Téma týdne

Narízení vlády 201/2010 Sb., o zpusobu evidence úrazu, hlásení a zasílání záznamu o úrazu - Úvod

02.08.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

První, úvodní díl naseho seriálu, zamereného na zmeny, které s sebou nese narízení vlády 201/2010 Sb. Formou otázek a odpovedí se dnes podíváme na duvody, které vedly k prijetí NV 201/2010 Sb., zda se vztahuje i na OSVC a dalsí zajímavosti.

KLÍCOVÁ SLOVA: legislativa, právní predpisy, narízení vlády

Jaké byly duvody prijetí narízení vlády c. 201/2010 Sb. ?

Dne 1. 1. 2007 nabyl úcinnosti druhý zákoník práce, který starý zákoník práce zrusil. Tím pozbylo platnosti i zmocnení v ustanovení § 133c odst. 7 starého zákoníku práce, zmocnující vládu k vydání narízení vlády o evidenci úrazu. Narízení vlády c. 494/2001 Sb. vsak druhý zákoník práce ponechal v platnosti a v ustanovení § 394 odst. 1 písm. c) stanovil, ze podle dosavadní právní úpravy se postupuje do vydání nového právního predpisu. V dusledku toho nelze dosud platné narízení vlády novelizovat a musí se tzv. rekodifikovat, tedy vydat nové.

V devítiletém období aplikace narízení vlády c. 494/2001 Sb. doslo k rade nových skutecností, které muselo nové narízení vlády reflektovat. Do nového narízení vlády bylo treba zakotvit nezbytné zmeny, vyplývající z pozadavku vzniklých po dobu úcinnosti narízení vlády c. 494/2001 Sb. Zmeny souvisí nejen se zavedením nových identifikacních údaju subjektu nebo cinností, ale i s celkovou potrebou zpresnení statistických sledování, navazujících na evropské predpisy. Jedná se zejména o nové narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Spolecenství v oblasti verejného zdraví a bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, ale i na Evropskou statistiku pracovních úrazu (ESAW), obsahující soubor ukazatelu, kazdorocne v clenských zemích zjistovaných. Nezbytné je nahrazení nepouzívaných identifikátoru novými OKEC – CZ NACE a ICO – IC a také nutnost zavedení kategorie zamestnání KZAM. V souvislosti s ochranou osobních údaju narízení vlády navazuje na smernici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. ríjna 1995 o ochrane fyzických osob v souvislosti se pracováním osobních údaju a o volném pohybu techto údaju, které odpovídá zákonu c. 101/2000 Sb., o ochrane osobních údaju a o zmene nekterých zákonu.

Podstatným problémem narízení vlády c. 494/2001 Sb. byla téz skutecnost, ze zachycuje pouze skutecnosti, které nastaly v dobe do pátého dne následujícího mesíci poté, co k úrazu doslo, nebot v té lhute se musí záznam o úrazu stanoveným orgánum a institucím zaslat. V dusledku toho vsak v nem nelze podchytit skutecnosti, které nastanou pozdeji. Vedle délky hospitalizace, zjistení jejich prícin ci zdroju úrazu ci úmrtí úrazem postizeného zamestnance v prubehu jednoho roku po úrazovém deji (narízení vlády si definuje pro své úcely smrtelný pracovní úraz jako úraz, na jehoz následky úrazem postizený zamestnanec nejpozdeji do 1 roku po úrazu zemrel), jde zejména o zachycení délky pracovní neschopnosti. Protoze tento údaj v záznamu o úrazu vubec nefiguruje, je nutno délku odhadovat, coz zkresluje statistické vykazování. Eurostat v Evropské statistice pracovních úrazu (ESAW) vsak tento údaj pozaduje a data poskytovaná z Ceské republiky postrádají presnost. Proto se zavádí nový formulár o úrazu – hlásení zmen, který má podchytit nové skutecnosti, ke kterým po odeslání záznamu o úrazu doslo.

Narízení vlády c. 494/2001 Sb. zejména v záznamu o úrazu:

• neobsahuje nekteré údaje, které je nutno doplnit,
• pozaduje údaje ve strukture, která se v soucasné dobe nepouzívá (napr. OKEC),
• pouzívá pojmy, které jiz v právním rádu neexistují, napr. porusení pracovní kázne, který byl zrusen,
• obsahuje pojmy, které vyvolávají aplikacní nejasnosti, napr. pokud jde o zdroje úrazu,
• nereflektuje skutecnost, ze s ohledem na lhuty pro zasílání nemuze záznam o úrazu nekteré skutecnosti zahrnout, napr. délku pracovní neschopnosti, kterou pozaduje Evropská unie,
• se omezuje pouze na písemnou podobu záznamu o úrazu a nepredpokládá její ekonomictejsí elektronické zasílání.

Tyto vsechny zmeny a novinky jsou v novém narízení vlády c. 201/2010 Sb. zapracovány.

Proc má nové narízení vlády c. 201/2010 Sb. jen strucný název oproti narízení vlády c. 494/2001 Sb.?

Na rozdíl od narízení vlády c. 494/2001 Sb. je nadpis narízení vlády c. 201/2010 Sb. zestrucnen, nicméne úvodní veta odkazuje na zmocnení v ustanovení § 105 odst. 7 zákoníku práce, tedy na zmocnení, které vláde ukládá stanovit zpusob evidence, hlásení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánu a institucí, kterým se ohlasuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Tento postup je v souladu s Legislativními pravidly vlády CR.

Je vsak  treba hned úvodem upozornit, ze zákonodárce není ani v ustanovení § 105 zákoníku práce presný ve vyjadrování. Ve vetsine ustanovení pojednává o „pracovních úrazech“ a v nekterých (a mimo jiné i v odst. 7) pojednává pouze o úraze, aniz by zavedl legislativní zkratku „úraz“ pro pojem „pracovní úraz“ uzívaný v zákoníku práce. Z toho duvodu narízení vlády c. 201/2010 Sb., pouzívá také pouze pojmu „úraz“ ve významu „pracovní úraz“.  Je rovnez treba zduraznit, ze se narízení vlády zásadne nevztahuje na úrazy mimopracovní, na excesy apod.  Dále pak na rozdíl od narízení vlády c. 494/2001 Sb. je toto narízení vlády vydáno nejen k provedení ustanovení § 105 odst. 5 zákoníku práce v platném znení, ale i k provedení zákona c. 309/2006 Sb., o BOZP.

Vztahuje se narízení vlády c. 201/2010 Sb. i na OSVC?

Ano vztahuje, narízení vlády c. 201/2010 Sb. je totiz na rozdíl od narízení vlády c. 494/2001 Sb. vydáno nejen k provedení ustanovení § 105 odst. 5 zákoníku práce, ale i k provedení zákona c. 309/2006 Sb., kterým se upravují dalsí pozadavky bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci v pracovneprávních vztazích a o zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri cinnosti nebo poskytování sluzeb mimo pracovneprávní vztahy.

Z toho duvodu pro úcely evidence úrazu nastal urcitý problém s definicí pojmu zamestnavatel. Narízení vlády vychází sice ze zmocnení obsazeného v ustanovení § 105 odst. 7 zákoníku práce, ale bezprostredne se dotýká ustanovení § 12 zákona o BOZP. Podle ustanovení § 12 zákona o BOZP platí, ze na právní vztahy týkající se zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri cinnosti nebo poskytování sluzeb mimo pracovneprávní vztahy, jde-li o zamestnavatele, který je fyzickou osobou  a sám téz pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatne výdelecnou cinnost podle zvlástního právního predpisu (napr. zivnostenského zákona), spolupracujícího manzela nebo díte osob uvedených výse, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, poprípade se na zhotovení stavby podílí, se vztahuje ustanovení  § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a ustanovení § 2 az 11 s prihlédnutím k podmínkám vykonávané cinnosti nebo poskytování sluzeb a jejich rozsahu. Na zde vyjmenované osoby vsak nelze bez dalsího vztáhnout definici pojmu zamestnavatel uvedenou v zákoníku práce.

Z uvedeného vyplývá, ze i fyzická osoba, která provozuje samostatnou výdelecnou cinnost podle zivnostenského zákona a nikoho nezamestnává, se musí rídit ustanovením § 105 zákoníku práce a evidovat, tj. oznamovat a hlásit své pracovní úrazy orgánum a institucím stanoveným v ustanovení § 105 zákoníku práce a narízením vlády c. 201/2010 Sb.

Puvodne se chtelo najít vhodné synonymum pro zamestnavatele podle ustanovení § 7 az § 10 zákoníku práce a pro osoby vyjmenované v ustanovení § 12 zákona o BOZP, ale nezdarilo se, a proto narízení vlády c. 201/2010 Sb. pouzívá nadále pouze pojem zamestnavatel. Nicméne platí, ze i pro osoby uvedené v ustanovení § 12 zákona o BOZP platí plne povinnosti stanovené v ustanovení § 105 zákoníku práce a v narízení vlády c. 201/2010 Sb.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM