Jak postupovat při uznávání nemocí z povolání

Pracovnělékařské služby při posuzování a uznávání nemocí z povolání upravuje z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

K uvedenému zákonu byla vydána prováděcí vyhláška č. 104/2012 Sb., která stanoví bližší požadavky na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (zkráceně vyhláška o posuzování nemocí z povolání, která je účinná od 1. dubna 2012).

Seznam nemocí z povolání

Do doby nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění, což bude pravděpodobně k 1.1.2013, jsou nemoci z povolání uvedeny v seznamu, který tvoří přílohu k nař. vl. č. 290/1995 Sb., v platném znění. Nemoci z povolání jsou zařazeny do jednotlivých skupin podle vnějších vlivů způsobujících jejich vznik.

Komu bude povoleno uznávat nemoci z povolání

Podle nové právní úpravy oprávnění ke zjišťování, posuzování, uznávání nemocí z povolání mají ti poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání. Podmínky pro získání povolení stanoví uvedený zákon v § 66. Mezi ně např. náleží předložení oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru pracovního lékařství, závazek k poskytování služeb v délce nejméně 5 let, počet provedených jednotlivých odborných vyšetření a počet posuzovaných osob ve vztahu k nemocem za určité období apod. Vybraní poskytovatelé pak obdrží povolení k výkonu k uznávání nemocí z povolání na dobu deseti let.

Jde o odlišný systém než dosud, kdy byla přílohou vyhlášky (vyhl. č. 342/1997 Sb.) stanovena střediska nemocí z povolání oprávněná uznávat nemoci z povolání.

Zjišťování podmínek pracovišť

Poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří mají povolení k uznávání nemocí z povolání, jsou oprávněni vstupovat na pracoviště, kde je nebo byl zaměstnán zaměstnanec za podmínek, jež způsobily vznik nemoci z povolání. Bližší seznámení se s pracovními podmínkami bude využito zejména pro provedení různých testů, odebrání potřebných vzorků, získání dalších poznatků či záznamů. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům uvedených poskytovatelů vstup na dotyčná pracoviště, stejně tak i zaměstnanec, který již u zaměstnavatele nepracuje.

Povinnost podrobit se odbornému vyšetření

Zákon uvádí postup, lhůty či další podmínky, za kterých je ošetřující lékař a zaměstnavatel povinen vyslat zaměstnance k odbornému vyšetření, je-li zde důvodné podezření na vznik nemoci z povolání. Určený poskytovatel je povinen provést odborné vyšetření v termínu dohodnutém s posuzovanou osobu, nejdéle však do 30 dnů ode dne sdělení poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Pokud se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Uvedenou skutečnost musí poskytovatel sdělit prokazatelným způsobem osobě povinné k náhradě škody na zdraví, pokud je mu známa. Lékařský posudek se nevydá.

Lékařský posudek o nemoci z povolání

Prováděcí předpis (vyhl. č. 104/2012 Sb.) určuje obsah lékařského posudku o nemoci z povolání. Kromě identifikačních údajů o zaměstnavateli, jde především o datum zjištění nemoci, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvné prokázáno onemocnění uznané později za nemoc z povolání. Při uznání nemoci z povolání je nutné označit, o jakou konkrétní nemoc z povolání jde dle seznamu nemocí z povolání nebo že nemoc nesplňuje podmínky pro uznání za nemoc z povolání. Lékařským posudkem se taky činí závěr, že nemoc splňuje podmínky, za nichž ji nelze nadále uznat za nemoc z povolání, jde-li o ukončení nemoci z povolání.

Předání lékařského posudku

Lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, o neuznání nemoci za nemoc z povolání nebo o ukončení nemoci z povolání je poskytovatel v oboru pracovní lékařství prokazatelně povinen předat:

  • zaměstnavateli, u něhož posuzovaná osoba pracovala naposledy před zjištěním nemoci z povolání za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká, nebo před zjištěním nemoci neuznané jako nemoc z povolání, nebo
  • jinému subjektu, který poskytuje peněžité plnění související s nemocí z povolání; (tomu se však nepředává posudek o neuznání nemoci z povolání).

Posudek o nemoci z povolání u zaměstnance, poté, co u něj nastaly právní účinky (např. dnem uplynutí lhůty k podání opravného prostředku, jinak dále dle § 44 odst. 4, písm. c) zákona, předá poskytovatel bez zbytečného odkladu příslušnému poskytovateli pracovnělékařské služby.

Lékařský posudek pak musí splňovat jak po obsahové, tak po formální stránce podmínky stanovené pro posudkovou péči v § 41 a násl. z. č. 373/2011 Sb.

V uvedených právních předpisech jsou obsaženy další důležité údaje, které se vztahují k nemocem z povolání, jako např. nové posuzování zdravotního stavu, postup u podezření na nemoc z povolání apod.

Zdroj: HR Management (HRM), vydavatelství Economia, 8. ročník, č. 5/2012, str. 56-57

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail