Ergonomie a lidský cinitel

Syndrom ruky pri práci s mysí

22.06.2005 | ZDROJ: International Journal od Occupational Safety and Ergonomics | AUTOR:

Nová koncepce pocítacové mysi, která díky inovativnímu designu vyzaduje mensí statické napetí ve svalech ruky nez normální mys.

KLÍCOVÁ SLOVA: ergonomie, pocítace, zdraví

Syndrom paze pri práci s mysí se stal termínem uzívaným pro nejobecnejsí symptomy,  bolestivé podmínky a diskomfort v ruce, pazi a rameni, vyzkousené u pocítacových pracovníku, zesílené nebo zpusobené extenzivní prací s pocítacovou mysí.

Problém opakovaných pohybu a statické svalové napetí jako  mozná prícina poskození opakovaným stresem (RSI) je kupodivu politicky kontroverzní v nekterých západních kulturách. Psychosociální faktory jsou casto povazovány za hlavní nebo jedinou prícinu muskuloskeletálních symptomu.

Bylo ukázáno, ze karpální tunelový tlak  se zvetsuje cca o 67% behem práce spojené s tazením mysi ve srovnání s ostatní polohou. U mnoha úcastníku studie byly karpální tunelové tlaky merené behem pouzívání mysi vetsí nez tlaky, o nichz je známo, ze mení nervovou funkci a strukturu. Bylo doporuceno minimalizovat extenzi zápestí a dlouhotrvající tahavé práce a  casteji pouzívat ruku, která pracuje s mysí, k jiným úkolum. Nezdá se vsak, ze   dynamické pracovní pohyby  chrání svaly ramene a krku pred únavnými procesy pri vysoce opakované práci s krátkými cykly.

Bylo rovnez ukázáno, ze mentální pozadavky behem pocítacové práce zvysují cinnost svalu  predloktí, ramene a krku. Zvýsená svalová aktivita byla zjistena na krku behem pouzívání mysi ve srovnání s pouzitím klávesnice. Tento jev muze být spjat s vyssími zrakovými pozadavky behem pouzití mysi, nez je tomu u klávesnice.

Zhodnocení nové mysi, fungující pri sevrení tuhého drzátka rukou v neutrální poloze, zjistilo snizující se svalovou cinnost v natahovacích predloktí a v první dorzální interossi ve srovnání s dlaní otocenou dolu u bezné mysi. Úcastníci vsak prokázali snízenou produktivitu a stezovali si na mensí komfort pri práci s novým zarízením.

Ruzné cesty pohybu mysi byly srovnány se zretelem k svalové cinnosti. Byla-li pouzita metoda zalozená na pazi, úcastníci pracovali s vetsím natazením zápestí, meli vyssí svalovou cinnost v pravém a levém trapézovém svalu a  vyssí míru vnímané námahy v krku a rameni.

Analýza problému

Faktory, identifikované v literature jako príspevek k RSI a diskomfortu  v horní koncetine pouzité k rízení mysi, jsou:

• statický tlak ve svalech, neurcených k tomu, aby byly staticky napjaty;
• natahování zápestí;
• loketní odchylka;
• pronace ruky;
• abdukce predloktí
• opakované pohyby;
• nemenné pracovní polohy;
• dlouhé pracovní smeny;
• dusevní stres.

Psaní perem nevyzaduje

• natahování zápestí,
• vychýlení lokte,
• extrémní pronaci,
• statické napínání  v natahovacích a ohýbacích predloktí,
• svalovou práci ke zvládnutí trení mezi predloktím a pocítacem.

Jedním z aspektu, který nebyl v literature nalezen, je to, ze práce s mysí je vysoce presná  a ze vysoká presnost práce je témer ve vsech ostatních situacích  provádena pri jemné motorické kontrole.

Návrh resení

Vývoj vstupního zarízení, které by melo snízit diskomfort a riziko RSI, by mel vyzadovat

• minimalizaci potreby extrémních poloh, jako natahování zápestí, odchylku vretene nebo lokte a pronaci;
• umoznení vysoce presných úkolu bez zapojení svalu nadloktí a ramene;
• umoznení klikání a tlacení se zapojením více svalu, nez je ohýbac ukazováku;
• zábranu klikání s natazenými prsty;
• vytvorení modelu pohybu odlisných o tech, které se pouzívají pri psaní;
• adaptaci na dovednosti jiz natrénované k minimalizaci prahu ucení;
• omezení pohybu paze omezením prostoru, nutného k pohybum kurzoru;
• optimalizaci vnímaného komfortu;
• intuitivní rozhraní, prostredek, který by mel být okamzite patrný.

Omezení pohybu ruky omezením prostoru, kterého je zapotrebí pro pohyby kurzoru, vyzaduje optimalizaci dekódovací presnosti. Vyssí dekódovací rozlisení a presnost, vyssí zrychlení mysi muze být vyuzito s trvalou kontrolou a príslusne s tím rozsah pohybu  mysi klesá.Vetsina príkazu muze být provádena bez jakékoli aktivity svalu ramene nebo nadloktí, s tím, ze je zapotrebí pouze pohybu prstu a ruky.

K umoznení stejné motoriky jako pri psaní musí být  pero stále drzeno, s tím, ze  pero je zamereno ruznými smery. To znamená, ze mys, která je vybavena drzákem tvarovaným jako pero, musí mít mnohosmerný kloub mezi telesem mysi a drzadlem. Dále se teleso nesmí otácet ve vztahu k  cásti patrící peru.

Rukojet musí být drzena, kdyz mys není pouzívána, v podstate v  téze poloze, jako kdyz je pouzívána. Jinak receno, proces reorientace  by byl neprijatelný. Dekódovací zarízení o vysoké rychlosti a rozlisení v telese mysi, vybavené  drzadlem pera,  které splnuje uvedená kritéria, umozní, aby práce s mysí byla provádena stejnými svalovými pohyby jako psaní.      

Metoda hodnocení

Pro hodnocení nové koncepce mysi byli úcastníci pozádáni o provedení standardního úkolu na pocítaci s novou koncepcí mysi a se dvema ruznými tradicními referencními mysmi.

DotClicker byl vyvinut pro poskytnutí normalizovaného presného úkolu. Kliknutí na jednu tecku okamzite vede k tomu, ze se objeví dalsí.

Uderení do 10 prvku stredu tecky zpusobí její zmizení a objevení se nové tecky nekde jinde. Pozadavky rychlosti byly predlozeny úcastníkum jako dosti rychlé. Tradicní referencní mys byla  Microsoft Intellimouse Optical a standardní mys Apple.   
 
Údaje EMG byly shromazdovány pomocí dvoukanálového prenosného elektromyografu Mega-Electronics-ME300 a adhezivních povrchových elektrod, a to o:

• M. trapezius centrally nad spina scapulae,
• M. levator scapulae na  úrovni C5,
• M.extensor digitorum proximal poblíz maximálního prumeru predloktí,
• M. pronator teres proximal poblíz maximálního prumeru predloktí.

Postup testu: Úcastníci byli instruováni, aby resili úkol a pokusili se pracovat co nejkomfortneji se vsemi zarízeními a aby pouzili nové zarízení jako pero. Merení bylo provádeno s relaxacní dobou.

Výsledky

Svalová cinnost pro kazdou mys je hodnocena jako vzrust aktivity ve svalu mezi prací s mysí a ostatní polohou s rukou na mysi. Ve vsech zkousených svalech byla aktivita výrazne nizsí u práce s novým zarízením (zkusební mysí) nez u práce s tradicní referencní mysí.

V relativních mereních byla hlavní svalová cinnost potrebná pro práci s mysí  snízena u nové mysi v M. trapezius o 69,0%, v M. levator scapulae o 81,6%; v M. extensor digitorum o 46,0 %  a v M. pronator teres o 46.3%.

Závery

Významné omezení cinnosti  svalu je nejcasteji spojováno s RSI pri práci u pocítace. Vzhledem k tomu, ze v M. trapezius a M. levator scapulae byla aktivita omezená, muze to znamenat, ze úcastníci pouzívali nové zarízení s pouzitím pohybu ruky spíse nez  pohybu paze s tím, ze predloktí spocívalo na desce stolu.

Významné omezení cinnosti natahovace predloktí ukazuje na méne aktivní natahování zápestí. Vzhledem k tomu, ze natahování zápestí smeruje ke zvýsení tlaku karpálního tunelu, nové zarízení prispívá k omezení rizika nebo zhorsení syndromu karpálního tunelu.

Výsledky ukazují na významné omezení svalové cinnosti ve vsech ctyrech monitorovaných skupinách, a proto nová koncepce muze snizovat únavu a diskomfort ve srovnání s tradicní mysí. Vzhledem k tomu, ze statické napetí v M. trapezius a v natahovacích predloktí prispívá k  riziku nebo ke zhorsení muskuloskeletálních potízí, muze nové zarízení prispet k omezení tohoto rizika. 
 
Diskuse a úvahy

Ve Svédsku je syndrom ruky pri práci s mysí velmi dobre znám verejnosti a nové zarízení   si získalo dobrou publicitu, nebot bylo vyvinuto k tomu, aby vyresilo problémy s rukou pri pouzití mysi.

Bylo zajímavé, ze u úcastníku, kterí pouzívají pocítac kazdý den, byl rozdíl v aktivite levator scapulae vetsí nez u celé skupiny: 15,6 u kontrolní mysi proti 1,1 u zkusební mysi.

Vzhledem k tomu, ze nizsí vazba tohoto svalu je snad nejobvyklejsím místem pro bolestivé podmínky vztahující se k práci u pocítace, muze být toto zjistení vysvetleno bud tím, ze pravidelní uzivatelé se vedome snazí uvolnit ramenní svaly, je-li to mozné, nebo tím, ze netrénovaní uzivatelé vseobecne napínají víc svaly, nez je nezbytné, a tento specifický sval je nevedomky napínán psychologickým stresem.

Siroké rozdíly ve svalové cinnosti nemohou být vysvetleny rozdíly v síle, potrebné k vykonání skutecného mechanického pohybu mysi.  Tedy zvýsená svalová práce neodpovídá rozdílum ve vykonané práci. Proto lze predpokládat, ze extra aktivita by mela být povazována za zvýsení ve svalovém napetí a ze je, z psychologické perspektivy, spíse statickou nez dynamickou svalovou aktivitou. 

Zvazujeme-li siroké rozdíly zjistené v této studii, povazujeme za dulezité zverejnit výsledky, protoze ukazují na prostredky, jak omezit utrpení stále rostoucí cásti obyvatelstva.

Ke zhodnocení  skutecného rozsahu omezení rizika by bylo zapotrebí umoznit úcastníkum pouzívat toto nové zarízení v jejich normální práci po delsí dobu.

Ke zhodnocení okamzitého úcinku v oblasti podmínek bolesti a symptomu by bylo  treba provést intervencní výzkum s kazdým jiným alternativním vstupním zarízením nez  referencní.    

Prelozeno z anglictiny pro BOZPinfo.cz 
 
ZDROJ:
A new approach to the mouse arm syndrome / Nový prístup k syndromu ruky pri práci s mysí. International Journal od Occupational Safety and Ergonomics, 9, 2003, c. 4, s. 463 – 477.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM