Téma týdne

Ergonomie zvysuje motivaci a výkon

18.02.2008 | ZDROJ: Ceská ergonomická spolecnost | AUTOR: Hladký Ales

Problematika pracovního prostredí je znacne siroká, zahrnuje velmi rozdílné faktory fyzikální, chemické a biologické povahy, které mohou vytváret ruzná rizika pro pracovníky. Hodnocením jejich dopadu na lidské zdraví a pracovní výkon se zabývá nekolik vedních disciplín, mezi nez patrí hygiena práce, pracovní lékarství, fyziologie a psychologie práce a souhrnne téz ergonomie. Co ovlivnuje výkon a zdraví lidí na pracovisti?

KLÍCOVÁ SLOVA: ergonomie

Problematika pracovního prostredí je znacne siroká, zahrnuje velmi rozdílné faktory fyzikální, chemické a biologické povahy, které mohou vytváret ruzná rizika pro pracovníky. Hodnocením jejich dopadu na lidské zdravé a pracovní výkon se zabývá nekolik vedních disciplín, mezi nez patrí hygiena práce, pracovní lékarství, fyziologie a psychologie práce a souhrnne téz ergonomie. Co ovlivnuje výkon a zdraví lidí na pracovisti?

Hygiena práce a pracovní lékarství hlídají fyzikální, chemické a biologické faktory (hluk, ovzdusí, osvetlení, termální podmínky, vibrace, zárení, vlivy chemických a biologických látek na organismus) s cílem zabránit jejich skodlivému pusobení. Pro vsechny tyto faktory byly vytvoreny normativní hodnoty, jejichz prekrocení znamená riziko vzniku zdravotní poruchy. Tyto normy jsou vteleny do zákonných ustanovení, jez musí dodrzovat jak zamestnavatelé, tak i jejich zamestnanci.

Co prokázaly Mayovy hawthronské studie

Na druhé strane vsak stojí i problematika, která je mimo zájem i moznosti hygieny práce a pracovního lékarství: Jde o to, jak popsané faktory ovlivnují pracovní výkon zamestnancu. Je nepochybné, ze nekteré faktory mohou vést k oslabování pracovního výkonu, zejména je to patrné pri práci za horka anebo v silném hluku, ci za spatného osvetlení. Za nejdulezitejsí pritom je treba pokládat skutecnost, ze vztahy mezi prostredím a pracovním výkonem nejsou prímocaré: stejná expozice prostredí nevede vzdy ke stejným efektum. To prokázal jiz ve 20. letech minulého století americký psycholog Elton Mayo svými proslulými hawthornskými studiemi.

Co vlastne sledoval?

V elektrotechnickém závode Hawthorne v Chicagu experimentoval s faktory prostredí (hluk, osvetlení, termální podmínky apod.) a to tak, ze vzdy na jeden týden zhorsil prostredí a meril pri tom pracovní výkon zamestnancu. Kupodivu vsak kazdé zhorsení nevedlo vzdy k horsímu výkonu, ale naopak, výkony se neustále zlepsovaly. Na konci pokusu vrátil podmínky do pocátecního stavu, a co se nestalo: výkon zamestnancu byl na nejlepsí úrovni ze vsech experimentálních podmínek. Elton Mayo usoudil, ze zde musel pusobit nejaký zprostredkující cinitel, který vedl k tomu, ze lidé prekonali vliv nepríznivých podmínek. Tento cinitel je spatrován v lidské motivaci – v tom, jak lidé chtejí ci nechtejí pracovat dobre.

Mayo své závery potvrdil jeste ve své dalsí studii na chicagských jatkách. Vsiml si jedné skupiny zamestnancu, kterí vytvorili výjimecne dobrou partu a odvádeli výborné pracovní výsledky. Pri práci si zpívali, vzájemne se skádlili, meli k sobe respekt a vzájemne si pomáhali. Na pokyn hygieniku vsak musel být provoz na jejich pracovisti uzavren pro velký hluk, mizerné osvetlení a znacné horko. Rozprásení své skupiny nesli tito lidé velmi tezce – s údivem se domnívali, ze je vedení podniku trestá za to, ze odvádeli vzdy dobrou práci.

Jeste jeden príklad ze zivota. Spisovatel Zdenek Sirotka se mi jednou priznal, ze svého Saturnina psal za krajne nepríznivých podmínek. Aby nerusil rodinu, uchýlil se vecer po práci do koupelny, dal si pres vanu prkno, na to psací stroj. Sedl si do vany a busil do kláves – a jaké to bylo skvostné dílo, které takto celé napsal ve vane!
 
Safisfaktory versus motivátory

Vzdor tomu, ze od doby Mayových studií uplynulo jiz témer 80. let, jsou jejich výsledky i pro nás poucné. Ukazuje se, ze rozhodující pro pracovní výkon zamestnancu jsou zejména prátelské vztahy mezi lidmi, rozumné vedení a rízení podniku, které vytvárí atmosféru vzájemné delné spolupráce. Pokud jde o pracovní prostredí, tyto podmínky bývají razeny mezi satisfaktory, jak je oznacil jiný americký psycholog Frederik Herzberg, které roztrídil pracovní podmínky na hygienické - satisfaktory a motivacní – motivátory. Hygienické podmínky postrádají motivacní sílu zamestnance, bývají spíse zdrojem pracovní nespokojenosti, kdezto motivátory, tj. odmena za práci, prátelská atmosféra, uznání, soulad ocekávání, co od práce mohu dostat s tím, co skutecne dostávám, jsou faktory, které pohánejí ochotu delat na spolecném díle.

Proc se chyby opakují

Nicméne nic není tak jednoduché, aby nebylo mozno vznést nejaké námitky. Za 2. svetové války se objevila potreba urychleného výcviku nových pilotu pro válecná letadla. Se vzrustem slozitosti nových bojových prostredku se do letadel montovala cím dál tím slozitejsí soustava sdelovacu a ovládání letounu bylo cím dále tím slozitejsí. Dusledkem toho bylo, ze novácci delali chyby, které vedly k celé rade katastrof. V prubehu války bylo ztraceno v dusledku chyb pilotu dokonce více letadel nez v dusledku válecných operací. Porucík letectva USA Alphonse Chapanis se zacal temito chybami pilotáze zabývat a vsiml si, jakými nedostatky v konstrukci sdelovacích a ovládacích zarízení byly tyto chyby podmíneny. Obecne receno, byl to nesoulad mezi lidskými vlastnostmi a pozadavky na pracovní výkon. Pri stále vzrustající rychlosti letadel se tento nesoulad musel zákonite projevit.

K cemu slouzí ergonomie?

Výroba sice produkuje predmety, které jsou z hlediska klasické hygieny bez problému, avsak pro cloveka predstavují jiná rizika, která nebývají na první pohled zrejmá. Tato rizika bývají spojena se zdravotními následky, at jiz ve forme úrazu, smrti ci pozvolného zhorsování zdravotního stavu. Chapanis svými studiemi pilotu prispel k tomu, ze byla zalozena nová vedecká disciplína – ergonomie.

Ergonomie bývá definována ruzne, avsak tyto definice mají jedno spolecné: vzdy jde o nauku o tom, jak dosáhnout technickými (ci psychologickými) prostredky souladu mez vlastnostmi a potrebami lidí a zpusoby, jak provádet pracovní (ci jinou) cinnost. Chapanis to vyjádril pregnantne jako snahu o polidstení lidské práce. Jak muze ergonomie zlepsit zdraví a bezpecnost lidí? Mozností je nekolik.

1) Vede ke snízení rizika nehod

• Napríklad pri konstruování kontrolních panelu je treba uvázit, které ovladace mohou být náhodne aktivovány, anebo mohou vést k spatnému sledu událostí, jez mohou vyústit v nehody
• Respektování toho, co lidé pri sledování sdelovacu ocekávají, Napríklad mnozí lidé interpretují zelenou barvu jako bezpecný stav. Je-li vsak zelená pouzita k oznacení varování ci nebezpecného stavu, muze být ignorována ci prehlédnuta
• Respektování lidské kapacity pri zpracovávání informací. Napríklad musí-i clovek zvládnout prílis mnoho informací v krátkém case, muze být zmaten, delat chyby, nebo zpanikarit. V rizikových odvetvích prumyslu mohou nesprávná rozhodnutí ci chybné akce mít katastrofální dusledky

2) Vede ke snízení moznosti zranení a onemocnení

Zejména jde o manipulacní úkoly, které jsou spojeny s nároky na pohybovou soustavu. Jde hlavne o bolesti v oblasti zápestí, ramen a zad.

• Napríklad je-li prenásené bremeno prílis tezké anebo objemné, muze dojít ke zranení zejména pátere, obzvláste tehdy, má-li být zvedáno od podlahy do vetsí výsky nez jsou ramena
• Vyzaduje-li práce casté opakované zvedání bremen
• Vyzaduje-li se práce v neprirozené poloze, napríklad v ohybu anebo otácení trupu
• Nemuze-li pracovník dobre uchopit predmet
• Je-li práce konána na nerovném, mokrém nebo kluzkém povrchu
• Je-li práce provádena v casové tísni s málo prestávkami
• Resení spocívá v usnadnení práce pomocí mechanizace, poprípade v úprave predmetu práce anebo daných podmínek

3) Zlepsuje pracovní výkon a produktivitu

Ergonomické úpravy zpravidla nevyzadují velké náklady a mohou setrit peníze v dlouhodobé perspektive tím, ze snizují riziko zranení a absencí v práci. Individuální pracovní výkon se zlepsí tím, ze jde práce lépe od ruky

Ergonomie vznikla zejména pri resení problému pracovní cinnosti, nicméne zkusenosti z více nez 50 let ukazují, ze se neomezuje pouze na problematiku práce. Jejím predmetem je lidská cinnost vseobecne, coz zahrnuje i mimopracovní aktivitu, trávení volného casu, sport, hry, domácnost ba i odpocinek.

Zdroj:
Hladký A.:Ergonomie zvysuje motivaci a výkon. HRM c. 6/2007, s. 10-12

TISKNOUT | POSLAT MAILEM