Prevence havárií

EU zatím nemá za jadernou energetiku na 50 let rozumnou náhradu

03.04.2007 | ZDROJ: Sondy | AUTOR: Hrabica Zdenek

Rozhovor týdeníku Sondy s predsedkyní Státního úradu pro jadernou bezpecnost Ing. Danou Drábovou.

KLÍCOVÁ SLOVA: jaderná zarízení, eu, havárie, státní odborný dozor, evropská unie

Rozhovor týdeníku Sondy s predsedkyní Státního úradu pro jadernou bezpecnost Ing. Danou Drábovou.

Na kterou ze známých forem energie se podle vás v prístích desetiletích lidstvo soustredí?

Jednoduchá odpoved: na vsechny. Jinak to nepujde. Energie hraje v nasem zivote stále dulezitejsí roli. I kdyz to uz skoro nevnímáme, bez ní by nebylo dostupné prakticky nic, co dnes povazujeme za beznou soucást kazdodenního zivota, napríklad pitná voda, potraviny, teplo pro nase obydlí, doprava, zdravotnictví. Energii vsak neumíme získat lacino a snadno. Kazdý z dnes dostupných zdroju má své prednosti i nevýhody, zvláste pokud jde o oblast ochrany zivotního prostredí. Kazdý nový zdroj je drahý, vysoké náklady jsou treba i pro udrzování a modernizaci prenosových a distribucních soustav. Není tu místo pro predsudky, pro zavrzení jednoho zdroje ci pro glorifikaci jiného. Stále více se sice ucíme vyuzívat obnovitelné zdroje energie, jako jsou vítr, slunce nebo biomasa, presto soucasná svetová energetika stojí predevsím na spalování fosilních paliv. Ropa, uhlí a zemní plyn pokrývají témer ctyri petiny spotreby primárních energetických zdroju, výroba elektriny na nich závisí ze dvou tretin. Rozumné vyuzívání obnovitelných zdroju a výzkum a vývoj v této oblasti je bezesporu treba podporovat promyslenými zásahy státu. I kdybychom vsak vyuzili vsechny moznosti, které v soucasné dobe máme a které pricházejí v úvahu, nedokázeme zrejme z obnovitelných zdroju v prístích padesáti letech pokrýt více nez ctvrtinu nasich soucasných energetických potreb. V prubehu 21. století nevyhnutelne dojde k zásadním promenám struktury energetiky. Je nutno omezit spotrebu fosilních paliv kvuli riziku globálních zmen podnebí a vycerpávání geologických zásob. Vsechny dostupné studie a prognózy vsak ocekávají behem tohoto století výrazný nárust energetických potreb lidstva, zejména v doposud méne rozvinutých zemích.

Jakou vizi má Evropská unie ve vyuzití jaderného paliva?

Cílem politiky Evropské unie je zabezpecit dodávky energií pro vsechny spotrebitele za dostupné ceny pri respektování zivotního prostredí. Zároven se energetická politika EU zameruje na dalsí snizování závislosti na dovozu energie nebo energetických zdroju predevsím prostrednictvím efektivnejsího vyuzívání svých vlastních zdroju. Dosazení techto cílu závisí i na pragmatickém prístupu k jaderné energetice. EU totiz za ni nemá pro dalsích zhruba 50 let rozumnou náhradu. Její soucasný prístup je znacne rozporuplný a výrazne se lisí od postoju, které clenské státy zaujímaly jeste pred ctvrtstoletím. Tento posun odrází politické priority v jednotlivých clenských zemích. Vyplývá z významné zmeny ve vnímání jaderného prumyslu v ocích verejnosti a ze skutecnosti, ze clenské zeme s jaderným prumyslem obecne nejeví ochotu predat kontrolu nad touto citlivou oblastí Bruselu.

Podnítila cernobylská jaderná havárie v dubnu 1986 zájem Evropanu o jadernou energetiku?

Katastrofa soustredila obavy verejnosti na rizika vyvolaná stárnoucími jadernými elektrárnami v tehdejsích sovetských republikách a jejich spojeneckých zemích a také na otázku, zda je jaderná energetika nezbytná uvnitr samotné EU. Dochází ke sporum, které výrazne ovlivnují postoj politických reprezentací a odrázejí se v národních prístupech, jako je napr. postupné ukoncování provozu jaderných elektráren ve Svédsku a Nemecku ci moratorium na nový jaderný rozvoj ve Spanelsku, Nizozemsku a Belgii. Dvanáct clenských státu EU nevyuzívá jadernou energetiku vubec. Na zprávy o renezanci jaderné energetiky v USA a v Evrope, které se zacínají objevovat, je treba nahlízet opatrne.

Co v nejvetsí míre ovlivnuje rozvoj jaderné energetiky?

Rozvoj jaderné energetiky ovlivnují tri principiální, vzájemne více ci méne provázané aspekty: politický, ekonomický a legislativní. Stále více se ukazuje, ze hlavní duvod stagnace jaderné energetiky v USA v 80. a 90. letech nebyl politický (negativní verejné mínení), ale financní - prílis vysoké úrokové míry odradily investory od investicne velmi nárocné stavby nových jaderných elektráren, na nez by si jiste museli od nejaké banky pujcit peníze a pak splácet vysoké úroky. Za obdobne dulezitý jako financní lze povazovat aspekt legislativní, tedy rámec a rozsah státní regulace odvetví.

Verejnost ani presne neví, jaká je úloha státního dozoru.

Stabilita, jednoznacnost a úcinnost pozadavku státního dozoru mohou budoucnost jaderné energetiky významne ovlivnit. Úkolem dozorného úradu není rozvoj jaderné energetiky omezovat, ale legislativne upravovat tak, aby umoznil bezpecné mírové vyuzití jaderné energie.

Co nás tedy v Evrope ceká v následujících patnácti az dvaceti letech?

Nebude tu pravdepodobne zádný boom výstavby jaderných elektráren. Soucasné odhady hovorí o nove instalovaném výkonu zhruba 5 GW (pet bloku Temelína) do roku 2015 a 11 GW do roku 2020. Zememi, které o výstavbe nových bloku vázne uvazují nebo ji uz zahájily, jsou Finsko, Francie, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. Dalsí zeme naznacují posun v postoji k jaderným elektrárnám. Napríklad Itálie, ponekud prekvapive i Polsko ci Portugalsko.

Darí se pri vsech existujících problémech a tlacích vychovávat profesionály pro vás obor?

Príprava odborníku pro oblast jaderné energetiky a dozoru nad jadernou bezpecností má v nasí zemi dlouhou tradici spojenou s tradicí technického vysokého skolství. Díky ní ani prumysl, ani dalsí clánky jaderné infrastruktury v soucasnosti netrpí nedostatkem odborníku. Ceský prumysl mel a do jisté míry si stále zachovává schopnost vyprojektovat a vyrobit prakticky vsechny hlavní komponenty tlakovodních reaktoru, vcetne tlakové nádoby, hlavního cirkulacního potrubí, parogenerátoru, cerpadel i zarízení sekundárního okruhu. Soucasná situace vsak nemusí být dlouhodobe udrzitelná. V oblasti lidského poznání, která se zabývá jadernou fyzikou, jadernou bezpecností a ochranou zdraví pred skodlivými úcinky ionizujícího zárení, dochází k výmene generací. To má mimo jiné za následek, ze mnoho lidí s velmi dobrými nejnovejsími znalostmi a mezinárodními doporuceními projevuje daleko mensí míru pochopení pro historickou kontinuitu vývoje oboru.

V politice se odpovední cinitelé strídají jak na bezícím páse, presto neváhají vstupovat i do posuzování otázek, jakým zdrojum energie dát prednost pred jinými a jak je vyuzít k prospechu obecného rozvoje. Je neco podobného mozné v oblasti jaderné bezpecnosti?

Zatím tomu tak nebylo a já doufám, ze nezávislost a vysoká profesionalita státního dozoru nad jadernou bezpecností bude respektována a podporována i nadále.

Soucasná situace zdaleka není jednoduchá a prímocará. Efektivita v zádném prípade nesmí být dosahována na úkor bezpecnosti. Personál a zarízení elektráren postupne stárnou a vzhledem k obecne klesajícímu zájmu studentu o technické obory hrozí nedostatek specialistu. Dochází k predcasnému odstavování jaderných elektráren v dusledku politických rozhodnutí, projevuje se neduvera a nepochopení verejnosti podporované casto prezíravým postojem energetických spolecností. I na adekvátní reakci na tyto výzvy bude záviset, zda jaderná energetika bude schopna nadále být významnou mozností zajistování nasich energetických potreb.

ZDROJ:
Hrabica, Zdenek. EU zatím nemá za jadernou energetiku na 50 let rozumnou náhradu. In Sondy [online]. Praha : CMKOS, 2007 [cit. 03-04-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM