Syndrom ruky při práci s myší

Syndrom paže při práci s myší se stal termínem užívaným pro nejobecnější symptomy,  bolestivé podmínky a diskomfort v ruce, paži a rameni, vyzkoušené u počítačových pracovníků, zesílené nebo způsobené extenzivní prací s počítačovou myší.

Problém opakovaných pohybů a statické svalové napětí jako  možná příčina poškození opakovaným stresem (RSI) je kupodivu politicky kontroverzní v některých západních kulturách. Psychosociální faktory jsou často považovány za hlavní nebo jedinou příčinu muskuloskeletálních symptomů.

Bylo ukázáno, že karpální tunelový tlak  se zvětšuje cca o 67% během práce spojené s tažením myši ve srovnání s ostatní polohou. U mnoha účastníků studie byly karpální tunelové tlaky měřené během používání myši větší než tlaky, o nichž je známo, že mění nervovou funkci a strukturu. Bylo doporučeno minimalizovat extenzi zápěstí a dlouhotrvající tahavé práce a  častěji používat ruku, která pracuje s myší, k jiným úkolům. Nezdá se však, že   dynamické pracovní pohyby  chrání svaly ramene a krku před únavnými procesy při vysoce opakované práci s krátkými cykly.

Bylo rovněž ukázáno, že mentální požadavky během počítačové práce zvyšují činnost svalů  předloktí, ramene a krku. Zvýšená svalová aktivita byla zjištěna na krku během používání myši ve srovnání s použitím klávesnice. Tento jev může být spjat s vyššími zrakovými požadavky během použití myši, než je tomu u klávesnice.

Zhodnocení nové myši, fungující při sevření tuhého držátka rukou v neutrální poloze, zjistilo snižující se svalovou činnost v natahovačích předloktí a v první dorzální interossi ve srovnání s dlaní otočenou dolů u běžné myši. Účastníci však prokázali sníženou produktivitu a stěžovali si na menší komfort při práci s novým zařízením.

Různé cesty pohybu myši byly srovnány se zřetelem k svalové činnosti. Byla-li použita metoda založená na paži, účastníci pracovali s větším natažením zápěstí, měli vyšší svalovou činnost v pravém a levém trapézovém svalu a  vyšší míru vnímané námahy v krku a rameni.

Analýza problému

Faktory, identifikované v literatuře jako příspěvek k RSI a diskomfortu  v horní končetině použité k řízení myši, jsou:

• statický tlak ve svalech, neurčených k tomu, aby byly staticky napjaty;
• natahování zápěstí;
• loketní odchylka;
• pronace ruky;
• abdukce předloktí
• opakované pohyby;
• neměnné pracovní polohy;
• dlouhé pracovní směny;
• duševní stres.

Psaní perem nevyžaduje

• natahování zápěstí,
• vychýlení lokte,
• extrémní pronaci,
• statické napínání  v natahovačích a ohýbačích předloktí,
• svalovou práci ke zvládnutí tření mezi předloktím a počítačem.

Jedním z aspektů, který nebyl v literatuře nalezen, je to, že práce s myší je vysoce přesná  a že vysoká přesnost práce je téměř ve všech ostatních situacích  prováděna při jemné motorické kontrole.

Návrh řešení

Vývoj vstupního zařízení, které by mělo snížit diskomfort a riziko RSI, by měl vyžadovat

• minimalizaci potřeby extrémních poloh, jako natahování zápěstí, odchylku vřetene nebo lokte a pronaci;
• umožnění vysoce přesných úkolů bez zapojení svalů nadloktí a ramene;
• umožnění klikání a tlačení se zapojením více svalů, než je ohýbač ukazováku;
• zábranu klikání s nataženými prsty;
• vytvoření modelu pohybů odlišných o těch, které se používají při psaní;
• adaptaci na dovednosti již natrénované k minimalizaci prahu učení;
• omezení pohybu paže omezením prostoru, nutného k pohybům kurzoru;
• optimalizaci vnímaného komfortu;
• intuitivní rozhraní, prostředek, který by měl být okamžitě patrný.

Omezení pohybů ruky omezením prostoru, kterého je zapotřebí pro pohyby kurzoru, vyžaduje optimalizaci dekódovací přesnosti. Vyšší dekódovací rozlišení a přesnost, vyšší zrychlení myši může být využito s trvalou kontrolou a příslušně s tím rozsah pohybů  myši klesá.Většina příkazů může být prováděna bez jakékoli aktivity svalů ramene nebo nadloktí, s tím, že je zapotřebí pouze pohybů prstů a ruky.

K umožnění stejné motoriky jako při psaní musí být  pero stále drženo, s tím, že  pero je zaměřeno různými směry. To znamená, že myš, která je vybavena držákem tvarovaným jako pero, musí mít mnohosměrný kloub mezi tělesem myši a držadlem. Dále se těleso nesmí otáčet ve vztahu k  části patřící peru.

Rukojeť musí být držena, když myš není používána, v podstatě v  téže poloze, jako když je používána. Jinak řečeno, proces reorientace  by byl nepřijatelný. Dekódovací zařízení o vysoké rychlosti a rozlišení v tělese myši, vybavené  držadlem pera,  které splňuje uvedená kritéria, umožní, aby práce s myší byla prováděna stejnými svalovými pohyby jako psaní.      

Metoda hodnocení

Pro hodnocení nové koncepce myši byli účastníci požádáni o provedení standardního úkolu na počítači s novou koncepcí myši a se dvěma různými tradičními referenčními myšmi.

DotClicker byl vyvinut pro poskytnutí normalizovaného přesného úkolu. Kliknutí na jednu tečku okamžitě vede k tomu, že se objeví další.

Udeření do 10 prvků středu tečky způsobí její zmizení a objevení se nové tečky někde jinde. Požadavky rychlosti byly předloženy účastníkům jako dosti rychlé. Tradiční referenční myš byla  Microsoft Intellimouse Optical a standardní myš Apple.   
 
Údaje EMG byly shromažďovány pomocí dvoukanálového přenosného elektromyografu Mega-Electronics-ME300 a adhezivních povrchových elektrod, a to o:

• M. trapezius centrally nad spina scapulae,
• M. levator scapulae na  úrovni C5,
• M.extensor digitorum proximal poblíž maximálního průměru předloktí,
• M. pronator teres proximal poblíž maximálního průměru předloktí.

Postup testu: Účastníci byli instruováni, aby řešili úkol a pokusili se pracovat co nejkomfortněji se všemi zařízeními a aby použili nové zařízení jako pero. Měření bylo prováděno s relaxační dobou.

Výsledky

Svalová činnost pro každou myš je hodnocena jako vzrůst aktivity ve svalu mezi prací s myší a ostatní polohou s rukou na myši. Ve všech zkoušených svalech byla aktivita výrazně nižší u práce s novým zařízením (zkušební myší) než u práce s tradiční referenční myší.

V relativních měřeních byla hlavní svalová činnost potřebná pro práci s myší  snížena u nové myši v M. trapezius o 69,0%, v M. levator scapulae o 81,6%; v M. extensor digitorum o 46,0 %  a v M. pronator teres o 46.3%.

Závěry

Významné omezení činnosti  svalů je nejčastěji spojováno s RSI při práci u počítače. Vzhledem k tomu, že v M. trapezius a M. levator scapulae byla aktivita omezená, může to znamenat, že účastníci používali nové zařízení s použitím pohybů ruky spíše než  pohybů paže s tím, že předloktí spočívalo na desce stolu.

Významné omezení činnosti natahovače předloktí ukazuje na méně aktivní natahování zápěstí. Vzhledem k tomu, že natahování zápěstí směřuje ke zvýšení tlaku karpálního tunelu, nové zařízení přispívá k omezení rizika nebo zhoršení syndromu karpálního tunelu.

Výsledky ukazují na významné omezení svalové činnosti ve všech čtyřech monitorovaných skupinách, a proto nová koncepce může snižovat únavu a diskomfort ve srovnání s tradiční myší. Vzhledem k tomu, že statické napětí v M. trapezius a v natahovačích předloktí přispívá k  riziku nebo ke zhoršení muskuloskeletálních potíží, může nové zařízení přispět k omezení tohoto rizika. 
 
Diskuse a úvahy

Ve Švédsku je syndrom ruky při práci s myší velmi dobře znám veřejnosti a nové zařízení   si získalo dobrou publicitu, neboť bylo vyvinuto k tomu, aby vyřešilo problémy s rukou při použití myši.

Bylo zajímavé, že u účastníků, kteří používají počítač každý den, byl rozdíl v aktivitě levator scapulae větší než u celé skupiny: 15,6 u kontrolní myši proti 1,1 u zkušební myši.

Vzhledem k tomu, že nižší vazba tohoto svalu je snad nejobvyklejším místem pro bolestivé podmínky vztahující se k práci u počítače, může být toto zjištění vysvětleno buď tím, že pravidelní uživatelé se vědomě snaží uvolnit ramenní svaly, je-li to možné, nebo tím, že netrénovaní uživatelé všeobecně napínají víc svaly, než je nezbytné, a tento specifický sval je nevědomky napínán psychologickým stresem.

Široké rozdíly ve svalové činnosti nemohou být vysvětleny rozdíly v síle, potřebné k vykonání skutečného mechanického pohybu myši.  Tedy zvýšená svalová práce neodpovídá rozdílům ve vykonané práci. Proto lze předpokládat, že extra aktivita by měla být považována za zvýšení ve svalovém napětí a že je, z psychologické perspektivy, spíše statickou než dynamickou svalovou aktivitou. 

Zvažujeme-li široké rozdíly zjištěné v této studii, považujeme za důležité zveřejnit výsledky, protože ukazují na prostředky, jak omezit utrpení stále rostoucí části obyvatelstva.

Ke zhodnocení  skutečného rozsahu omezení rizika by bylo zapotřebí umožnit účastníkům používat toto nové zařízení v jejich normální práci po delší dobu.

Ke zhodnocení okamžitého účinku v oblasti podmínek bolesti a symptomů by bylo  třeba provést intervenční výzkum s každým jiným alternativním vstupním zařízením než  referenční.    

Přeloženo z angličtiny pro BOZPinfo.cz 
 
ZDROJ:
A new approach to the mouse arm syndrome / Nový přístup k syndromu ruky při práci s myší. International Journal od Occupational Safety and Ergonomics, 9, 2003, č. 4, s. 463 – 477.