Téma týdne

Chyby v navrhování a osazování kotvících bodu a systému (dle CSN EN 795) urcených pro údrzbu staveb

14.02.2011 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Mojmír Klas

V poslední dobe lze zaznamenat nárust realizovaných projektu záchytných systému za pouzití kotvících bodu a systému dle CSN EN 795. Soucasne s tím vsak narustá pocet spatne provedených resení, které v konecném dusledku mohou vést k váznému zranení a smrti. Základní pozadavek záchytných systému (viz CSN EN 363), aby uzivatel systému byl zachycen pred kolizí se zemí, konstrukcí nebo jakoukoliv jinou prekázkou, není vzdy dodrzen.

KLÍCOVÁ SLOVA: pády, oopp, ochrana pred pádem

Mnohá resení neberou na vedomí skutecnost, ze u záchytných systému, které budou slouzit k ochrane pracovníku pri provádení budoucích udrzovacích prací, je nutné pocítat s tím, ze pracovník padající "do lana" je ohrozen také úderem hlavy o fasádu nebo propadnutím proskleným otvorem ve fasáde. Z tohoto pohledu se pozadavek, aby délka pádu do lana neprevýsila 1500 mm, je víc nez opodstatnený. Nedodrzení tohoto pravidla je snad nejcastejsím porusením pravidel pro záchytné systémy.

Pri urcení potrebného volného prostoru v míste prípadného pádu je potrebné vzít v úvahu také délku rozvinutého textilního tlumice pádu, výsku pracovníka a pruhyb vedení u systému s poddajným vedením a bezpecnostní zónu. Pokud poddajné vedené tvorí ocelové lano, je pruhyb odvislý od pouzitého typu a délky úseku tohoto lana mezi pevne ukotvenými konci a vzdálenosti kotvících bodu. Pruhyb lana pri délce 100 m, vzdálenosti kotvících bodu 10 m a prumeru lana 6 mm je az 134 cm. Pouzité vedení z textilního lana, popruhu nebo ocelového lana musí splnovat minimální mez pevnosti prinejmensím dvojnásobek nejvýse prípustného zatízení ve zmíneném lanu nebo popruhu pri predpokládané zachycovací události. 

Na trhu se vyskytuje rada typu kotvících bodu a systému. Zdaleka ne vsechny tyto výrobky jsou od výrobce dolozeny protokolem o zkousce propojení kotvícího bodu s daným druhem nosné konstrukce. Pokud tomu tak není, je potrebné, aby kvalifikovaný inzenýr výpoctem overil, ze konstrukce a instalace jsou schopny vydrzet sílu typové zkousky dle príslusného clánku CSN EN 795. Lze konstatovat, ze znacná cást uskutecnených realizací kotvících bodu a systému, není dolozena ani protokolem o zkousce a ani výpoctem kvalifikovaného inzenýra. Je nutné, aby stavebníci/investori a zhotovitelé staveb tyto doklady od montázní firmy pozadovali a aby tyto podklady byly soucástí dokumentace, která je spolu s realizovaným resením záchytného systému predávána. Je pouze otázkou casu, kdy u takto provedených reseních dojde k váznému úrazu.

Právní a technické predpisy a normy ve stavebnictví predpokládají, ze stavba se provádí na základe projektové dokumentace. Zpracování provádecí dokumentace vyzaduje i návrh resení záchytného systému. Návrh systému musí nejméne obsahovat umístení kotvících bodu,  zpusob upevnení k nosné konstrukci vcetne dolození zpusobu kotvení, druh a provedení kotvícího systému, dále druhy a délky vodorovných poddajných vedení, pozadavky na pevnost jednotlivých komponentu navrhovaného resení a délky prípojného lana osobních ochranných prostredku proti pádu. Není-li mozné, aby pro celou plochu byla stanovena jedna maximální délka prípojného lana, musí resení být logické a snadné pro obsluhu. Zámena délky prípojného prostredku muze zaprícinit i fatální následky pádu.

Je nezbytné, aby soucástí predávací dokumentace k realizovanému kotvícímu systému a bodum byla také fotodokumentace upevnení k nosné konstrukci (rada upevnení je následne skryta, napr. ve stresním souvrství), protokoly o zpusobu a druhu kotvení, prípadne potrebné výpocty, príslusné protokoly o zkousce nebo certifikáty ke vsem pouzitým prvkum, návody k montázi, návody pro pouzívání, pozadavky na údrzbu a revize, pozadavky na kontrolu pred kazdým pouzitím. Bez nálezitých dokladu predaných spolu s predáním díla nelze kotvící body i systém pouzívat.

Pri tlaku na cenu záchytného systému dochází casto k zámene typu a systému za výrobky, které nesplnují projektovou dokumentací predepsané vlastnosti. "Pouhé" snízení poctu kotvících bodu v systému s poddajným vedením vede k prodlouzení pruhybu lana. Zmena umístení kotvících bodu bez nálezitého zpracování délky prípadného pádu také patrí mezi casté nesvary. Nedodrzovat pozadavky stanovené projektovou dokumentací je ve stavebnictví kazdodenním problémem. Je vecí zejména zhotovitelu staveb a technického dozoru investora, aby prijali pouze taková „úsporná“ resení, která nemají dopad na bezpecnost pracovníku, kterí budou provádet udrzovací práce. Castým jevem je i zmena zpusobu upevnení oproti predepsanému bez dolození novým výpoctem. Ne vzdy firma, která je kvalifikovaná pro dodávku a montáz kotvících bodu a systému, je také kvalifikovaná a znalá vsech zásad pro navrhování záchytných systému. Pripustit montáz záchytných systému nekvalifikovanou firmu je znakem neodborne vedené stavby. Renomovaní výrobci kotvících bodu a systému dbají na to, aby jejich výrobky vzdy osazovala firma, která k tomu byla rádne vyskolena. Doklad o proskolení firmy pro montáz daného záchytného systému je dulezitou soucástí nabídkového rízení. Stavbyvedoucí by toto potvrzení meli bez výjimky vyzadovat.

Rozsah tohoto clánku neumoznuje poukázat na vsechny pochybení, se kterými se autor setkává. Stavební úrad nemuze znát vsechny pozadavky a tak nelze po nem oprávnene pozadovat, aby byl garantem správného provedení záchytného systému pri kolaudacním rízení. Jedinou cestou ke zlepsení situace je tak systematické seznamování stavarské obce se zásadami a pravidly pro navrhování a montáz záchytných systému urcených k ochrane pred následky pádu. Investor/stavebník má právo na bezpecnou stavbu pri následném uzívání. Zhotovitel spolu s projektantem stavby je povinen to zajistit.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM