Pracovnělékařské služby v roce 2012

Zdroj: 

Kolem pracovnělékařské péče je stále řada otazníků. S účinností od 1. 4. 2012 upravuje pracovnělékařskou péči z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. K zákonu se připravuje prováděcí vyhláška, která by měla vejít v platnost v brzké době.

Základní mezinárodní normou pro oblast pracovnělékařské péče je Úmluva MOP č. 161, o závodních zdravotních službách (vyhl. č. 145/1988 Sb.), kde v článku 5 jsou uvedeny úkoly závodních zdravotních služeb. V čl. 12 se píše, že „dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku, musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.“ Úmluva připouští, že zaměstnavatel může vysílat zaměstnance na prohlídky mimo pracovní dobu. „Je to určitý druh služební cesty,“ řekla MUDr. Dana Kuklová na semináři „Pracovnělékařské služby v roce 2012“, který se konal v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2012 – 2013 „Partnerství při prevenci rizik“, a na jehož základě vznikl tento článek.

S účinností od 1. 4. 2012 upravuje pracovnělékařskou péči z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen z. č. 373) - Hlava IV. Podle § 98 tohoto zákona je nutné pracovnělékařské služby dát do souladu s tímto zákonem nejpozději do roka, tzn. do 1.4.2013. K zákonu se připravuje prováděcí vyhláška o pracovnělékařských službách. Měla by se vyřešit řada nejasností, mimo jiné například hrazení pracovnělékařské péče.

Zákon řeší v § 59 posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele. Musí se podrobit vstupní prohlídce před podpisem pracovní smlouvy u poskytovatele určeného zaměstnavatelem na té pozici, na kterou je přijímána. Osoby, které se nepodrobí zdravotní prohlídce před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu (dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), jsou osoby zdravotně nezpůsobilé. U dohod uzavíraných na výkon rizikových prací není námitek, diskutuje se však o nutnosti vstupní prohlídky u dohod na nerizikové práce - administrativního charakteru apod. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají úpravu v zákoníku práce, pracovníci na dohody tedy nejsou vyňati z BOZP a § 103 odst. 1 písm. a) "zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilostise jich také týká.

Hrazení pracovnělékařské péče

Pracovnělékařské služby hradí zaměstnavatel s výjimkou posuzování nemocí z povolání, sledování vývoje zdravotního stavu u nemocí z povolání, ohrožení u nemocí z povolání a následných prohlídek.

Vstupní prohlídky podle § 59 odst. 2 z. č. 373 hradí:

  1. osoba ucházející se o práci,
  2. zaměstnavatel, pokud vznikne pracovněprávní vztah nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  3. věta první a druhá se nepoužije, pokud se dohodnou jinak nebo stanoví-li jiný právní předpis jinak.

Cena pracovnělékařských služeb musí respektovat cenové předpisy (např. zákon č. 526/1990 o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů). Záleží na smluvním ujednání dvou subjektů. Cenu za dohled na pracovištích a poradenství lze stanovit hodinově nebo paušálně. Pokud se stanoví paušálně, je dobré uvést, kolik hodin je do paušálu započteno a také si stanovit ještě hodinovou cenu. Může se například vyskytnout více úrazů, nemocí z povolání, mění se technologie, přijdou studenti na praxi a tím pádem se navýší hodiny nad rámec paušálu.

Zaměstnavatel je povinen hradit odborná vyšetření u dalších poskytovatelů, které určí poskytovatel pracovnělékařských služeb. Má několik možností úhrady: zaměstnavatel uhradí všechna vyšetření (i vyšetření u odborných poskytovatelů) poskytovateli pracovnělékařských služeb; zaměstnanec uhradí vyšetření na místě a vezme si účtenku; nebo každý odborný poskytovatel pošle fakturu zaměstnavateli sám. Pokud s tímto dalším poskytovatelem zaměstnavatel nemá smlouvu, je odkázán na jeho cenu.

Pracovnělékařské prohlídky

Připravovaná vyhláška by měla stanovit, kolik hodin minimálně je potřeba na dohled na pracovištích, který je povinen provádět každý poskytovatel pracovnělékařské péče, a na poradenství. Čas je stanoven podle kategorií práce - u kategorie I. 10 min/rok na pracovní pozici, u kategorie II. - 20 min, k této kategorii by měly být přiřazeny činnosti se specifickou zdravotní náročností – činnosti, jejichž pracovní nároky jsou upraveny jiným předpisem, III. a IV. kategorie - 40 min. rok/pozice.

Podle § 55 z. č. 373 je zaměstnavatel povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na každé své pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci.

Zákon nám též říká, kdo je oprávněný poskytovatel pracovnělékařských služeb v souladu s odbornou způsobilostí lékařů, kteří tyto služby poskytují – v oboru všeobecné praktické lékařství a v oboru pracovní lékařství. V případě, že zaměstnanec vykonává práce zařazené do kat I., ne činnost pro kterou jsou stanoveny zvláštní zdravotní předpoklady, může absolvovat prohlídky u svého registrujícího poskytovatele. K tomu není potřeba smlouva, ale objednávka. Pokud poskytuje registrující lékař pracovnělékařské služby, musí zdravotnickou dokumentaci vedenou o těchto službách vést odděleně od dokumentace registrujícího lékaře.

Lékař musí znát zdravotní náročnost práce, podmínky, za kterých je daná činnost vykonávána - zdravotní a bezpečnostní rizika práce. Zaměstnavatel musí sdělit lékaři informace o práci na konkrétní pozici zaměstnance, o jeho činnosti, zda k výkonu této činnosti není přidána ještě činnost nad rámec jeho pozice (zaměstnanec může například v době dovolených za někoho zaskakovat a musí být k tomu zdravotně způsobilý). V žádosti o provedení prohlídky musí být uveden druh práce (profese), režim práce = směnnost + hodinový úvazek. Z důvodu, aby lékař věděl, jak dlouho je zaměstnanec podmínkami zatížen a kolik mu zbývá času na zotavení organismu.

Vstupní prohlídka musí být provedena také vždy, když je změněn druh práce. Pokud přibývá nový dosud nezjištěný rizikový faktor, zhorší se pracovní podmínky, pokud je při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší než je interval periodické prohlídky nebo z podnětu zaměstnance, zaměstnavatel vyšle zaměstnance na mimořádnou prohlídku.

Periodická prohlídka je stanovena dnem. Vyhláška by měla přinést změnu periodicity. Dojde ke  zrušení směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Mzd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, která upravovala periodicitu prohlídek doposud. U kategorie I. - 6 let, 4 roky u osob starších 50 let, kat II. + specifické činnosti 4 - 2 roky, kat III. 2 - 1 rok, kat IV. - 1 rok, pokud není stanoveno jinak zvláštním předpisem.

Zákonem je stanovena platnost posudku 90 dnů (3 měs.). Pokud je periodická prohlídka provedena ne déle než 3 měsíce před dnem, ve kterém by měla být prohlídka provedena, tak se ve lhůtníku neposouvají další prohlídky. Platnost začíná až dnem, kdy měla být prohlídka provedena. Příklad: Pokud má být periodická prohlídka 5.1. a bude provedena necelé 3 měsíce před tímto datem, např. 7.10, účinek posudku začíná až 5. ledna. Pokud bude zaměstnanec vyslán na prohlídku před dobou delší než 3 měsíce před stanoveným datem prohlídky, právní účinky začínají po 10 dnech.

Výstupní prohlídka má za cíl zjištění zdravotního stavu v době ukončení výkonu práce. Právně však vynutit nelze. Z výstupních prohlídek se nedává lékařský posudek, jen potvrzení o provedení.

Lékařský posudek

Lékařský posudek musí být vydán do 10 dnů od vyžádání prohlídky (ode dne, kdy se pacient objeví v ordinaci). Náležitosti lékařského posudku stanoví vyhl. č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, vyhláška o pracovnělékařských službách, vyhl. č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, vyhl. č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti.

Lékařský posudek musí být uplatněn/předán do 3 měsíců. Poté ztrácí své právní účinky a musí se vydat nový. Právo na přezkoumání lékařského posudku, pokud s jeho obsahem nesouhlasí oprávněná osoba, se podává do 15 - 10 pracovních dnů ode dne prokazatelného obdržení vedoucímu zdravotnického zařízení prostřednictvím lékaře, který posudek vypracoval. Pokud byl podán návrh na přezkoumání lékařského posudku, není tento platný a nelze podle něj postupovat do doby jeho potvrzení rozhodnutím správního orgánu. Vydáním nového lékařského posudku vzniká opět právo podat návrh na jeho přezkoumání.

Podle § 57 z. č. 373 je poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen neprodleně oznamovat zaměstnavateli zjištění závažných nebo opakujících se skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci a podat podnět kontrolním orgánům v oblasti BOZP k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v BOZP v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění, že neplní povinnosti v BOZP stanovené jinými právními předpisy.

Zdroj:

  • přednáška MUDr. Dany Kuklové „Pracovnělékařské služby v roce 2012“
  • z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách 
Autor článku: 

Komentáře

Děkuji paní Hrubá. Syrový.

28.05.2012 - 06:58 Václav Syrový
Děkuji paní Hrubá. Syrový.

Nedávno na tomto webu

31.05.2012 - 17:49 Norbert Chalupa
Nedávno na tomto webu proběhla diskuze kolem pracovnělékařských prohlídek, služeb. Je to nekonečné téma, ale chci jen říct, že už před nedávnem, po nabytí účinnosti zákona č. 373, jsem předpokládal, že zaměstnavatelé budou mít tendence převádět práce z kategorie II. do kategorie I., pokud to bude jen trochu možné. Předpoklad se naplňuje a důvod je zřejmý ze zákona. Zaměstnavatelé, jejichž práce jsou zařazeny do kategorie I. mohou vysílat zaměstnance ke svým praktickým lékařům, což je ovšem nezbavuje povinností mít smluvně zajištěného lékaře poskytujícího pracovnělékařské služby. Navíc by měly být lékařské prohlídky u zaměstnanců v kategorii I. ve lhůtě 1x za 6 let, starší 50 let 1x za 4 roky, pokud nejsou nějaká specifika, noční práce apod. (vycházím z přednášky MUDr. Kuklové, které jsem se zúčastnil, danou lhůtu by měla vyhláška obsahovat). Takže zaměstnavatel prodlouží lhůtu periodické prohlídky a tím pádem ušetří nejen za prodloužení lhůty prohlídek, ale také za samotnou prohlídku, poněvadž lékař nebude potřebovat tolik času k vyšetření, jako u kategorie II. a vyšší (délku prohlídky pro jednotlivé kategorie by měla vyhláška stanovit). Dalším důsledkem zákona je, že někteří praktičtí lékaři odmítli vykonávat pracovnělékařské služby, poněvadž je to svazuje a v některých případech bych řekl, že i obtěžuje. Uvidíme, v jaké konečné podobě bude prováděcí vyhláška vypadat, ale zaměstnavatelům již teď působí povinnosti ze zákona vrásky.

Paskvil jako většina nových zákonů...

31.05.2012 - 19:24 Jaroslav Krabica
Pracovnělékařské prohlídky se zcela míjejí účinkem. Návrh vyhlášky jsem už také četl. Vyšetření 1 x 6 let? Mezi tím může člověk umřít na chronické onemocnění... Navíc se stále často setkávám se zaměstnanci, které prohlídky zcela obtěžují. Proč není zákonem uloženo, že zaměstnavatel musí zajistit, pokud zaměstnanec chce (pokud nechce, nese sám odpovědnost za svou případnou nemoc z povolání) x zaměstnanec je povinen se účastnit, pokud zaměstnavatel chce --> pokud nikdo nechce, žádné prohlídky nebudou. Já se považuji za více méně administrativního pracovníka, chodím na pravidelné prohlídky k registrujícímu lékaři a považuji za zcela zbytečné, abych musel ještě k tomu absolvovat prohlídku u smluvního lékaře zaměstnavatele (od 1. 4. 2012 za 600 Kč), jelikož jsem v kategorii 2. A proč nikdo netlačí na lékaře? Proč je dnes prakticky nemožné, dostate poskytovatele pracovnělékařských služeb na kontrolu pracoviš´t firmy, proč je téměř nemožné, dostat od něj alespoń nějaké vyjádření ke kategorizaci, či k lékárničkám nebo školení první pomoci? Možná mám jen já špatné zkušenosti (týká se to více poskytovatelů), ale nelíbí se mi, že doktoři jen sedí s nataženou rukou a prohlídky zapisují jednu za druhou, ostatní služby vůbec nekonají nebo za nehorázné peníze. Chce to páky na doktory. A chce to celé pracovnělékařské služby postavit od začátku a ne jen s vidinou peněz, ale také s reálným přínosem pro praxi a blaho nejen zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. Ještě bych vzpoměl "brigádníky", ale to už bych se úplně musel rozčílit.

Re: Paskvil jako většina nových zákonů...

31.05.2012 - 19:31 Jaroslav Krabica
Stejně se k těm "brigádníkům" ještě vrátím. Zaměstnavatel dá brigádníkovi popis pracovní náplně, kterou pro něj bude vykonávat, brigádník mu potvrdí, že je k dané práci zdravotně způsobilý - tečka. Zda se brigádník rozhode absolvovat zdravotní prohlídku, aby si mohl být jistý nebo zda je o svém vyhovujícím zravotním stavu přesvědčen a jen připojí k potvrzení podpis, je čistě na něm. Pokud způsobilý není a přesto potvrdí že je, něco se mu stane, nese odpovědnost sám. Proč je dnes všechno přenášeno na zaměstnavatele? Proč, když zaměstnanec přeleze zábradlí lešení, spadne, je to na zaměstnavatele, protože nevyhodnotil riziko a nepřijal opatření? Proč soud nerozhodne, že si za to může zaměstnanec sám - protože je "blbec" a neumí používat rozum? Některé věci mi hlava zkrátka nebere.

Re: Paskvil jako většina nových zákonů...

31.05.2012 - 19:38 Jaroslav Krabica
A ještě poslední věc. LÉKAŘSKÝ POSUDEK - formulář. Nechápu, proč k některému právnímu předpisu není přiložena příloha - vzor lékařského posudku. Každý ho zpracuje jinak, nikdo neví, co vše v něm má být, každý tvrdí něco jiného, každý chce něco jiného. Požadavky na obsahové náležitosti lékařského posudku dnes můžeme najít v několika §§ zákona č. 373/2011 Sb., v NV. č. 98/2012 Sb., a, dle připravovaného návrhu vyhlášky o pracovnělékařských službách, budou určité náležitosti upraveny také v ní. Opravdu je nutné, abych při zpracování jednoho formuláře musel pročítat nejméně tři právní akty, z nichž jeden ještě ani není v platnosti? Proč je v zák. č. 378/2011 Sb., napsáno (§ 98) že do 1. 4. 2013 se může postupovat dle dosavadních právních předpisů, krom PENĚZ, když tam mělo být napsáno, že se MUSÍ postupovat dle dosavadních předpisů o závodní preventivní péči, protože nové předpisy doposud nejsou a tak se dle nich logicky postupovat nedá? Je to šaškárna, je to lobi (doktorů?), je to o penězích, ostatní jde stranou...

Kolegové bohužel

01.06.2012 - 08:25 Václav Syrový
Souhlasím s vašimi připomínkami, že to je paskvil. Sám se snažím převést do I. co se dá, ale bohužel to moc nejde. Předchůdce u řidičů je dal do II. z hlediska hluku, tak se snažím je dát do I., protože mají nová auta, Avie a Liazky už jsou ve šrotu, takže ten hluk by prošel, takže by nemuseli na audio.Ale vnucená pracovní poloha a psychická zátěž bohužel to ve dvojce zůstane. Ale jde ještě o jinou věc. Ti řidiči nejenom jezdí, ale také nakládají. Takže kromě prohlídky podle vyhl. 277 která je prováděcím předpisem k zákonu o provozu na pozemních komunikacích(361), tak denně se zábvozníkem naloží jednu fůru živých kuřat v bednách cca 10-12 tun, když jede někam blízko, tak dělá ty fůry dvě takže provádí manipulaci s břemeny, někdy je to přes 10 000 kg na jednoho podle 361/07) někdy je to méně. Takže musí mít ještě prohlídku pro manipulaci s břemeny to stačí od praktického lékaře, protože prohlídka podle 277 tuto prohlídku nenahrazuje ( ve středu mě to potvrdili na hygieně). Obdobné to je s mechaniky, kteří dělají v dílně, má prohlídku jako automechanik, ale občas s tím autem jede ( většinou náklaďák) musí si s ním zajet do dílny, po opravě vyjet a když je to třeba, tak musí udělat ještě zkušební jízdu někdy 2 někdy 5 km. Někdy musí pro auto, které někde zůstalo viset, tak sedne do jiného tahače a jede si pro něj na místo poruchy. Takže prohlídku na automechanika má od praktického lékaře, a prohlídku podle 277 musí mít od lékaře, který má atestaci na pracovní lékařství ( v kraji vysočina máme celkově takové lékaře tři slovy tři. Takže teď babo raď. A tyto věci musí u firmy řešit bezpečák. Protože majitel musí dělat, aby sehnal práci pro všechny zaměstnance. to je něco podobného jako ta kategorizace u těch OSVČ.

Re: Kolegové bohužel

01.06.2012 - 13:37 Norbert Chalupa
Dobrý den, pane Syrový, nerozumím tomu, proč u práce řidiče, která je zařazena do kategorie II. z hlediska hluku musí být vyšetřeni řidiči audiometrií? Nepředpokládám, že bylo u těchto řidičů v kabinách vozidel provedeno měření hladiny hluku a i kdyby bylo, je to v kategorii II. a není ani v kategorii II.R? Vždyť se nejedná o práci rizikovou? KHS - příslušné územní pracoviště stanovilo u těchto řidičů vyšetření audiometrií? Dále nerozumím tomu, proč je práce řidiče zařazena z hlediska psychické zátěže do kategorie II.? Vyhl. č. 432/2003 Sb. Psychická zátěž: Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazuje trvalá práce a) ve vnuceném pracovním tempu, b) spojená s monotonií, c) vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu. Myslím, že tak jak popisujete činnost daných řidičů, není splněna ani jedna podmínka pod písm. a) - c) ( pokud nepracují ve třísměnném nebo nepřetržitém provozu)? Připouštím, že pohledy KHS mohou být různé, ale v daném případě si nemyslím, že by to bylo správně.

Re: Kolegové bohužel

01.06.2012 - 14:44 Václav Syrový
Dobrý den pane Chalupo. Děkuji za připomínky, psal jsem že jsem to převzal po kolegovi, ve středu na hygieně mě to vedoucí potvrdila, že se ten hluk dá stáhnout do I. Ale podle zákona bude muset každý kdo má dvojku chodit k lékaři, který má atestaci na pracovní lékařství, a tam mu budou vyšetřovat všechny orgány, které by mohly být poškozeny, tedy i sluch. Nevím jestli zrovna na audiu nebo jinak. Možná že jsem se neobratně vyjádřil nevím jestli mají ti řidiči to audio nařízené nebo ne. Pokud se týká Psychické zátěže, tak tu práci ve vnuceném pracovním tempu vidím také v tom, že řidič, který trvale celou směnu jede s NA, tak si nemůže tempo jízdy zvolit sám, ale musí se přizpůsobit provozu na vozovce, řidičům, kteří jedou před ním, za ním vedle, nebo proti a v tom vidím to vnucené tempo práce, a hygiena také. Kdybyste ještě měl nějaké připomínky, byl bych rád kdybyste mě je dal na vědomí, člověk není n ikdy dost chytrý. Teď jsem zrovna dodělal smlouvu s lékařem pro jednoho zákazníka,k a žádost o provedenjí lékařské prohlídky, podle 373 aby to sedělo podle zákona. Pokud jde o ten paskvil, tak on není paskvil jenom tento zákon, ale celá kategorizace. Ale bohužel nemám čas to rozvádět. Teď musím tu práci vyúčtovat a hlavně poslat zákazníkovi, a ve tři jedu pryč. Přeji pěkný den a dík za připomínky. S.

Re: Kolegové bohužel

01.06.2012 - 17:57 Norbert Chalupa
Pane Syrový, ono to není tak, že dle zákona budou muset k lékaři, který má atestaci na pracovní lékařství, ale tak, že pracovnělékařské služby mohou provádět lékaři v oboru všeobecného praktického lékařství a lékaři v oboru pracovního lékařství. V oboru pracovního lékařství je údajně v ČR cca 140 lékařů! Je tedy zřejmé, že převážně to budou provádět lékaři z oboru praktického lékařství. Co se týče vyšetření sluchu u řidičů, tak pokud je práce z hlediska hluku zařazena do kategorie II. a KHS nestanoví vyšetření audiometrií (s takovým případem jsem se ještě nesetkal, že by u ,, dvojek ,, bez rizika stanovila ), tak je na lékaři poskytujícím pracovnělékařské služby, aby vyhodnotil dle kategorizace prací a dle stanovení specifik práce zaměstnavatelem, jaký rozsah vyšetření provede. V dalších případech, kdy bude KHS stanoveno odborné vyšetření, tak je povinností zaměstnavatele, aby vyslal zaměstnance na toto vyšetření a následně ke svému lékaři poskytujícímu pracovnělékařské služby, který vše vyhodnotí a vystaví posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Čili nebude již na lékaři, aby vysílal na tato odborná vyšetření, ale na zaměstnavateli. U té psychické zátěže jsem vycházel z toho, co jste napsal a sice, že: ,, denně se zábvozníkem naloží jednu fůru živých kuřat v bednách cca 10-12 tun, když jede někam blízko, tak dělá ty fůry dvě takže provádí manipulaci s břemeny, někdy je to přes 10 000 kg na jednoho podle 361/07) někdy je to méně. ,, Tudíž se asi v daném případě nebude jednat o monotónii. Jiná věc je u MKD a řidičů, kteří jezdí převážně celou směnu, kde by se to takto posoudit dalo. Je to ale opravdu mnohdy rozdílné u příslušných hygienických stanic, jednotný pohled a hodnocení neexistuje. Pane Syrový, připomínky nemám, jen vyjadřuji názor a tím se rozvádí diskuze. Každý děláme podle nejlepšího vědomí a svědomí. To, že se tady diskutuje, svědčí o tom, že zájem je problematiku řešit a vyměňovat si zkušenosti.

Re: Kolegové bohužel

01.06.2012 - 22:56 Vladimír Jindra
Dobrý den pane kolego, já si osobně myslím, že jízda automobilem není práce ve vnuceném tempu. Řidič si tempo může volit sám ... Práci ve vnuceném tempu chápu tak, že zaměstnanec stojí někde u linky, která "jede" svojí rychlostí a zaměstnanec se této musí přizpůsobit ... http://www.bozpinfo.cz/win/rady/otazky_odpovedi/ochrana_pred_riziky/vnucene_tempo071128.html

Re: Kolegové bohužel

02.06.2012 - 11:28 Norbert Chalupa
Jsem stejného názoru, nicméně, pan kolega Syrový může mít jinou zkušenost s místně příslušnou KHS. Dle staré vyhl. 89 některé hygienické stanice schvalovaly zařazení řidiče z hlediska psychické zátěže do kategorie II. Pod písm. e) vyhlášky bylo stanoveno: spojené s opakujícími se psychicky zatěžujícími faktory. A podmínka byla, že se muselo jednat o vice než polovinu směny. Tady se to takto v určitých případech zařadit dalo, ovšem dle vyhl. 432 si myslím, že práce řidiče kritéria pro ,, dvojku ,, z hlediska psychické zátěže nesplňuje.

Re: Kolegové bohužel

02.06.2012 - 18:22 Václav Syrový
Dobrý den pane Jindro. Nevím jaké máte zkušenosti s dopravou Vy, ale podle mého názoru dneska jízda po silnici s nákladním vozidlem nebo autobusem je jízda ve vnuceném tempu. Řidič autobusu musí jet podle jízdního řádu, čili si nemůže rychlost určovat sám. V zimě v létě musí dojet přesně. A pokud nedojede, tak za nějakých podmínek kraj krátí firmě dotace autobusovou dopravu, a majitel firmy zase krátí zaměstnanci nebo zaměstnancům pohyblivou složku mzdy. Ten který je na svozu mléka, musí objet farmx do stanovené doby, žádnou nevynechat, a mléko dovézt ke zpracování do mlékárny. Ti co rozvážejí mlékárenské výrobky to mají totéž musí být ve stanovenou dobu v mlékárně, naložit na přidělenou linku a vyrazit, tak aby všechny odběratele navštívil v době kdy tam má být. A tk mbych mohl pokračovat, takže ten řidič moc velikou vůli aby si mohl stanovit tempo jízdy sám nemá. Čili vnucené pracovní tempo.(psychická zátěž.) hygienou potvrzené. A o tom na co musí dávat pozor na silnici jsem psal v přecházejícím příspěvku. Přeji pěkný den. Syrový.

Re: Kolegové bohužel

02.06.2012 - 19:32 Vladimír Jindra
Nehádám se, může to tak asi i být a konec konců záleží na správním orgánu, pokud to zaměstnavatel bude respektovat a nebude žádat nějaký přezkum ... Podle mého názoru by s takovouto logikou mohli mít práci ve vnuceném tempu všichni, včetně například uklizeček, protože za směnu také musí vytřít danou část úseku, i já musím do určitého termínu dělat různé věci ... Pokud musí jet řidič s autobusem "ťip ťop" pak by měl být přehodnocen jízdní řád, aby práce nebyla ve vnuceném tempu? jinak jsme zase u toho, že co člověk to jiný názor. Přeji pěkný den.

výpis z lékařské dokumentace

12.06.2012 - 14:44 Jana Kouríková
Dobrý den, mám dotaz, kdo zaplatí zaměstnanci poplatek za výpis z karty pacienta, který mu za poplatek vydá jeho registrující lékař pro účely vstupní prohlídky u lékaře poskytujícího pracovnělékařské služby (závodní lékař) ? S pozdravem Kouříková Jana Domažlice

Re: výpis z lékařské dokumentace

08.07.2012 - 19:17 Norbert Chalupa
Dobrý den, paní Kouříková, § 59 odst. (2) zák. o specifických zdravotních službách stanoví: (2) Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel náklady na vstupní lékařskou prohlídku proplácet nemusí, pokud se s danou osobou, popř. již se zaměstnancem takto dohodne.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail