Ergonomie a lidský cinitel

Firemní kultura ovlivnuje bezpecnost práce

08.11.2006 | ZDROJ: Human Resources Management | AUTOR: Hladký Ales

Firemní kultura závisí na rade ukazatelu, mezi nez patrí péce o zdraví a bezpecnost pracujících, o jejich osobní rozvoj a o jejich aktivní a iniciativní prístup k resení problému organizace. Novejsí ergonomické koncepce zduraznují hodnotu komplexního systémového prístupu k otázkám bezpecnosti práce a ochrany zdraví na pracovisti.

KLÍCOVÁ SLOVA: kultura práce, bezpecnost práce, ochrana, pracovní prostredí, pracovní podmínky

Novejsí ergonomické koncepce zduraznují hodnotu komplexního systémového prístupu k otázkám bezpecnosti práce a ochrany zdraví na pracovisti. Základním pozadavkem je trvalá a intenzivní pozornost, kterou venuje vrcholové vedení spolecnosti této problematice, jakoz i zapojení vsech zamestnancu do aktivní spolupráce na tomto poli.

Podle odhadu Evropské unie dochází v clenských zemích EU rocne k více nez sto tisícum smrtelným pracovním úrazum. Prevenci a osvete, která by snízila pocet úrazu zavinených z nedostatecné ochrany zdraví a bezpecnosti práce, se venuje Evropská agentura pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci. Ta loni spustila první celoevropský portál, který zverejnuje informace související s predcházením rizik v práci http://osha.eu.int.

Kultura podniku závisí na rade ukazatelu, mezi nez patrí péce o zdraví a bezpecnost pracujících, o jejich osobní rozvoj a o jejich aktivní a iniciativní prístup k resení problému organizace. Tato aktivita zamestnancu se prospesne projevuje i v ekonomice celého podniku.

INVESTICE DO PRACOVNÍHO PROSTREDÍ ZLEPSUJÍ ZDRAVÍ LIDÍ

Nekolik príkladu úspesné implementace techto ergonomických zásad dokumentuje, jakých úspor je mozno dosáhnout pomocí snízení nemocnosti, úrazu, nehodovosti, a jak se pozitivne projevují ve zlepsené produktivite práce.

Profesor Andy Imada z Univerzity v Jizní Kalifornii uskutecnil pred nekolika lety velký makroergonomický intervencní program ke zlepsení bezpecnosti a zdraví ve spolecnosti, která vyrábí a sírí produkty nafty. Strategickým plánem bylo zlepsení bezpecnosti, organizacní zmeny ke zlepsení pracovních podmínek a zvýsení bezpecnosti a tri makroergonomické akcní plány: zlepsení úcasti lidí, zlepsení komunikací a integrace bezpecnosti do kultury organizace. V programu bylo vyuzito participativního prístupu tak, ze rídicí pracovníci zaclenili do akce vsechny úrovne managementu a dozoru, personál terminálu a plnicích stanic jakoz i ridice kamionu. V prubehu nekolika let byly zkoumány mnohé aspekty designu organizace a struktury managementu i procesy z makroergonomické perspektivy. Byly provedeny modifikace zarízení vycházející z participativního prístupu, byly vytvoreny nové metody výcviku bezpecnosti navrzené zamestnanci, zamestnanci dostali více prílezitostí k výberu nových nástroju a zarízení pro svou práci. Po dvou letech po zacátku instalace programu bylo dosazeno snízení úrazu o 54 %, nehod motorových vozidel o 51 %, úrazu mimo práci o 84 %, zameskaných pracovních dnu o 94 %. O ctyri roky pozdeji doslo k dalsímu snízení nepracovních úrazu. Prof. Imada soudí, ze nejvetsí prícinou techto zlepsení bylo to, ze se podarilo úspesne zaclenit bezpecnost do organizacní kultury.

VTÁHLI DO RESENÍ PROBLÉMU ZAMESTNANCE

Pojistovací spolecnost Tokyo Marine and Fire Insurance Company Inc. v USA provedla skolení v r. 1992 o ergonomii v sedmi podnicích, které tvorily její zákazníky. Skolení v trvání jednoho dne se zúcastnili inzenýri, personál oddelení pro lidské zdroje a clenové komisí pro bezpecnosti práce. Výcvik byl zameren na techniky hodnocení pracovních podmínek samotnými pracovníky a provádení zlepsení (participativní ergonomie). V sesti podnicích byly údaje ze semináru pouzity k implementaci ergonomického participativního programu, sedmý podnik se toho nezúcastnil. V sesti podnicích byly zjisteny tyto výsledky: pokles úrazu ze 131 na 42 (sledované období: 6 mesícu pred a po zavedení zmen), v dolarech to byl pokles z cástky pres 600 tisíc na 72 tisíc. Snízení úrazu bylo docíleno ne jednou velkou, ale mnoha malými zmenami. U sedmého podniku nedoslo k zádnému srovnatelnému poklesu, nýbrz spíse ke zhorsení.

