Technická bezpecnost

Nový pohled na bezpecnost práce

08.05.2003 | ZDROJ: Nový pohled na bezpecnost práce. Evropské bezpecnostní normy a obrábecí stroje. Technik c. 4 (2003) | AUTOR: Kucera V.

Evropské bezpecnostní normy pro obrábecí stroje – historie a soucasnost.

KLÍCOVÁ SLOVA: predpisy právní, stroje, kovy

První ceskoslovenské bezpecnostní predpisy pro obrábecí stroje vypracovali jiz v roce 1975 príslusní výrobci techto stroju za prímé spolupráce Výzkumného ústavu obrábecích stroju a obrábení (VÚOSO) a Výzkumného ústavu bezpecnosti práce (VÚBP) Praha. Pozdeji byly doplneny o pozadavky dohodnuté v rámci bývalé RVHP a vydány jako soubor CSN 29 0700 az CSN 20 0725 s úcinností od 1. 1. 1989.

V základní kmenové norme CSN 20 0700 Bezpecnostní pozadavky pro obrábecí stroje na kovy - spolecná ustanovení, jsou mj. podrobneji formulovány pozadavky na konstrukci stroju (vnejsí úprava a tvar stroje, provedení stroje z hlediska provozu, údrzby, montáze a dopravy), stanoveny pozadavky na ovládací, sdelovací, pojistovací, upínací zarízení atd.

Je mozno konstatovat, ze úroven predpisu a hlavne jejich komplexní pojetí predcily v té dobe i obdobné zahranicní materiály. Mnohem dulezitejsí je vsak skutecnost, ze predpisy se staly významným nástrojem pri posuzování a schvalování projektu a prototypu nových obrábecích stroju, coz prineslo i ekonomické efekty, nebot „i bezpecnost se vyplácí".

Problematika bezpecnosti práce se sledovala i u nastupující nové techniky. V roce 1980 vydal VÚOSO technické pokyny trustu TPT 041 „Bezpecnostne technické smernice pro NC obrábecí stroje a zarízení ve výrobních systémech pro obrábení". Jsou zde jiz stanoveny pozadavky na obrábecí centra vcetne operacní manipulace s obrobky a nástroji (manipulátory, zásobníky, regálové zakladace apod.).

V devadesátých letech minulého století, po pristoupení CR do Evropské normalizacní komise (CEN), se nase normalizace zamerila v první rade na prebírání evropských norem (EN) a tvorba nasich samostatných norem a predpisu byla utlumena.

KLASIFIKACE BEZPECNOSTNÍCH NOREM

• Normy typu A (základní bezpecnostní normy) uvádejí základní pojmy, zásady pro konstrukci a pouzívání, vseobecná hlediska, která mohou být aplikována u strojních zarízení. Napr.:
  CSN EN 292-1 (83 3001) Bezpecnost strojních zarízení — Základní pojmy, vseobecné zásady pro konstrukci — Cást 1 : Základní terminologie, metodologie.
  CSN EN 292-2 (83 3001) Bezpecnost strojních zarízení — Základní pojmy, vseobecné zásady pro konstrukci — Cást 2: Technické zásady a specifikace.
  CSN EN 1050 (83 3010) Bezpecnost strojních zarízení — Zásady pro posouzení rizika.
  CSN EN 1070 (83 3000) Bezpecnost strojních zarízení — Terminologie.
• Normy typu B (skupinové bezpecnostní normy) se zabývají jednotlivým bezpecnostním hlediskem (napr. bezpecnou vzdáleností, teplotou povrchu, hlukem, antropometrickými údaji) anebo príslusnými ochrannými zarízeními (napr. dvourucním ovládacím zarízením, blokovacími zarízeními, ochrannými kryty apod.).
  V soucasnosti je jiz vydáno cca 90 norem z této oblasti ve trídicím znaku 83 35xx, dále pak rada norem týkajících se elektrického zarízení (trídicí znak 33 xxxx), akustiky-hluku (trídicí znak 01 16xx).
• Normy typu C (bezpecnostní normy pro stroje) se zabývají podrobnými bezpecnostními pozadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu stroju. Pro obrábecí stroje na kovy byly dosud vydány tyto normy:
  CSN EN 12415 (20 0701) Bezpecnost obrábecích a tvárecích stroju (dále OTS). Malé císlicove rízené soustruhy a soustruznická centra (rok vydání 2001).
  CSN EN 12478 (20 0702) Bezpecnost OTS. Velké císlicove rízené soustruhy a soustruznická centra (2001).
  CSN EN 12840 (20 0703) Bezpecnost OTS. Rucne ovládané soustruhy s automatickým rízením nebo bez automatického rízení (2001).
  CSN EN 13788 (20 0704) Bezpecnost OTS. Více vretenové soustruznické automaty (2002).
  CSN EN 12717 (20 0708) Bezpecnost OTS. Vrtacky (2002)
  CSN EN 12417 (20 07 10) Bezpecnost OTS. Obrábecí centra (2002).
  CSN EN 13128 (20 0711) Bezpecnost OTS. Frézky vcetne vyvrtávacek (2002).
  CSN EN 13218 (20 071 7) Bezpecnost OTS. Pevne umístené brusky (2001).
  Pozn.: nahrazuje téz CSN 20 0707 Ochranné kryty brousicích a rezacích kotoucu. Konstrukcní pozadavky (1984)
  CSN EN 12957 (20 0721) Bezpecnost OTS. Elektroerozivní stroje (2002)
  Pozn.: Pozadavky evropských norem budou postupne vclenovány do nasich norem i pro dalsí skupiny obrábecích stroju.

FORMA A OBSAH NOREM (EN)

Nové harmonizované normy maji pro nás neobvyklou formu zpracování. Nejsou zde stanoveny pozadavky ve forme jednotlivých clánku, nýbrz se dusledne postupuje podle nebezpecí (rizik), nebezpecných situaci a nebezpecných události. Obecná nebezpecí byla predem stanovena a kategorizována v CSN EN 1050 (83 3010) Bezpecnost strojních zarízeni. Zásady pro posouzení rizika (1998). V príloze A této normy se uvádí 37 prípadu nebezpecí (rizik), napr.:

• mechanická nebezpecí (stlaceni, strih, ríznutí, uríznutí. zachyceni, vtazeni, náraz, bodnutí, prorazení),
• elektrická nebezpecí (dotyk zivých cástí osobami),
• tepelná nebezpecí,
• hluk,
• vibrace,
• zárení,
• nebezpecí vznikající zanedbáním ergonomických zásad,
• neocekávané spustení, prekroceni rychlosti,
• porucha rídicího obvodu,
• pád nebo vymrstení predmetu atd.

Proto také hlavní kostrou vsech jednotlivých norem je tabulka, ve které se postupne probírá jedno nebezpecí za druhým a soucasne se uvádejí konkrétní príklady související s nebezpecnou situací, cinností nebo s nebezpecným prostorem, a to podle druhu obrábecího stroje. Uzivatel normy (konstruktér, výrobce, dodavatel) má zhodnotit situaci podle predepsaných kriterií a navrhnout opatrení (prednostne technická, pak organizacní, návodová, výuková). K tomu poslouzí i dalsí podrobné informace, které konstruktéra orientují, jakým zpusobem danou problematiku správne resit, jak overovat navrhovaná resení apod.

Proti nasim drívejsím normám je nyní kazdý bezpecnostní prvek podrobne popsán a zpravidla má i svou samostatnou normu. Napr. zarízení nouzového zastaveni, umístení ochranných zarízení s ohledem na rychlosti priblízení cásti lidského tela, antropometrické údaje, zamezení neocekávaného spustení, bezpecné vzdálenosti k zabránení dosahu rukou k nebezpecným místum, pozadavky na pracovní plosiny, lávky, schodiste, zábradlí, vstupní zebríky apod.

Radu dalsích norem lze vyuzít hlavne pri resení bezpecnostní problematiky a automatizovaných výrobních systému, jako napr. ochranná zarízení citlivá na tlak (rohoze, podlahy), dvourucní ovládací zarízení, systém akustických a vizuálních signálu nebezpecí a informacních signálu.

PLATNOST A VÝZNAM NOREM

Harmonizované normy se vztahují na nové výrobky. Vsichni výrobci stroju a strojních zarízení je musejí respektovat jiz v nových projektech, pri vývoji prototypu stroju, pri zpracování návodu k montázi, obsluze a údrzbe. Pokud by výrobci nepostupovali v souladu s normami EU, príp. ISO, nebyly by výrobky konkurenceschopné, nehlede na event. financní postih pri úrazu v dusledku chybné konstrukce.

Nekteré novejsí pozadavky jsou z hlediska konstruktéra resitelné, avsak v bezné praxi je bude obsluha stroju povazovat za nadbytecné, prekázející, zdrzující. Mám na mysli ochranné kryty s blokováním u klasických univerzálních obrábecích stroju pri nasazení v kusové výrobe, napr. ochranný kryt sklícidla u univerzálních hrotových soustruhu, ochranný kryt nástroju u vrtacek a frézek. V prípade úrazu zde mohou vznikat i právní spory.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM