Téma týdne

Narízení vlády c. 201/2010 Sb. – Hlásení pracovního úrazu - cást druhá

27.09.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

V dnesním dílu seriálu, zamereném na zmeny, které s sebou nese narízení vlády 201/2010 Sb., se formou otázek a odpovedí se podíváme na hlásení pracovního úrazu.

KLÍCOVÁ SLOVA: legislativa, právní predpisy, narízení vlády

Proc má ohlásit zamestnavatel úraz zamestnavateli postizeného zamestnance?

Pod písmenem e) jak v odstavci 1, tak v odstavci 2 § 4 narízení vlády c. 201/2010 Sb. je stanovena obecná povinnost kazdého zamestnavatele ohlásit úraz nebo smrtelný pracovní úraz zamestnavateli, který zamestnance k práci u neho vyslal nebo docasne pridelil.  Odkaz pod carou na ustanovení § 42 a § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce a ustanovení § 2 tohoto narízení vlády platí i zde. Ustanovení § 42 zákoníku práce upravuje mimo vyslání, které se týká zamestnavatele samotného, pracovní cestu. Druhým prípadem, kdy muze k pracovnímu úrazu dojít mimo pracoviste odpovedného zamestnavatele, je prípad pridelení zamestnance podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Toto ustanovení omezuje moznost zamestnavatele pridelit zamestnance docasne k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobe jen na agenturní zamestnávání.

Obe tato ustanovení reagují na skutecnost, ze príciny a okolnosti vzniku pracovního úrazu vysetruje ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce predevsím sám vlastní zamestnavatel postizeného zamestnance, nebot celé toto ustanovení stejne jako narízení vlády je postaveno na vztahu zamestnavatel - zamestnanec. Je proto treba neprodlene ohlásit pracovní úraz zamestnance jeho vlastnímu zamestnavateli, aby ten mohl podniknout vsechny kroky potrebné k vysetrení prícin a okolností úrazu a aby také zarídil nahlásení úrazu pojistovne a ostatním institucím v zájmu urychleného odskodnení úrazu. Je proto treba si uvedomit, ze vsechny ostatní povinnosti vyjmenované v odstavci 1 a 2 tohoto ustanovení jsou povinnostmi zamestnavatele zamestnance, jenz utrpel pracovní úraz nebo smrtelný úraz. Pouze povinnost pod písm. e) je obecná povinnost kazdého zamestnavatele, u nehoz momentálne vykonává nejakou cinnost at jiz z duvodu vyslání na sluzební cestu ci z duvodu pridelení zamestnance k cizímu zamestnavateli. V praxi bude treba, aby si i sám zamestnavatel, u nehoz doslo k pracovnímu úrazu tzv. „cizího zamestnance“, vysetril okolnosti a príciny vzniku úrazu, aby se mohl prípadne bránit pri vysetrování Policií, nebot se muze jednat i o trestní odpovednost. 

Vysvetlete, prosím, jestli se zdravotní pojistovne zasílá záznam o úrazu nebo jestli se jí musí také úraz hlásit hned telefonicky?

Na rozdíl od právní úpravy obsazené v narízení vlády c. 494/2001 Sb. organizacní jednotce príslusné pojistovny, u které je zamestnavatel pojisten pro prípad své odpovednosti za skodu zamestnavatel vznik pracovního úrazu nebo smrtelného úrazu jiz bez zbytecného odkladu nehlásí!

Novinkou nového narízení vlády je, ze smrtelný pracovní úraz i kazdý pracovní úraz má zamestnavatel povinnost hlásit zdravotní pojistovne, u které je pracovním úrazem postizený zamestnanec postizen. Narízení vlády c. 494/2001 Sb. ukládalo tuto povinnost zamestnavateli pouze v prípade smrtelného pracovního úrazu. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona c. 48/1997 Sb., o verejném zdravotním pojistení totiz zaniká dnem úmrtí pojistence zdravotní pojistení. Podle ustanovení § 45 odst. 4 téhoz zákona platí, ze zamestnavatelé jsou povinni príslusné zdravotní pojistovne zasílat kopie záznamu o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendární mesíc, vzdy nejpozdeji do pátého dne následujícího mesíce. Pri nesplnení této povinnosti muze príslusná zdravotní pojistovna ulozit zamestnavateli pokutu az do výse 100 000 Kc.

Jinak zdravotní pojistovna muze uplatnit vuci zamestnavateli jeste dalsí sankce. Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona c. 48/1997 Sb. muze príslusná zdravotní pojistovna vymerit prirázku k pojistnému zamestnavateli, u nehoz doslo v uplynulém kalendárním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazu nebo nemocí z povolání ze stejných prícin a v dusledku toho i ke zvýsení nákladu na zdravotní péci. Výjimkou jsou ty pracovní úrazy nebo nemocí z povolání, jejichz prícina je nezjistena nebo k nimz doslo ohrozením zvíraty nebo prírodními zivly anebo v dusledku protiprávního jednání tretích osob. Príslusná zdravotní pojistovna vymerí zamestnavateli podle odstavce 1 prirázku k pojistnému az do výse 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném vsech zamestnancu.

Zdravotní pojistovnou ve smyslu tohoto ustanovení jsou Vseobecná zdravotní pojistovna Ceské republiky nebo resortní, oborové, podnikové, poprípade dalsí pojistovny ve smyslu zákona c. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalsích zdravotních pojistovnách ve znení pozdejsích predpisu, u níz je dotycný zamestnanec pojisten.

Jak to bude správne podle nového narízení vlády – musí se úraz hlásit Kooperative a.s. nebo se jí musí zasílat prímo záznam o úrazu?

V novém narízení je urcitá zmena týkající se hlásení pracovních úrazu a smrtelných úrazu organizacní jednotce príslusné pojistovny, u které je zamestnavatel pojisten pro prípad své odpovednosti za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 

V soucasne dobe jedná o Ceskou pojistovnu, a.s. nebo o Kooperativu, a.s., nebot tyto dve pojistovny provádejí na základe zákonného zmocnení v ustanovení § 205d starého zákoníku práce a vyhlásky c. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojistení odpovednosti organizace za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, u vsech zamestnavatelu zamestnávajících alespon jednoho zamestnance zákonné pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s jedinou výjimkou, a tou jsou zamestnavatelé, kterí mají ve smyslu ustanovení § 3 zákona c. 219/2000 Sb., o majetku Ceské republiky a jejím vystupování v právních vztazích, postavení organizacní slozky státu. Z toho tedy vyplývá, ze na zamestnavatele, kterí mají ze zákona postavení organizacní slozky státu, se povinnost uvedená v ustanovení § 6 písm. e) nevztahuje, nebot tito zamestnavatelé odskodnují úrazy prímo ze svého rozpoctu.

V narízení vlády c. 494/2001 Sb. byla zakotvena povinnost hlásit, tj. oznamovat telefonicky, faxem nebo e-mailem vznik pracovního úrazu nebo smrtelného úrazu bez zbytecného odkladu z duvodu vcasného a rychlého odskodnení vsech nároku vzniklých zamestnanci z titulu pracovního úrazu nebo smrtelného pracovního úrazu, jedná-li se o pojistnou událost. Nebyla tam ale zakotvena povinnost zasílat záznam o úrazu v papírovém vyhotovení temto pojistovnám.  Tento zpusob se neosvedcil a obe pojistovny vyzadovaly písemné vyhotovení záznamu o pracovním úrazu jako podklad pro likvidaci pojistné události a naopak povazovaly telefonické, faxové nebo e-mailové oznámení pojistné události za nadbytecne a predcasné. Z toho duvodu nové narízení vlády jiz neuvádí pojistovny, u kterých je zamestnavatel pojisten pro prípad své odpovednosti za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v ustanovení § 4 a neukládá zamestnavateli povinnost ohlásit jim pracovní úraz telefonicky, ale pouze mezi institucemi, kterým se zasílá záznam o úrazu písemne nebo elektronicky.

Má se zasílat záznam o úrazu písemne nebo elektronicky?

To zálezí, co Vám lépe vyhovuje. Nové narízení vlády umoznuje, aby záznam o úrazu a hlásení zmen k nemu bylo mozno vyhotovit v písemné forme i elektronicky. Cílem této právní úpravy je v prípade elektronického odesílání urychlit vyhotovení a snízit tak náklady s tím spojené. V této souvislosti nové narízení vlády navazuje na novou právní úpravu obsazenou v zákone c. 308/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentu. Tento zákon predpokládá vybudování informacního systému datových schránek, který je informacním systémem verejné správy a který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uzivatelích. Správcem informacního systému datových schránek je ministerstvo, v prípade evidence pracovních úrazu Ministerstvo práce a sociálních vecí.

V druhém odstavci se (opet z duvodu potreb praxe) vysvetluje, ze pro zasílání záznamu o úrazu lze pouzít tiskopis podle príloh c. 1 a c. 2 k tomuto narízení a ze Ministerstvo práce a sociálních vecí zverejní na svých webových stránkách vzor záznamu o úrazu, který bude mozno tisknout pro úcely listinné podoby záznamu, i kopírovat pro úcely elektronické podoby záznamu.

Pocet úrazu a pocet záznamu o úrazu lze dovodit z tabulky uvedené v komentári k ustanovení §105 zákoníku práce. Podle oduvodnení návrhu nového narízení vlády se doba potrebná na sepsání jednoho záznamu o úrazu podle slozitosti a rozsahu podrobného popisu prícin a okolností, za nichz k úrazu doslo, pohybuje v rozmezí 7 do 16 minut. Tudíz mzdové náklady na zpracování jednoho záznamu o úrazu ciní od 19,74 Kc do 45,12 Kc. Náklady na formulár „Záznam o úrazu“ vydaný SEVT jsou 1,85 Kc za formulár a postovné, náklady na internetový prístup na formulár, který je mozno prímo vyplnit a poté vytisknout a odeslat (napr. pres www./bozinfo.cz/rady/formulare) ciní 0,48 Kc na 3 listy kancelárského papíru. Postovné a elektronický formulár, vcetne odeslání prostrednictvím Internetu, je bez nákladu. Vezmeme-li do úvahy obe tyto varianty, je bez dalsích komentáru zrejmé, která varianta zasílání záznamu o úrazu i zmen záznamu o úrazu je pro praxi nejekonomictejsí.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM