLS té které agentury, který většinou o skutečných rizicích ve firmě nájemce skoro nic neví (a nebo jen velmi obecně). Předpokládá to ovšem důsledné a odpovědné hodnocení rizik ve všech zaměstnavatelských subjektech (tedy i v těch, které si agenturní zaměstnance najímají) - a to je určitě zase jedna z oblastí, o kterých by se také dalo sáhodlouze diskutovat.

Vstupní lékařskou prohlídku

12.11.2013 - 08:08 Norbert Chalupa
Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak. Toto je přesná citace § 59 odst. (2) zák. č. 373/2011 Sb. z čehož je, domnívám se, zřejmé, že vstupní zdravotní prohlídku si může uchazeč o zaměstnání potažmo už zaměstnanec hradit sám. Výjimkou je, nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem nebo zaměstnavatel se zaměstnancem jinak. V daném případě je jiný právní předpis zákoník práce, který stanoví, že pro noční práci nesmí zaměstnavatel požadovat úhradu zdravotních služeb po zaměstnanci (§ 94 odst. (2) ZP). V ostatních případech (pokud se nedohodnou nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak) může zaměstnavatel kupř. v pracovní smlouvě uvést, že náklady za úhradu vstupní zdravotní prohlídky nese zaměstnanec.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail