Chránit a pomáhat: pripraven, ochoten a schopen: studie, která poukazuje na moznou vysokou míru absence mezi zamestnanci policie, hasicských sboru a nemocnic behem pandemie. Studie, kterou zpracovala Skola verejného zdraví pri Kolumbijské univerzite v New Yorku, ukázala, ze závazná vlna pandemie muze zpusobit, ze az polovina zamestnancu slozek jako je policie, hasici, lékari a ostatní zdravotnický personál nebude schopna nebo ochotna v tomto období pracovat.

Ve studii, která byla zverejnena v Journal of Occupational and Environmental Medicine (Vol. 52, No. 10), se zpracovatelé dotazovali 1 100 policistu, hasicu a zdravotnického personálu pracujících na území New Yorku. V období mezi listopadem 2008 a cervnem 2009 – casový rámec, který zahrnoval nekolik prvních mesícu pandemie chripkového viru H1N1 – byli úcastníci anonymne dotazováni, zda by byli ochotni pracovat v prubehu závazné pandemie. Ackoliv 80 % respondentu uvedlo, ze by byli schopni do práce v prubehu pandemie jít, jen 65 % by projevilo ochotu opravdu do práce prijít. Celkove lze ríci, ze méne nez polovina dotázaných je ochotna i schopna behem pandemie pracovat. Jeste více prekvapující je fakt, ze 12 % respondentu uvedlo, ze by zvazovali odejít do duchodu nebo dát výpoved, nez aby behem pandemie pracovali. „Tato data ukazují, ze absence pracovníku základních slozek ochrany obyvatelstva v prubehu pandemie muze být opravdu znacná,“ ríká autorka studie Robyn Gershon, profesorka klinických sociálních a lékarských ved na Kolumbijské univerzite.

Kdyz vedci zkoumali, jaké faktory mají vliv na to, zda budou zamestnanci behem pandemie ochotni pracovat, zjistili, ze na motivaci k práci má znacný vliv duvera zamestnancu v bezpecnostní opatrení v práci a zda jsou zamestnavatelé schopni tato opatrení zajistit a udrzet.

Vytvorení pohotovostního plánu

Jistý materiál Ministerstva pro vnitrní bezpecnost z roku 2006 ríká, ze ackoliv vetsina velkých podniku má zpracován pohotovostní plán pro prípad zivelní katastrofy ci teroristického útoku, jen nekolik z nich má plán pro prípad pandemie. Situace se do jisté míry zmenila v dusledku pandemie viru H1N1, kdy se zamestnavatelé museli potýkat s vyhlídkou dlouhodobe mimorádné situace a tudíz dlouhodobou absencí zamestnancu.

V roce 2008 hlavní inzenýr pro resení závazných situací záchranné zdravotní sluzby v Los Angeles Steve Dargan vytvoril pohotovostní plán pro zajistení plynulosti provozu. Podobný dokument pro prípad sezónní chripky byl zaveden v roce 2009. Plány tohoto druhu definují pravidla provozu pro prípad tak vysoké míry absence zamestnancu, jak je odhaduje studie. „Kazdý obvod na území mesta musí mít zpracován nouzový plán, který je v souladu s podmínkami oddelení krizového rízení mesta,“ ríká Dargan. „Plán definuje podmínky k zajistení klícových cinností pri míre absence 20, 35 a 50%.“

Gershon tvrdí, ze „prípravné kroky (jako je plánování a skolení pro prípad pandemie) jsou dulezité pro získání duvery zamestnancu. Zamestnanci, kterí verí, ze je zamestnavatel dokáze ochránit pred dusledky prenosných nemocí, prijdou do zamestnání a budou vykonávat svou práci, která je zivotne dulezitá pro bezpecnost celé komunity, s mnohem vyssí pravdepodobností.“

I presto, ze Centra pro prevenci a dohled pripravila materiály pro plánování a skolení, které jsou volne k dispozici, studie zjistila, ze pouze 9 % zamestnancu si uvedomuje, ze u zamestnavatele existují nejaké pandemické plány a pouze 15 % zamestnancu bylo proskoleno ve veci pandemie chripky. Informovanost o reálném nebezpecí pandemie, stejne jako plánování pripravenosti organizace na tyto situace mohou být významným faktorem pri omezování rizika nedostatku zamestnancu. Dargan doporucuje bojovat proti strachu a spatnému pochopení pandemické situace vzdeláváním.

Jak udrzet zamestnance zdravé

Výsledky studie Kolumbijské univerzity ukázaly, ze jedním z faktoru, které brání docházet zamestnanci do práce behem pandemie, jsou jeho rodinné závazky jako je potreba postarat se o nemocného clena rodiny nebo o deti behem chripkových prázdnin. Výzkumní pracovníci zjistili, ze nabídnout flexibilní pracovní dobu tak, aby si zamestnanci mohli vyrídit své soukromé povinnosti, muze výkon práce behem pandemie usnadnit. "Dokonce i tak prostá vec jako je povolení být ve styku s rodinou behem výkonu sluzby, muze pozitivne ovlivnit schopnost a ochotu zamestnance pracovat behem pandemie.“, ríká Dargan.

Dalsím opatrením muze být ockování zamestnance a jeho rodiny proti chripce, zajistení ochrany dýchacích cest zamestnance a tím snízení obavy z prenosu nakazlivé choroby. Nekterí lidé verí, ze resením je povinné ockování proti chripce. V roce 2009 Rada pro plánování pri státní nemocnici v New Yorku schválila celostátní opatrení, které zavádí povinné ockování pro vsechny zamestnance ve zdravotnictví, kterí jsou ve styku s pacienty. Toto opatrení bylo pozdeji zruseno, kvuli silným protestum Asociace zdravotních sester a dalsích sdruzení. I pres to bylo Akademií amerických pediatru vydáno doporucení veskerému zdravotnickému personálu toto ockování podstoupit.

Ve své zahajovací reci Kongresu Rady národní bezpecnosti v ríjnu 2010 v San Diegu prohlásil reditel Národního institutu pro ochranu a zdraví pri práci John Howard, ze povinné ockování proti chripce je nediskutovanejsím a nejkontroverznejsím tématem dneska. Hlavní problém vidí v tom, ze povinné ockování odvede pozornost od jiných zpusobu prevence proti chripce. „Jsem znepokojen, protoze v soucasnosti je stav takový, ze „vsechno co musíme udelat proti chripce, je nechat se ockovat a ostatní je v porádku a to není pravda, povinné ockování není resením problému jako celku.“

Behem pandemie H1N1 melo Los Angeles zdarma k dispozici 10 000 vakcín pro zamestnance mesta, ale ockování bylo dobrovolné. „Jakmile prohlásíte, ze je neco povinné, lidé to prestanou chtít jen proto, ze jste rekl, ze je to povinné,“ tvrdí Dargan. „My proste dáme neco k dispozici a snazíme se lidi informovat a skolit.“ Dargan i Howard se shodují na tom, ze základní prevence proti chripce jako casté mytí rukou, správná technika kasle, desinfekce telefonu, pocítacu a dalsích zarízení je mnohem dulezitejsí a efektivnejsí nez plosné ockování.

Odeslání pracovníka domu

Dalsím ze zásadních opatrení proti sírení chripky, je odeslání pracovníka z pracoviste domu a mít zajistený plán, který umoznuje slozce zajistovat základní funkce. „Projevují-li se u nekoho rané príznaky chripky, je jiste v zájmu kazdého z nás, aby se nevyskytoval na pracovisti,“ dodává Dargan.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

SEZNAM KAPITOL

• Cást I. - Výsledky zahranicní studie
• Cást II. - Pandemický plán Ceské republiky