Téma týdne

Novela zákoníku práce

25.07.2011 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Vláda predlozila koncem minulého mesíce Parlamentu CR návrh novely zákoníku práce. V souvislosti s touto novelou budou zmeny i v z. c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek BOZP. Nekolik poznámek k tomu napsala JUDr. Eva Dandová.

KLÍCOVÁ SLOVA: zákoník práce, právní predpisy, legislativa

Je vseobecne známo, ze vláda predlozila koncem minulého mesíce Parlamentu CR návrh novely zákoníku práce (ZP), mezi legislativci zvané koncepcní novely ZP. Proc koncepcní? Protoze základní koncepcní zmenou nové právní úpravy druhého ZP bylo pouzití metody delegace nekterých ustanovení obcanského zákoníku (OZ) do ZP. Tento princip byl vyjádren v ustanovení § 4 ZP, podle kterého platilo, ze „Obcanský zákoník se na pracovneprávní vztahy podle tohoto zákona pouzije jen tehdy, jestlize to tento zákon výslovne stanoví.“ Toto ustanovení tedy vymezuje, ze vztah ZP a OZ je zalozen na tzv. principu delegace. ZP vyslovene stanovil, ze z OZ pouzívá pouze ustanovení, která si tzv. „vybral“.  Ústavní soud v Nálezu c. 116/2008 Sb. konstatoval, ze obcanské právo je obecným soukromým právem (jinak receno: OZ je obecným soukromoprávním predpisem) subsidiárne platným vuci ostatním soukromoprávním odvetvím (ostatním soukromoprávním predpisum). Predpisy upravující tato odvetví (tyto ostatní soukromoprávní predpisy) mají zásadne prednost, avsak neupravují-li urcitou otázku, nastupuje obecná obcanskoprávní úprava. To také odpovídá i historickému vývoji soukromého práva, které bylo puvodne nediferencované; az postupne se od nej zacalo oddelovat právo obchodní, pracovní a rodinné. Proto podle názoru Ústavního soudu metoda delegace pouzitá v § 4 ZP subsidiární uplatnení OZ v pracovneprávních vztazích podstatne omezila, címz do jisté míry zpretrhala základní funkcní vazby k obecnému soukromému právu, a soucasne vnesla do pracovneprávních vztahu znacnou míru nejistoty. Z tech vsech duvodu Ústavní soud  ustanovení § 4 ZP zrusil. Nicméne po zrusení § 4 ZP zustala v zákoníku práce rada ustanovení opírajících se o delegacní princip. Ústavní soud se vsak zabýval pouze temi, která byla navrzena ke zrusení, ohledne ostatních se nepovazoval za kompetentní, aby je nad rámec návrhu identifikoval a rusil. To pak je vecí zákonodárce, jak s nimi dále nalozí a vyresení tohoto problému by melo být náplní koncepcní novely, která by mela celý Nález Ústavního soudu transponovat do ZP.

Novela, která se má s tímto úkolem vyrovnat, je tedy konecne po více jak dvou letech v Parlamentu. Krome toho vsak vláda pri predkládání jejího návrhu zduraznila, ze hlavním cílem návrhu je reagovat na Programové prohlásení vlády Ceské republiky ze dne 4. srpna 2010, které vytýcilo úkol navrhnout „úpravy zákoníku práce, které povedou k vetsí flexibilite pracovneprávních vztahu a k vyssí motivaci zamestnavatelu pri vytvárení nových pracovních míst“.

Nelze samozrejme probrat vsechny zmeny, které novela prinese. To budeme zajisté probírat na stránkách naseho serveru v prubehu II. pololetí podrobne, ale alespon to základní.

Základní zásady pracovneprávních vztahu jsou vytýceny zcela nove v § 1a. Jejich smyslem je stanovit obecné základní zásady pracovneprávních vztahu, na nichz je vybudováno pracovní právo jako soucást soukromého práva. V základních zásadách jsou vyjádrena primární pravidla, jimiz se rídí pracovneprávní vztahy za úcelem realizace jejich základních cílu spocívajících v organizaci práce zamestnance a ve vytvárení odpovídajících pracovních podmínek, jakoz i nezbytné ochrany zamestnance pri práci. 

Definice závislé práce je dalsí novinkou. Smyslem navrhované úpravy je vytýcit obecné základní zásady pracovneprávních vztahu, na nichz je vybudováno pracovní právo jako soucást soukromého práva. Tato definice bude mít bezprostrední výkladovou vazbu na definici nelegální práce, která bude obsazena v zákone o zamestnanosti.

Délka zkusební doby je nove stanovena na 6 mesícu po sobe jdoucích ode dne vzniku pracovního pomeru u vedoucího zamestnance. Duvodem je vyssí míra odpovednosti techto zamestnancu a vetsí nároky na ne kladené.

Pracovní pomer na dobu urcitou doznává také významných zmen. Doba trvání pracovního pomeru na dobu urcitou mezi týmiz smluvními stranami nesmí presáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního pomeru na dobu urcitou muze být opakována nejvýse dvakrát. Za opakování pracovního pomeru na dobu urcitou se povazuje rovnez i jeho prodlouzení. Jestlize od skoncení predchozího pracovního pomeru na dobu urcitou uplynula doba 3 let, k predchozímu pracovnímu pomeru na dobu urcitou mezi týmiz smluvními stranami se neprihlízí.

Výpovední duvody ze strany zamestnavatele se rozsirují o dalsí duvod „porusí-li zamestnanec zvlást hrubým zpusobem jinou povinnost zamestnance stanovenou v § 301a.”, coz znamená pro porusené lécebného rezimu.

Pomerne znacné zmeny doznala i kapitola zabývající se pracovní dobou, jejich výcet by byl vsak nad moznosti tohoto clánku.

V cásti V ZP zabývající se BOZP nedoslo k výrazným zmenám. Pouze byla v jednotlivých ustanoveních v duchu koncepce relativní a absolutní neplatnosti jednotlivých právních úkonu zpresnena kogentní ustanovení a místo formulace „zamestnavatel prijímá, zamestnavatel zajistí apod.“ se stanoví „zamestnavatel je povinen prijmout, zamestnavatel je povinen zajistit“. V ustanovení § 105 ZP se dosavadní zmocnení pro vydání provádecího právního predpisu o úrazech (narízení vlády) zpresnuje a zprehlednuje. Nakonec se zpresnuje i úprava proverky k zajistení BOZP, tak aby vedle dosavadní dohody s odborovou organizací byl zapotrebí i souhlas zástupce pro oblast bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci.

Nad rámec legislativního procesu byla vsak novela ZP rozsírena i o novelu zákona c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek BOZP. Novelou zákona c. 309/2006 Sb., provedenou zákonem c. 189/2008 Sb., bylo vlozeno ustanovení § 10 odst. 2. V nem je stanoveno, ze zkouska z odborné zpusobilosti se skládá opakovane kazdých 5 let.

Uvedená novela nabyla úcinnosti dnem 1. cervence 2008, pricemz  fyzické osoby, které získaly osvedcení z odborné zpusobilosti podle ustanovení § 9 zákona c. 309/2006 Sb. a podle ustanovení § 14 az 18 tohoto zákona v období od 1. ledna 2007 do 30. cervna 2008,  obdrzely osvedcení s neomezenou dobou platnosti, zatímco fyzické osoby, které získaly osvedcení ode dne 1. cervence 2008, obdrzely osvedcení  o úspesném vykonání zkousky na dobu 5 let. V dobe od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2008 bylo vydáno cca 1900 osvedcení.

Podle duvodové zprávy, se navrhuje zmena s ohledem na zajistení rovného prístupu, kterou má být zabezpecen jednotný postup. Osvedcení o úspesném vykonání zkousky z odborné zpusobilosti se bude vydávat na dobu 5 let.

V prechodném ustanovení je pak stanoveno, ze odborná zpusobilost, která byla získána podle zákona c. 309/2006 Sb. pred jeho zmenou provedenou zákonem c. 189/2008 Sb., bude platit po dobu 2 let, tzn. pri prepokládaném nabytí úcinnosti navrhovaného zákona, do 31. 12. 2013. Poté, bude-li mít fyzická osoba zájem o zkousku z odborné zpusobilosti, bude treba, aby slozila tuto zkousku úspesne znovu.

Podle duvodové zprávy v soucasné dobe na trhu pusobí 35 drzitelu akreditací, tak na kazdého z nich pripadá v úvahu vyzkouset v prubehu dvou let 55 uchazecu o zkousku. Pocet drzitelu akreditací a fyzických osob, které se mohou v prubehu dvou let prihlásit ke zkousce z odborné zpusobilosti, odpovídá reálné situaci v oblasti provádení zkousek podle zákona c. 309/2006 Sb. Vzhledem k tomu, ze náklady na jednu zkousku se pohybují u jednotlivých drzitelu akreditací cca mezi 4 000 az 5 000Kc budou cinit náklady zamestnavatelu, popr. samostatne podnikajících fyzických osob cca 7,5 az 9,5 mil. Kc. Náklady na opakovanou zkousku vsak zajistí i u techto odborne zpusobilých osob trvalý zájem na získávání nových a udrzování stávajících znalostí v oblasti bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci. Náklady na státní rozpocet budou zanedbatelné, nebot náklady na zkousku jsou u drzitelu akreditací hrazeny vesmes samotnými uchazeci, tj. odborne zpusobilými osobami.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM