Pracovní úrazy u elektrických zařízení

Mezi technickými zařízeními mají elektrická zařízení zvláštní postavení. Tématem týdne jsou pracovní úrazy a jejich příčiny na těchto zařízeních.

Elektřina se využívá zejména jako energie nebo medium pro informace a její využívání je zcela běžné. Mezi technickými zařízeními mají elektrická zařízení zvláštní postavení. Vzhledem ke svému rozšíření a používání dostávají elektrická zařízení charakter téměř všeobecných technických zařízení. Zajištění před úrazy, popř. škodami způsobenými elektřinou, eliminace či omezení nebezpečí, se přednostně provádí opatřeními technického charakteru. Při provozu, užívání elektrických zařízení jsou však i situace, kdy tato opatření pro bezpečnost obsluhy jsou poškozena, nebo je snížena jejich účinnost, nebo jsou prováděny práce na zařízeních – montáže, opravy, údržba, kdy nejsou opatření pro normální osoby ještě dokončena nebo jsou naopak odstraněna pro potřebu vyhledávání závady.

Ze sledování na oblastním inspektorátu práce jsou za řadu let k dispozici vcelku zajímavé, poučné i pro další praxi využitelné poznatky z posuzování záznamů o pracovních úrazech u elektrických zařízení, včetně tzv. úrazů ostatních. Z celkového počtu hlášených pracovních úrazů, kde zdrojem byla elektřina, pochází od středního a nízkého napětí (dále jen nn) cca 71 % pracovních úrazů, od elektřiny označované statisticky jako vysoké napětí (dále jen vn) 29 % úrazů.
Téměř třetina úrazů u vn se zdá být značná, lze se však ze zkušenosti domnívat, že množství „drobných“ událostí (malé dotyky nebo popáleniny) od běžné „uživatelské“ elektřiny nn (230/400 V)  není zaznamenáno, neboť subjektivně nezanechává zranění a následky, a tak postižení ani jejich okolí tyto události nehlásí. Dále zde hraje roli skutečnost, že množství pracovníků (i v elektrotechnice) provádí činnost jako jednotlivci, osoby samostatně výdělečně činné (PFO), a informace o úrazech při práci v souvislosti s elektrickými zařízeními, které jsou charakteru tzv. ostatních úrazů (s pracovní neschopností), se nedostávají.    

Následky úrazů:
                                ostatní       závažné      smrtelné
nn                              83 %          10 %             7 %
vn                              33 %          33 %           33 %

Tedy dvě třetiny pracovních úrazů u vysokého napětí nebo na něm má závažné následky včetně celoživotních (vnitřní zranění, těžké popáleniny, amputace údů), nebo končí smrtí, ale takové následky se vyskytují i u nízkého napětí.

Podíl pracovních úrazů elektrickým proudem dle odvětví, charakteru činnosti:
stavebně-montážní činnosti                    27 %
zpracovatelský průmysl, výroba              22 %
výroba kovů a minerárních výrobků       10 %
stravování, ubytování (!)                           10 %

Odvětví stavebnictví je obecně z hlediska pracovní úrazovosti problémové. Dříve se též uváděla oblast energetiky, nyní však v oficiální energetice ubylo pracovních úrazů elektrickým proudem. Řada činností – montáže, údržba oprav – je však převáděna na dodavatelské zajišťování. Stoupl poněkud podíl úrazů v průmyslu, objevuje se ale i ve sféře obchodu, služeb.  

Příčiny pracovních úrazů:
Jedná se o jeden z hlavních údajů zasluhujících více pozornosti. Podle zaměstnavatelů jsou zdaleka nejčastější příčinou pracovních úrazů u elektrických zařízení:
- špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko                        63 %,
- používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce      14 %,
- vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu                                  12 %.

Mezi další příčiny patří např. nesprávná organizace práce nebo nepoužívání předepsaných OOPP, tyto však jsou uváděny pouze výjimečně. V prvních dvou případech má vliv lidský faktor. Je třeba si také uvědomit, že takto příčiny pracovních úrazů uvádí zaměstnavatelé.

V minulosti zaměstnavatelé jako příčinu nejčastěji uváděli nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (smyslové nedostatky, ale především okamžité psychofyziologické stavy) – 45 %, špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko bylo uváděno do  výše 12 %. Poté (postupně od účinnosti nařízení vlády č. 494/2001 Sb.) došlo u zaměstnavatelů k zásadní změně v používání hodnocení příčin. V oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se stále více začalo hovořit  o vyhledávání a hodnocení rizik bezpečnosti práce a nejčastější příčina – osobní předpoklady – se podle „nabídky“ příčin ze záznamu o úrazu podle zaměstnavatelů začala „transformovat“ do příčiny špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Bez bližšího zkoumání se však již nedá rozlišit, zda by podle zaměstnavatele mělo jít o špatné nebo nedostatečné „odhadování“ rizika ze strany provádějícího pracovníka nebo ze strany zaměstnavatele či jiného subjektu. Příčina „nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele“ se pak v hodnocení příčin úrazů od zaměstnavatelů již nevyskytuje.
Přitom se nedá vyloučit ani existence dalších možných skutečností, které se mohly spolupodílet na úrazovém ději, jako např. nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace, dovedností, stres apod., ale v podání zaměstnavatelů se příčina zjednodušuje na již uvedené „obecné“ špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Svoji roli zde může hrát i odbornost konkrétního zaměstnavatele a schopnost se daným úrazem podrobněji zabývat (zde je možná i úloha a úroveň vlastních nebo smluvních odborných pracovníků v problematice BOZP).

Na rozdíl od dřívějšího stavu by současné nařízení vlády č. 201/2010 Sb., které opět požaduje v záznamu o úrazu uvedení přijatých opatření, mohlo zaměstnavatele nutit zabývat se předmětným úrazem hlouběji. V případě kontrol či šetření příčin a okolností závažných nebo smrtelných úrazů prováděných kontrolním orgánem, se jinak často zjišťují jiné nebo i další příčiny, které se spolupodílely i rozhodující měrou ovlivnily rizikovou situaci a úrazový děj. 

Druhy zranění:
Tento přehled podává zajímavé výsledky, nejčastěji jde o:  
- popáleniny    41 %,
- elektrický šok   34 %,
- jiná zranění (zlomeniny, vykloubeniny apod.) se vyskytují již v menší míře. 

Zejména v posledních letech nepatří k nejčastěji uváděným zraněním (jak se často lidé domnívají) přímý úraz elektrickým proudem, ale popáleniny. Jak bylo již ale dříve řečeno, lze se domnívat, že množství malých příhod od běžného nízkého napětí není hlášeno. Navíc popáleniny subjektivně spíše vyžadují lékařské ošetření. Je potřeba si uvědomit, že u elektřiny i nízkého napětí, ale s většími příkony, má případný zkrat také větší nebezpečné účinky, většinou právě s následnými popáleninami.

Věk pracovníků, délka zaměstnání:

Z pohledu věku zaměstnanců se poněkud vyšší počet úrazů vyskytuje v určitých desetiletých cyklech – do věku dvacetiletých (začátek aktivního pracovního života), dále okolo 30, 40, 50 let. Může to souviset i se změnami člověka v zodpovědnosti a přístupu k životu, s přibývajícím věkem může ubývat opatrnosti, která je nahrazována rutinou.

Zajímavější poznatky jsou v souvislosti s délkou zaměstnání, které se týkají i starších pracovníků (u nového zaměstnavatele po změně zaměstnání). Do 1 roku délky zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele (tedy včetně zaměstnanců do 20 let věku) dochází až k 27 % úrazů, do 3 let celkem k 43 % pracovních úrazů (!). Zde je zřejmá úloha potřebného zácviku u nového zaměstnavatele, včetně kvality práce nově zaváděných útvarů pro „lidské zdroje“, organizace práce a vliv adaptace na nové pracovní prostředí a zařízení. Při tlaku na úsporu pracovní síly mohou být omezovány možnosti zaškolování a praktického odborného vedení nově přijatých pracovníků včetně používání práce pod dohledem apod. 
 
Poznámka:

K nejčastější uváděné příčině pracovních úrazů se zdrojem elektřina -  tj. špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko – je možné ještě doplnit následující:
Při odborné práci na elektrických zařízeních, při údržbě a opravách, odstraňování závad je většinou prováděna práce jednotlivými osobami jako samostatná činnost. Zde je vždy podstatná úloha té konkrétní osoby, která vlastní činnost provádí.

I mezinárodní elektrotechnické předpisy EN 50110-1, nyní ed.2 (přejaté jako ČSN Obsluha a práce na elektrických zařízeních), doplněné TNI 343100 (komentář vydaný ČNI), příp. podniková norma energetiky PNE 30000-6, rozlišují určité druhy odborné způsobilosti osob z hlediska potřeby a schopností posuzování rizik bezpečnosti práce v elektrotechnice, resp. u elektrických zařízení.

V prvním případě jde o osoby poučené (viz též naše vyhl. č. 50/1978 Sb., uvádějící jak osoby poučené, tak i tzv. osoby seznámené), prokazatelně proškolené, poučené, umožňující jim vyvarovat se nebezpečí, které elektřina může vytvořit. Ve druhém případě jsou tu osoby znalé (v našich podmínkách osoby s odbornou způsobilostí v elektrotechnice dle §§ 5,6-8,9 vyhl.č. 50/1978 Sb.), které jsou osobami s odpovídajícím vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, které jim umožňují vyvarovat se nebezpečí a při běžných pracích si samy vyhodnotit rizika, která elektřina může vytvořit.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail