Bezpecnost ve stavebnictví

Stav a vývoj pracovní úrazovosti ve stavebnictví za 1. pololetí roku 2006

05.10.2006 | ZDROJ: Zpravodaj SÚIP | AUTOR: Pecená Marie

Nejcastejsím zdrojem z hlediska poctu pracovních úrazu ve stavebnictví v posledních letech zustávají úrazy bremeny a pády osob z výse a ze schodu, zebríku a výstupu. V prvním pol. roku 2006 se tyto dva zdroje podílely na 76 % vsech pracovních úrazu.

KLÍCOVÁ SLOVA: stavebnictví, statistiky, úrazy

Jednou z povinností zamestnavatele podle § 133c zákoníku práce a k nemu príslusnému nar. vl. c. 494/2001 Sb., kterým se stanoví zpusob evidence, hlásení a zasílání záznamu o úrazu, je ohlásení pracovního úrazu. Úraz se hlásí bez zbytecného odkladu organizacím vyjmenovaným v narízení vlády vcetne oblastnímu inspektorátu práce. V prvním pololetí roku 2006 zamestnavatelé vsech odvetví ohlásili inspektorátum celkem 32 534 pracovních úrazu a z tohoto poctu bylo 510 s dobou hospitalizace delsí nez 5 dní a 76 úrazu smrtelných. Nejvíce pracovních úrazu bylo nahláseno v odvetví výroba kovových konstrukcí a kovodelných výrobku a na druhém míste bylo nejvíce zranených v oblasti stavebnictví. Ve sledovaném období bylo zamestnavateli ve stavebnictví nahláseno 2347 pracovních úrazu, ke kterým doslo pri stavebních pracích a z toho bylo 65 úrazu s dobou hospitalizace delsí nez 5 dní a 17 smrtelných úrazu. Nejcastejsím zdrojem z hlediska poctu pracovních úrazu ve stavebnictví v posledních letech pretrvává ve skupine V. - materiál, bremena, predmety podskupina 50 – Bremena – úrazy bremeny. Po této skupine následují úrazy s nejvyssí závazností, jejichz zdrojem jsou zvýsená pracoviste – pády osob z výse a schody, zebríky,výstupy – pády osob na nich a z nich. V prvním pol. roku 2006 se tyto dva zdroje podílely na 76 % vsech pracovních úrazu. Prícinou vsech pracovních úrazu je v prvé rade spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko, které zamestnavatelé vyhodnotili v 69,5 % ohlásených úrazu a v druhé rade to jsou nedostatky osobních predpokladu postizeného k rádnému pracovnímu výkonu. Tuto prícinu oznacili zamestnavatelé ve 23,3 % úrazu.

Pracovní úrazy s hospitalizací delsí nez 5 dní

Z celkového poctu 65 pracovních úrazu byl u 15 prípadu v prvním pol. roku 2006 oznacen jako zdroj ostatní zvýsená pracoviste – pády osob z výse. Konkrétne úrazy vznikaly propadnutím pracovníka pracovní podlahou, propadnutím neúnosnou strechou tvorenou eternitovými deskami, propadnutím nedostatecne zakrytým otvorem pro odtah spalin, prolomením podlázky na lesení, uklouznutím po strese rodinného domu, zakopnutím o atiku otvoru pro svetlík a následný pád z výsky 11 m, pádem z nezajisteného pojízdného lesení, které nebylo vybaveno zábradlím. Druhým nejcastejsím zdrojem tezkých pracovních úrazu ve stavebnictví, v 9 prípadech, byly schody, zebríky, výstupy – pády osob na nich a z nich. Pri práci na zebríku docházelo nejcasteji ke sklouznutí nohy na prícli a následnému pádu pracovníka nebo doslo ke ztráte stability zebríku a pádu postizeného i s zebríkem. Nejcastejsí prícinou techto úrazu byly nedostatky osobních predpokladu postizených k rádnému pracovnímu výkonu ve 25 % prípadu a spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko téz ve 25 % prípadu, a v 18 % chybející nebo nedostatecná ochranná zarízení a zajistení.

Smrtelné úrazy

V prvním pololetí roku 2006 predstavoval zdroj „pády osob z výse“ 47 % vsech smrtelných úrazu, konkrétne doslo k 8 smrtelným úrazum. Ve 4 prípadech doslo ke smrtelnému úrazu, kdy zdrojem byly dopravní prostredky - napr. zamestnanec pri znacení verejné cesty vstoupil na vozovku a byl zachycen projízdejícím autem, nebo pád spatne zajisteného nástavce rotacní vrtné soupravy na zamestnance. Nejcastejsí prícinou smrtelných úrazu, a to témer shodne, v posledních trech letech, je pouzívání nebezpecných pra-covních postupu nebo zpusobu práce vcetne jednání bez oprávnení. Následuje prícina, kdy je spatne nebo nedostatecne odhadnuté riziko.

Kategorie zamestnavatele

39 % vsech úrazu vzniklo v organizacích s poctem zamestnancu 50 – 249. Jen o neco méne pracovních úrazu bylo ohláseno od zamestnavatelu, kterí mají 10 – 49 zamestnancu (35,1 %). V obráceném poradí, jsou vzhledem ke kategorii zamestnavatele, úrazy tezké. Nejvíce – 36,9 % jich vzniklo u subjektu, které mají 10 – 49 zamestnancu a na druhém míste jsou shodne zamestnavatelé s 50 – 249 zamestnanci a 250 – 499 zamestnanci, kterí inspektorátum nahlásili 16,9 % úrazu tezkých. Smrtelných úrazu nejvíce vzniklo u subjektu s poctem 10 - 49 zamestnancu (celkem 5 SÚ).Ve srovnání s prvním pololetím roku 2005 zustává celkový pocet úrazu ve stavebnictví témer shodný. V prvním pololetí roku 2005 doslo k 2293 PÚ, zatímco v prvním pololetí letosního roku k 2347 PÚ. Zároven klesl pocet nahlásených úrazu s pracovní neschopností delsí nez 5 dnu – 76 v roce 2005 oproti 65 v letosním roce. Zatímco za první pololetí roku 2005 inspektoráty bezpecnosti práce zaznamenaly 10 smrtelných úrazu, za první pololetí roku 2006 to bylo 17 smrtelných úrazu.

ZDROJ:
Pecená, Marie. Stav a vývoj pracovní úrazovosti ve stavebnictví za 1. pololetí roku 2006. Zpravodaj SÚIP, c. 3, 2006, s. 1.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM