Ochrana zdraví

Bezpecnost obcanu a rízení rizik

19.05.2003 | ZDROJ: Internet ve státní správe a samospráve | AUTOR: Deistler Albert P.

Evropské zkusenosti státní a verejné správy na úseku bezpecnosti budov a osob, ale také ochrany informací o klientech uchovávaných regionálními úrady a organizacemi.

KLÍCOVÁ SLOVA: rizika, civilní ochrana

Po událostech 11. zárí 2001 se dramaticky zvýsily pozadavky na bezpecnost obcanu i podniku. Klícovými pojmy v boji proti terorismu se staly rízení a správa rizik a pohrom. Státní a verejná správa zareagovala rychle a vytvorila bezpecnostní plány zahrnující svými opatreními nejen bezpecnost budov a lidí, ale téz ochranu obrovské skály informací o klientech uchovávaných mestskými a obecními úrady i jinými organizacemi. Regulace prístupu k osobním údajum, rozpoznávací systémy pouzívané pri verejných akcích, monitorováni verejných i soukromých prostranství — to vse jsou opatreni prijatá ke zvýsení bezpecnosti obcanu. Nástrojem k realizaci vetsiny techto iniciativ jsou systémy informacních a komunikacních technologií (dále ICT). K dosazení duvery a bezpecnosti jsou zapotrebí nejen bezpecnostní technologie, ale jeste dulezitejsí úlohu hrají technické organizacní rámce a infrastruktury, díky nimz je nasazení techto technologií prakticky realizovatelné a konzistentní.

Dalsím z hlavních problému je vsak vypracování komplexních plánu, jez budou integrovat a adaptovat vsechny nezbytné dílcí plány a opatrení — bezpecnost dat, navigacní systémy pro policii a hasicské sbory, komunikacní systémy a databáze vsech relevantních institucí.

Lze identifikovat tri zretelné aspekty vztahující se k bezpecnosti:

• fyzickou bezpecnost
• bezpecnost dat
• bezpecnost komunikací.

Dnes se na jedné strane setkáváme v mestech a regionech s celou radou bezpecnostních opatrení, stejne tak ale narázíme na mnoho nedostatku v oblasti rízení a správy rizik. Jsou jimi:

• nedostatecná integrovanost plánu opatreni mezi ruznými úrovnemi verejné správy, neexistence plánu komplexních
• nedostatek sdílených a vhodne prizpusobených odpovedností mezi stredisky prevence
• nedostatecná komunikace mezi stredisky prevence, napr. odlisné radiové frekvence
• nedostatky v prizpusobení databázových architektur a v integraci zdroju dat
• nedostatek nezbytných údaju
• nedostatecná koordinace mezi zainteresovanými subjekty, jako jsou mesta, policie, hasicské sbory, nemocnice, dobrovolnické organizace apod.
• nedostatek alternativních infrastruktur, napr. pro prípad znicení pozemních komunikacních sítí.

S uvedenými nedostatky se setkáváme v mestech a regionech celé Evropy. Je naléhave nutné prozkoumat je a prikrocit k následujícímu:

• provést klasifikaci vseobecných bezpecnostních opatrení prijímaných po celé Evrope i mimo Evropu na celostátní i místní úrovni
• analyzovat tyto plány a jejich dopad na poskytování komunálních sluzeb
• analyzovat dopad techto plánu na nase obcany, címz rozumím také malé a strední podniky i dalsí podnikatelské subjekty analyzovat dopad vyhlásení techto opatrení na preshranicní a partnerské aktivity
• analyzovat místní bezpecnostní plány v dílcích sektorech (mesta a obce, tísnové sluzby) i bezpecnostní plány komplexního charakteru
• analyzovat rozdílné technické prístupy v plánech dílcích sektoru
• stanovit indikátory a vytvorit nástroje pro integrovaná opatrení
• pokusit se v této oblasti identifikovat „optimální praxi" a predlozit príslusná doporucení evropské verejné správe
• vytvorit na tomto poli zájmové spolecenství a identifikovat otázky zasluhující si hlubsího zkoumání
• vytvorit dílcí projekty
• prozkoumat zpusoby bezpecného nakládání s centralizovanými údaji
• spolupracovat s celým spektrem dalsích zainteresovaných organizací a sítí, které jiz jsou v této oblasti cinné
• spolupracovat na vsech úrovních verejné správy.

Zároven si vsak musíme uvedomit, ze strategie a softwarové prostredky nasazované proti uvazovaným rizikum mohou být kontraproduktivní. Kombinování ruzných databází s citlivými daty je vzdy zdrojem nebezpecí. Pri elektronickém monitorování je zároven nutno zachovat právo na soukromí. Ale v cem právo na soukromí spocívá? Jeho definice se v ruzných zemích Evropy lisí. Ve Svédsku jsou osobní príjmy transparentní, ale v Nemecku se utajují. Meli bychom definovat rámec, který nám pomuze nalézt mezi bezpecností a soukromím nezbytnou rovnováhu.

ZDROJ:
Abstrakt vystoupení Dipl. Ing. Alberta P. Deistlera (Úrad pro Evropu mesta Kolín nad Rýnem, Nemecko) na konferenci Internet ve státní správe a samospráve 24.-25. brezna 2003 v Hradci Králové.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM