Téma týdne

Narízení vlády c. 201/2010 Sb. – Jak vyplnit záznam o úrazu

01.11.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

V dnesním díle o zmenách, které s sebou nese narízení vlády 201/2010 Sb., se podrobneji podíváme na to, jak správne vyplnit oddíl D záznamu o úrazu.

KLÍCOVÁ SLOVA: legislativa, právní predpisy, narízení vlády

Jak se má vyplnit oddíl D záznamu o úrazu?

Pod bodem 1 se zde uvádí datum a hodina úrazu ci datum úmrtí úrazem postizeného zamestnance, tento údaj by nemel cinit výkladové problémy, má vsak pro praxi zásadní význam.

Stejne tak je dulezitý údaj o poctu hodin odpracovaných bezprostredne pred vznikem úrazu, tedy od zacátku smeny pod bodem 2. Ze srovnání tohoto údaje s údajem o hodine úrazu lze napr. zjistit, zda k úrazu doslo na pocátku smeny nebo az ke konci, kdy bývá zamestnanec jiz unaven apod.

Pod bodem 3 se uvádí druh zranení a v bode 4 se konkrétne popisuje se cást tela, která byla postizena v dusledku úrazu. Je vhodné, aby i tento údaj byl maximálne presný, tj. aby bylo popsáno, o jaké zranení se jedná (rezná rána, zlomenina apod.). Nestací uvést napr. zlomenina prstu, ale je treba uvést, o který prst se jedná a u které ruky ci nohy.

Pod bodem 5 se uvádí celkový pocet zranených osob. Tento údaj má význam v prípadech, kdy doslo ke zranení více osob. Vzhledem k tomu, ze na rozdíl od vyhlásky c. 110/1975 Sb., ve znení pozdejsích predpisu, se dnes jiz nezarazují pracovní úrazy do kategorie hromadné pracovní úrazy, bude tento údaj jediným zdrojem informace, zda v souvislosti s úrazem doslo ke zranení dalsích osob a jedná-li se o závaznou nehodovou událost.

V bode 6 se uvádí zdroj úrazu, znacení se opet provádí krízkem a je mozno oznacit i více zdroju.  Jednotlivé zdroje úrazu zde uvedené by nemely v praxi cinit výkladové potíze, protoze se toto clenení zdroju úrazu se v praxi pouzívá jiz skoro 50 let. Z hlediska potreb praxe byl údaj „kontakt se strojním zarízením nebo jeho cástí“ nahrazen údajem „stroje a zarízení prenosná nebo mobilní“ a údaj „stroje hnací, pomocné, obrábecí, pracovní“ údajem „stroje a zarízení stabilní“. V prípade, kdy zdrojem úrazu byla jiná, nez zde uvedená cinnost, oznací se krízkem jiný blíze nespecifikovaný zdroj. Úcelem zde vyjmenovaných zdroju úrazu je podchytit zásadní rizikové faktory, které mohou vést k pracovním úrazum.

Bod 7 pak sleduje príciny úrazu a i zde je mozno oznacit více prícin úrazu a znacení se opet provádí krízkem. Je dulezité, aby i tento údaj byl vyplnen pravdive, jiz napr. z duvodu prípadné kontroly orgánem inspekce práce. Zmenou tu je, ze byl vypusten dotaz na jiz nepouzívaný pojem „porusení pracovní kázne“ a byl nahrazen údajem „porusení predpisu vztahujících se k zamestnancem vykonávané práci“.  Vyplní-li zamestnavatel kolonku „pro závady na pracovisti“, musí pri následné kontrole orgánum státního odborného dozoru sdelit, jaká prijal na základe tohoto úrazu opatrení v prevenci rizik. Údaj o nedostatecném osobním zajistení zamestnance OOPP a o porusení predpisu vztahujících se k práci nebo pokynu zamestnavatelem úrazem postizeného zamestnance muze mít téz urcitý význam pro jednání o prípadném cástecném zprostení se odpovednosti zamestnavatele za skodu z titulu pracovního úrazu. Pod údaj o selhání lidského cinitele lze zaradit situace, kdy k úrazu dojde následkem zamestnancovy obecné choroby nebo predisposice ci následkem selhání spoluzamestnance ci jiné osoby v míste úrazu, tj. následkem jejich nepozornosti nebo neopatrnosti. V prípade, kdy prícinou úrazu byla jiná nez zde uvedená prícina, oznací se krízkem jiný blíze nespecifikovaný duvod.

V bode 8 se uvádí, jestli byla u úrazem postizeného zamestnance zjistena prítomnost alkoholu nebo návykových látek. Tento bod je zcela nový v záznamu o úrazu, ale nanejvýs praktický. Z ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce vyplývá pro zamestnance povinnost nepozívat alkoholické nápoje a nezneuzívat jiné návykové látky na pracovistích zamestnavatele a v pracovní dobe i mimo tato pracoviste, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviste a nekourit na pracovistích a v jiných prostorách, kde jsou úcinkum kourení vystaveni také nekuráci. Na toto ustanovení navazuje povinnost zamestnance podrobit se na pokyn oprávneného vedoucího zamestnance zjistení, zda není pod vlivem alkoholu ci jiných návykových látek. Kdo je oprávneným zamestnancem by mel stanovit pracovní rád, vnitrní predpis to být nemuze, protoze vnitrní predpis nemuze ukládat povinnosti. Porusení této povinnosti muze být i duvodem k rozvázání pracovního pomeru, nebot za urcitých okolností se muze jednat o závazné, poprípade i o hrubé porusení pracovní kázne ve smyslu § 52 zákoníku práce. Výjimky z toho zákazu jsou dve. Zaprvé se jedná o zamestnance, kterí pracují v nepríznivých mikroklimatických podmínkách, pokud pozívají pivo se snízeným obsahem alkoholu (napr. slévaci), za druhé se jedná o zamestnance, u nichz je pozívání techto nápoju soucástí plnení pracovních úkolu, nebo je s plnením pracovních úkolu obvykle spojeno. Jedná se napr. o pracovníky výstupní kontroly pri výrobe alkoholických nápoju nebo o vedoucí zamestnance pri dulezitých obchodních jednáních. V té souvislosti je treba upozornit, ze zamestnanec je povinen podrobit se zkousce na alkohol pouze v prípade, ze to po nem pozaduje vedoucí zamestnanec, který byl písemne urcen zamestnavatelem, ze je oprávnen zjistení alkoholu ci jiných návykových látek po zamestnanci pozadovat. Pokud zamestnance zádost písemne oprávneného zamestnance odmítne, dopoustí se porusení vyplývajících z právních predpisu vztahujících se k zamestnancem vykonávané práci. Pokud zamestnanec písemne takovému pozadavku oprávnen nebyl, nemá to pro zamestnance zádné dusledky.

Tím vsím se také zamestnavatel do jisté míry chrání. Jak víme, zamestnavatel odpovídá za BOZP svých zamestnancu v plném rozsahu a tomu také odpovídá i jeho povinnost zamestnanci prípadnou skodu na zdraví zpusobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.  Pri projednávání odskodnení pracovního úrazu má zamestnavatel podle § 367 zákoníku práce právo se deliberovat, vyvinit ze své objektivní odpovednosti, která je jinak velice siroká. Musí vsak zamestnanci prokázat, ze pri úrazu byla zjistena opilost postizeného nebo zneuzití jiných návykových látek postizeným. Pak se rozhoduje o tom, jestli alkohol byl jedinou prícinou pracovního úrazu a zamestnavatel nemohl skode na zdraví zabránit nebo zda byl jen jednou z prícin vzniku skody. V prvém prípade se zamestnavatele deliberuje zcela, v druhém pak zcásti a urcí se míra deliberace zamestnavatele, tedy snízení jeho odpovednosti za skodu zamestnance.

To, ze byl údaj o prítomnosti alkoholu ci jiných návykových látek pri úrazu postizeného zamestnance zarazen do formuláre „Záznam o úrazu“ je zajisté dobre – je to dobre pro zamestnavatele. Samozrejme, ze objektivne vnímám, ze to na první pohled vypadá jako vícepráce pro zamestnavatele a pro preventisty rizik, kterí zpravidla úrazy vysetrují, ale je treba to chápat jako výhodu pro zamestnavatele. V praxi, pokud dojde k úrazu napr. na pracovní ceste nebo u zamestnance vyslaného k jinému zamestnavateli, asi nebude momentálne pri vlastním úrazu k disposici onen výse uvedený „vedoucí zamestnanec zamestnavatele“, který muze dát pokyn zamestnanci, aby se podrobil zjistení, zda není pod vlivem alkoholu. Musí vycházet z objektivní reality, záznam o úrazu je dokument o výsledcích setrení úrazu a uvede se do nej vse, co bylo o úrazu zjisteno. Pokud dojde k úrazu u zamestnavatele nebo aspon na pracovní ceste, kde je se zamestnancem prítomen i vedoucí zamestnanec, který je pracovním rádem písemne urcen, ze je oprávnen dávat pokyn na zjistení alkoholu, pak se bezprostredne dá pokyn ke zjistení alkoholu a do záznamu o úrazu se pak jednoduse vyplní „alkohol zjisten/alkohol nezjisten“. Pokud nebyla kontrola provedena z objektivních duvodu (neprítomnost vedoucího zamestnance) pak se do záznamu o úrazu zapíse „kontrola nebyla provádena“.

V bode 9 se popisuje vycerpávajícím zpusobem úrazový dej. Zde je nutno apelovat na to, aby popisu príciny a okolnosti, za nichz k úrazu doslo, byla venována ze strany zamestnavatele maximální pozornost. Z praxe odskodnování pracovních úrazu jsou známy prípady, kdy na první pohled malickost v popisu okolností úrazu muze zmenit podstatným zpusobem náhled na míru odpovednosti zamestnavatele za vzniklou skodu.

Stejne tak je treba venovat pozornost i bodu 10, kde se uvádí, jaké predpisy byly v souvislosti s úrazem poruseny a kým. Z ustanovení § 31 zákoníku práce totiz vyplývá, ze zamestnanec musí být seznámen s právními a ostatními predpisy k zajistení BOZP, jez musí pri své práci dodrzovat, z ustanovení § 103 zákoníku práce pak povinnost zajistit zamestnancum skolení o právních a ostatních predpisech k zajistení BOZP, které doplnují jejich kvalifikacní predpoklady a pozadavky pro výkon práce. Nemusí zde být proto uvedeno pouze, které predpisy porusil samotný postizený zamestnanec, je treba zde i uvést zda porusili bezpecnostní ci jiné predpisy jiní zamestnanci ci jiné osoby. V poznámce pod carou se vysvetluje, ze porusení predpisu se týká jak predpisu právních, tak i ostatních a konkrétních pokynu k zajistení BOZP, daných zamestnanci vedoucími zamestnanci, kterí jsou mu nadrízeni ve smyslu § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Predpisy se rozumí predpisy na ochranu zivota a zdraví, predpisy hygienické a protiepidemické, technické predpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební predpisy, dopravní predpisy, predpisy o pozární ochrane a predpisy o zacházení s horlavinami, výbusninami, zbranemi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými prípravky a jinými látkami skodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany zivota a zdraví.

Novým bodem záznamu o úrazu je také bod 11, ve kterém se vyplnuje, jaká opatrení byla prijata k opakování pracovního úrazu. Správne ale se jedná o opatrení k zabránení opakování dalsího úrazu stejného typu a ze stejných prícin.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM