V roce 2011 doslo k poklesu poctu i cetnosti pracovnich urazu s pracovni neschopnosti proti roku 2010. Pracovni urazy bez pracovni neschopnosti a smrtelne vykazaly mirny narust. Toto Tema tydne se podrobne venuje pracovni urazovosti v CR v roce 2011.

KLICOVA SLOVA: pracovni urazy

7 Priciny pracovnich urazu

Priciny pracovnich urazu s pracovni neschopnosti nad 3 dny

Nejcastejsi pricinou techto pracovnich urazu uvadenou zamestnavateli v roce 2011 bylo „Spatne nebo nedostatecne odhadnute riziko“. Tato pricina byla uvadena u 82,8 % pripadu. Na druhem miste byly oznaceny „Nedostatky osobnich predpokladu k radnemu pracovnimu vykonu (chybejici telesne predpoklady, smyslove nedostatky, nepriznive osobni vlastnosti a okamzite psychofyziologicke stavy) a riziko prace“ (8,2 %). Jako treti nejcastejsi pricinou bylo oznaceno „Ohrozeni jinymi osobami“ (2,1 %).

Mezi dalsi vyznamne priciny podle jejich podilu na vsech pricinach nalezi: „Pouzivani nebezpecnych postupu nebo zpusobu prace vc. jednani bez opravneni, proti zakazu, prodlevani v ohrozenem prostoru“ – 2,1 %, „Ohrozeni zviraty a prirodnimi zivly“ – 2,0 %. Ostatni priciny se na celkovem poctu pracovnich urazu s pracovni neschopnosti nad 3 dny podileji mene nez 2,0 %. U 0,2 % techto pracovnich urazu nebyla pricina zjistena.

Predstavu o pricinach pracovnich urazu s pracovni neschopnosti delsi nez 3 dny dale poskytuji udaje zpracovane podle metodiky evropske statistiky, ktere prinaseji informaci, k jake doslo odchylce od normalniho prubehu pracovni cinnosti, jejimz dusledkem byl tento pracovni uraz. Tyto udaje jsou k dispozici ze zpracovani jen za roky 2003 - 2010, lze vsak predpokladat, ze se zjistene udaje v poslednich po sobe jdoucich letech vyrazne nelisi. Vyznamnejsi zmeny se mohou ocekavat az v delsim casovem rozmezi.

Nejcastejsi nezadouci udalosti v roce 2010 bylo zjisteno „Uklouznuti, klopytnuti, pad osob“ (27,4 %), pricemz se nejcasteji jednalo o pad na stejne urovni (22,1 %). Dale to byl „Pohyb tela bez fyzickeho zatizeni (24,6 %) a „Neovladatelnost - ztrata kontroly (castecna nebo uplna) stroju, dopravnich a manipulacnich prostredku, rucniho naradi, predmetu, zvirat“ (19,9 %).

Z podrobneho cleneni nezadoucich udalosti vyplyva, ze dalsimi velmi castymi nezadoucimi udalostmi byly „Nekoordinovane pohyby, rusive nebo nevhodne jednani“ (14,8 %) a „Spatne doslapnuti bez padu (4,8 %), „Zachyceni, odtazeni“ (8,6 %), „Pad na stejne urovni“ (22,1 %), „Ztrata kontroly manipulovanych predmetu“ (8,2 %) a „Ztrata kontroly rucniho naradi nebo jim opracovavaneho materialu“ (6,2 %). Soucet techto sesti nejcastejsich podskupin nezadoucich udalosti, pri kterych byl uraz zpusoben ruznymi typy ztraty kontroly, spatnym doslapnutim, padem a nekoordinovanymi pohyby cinil 64,7 % pripadu z celku.

U teto skupiny pracovnich urazu, ktere tvori prevaznou vetsinu, je nutno hledat priciny spise v urovni pracovniho prostredi, pracovnich podminek, usporadani pracovist, v urovni pracovni pohody nebo stresu, v organizaci prace a celkove urovni rizeni bezpecnosti prace v podniku. Prevenci urazu je treba zamerit na systemove zmeny, ktere postihnou i nejcasteji uvadene priciny („Spatne nebo nedostatecne odhadnute riziko“ a „Nedostatky osobnich predpokladu…“), ktere se podili na vzniku pracovnich urazu v 91,0 % pripadu.

U 13,4 % nezadoucich udalosti lze konkretneji urcit, jaka ustanoveni bezpecnostnich predpisu byla pravdepodobne porusena a jaka konkretni organizacni, technicka nebo vychovna opatreni by mel zamestnavatel prijimat, popripade na co by se mely zamerit kontroly bezpecnosti prace, aby bylo riziko odstraneno nebo minimalizovano u jeho zdroje. Jsou to urazy vznikle vlivem bezprostrednich pricin, napr. elektrickym proudem, pozarem, vybuchem, destrukci materialu, technickou zavadou, unikem latek, napadenim, apod.

Priciny smrtelnych pracovnich urazu

Nejcastejsi pricinou u smrtelnych pracovnich urazu uvadenou zamestnavateli v roce 2011 bylo „Spatne nebo nedostatecne odhadnute riziko“ (30,8 %), potom „Pouzivani nebezpecnych postupu nebo zpusobu prace vc. jednani bez opravneni, proti zakazu, prodlevani v ohrozenem prostoru“ (24,8 %). U 9,8 % pripadu pricina nebyla zjistena, zpravidla z duvodu dosud probihajiciho setreni. Dale pak “Ohrozeni jinymi osobami (odvedeni pozornosti pri praci, zerty, hadky a jina nespravna ci nebezpecna jednani druhych osob)“, zde se jednalo prevazne o dopravni nehody. Tato pricina byla uvedena u 12,0 % pripadu.

Priciny zavaznych pracovnich urazu

Nejcastejsi pricinou zavaznych pracovnich urazu uvadenou zamestnavateli v roce 2011 bylo „Spatne nebo nedostatecne odhadnute riziko“. Tato pricina byla uvadena u 59,2 % pripadu. Na druhem miste bylo „Pouzivani nebezpecnych postupu nebo zpusobu prace vc. jednani bez opravneni, proti zakazu, prodlevani v ohrozenem prostoru“ (10,9 %). Jako treti byly oznaceny „Nedostatky osobnich predpokladu k radnemu pracovnimu vykonu (chybejici telesne predpoklady, smyslove nedostatky, nepriznive osobni vlastnosti a okamzite psychofyziologicke stavy) a riziko prace“ (6,5 %). Dale to bylo “Ohrozeni jinymi osobami (odvedeni pozornosti pri praci, zerty, hadky a jina nespravna ci nebezpecna jednani druhych osob)“ 5,1 % a „Vadny nebo nepriznivy stav zdroje urazu (nikoli pracoviste)“ (3,6 %).

Podstatnejsi informace o pricinach pracovnich urazu prinaseji udaje o porusenych predpisech, ktere byly v souvislosti s pracovnim urazem poruseny. Tyto informace poskytuji data o smrtelnych pracovnich urazech, ktere zpravidla vyplyvaji z nezavisleho setreni pracovnich urazu provadeneho OIP a OBU. Priciny a porusene predpisy u smrtelnych pracovnich urazu zpusobenych dopravnimi nehodami setri policie.

Nejcasteji porusene predpisy v uplynulych letech:

zakon c. 262/2006 Sb., (zakonik prace),
zakon c. 361/2000 Sb., (silnicni zakon),
zakon c. 309/2006 Sb., kterym se upravuji dalsi pozadavky BOZP,
narizeni vlady c. 362/2005 Sb., o blizsich pozadavcich na BOZP na pracovistich s nebezpecim padu z vysky a do hloubky,
narizeni vlady c. 101/2005 Sb., o podrobnejsich pozadavcich na pracoviste a pracovni prostredi,
narizeni vlady c. 591/2006 Sb., o blizsich minimalnich pozadavcich na BOZP na stavenistich,
vyhlasky CBU c. 22/1989 Sb., o ochrane zdravi pri praci a bezpecnosti provozu pri hornicke cinnosti provadene hornickym zpusobem v podzemi a c. 26/1989 Sb., o ochrane zdravi pri praci a bezpecnosti provozu pri hornicke cinnosti a pri cinnosti provadene hornickym zpusobem na povrchu,
narizeni vlady c. 378/2001 Sb., kterym se stanovi podminky ochrany zdravi zamestnancu pri praci.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

SEZNAM KAPITOL

DISKUZE KE CLANKU

Celkem 0 prispevku : VLOZTE JAKO PRVNI SVUJ NAZOR

TAKE SI MUZETE PRECIST

Vyzkumny ustav bezpecnosti prace, v.v.i. - provozovatel portalu

Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portalu BOZPinfo.cz | Pravni vyhrada portalu BOZPinfo.cz
RSS kanal | Mapa webu