Bezpečnost a ochrana zdraví při udržovacích pracích z pohledu ochrany před pádem

Řadu udržovacích prací často nelze v době užívání stavby bezpečně provádět bez odpovídajících stavebně technických opatření, realizovaných již při výstavbě objektu. Za zmínku stojí např. odstraňování nadměrného množství sněhu, revize a údržba různých zařízení umístěných na střechách, údržba fasády a mnoho dalších činností. Snad jen péče o fasádu, nelze-li ji provádět jinak, než ze střechy je součástí projektů i následného provedení stavby. Ostatní údržbové práce jsou však většinou opomíjeny.

Nelze ale konstatovat, že právní předpisy bezpečnost udržovacích prací v době užívání stavby opomíjí. Platný stavební zákon se o bezpečnosti udržovacích prací zmiňuje zejména v § 3 odst. 3, kde je uvedeno:

Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo  udržovací práce,  zahrnuje  stavební  pozemek,  popřípadě  zastavěný   stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu  vymezeném  stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část   jiné stavby.

Z této citace lze dovodit, že při posuzování bezpečnosti udržovacích prací, je potřebné se řídit i veškerými pravidly, která se vztahují k bezpečnosti práce na staveništi. Zvláště pak nařízením vlády č. 591/2006 Sb. o bližších požadavcích bezpečnost a ochranu zdraví při   práci na staveništích.

Povinnost projektanta je pak uvedena v § 159, odst. 2 stavebního zákona:

Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost  stavby  provedené  podle  jím  zpracované  projektové  dokumentace  a proveditelnost  stavby  podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou  úroveň  projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní  prostředí.  Je  povinen  dbát  právních  předpisů  a  obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru…, Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný  návrh. Odpovědnost  projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Projektant má tedy povinnost přizvat si, není-li on sám způsobilý,  k některým částem osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci. Mezi tyto osoby patří  rozhodně také koordinátor BOZP i zpracovatel plánu BOZP, je-li jiný.

Povinnost koordinátora spolupracovat s projektantem je uvedena v § 18 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších požadavcích na BOZP při práci na staveništích odst 1) písmeno b) bez  zbytečného  odkladu  předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl  již  určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti. 

V návaznosti na toto konstatování je třeba zmínit povinnost koordinátora BOZP dle § 7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších požadavcích na BOZP při práci na staveništích, kdy 

Koordinátor během přípravy stavby (§ 7písmeno d) nařízení vlády č. 5912006 Sb.)  zajistí  zpracování  požadavků  na  bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích.
    
Z předchozích citací lze dovodit, že koordinátor předá tyto požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci projektantovi a zhotoviteli stavby. Spolupráce projektanta s koordinátorem BOZP při řešení budoucího bezpečného provádění udržovacích prací je tak nejen potřebná, ale i ošetřená v právních předpisech. Bohužel lze konstatovat, že se koordinátoři této povinnosti nevěnují a poklady nepředkládají.

Jednoznačně je dobrá spolupráce projektanta a koordinátora výhodou pro oba. Koordinátor umí definovat rizika při udržovacích pracích, která určí projektant a která při udržovacích pracích nastávají. Projektant ví, jaké udržovací práce a jakém rozsahu bude nutné provádět a umí eliminovat rizika popsaná koordinátorem.

Bylo by užitečné, pokud se tak již neděje, aby se i inspektoráty práce při svých kontrolách zaměřili na plnění této důležité povinnosti koordinátorů. Pozornost stavebních úřadů vůči bezpečnosti a ochraně zdraví při budoucích udržovacích prací je prakticky nulová. Je tak vydáván kolaudační souhlas na stavby, které nesplňují elementární požadavky na BOZP udržovacích prací. Je téměř pravidlem, že se nepamatuje na to, jak bude bezpečně prováděna revize zařízení na střechách, komínových těles, anténních zařízení, údržba klimatizačních jednotek, čištění zaatikových vpustí u střech se sklonem do 10°, odstraňování nadměrného množství sněhu a mnoho dalších udržovacích aktivit.

Zvláštní skupinou z pohledu BOZP udržovacích prací jsou zhotovitelé staveb. Ve snaze o snížení nákladů jsou opatření na bezpečnost práce nejčastěji na prvním místě úspor. U stavebně technických opatření pro bezpečnost udržovacích prací je nevýhodou, že se při předávání stavby a vydávání kolaudačního souhlasu nijak neprojeví. Jejich absence je problémem až v budoucnu.

V současné době je připravována velká novela stavebního zákona, lze v této souvislosti vyslovit přání, aby ministerstvo práce a sociálních věcí, jako garant BOZP, uplatnilo podněty u zpracovatele novely stavebního zákona , ke zlepšení situace, zvláště zdůraznění povinností stavebních úřadů a dalších účastníků výstavby.

Protože nechci, aby můj příspěvek vyzněl chmurně, je správné na závěr zmínit, že mnoho renomovaných projektových kanceláří ve svých projektech na bezpečnost budoucích udržovacích prací pamatuje. Je možné vyslovit nepsané pravidlo, že čím kvalitnější projektová kancelář, tím kvalitnější zpracování projektové dokumentace s ohledem na BOZP. Výmluva některých projekčních kanceláří, že tlak na cenu je nutí opomíjet tuto oblast, neobstojí.