S dvaceti miliony zamestnancu patrí zdravotnictví k nejvetsím zamestnavatelum v Evrope. Mnoho státu se vsak potýká s nedostatkem pracovních sil, coz se v nadcházejících letech muze jeste zhorsit.

Snizování vysokého podílu onemocnení z pracovního pretízení, absencí a predcasného odchodu do duchodu jsou pro zamestnavatele ve zdravotnictví prioritou. Avsak pracovníci ve zdravotnictví si také zasluhují lepsí pracovní podmínky. Statistiky nehod ve zdravotnictví jsou o 30 % vyssí nez prumerná císla v EU a statistiky onemocnení z pracovního pretízení, ke kterým dochází prevázne v dusledku muskuloskeletárních poruch (MSD), stresu a depresí, jsou v tomto sektoru také vyssí.

Zeny jsou zpravidla méne vystaveny fyzickým rizikovým faktorum vzniku MSD, nicméne pri pracích, jez obnásí fyzickou manipulaci s lidmi, jsou zeny vystaveny urcitým rizikum podstatne více. Ve zdravotnictví napríklad sest az sedm milionu zen zvedá nebo presouvá pacienty, pricemz tri az ctyri miliony z nich si stezují na bolesti zad.

Metoda pro vyhodnocení manipulace s pacienty

V nekolika studiích byly práce obnásející premístování pacientu spojovány se vznikem MSD. Doporucovaná metoda pro premístování pacientu vychází z ergonomických zásad zalozených na snizovaní fyzické záteze muskuloskeletárního systému pri splnení potreb pacienta ohledne kvality péce. Skolící programy mohou poslouzit jako primární prevence pred MSD, avsak na uprednostnovanou metodu zatím neexistuje jednotný názor. 

Recký institut pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci provedl pilotní studii v jedné recké nemocnici. Za pouzití metody prímého pozorování, která byla puvodne vyvinuta ve Svédsku, analyzoval techniky zdravotních sester pro premistování pacientu. Tato metoda DINO obsahuje 16 polozek ve trech fázích presunu: príprava, napr. zda je pacient vyzván ke spolupráci, výkon, napr. do jaké míry byla vyuzita dobrá rovnováha, koordinace a nízká zátez zad a ramen, a dokoncení, napr. zda zvolená technika pusobí nejakou bolest, obavy nebo nejistotu a zda se pacient na konci presunu nachází ve funkcní pozici.

Tato metoda DINO se osvedcila díky jejímu snadnému pouzití, cenové prístupnosti a jednoduchosti. Vyhodnocení lze ucinit bez potreby speciálního vybavení a metodu lze pouzit jak ve zdravotních, tak i vzdelávacích zarízeních.

Kanadská zkusenost

Instalace zdvihadel pro pacienty v kanadských nemocnicích snízila vysoké výskyty bolestí v bederní oblasti zad u zdravotních sester. Nároky na odskodné se v Britské Kolumbii po instalaci stropních zdvihadel v roce 2002 dramaticky snízily. Ve skutecnosti se investice do techto zdvihadel provincii vrátily jiz za ctyri roky. Zdvihadla pro pacienty jsou dobrým zacátkem, nicméne i ostatní vybavení muze snízit muskuloskeletární napetí. Elektrická, vysoko nastavitelná luzka snizují napetí v síji. Vsechny ergonomické problémy vsak nelze vyresit pomocí nového vybavení. Riziko vzniku MSD je vyssí i u zamestnancu, kterí pracují v rychlém tempu, kterým práce prinásí malé uspokojení, na které jsou kladeny vysoké pracovní pozadavky a kterí jsou vystaveni pracovním stresum.

Jak snízit napetí

Pravidelná manipulace s pacienty a absence zdvihacích pomucek jsou jiz dlouho pokládány za príciny poranení zad zdravotních sester. Smernice EU týkající se rucní manipulace podporuje zavádení politiky bez rucního zvedání jako prostredek prevence pred muskuloskeletárními poruchami u pracovníku ve zdravotnictví. Nárocné zvedání, rucní manipulace a namáhavé pracovní pozice se bezne vyskytují pri asistenci pacientum. Lze se s nimi vsak setkat i pri jiných úkolech jako pri manipulaci s prádlem, presouvání luzek a úklidu. Namáhavé pracovní pozice se téz mohou vyskytovat pri operacích nebo laboratorní práci.

Dodatek c. 1: Techniky pro manipulaci s pacienty

Jakýkoliv manipulacní úkon, a to i za pouzití manipulacních pomucek urcených pro pacienty, vychází s nekolika základních zásad:

1. V nutných prípadech vyuzijte asistence pomocníka: manipulacní úkony s nepohyblivými pacienty musí provádet minimálne dve osoby a, pokud to situace vyzaduje, za pouzití podlozek rozprostrených pod pacientem nebo jeste lépe za pouzití speciálních pomucek jako jsou presouvací podlozky.
2. Zaujmete pozici co nejblíze k pacientovi: snízí se tak potreba ohýbání nebo natahování se pres luzko pri zdvihání a premistování pacienta a soucasne se tak vyvarujete nezbytného fyzického zatízení v momente, kdy jsou záda ohnuta nebo pretocena.
3. Vysvetlete postup pacientovi a vyzvete ho ke spolupráci: je to výhodné jak pro pacienta, tak i pro pracovníka; je-li pacient schopen samostatného pohybu, byt pomalého, bude schopen provést úkon sám a v takovém prípade pracovník na presun jen dohlízí.
4. Zachovejte správné drzení tela v prubehu manipulace s pacientem: dríve nez zacnete se zvedáním nebo premistováním pacienta, mírne se rozkrocte a jednu nohu mírne predsunte, abyste si zajistili dobrou stabilitu. V prubehu zvedání pacienta byste meli pouzívat svaly na nohou a bocích namísto svalu v horní cásti tela. Nejprve pokrcte kolena, která pri zvedání pacienta pomalu narovnávejte; páter by mela zustat v pozici prirozeného zakrivení, pricemz dbejte na to, abyste ji pri natahování nebo ohýbání nepretízili.
5. Snazte se pacienta pri manipulacních úkonech dobre uchopit: nikdy nedrzte pacienta jen prsty; pouzívejte celé paze a pokuste se nalézt oblasti umoznující bezpecné uchopení. Uchopte pacienta kolem oblasti pánevní, pasu a lopatek; nikdy jej neberte jen za paze nebo nohy. 
6. Pouzívejte vhodnou obuv a odev: pouzívejte dostatecne pevnou obuv, odev by nemel omezovat pohyby pracovníka.