ERGONOMIE JE SOUCÁSTÍ KULTURY FIRMY

Management spolecnosti Deere and Company (nejvetsí výrobce zemedelských stroju v severní Americe) v r. 1979 konstatoval, ze tradicní intervence jako napr. skolení zamestnancu ve zvedání bremen a konzervativní lékarská péce samy o sobe nemají úspech vzhledem ke snízení úrazu. Rozhodli se pouzít ergonomických principu ke snízení fyzického stresu pri práci. Ve vsech továrnách, slévárnách a distribucních strediscích v USA a v Kanade byli ustaveni koordinátori ergonomie, vybraní z oddelení prumyslového inzenýrství a bezpecnosti práce. Byli proskoleni v ergonomii, provádeny byly analýzy práce, v nichz podnik zavedl vlastní postupy. Program byl zalozen na siroké participaci zamestnancu. Jde o jeden z nejznámejsích úspesných bezpecnostne ergonomických programu. Od r. 1979 byl zaznamenán pokles incidence úrazu zad, v r. 1984 se snízily náklady na kompenzaci o 32%. Kazdým rokem byly zavedeny stovky az tisícovky ergonomických zlepsení. V soucasné dobe je ergonomie zabudována do operacní kultury podniku.

JAK SNÍZIT NEGATIVNÍ VLIV POCÍTACU NA ZDRAVÍ LIDÍ

Od 80. let minulého století se datuje velký rozmach pocítacu, které pronikly do mnoha lidských cinností. U nás k tomu doslo asi s desetiletým zpozdením, nicméne dnes si nelze predstavit ani jednu kancelár bez pocítace. Brzy se zjistilo, ze obrazovky pocítacu sice prinásejí mnohá zlepsení práce, avsak je s nimi spojena rada potízí zamestnancu, predevsím se zrakem a s pohybovou soustavou. Kvalita puvodních obrazovek se sice v prubehu casu velmi zlepsila díky vyssí schopnosti rozlisovat malé detaily a barvy, nicméne kvalita pracovního prostredí zustala stejná, ne-li v nekterých prípadech dokonce horsí. Autor tohoto clánku ve své praxi mel moznost videt a posoudit mnoho kancelárských pracovist a muze se nyní se svými zkusenostmi podelit s ctenári tohoto casopisu.

ZRAKOVÉ POTÍZE A SNIZOVÁNÍ VÝKONU

Pruzkumy na pracovistích bylo zjisteno, ze az 70 % uzivatelu si stezuje na potíze se zrakem: zarudlé oci, svedení, pálení, zvýsené slzení, nekdy zamlzené a rozmazané videní, prípadne i dvojité videní predmetu. Rozsáhlý výzkum potvrdil, ze jde o projevy únavy zraku a ze práce u obrazovek nevede ke zhorsování stavu ocí, nýbrz ze jde o prechodné stavy. Únava je tím vyssí, cím déle clovek u obrazovky nepretrzite pracuje. Dostavuje se sice v mírné forme jiz po 2 hodinách práce, zretelnejsí je po 4 hodinách a po osmihodinové práci se potíze silne zvysují.

Príciny jsou zhruba dvojí: zaostrování pohledu do blízka a prizpusobování zraku pomerum jasu v místnosti. Zaostrení pohledu obstarává ocní cocka, která se smrstuje pomocí drobných vnitroocních svalu. K uvolnení techto svalu dochází pri pohledu do dálky. Krome toho jsou zde jeste zapojeny dalsí drobné svaly, ovládající souhlasné pohyby obou ocí; cím blíze je predmet, tím více jsou namáhány. Velmi kontrastní pomery jasu vedou k projevum námahy ocí mechanismem adaptace na svetlo ci tmu.

PROC KLESÁ POZORNOST

Clovek trpící zrakovými potízemi není zákonite dobre soustreden na svou práci, dopoustí se chyb a jeho pracovní výkon silne klesá. Lidé s vadami zraku (obvykle to bývá krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus, méne casto pak latentní silhání) bývají náchylnejsí k zrakovým potízím. Dulezitá je správná korekce vady - dobre korigované vady práci u obrazovek nevadí.

Autor se setkal se situacemi, kde v podlouhlé místnosti byly umelé svetelné zdroje v ose prímého pohledu pracovníku nad jejich monitory, naopak v jednom prípade slo o velmi vysokou místnost, v níz osvetlovací telesa nedostatecne osvetlovala strop, který byl velmi tmavý. V dalsích dvou prípadech byla okny videt plocha sten budov, které za slunecného pocasí byly oslnive bílé. Pozornost lidí u pocítacu je tak pritahována tímto jasem; pracovníci se neubrání pohledum na oslnující plochu. Ve výskových budovách bývá problém pruhled na jasnou oblohu ve vyssích patrech. Velkým problémem jsou "moderní" budovy, v nichz je celá stena prosklená. Ty jsou pro pocítace krajne nevhodné.

SEDAVÉ ZAMESTNÁNÍ A POTÍZE

Mnoho ergonomu právem tvrdí, ze sedavá práce je namáhavá. Platí to zejména tehdy, udrzuje-li clovek delsí dobu nemennou polohu tela. Pri ztrnulém sezení dochází ke statické zátezi svalu udrzujících polohu hlavy, krku, ramen a trupu, coz znamená, ze svaly pracují pasivne, nepohybují se. Je blokován prutok krve a rády se vytvárejí drobné lokální spasmy (kontraktury), které zacínají bolet, pricemz se bolest sírí i do okolních partií.

ERGONOMICKÉ ZÁSADY PRO SEZENÍ U POCÍTACE

Hlavní zásadou je, ze clovek nemá sedet ztrnule, ale co nejvíce a casto se pohybovat. Jde o tzv. dynamické sezení, pri kterém je prospesná castá zmena polohy tela. Je lépe menit polohu dríve, nez se objeví bolestivé pocity. Dulezité jsou téz casté preventivní miniprestávky, které jsou prospesné nejen pohybovému aparátu, ale i zraku, pri kterých clovek vstane, protáhne se, podívá se z okna do dálky a na chvíli vypne z pracovního soustredení.

Pro pocítac se osvedcuje správný nábytek, zejména stul a pracovní zidle. Výska pracovního stolu má být v primereném vztahu k výsce sedadla, a to tak, aby predloktí svíralo v lokti s nadloktím úhel vetsí nez 90° pri rukách polozených volne na klávesnici. Je-li úhel mensí, vede to k vetsí námaze ramenního pletence. To znamená, ze výsku sedadla je treba uzpusobit výsce pracovního stolu.

Dulezitá je podpera zápestí; osvedcují se pruzné podlozky pred klávesnicí, které usnadnují práci na klávesnici. Uvedené pomery platí i pro intenzivní práci s mysí. Pracovní sedadlo má mít mírne zvednutou zadní cást a zkosenou a zaoblenou prední hranu, aby nedocházelo ke stlacování stehen.

Je-li nutno (zejména u mensích lidí) zvýsit sedadlo a nohy nedosáhnou na podlahu, osvedcují se nozní podlozky. Pracovní zidle má usnadnovat zaujetí správné polohy trupu, aby zátez páterních plotének byla optimální. Toho lze docílit jednak zvednutím pánve pomocí polstáre ci klínové podlozky, jednak podperou zad v oblasti prirozeného prohybu pátere smerem dopredu. Tím se narovná trup, aniz jsou staticky namáhány zádové svaly udrzující polohu tela.

Na co si dát pri instalaci pocítace pozor

Okna nasmerovaná na východ ci na západ propoustejí prílis mnoho jasu pul dne, okna smerem na jih celý den. Okna se proto musí clonit, a to snízí celkové osvetlení místnosti, takze se musí celodenne svítit, coz znamená zvýsené náklady na elektrickou energii. Vseobecne receno: prílis mnoho svetla není pro pocítacové obrazovky vhodné, ale soucasne ani prílis velká tma ne - dochází k velkému kontrastu mezi jasem obrazovky a tmavým prostredím. Za tmy je dobré v místnosti svítit. Totéz vlastne platí i pro dívání se na televizi - tlumené svetlo v místnosti je lepsí nez tma.

Dále je treba dávat si pozor na lesklé predmety v zorném poli - cím vetsí je plocha predmetu, tím je to pro zrak horsí. Napríklad sklo na pracovní stul nepatrí, jednak pro odlesky svetla a jednak proto, ze studí na ruce. Lesklá podlaha pritahuje pohled. Obecne platí, ze predmety lezící pod zrakovou osou zpusobují námahu zraku více nez predmety nahore.

Jak únave zraku predcházet

Výzkum i praktické zkusenosti prinesly nekolik zásad, které je treba dodrzovat, aby se lidem u obrazovek pracovalo dobre.

• Obrazovka by mela být od ocí v minimální vzdálenosti 40 cm, muze být i dále, ne vsak blíze. Zálezí téz na velikosti pouzívaného písma: cím mensí je písmo, tím více namáhá zrak. Vyhovuje obvyklá velikost písma 12 (pochopitelne zálezí i na typu fontu a zpusobu zobrazení).
• Horní okraj obrazovky má být ve výsi ocí sedícího pracovníka. Cím je výse, tím více namáhá oci a krcní svaly. Pri pohledu nahoru oci vysychají, clovek méne mrká a tím se neobnovuje slzný film na povrchu oka, který chrání oko pred prachem a bakteriální infekcí a jinými vnejsími vlivy. Typické potíze se pak projevují jako skrábání ci jako pocit cizího telesa v oku.
• Obrazovka nemá být umístena tak, aby se na ní zrcadlilo okno anebo naopak, aby pracovník sedel celem k oknu (kontrast vetsího jasu okna a mensího jasu obrazovky).

ZDROJ:
Hladký, Ales. Firemní kultura ovlivnuje bezpecnost práce. Human Resources management, c. 1, 2006.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM