Ochrana zdraví

Prevence vuci stresu se osvedcuje

01.12.2006 | ZDROJ: HRM | AUTOR: Eger Ludvík

Preventivní opatrení vuci stresu úzce souvisejí s osobou vedoucích zamestnancu a manazeru. Aby se stres nestával prekázkou pri resení pracovních úkolu i v mezilidských vztazích na pracovisti, je pro firmy nutné více se zabývat problematikou rízení stresu.

KLÍCOVÁ SLOVA: stres, pracoviste, prevence, psychosociální faktory, kultura práce

Trvalé napetí a konflikty doprovázejí na pracovisti situace, kdy lidé pracují dlouhodobe pod nejakým tlakem - casovým, psychickým, interpersonálním, výkonnostním apod. Jak zarídit, aby se stres nestával brzdou v práci, v mezilidských vztazích a pri resení úkolu a dosahování cílu organizace?

Zpusob reagování na ruzné stresové situace je dán nasí psychikou, muze mít u kazdého jedince své individuální hranice. Psychika je pritom ovlivnena prubehem vaseho zivota. Zde uvazujeme tzv. nárocné zivotní situace, které v prubehu zhruba dvou let vytvárejí jakousi základní hladinu stresu a tím je nastaven i vliv na organismus.

Návodem muze být vytvárení preventivních opatrení a podmínek, které mohou nekteré negativní spoustece stresu eliminovat. Je na vedoucích pracovnících, aby se uvedenou problematikou více zabývali, a to v souvislosti s rozvojem pracovníku, péce o ne (i o sebe!) a pri budování kultury organizace.

Problematikou rízení stresu na pracovisti se zabýváme na Fakulte ekonomické ZCU v Plzni jiz pri príprave budoucích manazeru. Pri snaze o komplexní uchopení tématu kazdý z nás zjistí, ze není vubec jednoduché resit problematiku z pohledu rízení organizace. Proto mozná trochu zjednodusene, ale pragmaticky si zde provedeme rozdelení do dvou oblastí:

• Rízení stresu na pracovisti (a tedy orientace na rízení lidských zdroju v organizaci).
• Zvládání stresu manazera (ochrana sebe sama jako nejdulezitejsího zdroje).

Práve druhé oblasti se budeme venovat v dalsí cásti clánku.

CO JE STRES?

Vycházíme z pojetí, ze stres je zátez, presneji reakce organismu na stresový podnet neboli stresor. Obecne je prijata definice, ze stres je soubor reakcí organismu na vnitrní nebo vnejsí podnety, narusující normální chod funkcí organismu.

Upozornujeme, ze tuto nespecifickou obrannou reakci zpusobují vsechny stresory: skodliviny fyzikální, toxické, infekcní. Dalsí faktory a stresory jsou fyzické, psychické a sociální. Na uvedenou síri se casto zapomíná a nekterí manazeri uvazují jen oblast sociální! Ale faktoru týkajících se pracovních podmínek je mnohem více.

Zkuste se zamyslet:

• Jaký je hluk na vasem pracovisti a v jeho okolí?
• V jak teplém prostredí pracujete (vetráte, klimatizace)?
• Máte dostatecné osvetlení kanceláre (jak máte postavenou obrazovku PC)?
• Ohrozují vás nejaké toxické látky ci infekce?
• "Netrávíte" se nevhodným jídlem?
• Zapojujete se aktivne do vhodných pohybových aktivit ve svém týdenním rezimu?
• Ale také, jak sedíte u pracovního stolu? Jak máte upravenou sedacku v aute?
• Dodrzujete pitný rezim?

Psychická a sociální oblast je slozitejsí a jen obtízne na ni upozorníme podobnými orientacními otázkami.

PSYCHICKÁ ODOLNOST JE NASTAVENA INDIVIDUÁLNE

U psychiky hraje velkou roli, zda jste tzv. typ A - myslíte si, ze patríte mezi lidi, kterí si do znacné míry urcují svuj zivot sami, ci typ B - myslíte si, ze vás zivot je hlavne urcován jinými lidmi, okolnostmi, osudem. Kam se radíte?

Psychika je také hodne ovlivnena prubehem vaseho zivota. Zde uvazujeme tzv. nárocné zivotní situace, které cca v prubehu dvou let vytvárejí jakousi základní hladinu stresu a tím je nastaven i vliv na organismus. I kdyz prozívání nekterých situací muze být individuálne odlisné, je potrebné si uvedomit, ze jsou soucástí bezného zivota cloveka v nasí kulture (to platí i pri rízení ostatních lidí!). Je dobré si v této souvislosti uvedomit, ze existuje i tzv. eustress, to znamená, ze jsou pro nás stresové i príznivé události (svatba, prevzetí ocenení). Logicky nejvetsí stres zpusobují nepríznivé události, které se dotýkají nasich nejblizsích, naseho zdraví ci zmeny v zamestnání atd.

Jakou etapou zivota procházíte? Z hlediska organizace se psychická a sociální oblast bude na pracovisti spojovat s kulturou organizace. Jestlize za její stred budeme povazovat hodnoty a vyjdeme pro zjednodusení ze známého modelu "7s" Mc Kinsey, je nám jasné, co tím myslíme (sdílené hodnoty, normy a vztahy na pracovisti jsou stredem kultury organizace, kterou ovlivnují tvrdé prvky rízení - strategie, struktura, systémy a mekké prvky rízení - styl rízení, dovednosti a zamestnanci).

Jaká je kultura vasí organizace? Zejména u mensích organizací je zde patrný vliv rídicího stylu manazera a jeho zamerení na lidi ci výkon. To vyplývá i z nasich studií, které jsme provádeli v oblasti rízení skol (1999 - 2005).

EXISTUJÍ DALSÍ FAKTORY

• Znáte svuj rídící styl? Víte, ze je vhodné ho menit dle situace?
• Podporujete své lidi (co vám ríká Pygmalion a Golem efekt v rízení týmu?)?

Jen pro vysvetlení: Pygmalion efekt znamená, ze stanovený cíl pro rízený tým by mel být primerene nárocný tak, aby vyzýval a motivoval. Jeho dosazení posiluje jednotlivce i tým a napr. Elsner (2001) v této souvislosti mluví o moznosti nastoupení do spirály úspechu.

Golem efekt v této souvislosti znamená, ze cíl ci úkol pro tým je nereálný a nesplnitelný. Nejen ze demotivuje, ale muze úplne rozlozit akceschopnost rízeného týmu.

KOLÁC RADOSTI A STAROSTI

Vratme se ale zpet k orientaci na manazera, jako na jeden z rozhodujících zdroju organizace. V nasí uspechané dobe máme málokdy cas se zastavit a uvazovat nad základními vecmi. Z praktického managementu lze opet jen doporucit známou publikaci P. Druckera: Efektivní vedoucí (1992). Nás stres souvisí s tím, jak efektivne zvládáme rídit sama sebe, jak se dokázeme soustredit na prioritní úkoly atd.

Proto je také vhodné se obcas zastavit a zapremýslet nad sebou a svými zivotními prioritami. Psychologové k tomu pouzívají jednoduchou metodu, kterou muzeme také nazvat kolác radosti a kolác starosti.

Na papír si namalujete dve stejne velká kola. Do obou se pokusíte vytvorit "kolácový graf" s 5 hlavními polozkami. V prvním koláci jsou hlavní "radosti", kterým se chcete nejvíce venovat, co je pro vás nejdulezitejsí. V druhém naopak podobne zaznamenáte starosti. Významnost volíte prostorem výsece. Nebudte prekvapeni, ze se vám stane to, ze v obou kolácích bude polozka se stejným názvem.

Udelejte si malý cas pro sebe a zamyslete se nad sebou a svými prioritami, tato jednoduchá, ale úcelná metoda vám muze pomoci ve vasí inventure. Je to vlastne o uvedomení si odpovedí na klasickou otázku: kdo jsem a odkud a kam krácím?

Management stres není jednoduchou zálezitostí. Pokud tusíte, ze je vhodné v této oblasti neco udelat, pak je urcite dobrým startovním bodem zacít od sebe.

ZDROJ:
Eger, Ludvík. Prevence proti stresu se osvedcuje. In HRM [online]. Praha : Economia, 2006 [cit. 01-12-2006]. Dostupný z WWW: <http://kariera.ihned.cz/c4-10023710-18965300-q00000_detail-prevence-vuci-stresu-se-osvedcuje>

TISKNOUT | POSLAT MAILEM