Nová ČSN 73 1901 Navrhování střech z pohledu BOZP

Norma definuje údržbu jako: udržovací práce vedoucí k obnovení nebo prodloužení funkce volně přístupných prvků a vrstev střech (údržba, případně výměna poškozených částí krytin, obnovovací nátěry, výměny tmelových výplní spár apod.).

Zavádí dva typy střech:

střechy bez provozu plní základní funkci: u těchto střech se počítá jen s pohybem poučených osob po střešní ploše zajišťujících kontrolu a údržbu samotné střechy a jejich doplňkových funkcí.

střechy s provozem, které plní i další funkce: např. neveřejný provoz  na vegetačních střechách, střechách s technologickými zařízeními, konstrukcemi vyžadujícími pravidelnou kontrolu a údržbu, nebo s požární únikovou cestou. Mezi střechy s veřejným provozem patří střešní terasy, střešní zahrady, pojížděné střechy, heliporty a další.

V poznámce normy je uvedeno, že střechy s provozem se také nazývají pochůzné, popř. pojížděné, střechy bez provozu se nazývají nepochůzné (poznámka autora - viz také § 25 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických náležitostech staveb).

I tato norma již přijímá pojem bezpečnost při užívání jako obecný požadavek na stavbu (viz také stavební zákon a vyhl. č. 268/2009 Sb.). 

Norma mimo jiné požaduje:

• na střechu musí být zajištěn bezpečný přístup podle účelu. Není-li jiný požadavek, musí být umožněn přístup pro provádění kontroly a údržby střechy i zařízení umístěných na střeše.
• střecha musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem pro jištění pracovníků údržby a pro upevnění jejich pomůcek při provádění kontroly, údržby i oprav střechy nebo zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.
• konstrukce a prvky určené pro pohyb osob na střeše musejí umožňovat bezpečnou a stabilní oporu pro pohyb osob a musí umožňovat dostatečné zapření pracovníka při výkonu montážních prací za klimatických podmínek stanovených provozním řádem.
• konstrukce, kterými se vstupuje na střechu, musí odolávat mechanickému namáhání od pohybujících se osob. V jejich dosahu musí být odolná konstrukce pro bezpečný pohyb pracovníků po střeše.

V části týkající se dokumentace vymezuje povinnosti, resp. odpovědnosti zpracovatele návrhu střechy (pojem návrh střechy je zde používán jako ekvivalent pojmu projektová dokumentace střechy) a povinnosti, resp. odpovědnosti zhotovitele střechy.

• Návrh střechy musí úplně a jednoznačně určit materiálové, technologické, konstrukční, vzhledové i provozní řešení střechy.
• V případě, že návrh řešení střechy není zaznamenán (viz odd. 6.1 této normy), stává se autorem návrhu subjekt, který střechu realizoval
• Pro každou střechu musí být autorem návrhu stanoven režim prohlídek, kontrol, údržby a obnovy.
• Autor návrhu má v průběhu realizace střechy kontrolovat soulad návrhu s realizací.
• Projektové řešení střechy musí stanovit i spolehlivý postup a způsob realizace včetně všech provizorních opatření.

Aby se zajistila dostatečná znalost návrhu střechy všech stran účastněných na výstavbě střechy, je nutné všechny skutečnosti konzultovat mezi stranami zapojenými do projektu, včetně subdodavatelů a dodavatelů materiálů před zahájením realizace střechy. 

Norma také velmi správně zdůrazňuje, že trvanlivost střechy stanovuje investor. Jistě tím autoři normy chtěli omezit nepříznivou současnou situaci, kdy často největší naději ve vypsaném výběrovém řízení má ten, kdo použije nejlevnější, rozuměj nejméně kvalitní materiály. Domnívám se, že zpracovaný projekt vychází z dohody mezi projektantem a investorem, že projekt je investorem schválen a že dodavatel nebo subdodavatel nemá právo měnit bez jejich souhlasu zásady uvedené v projektu.

Nově je také definován vztah autora návrhu (projektu) střechy k realizaci. Návrh střechy má být graficky zaznamenán, grafický a verbální záznam musí umožnit jednoznačné pochopení technického, vzhledového a provozního řešení střechy. Pro každou střechu musí být autorem návrhu zpracován režim prohlídek, kontrol, údržby a obnovy. Za zdůraznění stojí také požadavek, aby autor návrhu střechy v průběhu realizace kontroloval soulad návrhu s realizací.

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. v § 111 odst. 1 uvádí, že stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda:

• písm. b) Projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu.
• odst. (3) Zjistí-li stavební úřad, že: písm. a)  v  projektové  dokumentaci  nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, vyzve stavebníka k odstranění  uvedených nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

Z toho lze dovodit, že bez v projektové dokumentaci vyřešeného bezpečného užívání stavby stavební úřad nemá právo vydat stavební povolení na stavbu, která nesplňuje obecné požadavky na výstavbu. Na takovou stavbu následně nemůže být vydán ani kolaudační souhlas.

Je žádoucí, aby také koordinátoři BOZP se s touto novou normou seznámili a zajišťovali v rozsahu své působnosti její naplňování.