Téma týdne

Pridelování OOPP a pracovního oblecení

20.02.2012 | ZDROJ: Poradce bezpecnosti a ochrany zdraví 6/2011 | AUTOR:

Clánek se zabývá pridelováním pracovního oblecení a OOPP a zminuje i jejich financování. Byl zpracován jako odpoved na dotaz ucitele telesné výchovy, zda-li má nárok na pridelení ochranného pracovního odevu.

KLÍCOVÁ SLOVA: oopp, ochranné odevy

V odpovedi na otázku, tj. zda mají ucitelé, kterí jsou zamestnanci, nárok na poskytování OOPP (vcetne pracovního odevu a obuvi) je treba vyjít z platných ustanovení obecne závazných právních predpisu, které byly v Ceské republice schváleny na základe evropské smernice Rady 89/656/EHS, o minimálních pozadavcích na bezpecnost a ochranu zdraví pro pouzívání ochranných prostredku zamestnanci pri práci. Jedná se o smernici, která je tretí samostatnou smernicí ve smyslu cl. 16 odst. 1 rámcové smernice Rady 89/391/EHS. V návaznosti na tyto smernice byl v této oblasti schválen § 104 zákoníku práce (ZP), který zpracovává tyto a dalsí predpisy Evropského spolecenství do národního práva. Z clánku 2 odst. 2 písm. a) evropské smernice Rady 89/656/EHS jednoznacne  vyplývá, a to bez ohledu na to, jaký byl v dané dobe zámer pro takovou úpravu OOPP, ze za OOPP nelze povazovat bezné pracovní odevy a uniformy, které nejsou zvlást urceny k ochrane bezpecnosti a ochrane zdraví zamestnance. Krome toho v clánku 2 odst. 2 písm. e) evropské smernice Rady 89/656/EHS je výslovne uvedeno, ze za OOPP nelze povazovat sportovní potreby (sportovní odev a obuv).

V návaznosti na tuto evropskou smernici stanoví § 104 ZP, ze zamestnavatel muze jako OOPP poskytnout i pracovní odev a obuv, jestlize jsou splneny podmínky zde uvedené. Jedná se o prípady, kdy pri práci pracovní odev nebo obuv bud podléhají mimorádnému opotrebení nebo znecistení nebo plní ochrannou funkci. Pouze v techto prípadech zamestnavatel poskytne zamestnanci pracovní odev nebo obuv bezplatne. Podmínkou vsak je, ze zamestnavatel vyhodnotí rizika a konkrétní podmínky práce a na základe toho zpracuje vlastní seznam OOPP, kam lze zaradit i pracovní odev a obuv. Tento seznam pak zapracuje do vnitrního predpisu pro potreby poskytování OOPP zamestnancum na pracovistích. Ustanovení § 104 odst. 6 ZP soucasne odkazuje zamestnavatele pro potreby vlastního poskytování OOPP na blizsí podmínky, které jsou upravené v provádecím narízení vlády. Tímto právním predpisem je narízení vlády c. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a blizsí podmínky poskytování OOPP, mycích, cisticích a dezinfekcních prostredku (dále jen "NV"). V príloze c. 1 tohoto NV je pripojena tabulka pro vyhodnocení rizik slouzící pro výber a pouzití konkrétních OOPP a v jeho príloze c. 2 je uveden seznam jednotlivých OOPP pro ochranu jednotlivých cástí lidského tela, jako napr. hlava, sluch, oci, oblicej apod.

Krome toho platí pro poskytování OOPP soucasne narízení vlády c. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické pozadavky na OOPP.

V § 2 písm. a) az písm. e) výse uvedeného NV jsou OOPP vymezeny negativne. OOPP nejsou bezné pracovní odevy a obuv, které nejsou urceny k ochrane zdraví zamestnancu pred riziky, dále ty, které nepodléhají pri práci mimorádnému opotrebení nebo znecistení a jednoznacne mezi OOPP nelze rovnez zaradit sportovní výstroj a vybavení. Proto pracovní odev a obuv zamestnancu, u kterých nejsou splneny pozadavky ustanovení § 2 písm. a) az písm. e) tohoto NV, mezi které patrí i ucitelé telesné výchovy, nejsou tyto povazovány podle stávající platné právní úpravy za OOPP. Pri výkonu své práce tito zamestnanci pouzívají bezné pracovní odevy a obuv, které vsak musí být pro tuto cinnost vhodné.

Krome výse uvedeného je treba pripomenout, ze zamestnavatel muze pro konkrétní výkon práce stanovit vnitrním predpisem, ze zamestnancum, kterým nenálezí osobní ochranný pracovní odev a obuv, muze pri splnení urcitých podmínek pridelit pro jejich práci vhodný pracovní odev a obuv. Uvedené rozdelení pracovních odevu a obuvi je významné pro danové zálezitosti s tím spojené.

V odpovedi na otázku, z ceho se hradí náklady na OOPP anebo náklady na pracovní odev a obuv, je treba vyjít z § 6 odst. 7 písm. b) a 24 písm. j) zákona c. 586/1992 Sb, o daních z príjmu, ve znení pozdejsích predpisu. V ustanovení § 24 písm. j) bod 1 z. c. 586/1992 Sb. se stanoví, ze výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péci o zdraví a zvýsený rozsah doby odpocinku zamestnancu vynalozené na BOZP a hygienické vybavení pracovist, výdaje (náklady) na porízení ochranných nápoju lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvlástními právními predpisy. Vzhledem k tomu, ze pridelování OOPP je soucást BOZP, tak úhrady na porízení OOPP zahrnuje zamestnavatel do nákladu. Podle § 6 odst. 7 písm. b) tohoto zákona dále platí, ze se za príjem ze závislé cinnosti a z funkcních pozitku nepovazuje a predmetem dane není hodnota pracovního oblecení a pracovní obuvi, urcených zamestnavatelem pro výkon zamestnání. 

Z danového hlediska je dále treba s ohledem na ustanovení  § 6 odst. 7 písm. b) zákona c. 586/1992 Sb., ve znení pozdejsích predpisu, rozlisovat, co se povazuje za pracovní oblecení a zda se pod tento pojem zahrne i jednotné pracovní oblecení. Odpoved lze najít v Pokynu Ministerstva financí c. D-300, který byl uverejnený ve Financním zpravodaji c. 1/2/1999 s platností od 1.1.1999 k jednotnému postupu pri uplatnování nekterých ustanovení z. c. 586/1992 Sb., ve znení pozdejsích predpisu. V tomto pokynu je k § 6 odst. 7 písm. b) z. c. 586/1992 Sb., ve znení pozdejsích predpisu, uvedeno, ze za príjem ze závislé cinnosti a z funkcních pozitku se nepovazuje a predmetem dane není hodnota pracovního oblecení a pracovní obuvi, urcených zamestnavatelem pro výkon zamestnání.

Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblecení povazováno tzv. jednotné pracovní oblecení (jako napr. stejnokroje), poskytnuté zamestnavatelem zamestnancum (napr. prodejních organizací, poskytovatelu sluzeb pohostinských, ubytovacích zarízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagacní a organizacní úcely. Predpokladem je, ze zamestnavatel ve vnitrním predpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouve stanoví povinnost zamestnancu pouzívat pracovní oblecení pouze pri výkonu zamestnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblecení a vsech jeho soucástí. Soucasne je stanoveno, ze pracovní oblecení nesmí být zamenitelné s bezným obcanským nebo spolecenským odevem, a proto bývá obvykle trvale a viditelne oznaceno identifikacními znaky zamestnavatele, napr. jeho obchodním jménem nebo ochrannou známkou ci firemními barvami apod. Tento pracovní odev je vzdy ve vlastnictví zamestnavatele a nelze pripustit ani kombinaci vlastnictví zamestnavatele a zamestnance. Dalsí soucásti jednotného pracovního oblecení, které nelze opatrit viditelným ci trvalým oznacením, by mely být poskytovány v primerené hodnote a mnozství.

Výdaje na porízení uvedeného pracovního oblecení a výdaje (úhrady) na jeho udrzování jsou výdajem (nákladem) zamestnavatele, vynalozeným na dosazení, zajistení a udrzení zdanitelných príjmu. Právní úprava pripoustí, ze náklady na udrzování jednotného pracovního oblecení zamestnancum lze hradit i pausální cástkou podle § 6 odst. 8 shora citovaného zákona o daních z príjmu. V tomto prípade jsou tyto úhrady povazovány podle § 24 odst. 2 písm. x) téhoz zákona za danove uznatelné výdaje do výse pausálu uvedeného v kolektivní smlouve, popr. ve vnitrním predpisu zamestnavatele za predpokladu, ze výse pausálu byla zamestnavatelem prokazatelne stanovena na základe kalkulace skutecných výdaju. V prípade, ze dojde ke zmene podmínek, za nichz byl pausál stanoven, je zamestnavatel povinen zmenit výsi pausálu s úcinností od pocátku kalendárního mesíce, který následuje po kalendárním mesíci, v nemz ke zmene podmínek doslo. Pokud se v predchozím textu hovorí o danové uznatelnosti na strane zamestnavatele v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) zákona c. 586/1992 Sb., ve znení pozdejsích predpisu, tak se toto ustanovení týká v prípade skol pouze soukromých skol.

U soukromých skol, které vykazují príjmy, jsou náklady na takto vymezené pracovní odevy a obuv predmetem dane z príjmu. Konkrétne se jedná o prípady soukromých skol, u kterých veskeré príjmy - dotace, stejne jako skolné, jsou predmetem dane z príjmu. Jiná je situace u skol zrizovaných obcemi. U techto skol nejsou podle ustanovení § 18 odst. 4 písm. b) zákona c. 586/1992 Sb., ve znení pozdejsích predpisu, predmetem dane z príjmu mimo jiné dotace, príspevky a jiné podpory ze státního rozpoctu, z rozpoctu kraje a obce a dále príjmy z cinností vyplývajících z jejich základního poslání, pokud jsou provozovány se ztrátou.

Záverem je treba zduraznit to, ze pokud státní nebo obecní skoly nepodnikají, resp. nevykazují príjmy, které jsou predmetem dane z príjmu, je otázka danové uznatelnosti pro telocvikáre irelevantní, nebot v daném prípade se jedná o výdaje, které souvisí s jejich základním posláním, tj. s príjmy, které nejsou predmetem dane z príjmu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM