Bezpecnost ve stavebnictví

Soubor otázek a odpovedí na téma KOORDINÁTOR BOZP

28.05.2007 | ZDROJ: VÚBP | AUTOR: Skréta Karel, Dandová Eva

Na dotazy c. 1 - 4 odpovedel Ing. Karel Skréta, na dotazy c. 5 - 7 odpovedela JUDr. Eva Dandová. Nejedná se o výklad ale odborný názor. Výklad muze poskytnout pouze soud.

KLÍCOVÁ SLOVA: koordinátori

Dotaz c. 1: V § 14 odst. 1 z. c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, se píse: "Budou-li na stavenisti pusobit soucasne zamestnanci více nez jednoho zhotovitele stavby...". Lze povazovat smluvního partnera zadavatele stavby jako jednoho zhotovitele i v prípade, ze tento smluvní partner má své subdodavatele? Lze povazovat sdruzení nekolika stavebních firem, které vzniklo za úcelem realizace konkrétní stavby, za "jednoho zhotovitele stavby"?

Nejedná se o to, zda má zadavatel jednoho smluvního partnera, ale zda bude na stavenisti pusobit více zhotovitelu soucasne. V prípade subdodavatelu je to pravdepodobné. Pak musí být koordinátor urcen. V prípade vzniku sdruzení by zrejme zálezelo na obsahu zakládající listiny. Je treba vycházet z toho, ze základním cílem zavedení koordinátora je zajistit, aby na stavenisti existoval globální pohled na provádené práce a jejich soubeh z hlediska bezpecnosti práce. Kazdý zhotovitel, at uz je to subdodavatel nebo clen sdruzení, musí zajistovat podmínky bezpecné práce na svém úseku. Nemusí vsak znát sirsí souvislosti a vztahy na stavenisti. To je úkol pro koordinátora. Dále je treba si uvedomit, ze zákoník práce v § 101 odst. 4 uvádí: "Plní-li na jednom pracovisti úkoly zamestnanci dvou a více zamestnavatelu, jsou zamestnavatelé povinni vzájemne se písemne informovat o rizicích a prijatých opatreních k ochrane pred jejich pusobením, která se týkají výkonu práce a pracoviste, a spolupracovat pri zajistování bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci pro vsechny zamestnance na pracovisti. Na základe písemné dohody zúcastnených zamestnavatelu touto dohodou poverený zamestnavatel koordinuje provádení opatrení k ochrane bezpecnosti a zdraví zamestnancu a postupy k jejich zajistení." Otázka koordinace je tedy sirsí zálezitostí, nez jen problém více zhotovitelu na stavenisti.

Dotaz c. 2: Jaké je merítko, resp. kde se nachází hranice rozsahu díla a nárocnosti na koordinaci pro urcení potrebného poctu koordinátoru bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci na stavenisti?

Kazdá stavba má individuální charakteristiky z hlediska pozadavku na projekt, provádení nebo na bezpecnost práce. Mezi tyto individuální znaky patrí i potrebný pocet koordinátoru. Krome charakteristiky stavby bude zálezet i na schopnostech koordinátora nebo na jeho technickém vybavení, apod. Dulezité je, aby byly splneny pozadavky na koordinaci ve fázi prípravy i realizace stavby.

Dotaz c. 3: Má zadavatel stavby moznost smluvne prevést v plném rozsahu vsechny úkony vyplývající z cinnosti koordinátora bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci na stavenisti na jiný subjekt? Muze být tímto subjektem i zhotovitel stavby pri respektování zásady, ze koordinátor nemuze být totozný s osobou, která odborne vede realizaci stavby?

Vsechny úkony vyplývající z cinnosti koordinátora muze zadavatel predat fyzické nebo právnické osobe, která splnuje pozadavky zákona c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, a narízení vlády c. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádení zkousek z odborné zpusobilosti. Koordinátor nemuze být totozný s osobou, která odborne vede realizaci stavby. Cílem je zabránit stretu zájmu. Pokud bude mít zhotovitel koordinátora nezávislého na príslusné stavbe, nemelo by být námitek.

Dotaz c. 4: Jakým zpusobem postupovat v prípade, ze na pocátku realizace stavby se jedná o stavbu, u níz nevzniká povinnost vyplývající z § 15 odst. 1 z. c. 309/2006 Sb. (napr. dorucení oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce), a v prubehu realizace stavby dojde ke skutecnostem, kdy stavba svým rozsahem naopak bude spadat do kategorie uvedené v § 15 odst. 1, popr. odst. 2? Napr. celková predpokládaná doba trvání prací a cinností je 25 pracovních dní. Skutecná doba realizace stavby je vsak 32 pracovních dní oproti predpokládaným 25 pracovním dnum. Kterým úkonem koncí cinnost koordinátora bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci na stavenisti? Nabízí se napr. tyto moznosti predání dokoncené stavby objednateli, kolaudací stavby apod.

K oznámení o zahájení prací by melo být pristoupeno v okamziku, kdy bude jasné, ze budou splneny podmínky dané v § 15 z. c. 309/2006 Sb. Pokud k tomu dojde az v prubehu stavby, nemelo by to být na závadu. Nálezitosti oznámení o zahájení prací nejsou slozité a jejich operativní zpracování by nemel být problém. Cinnost koordinátora koncí okamzikem, kdy jsou splneny jeho povinnosti související s cinností behem realizace stavby. Vzhledem k promenlivým podmínkám realizace by nebylo vhodné vázat ukoncení cinnosti na uvádené úkony.

Dotaz c. 5: Zajímalo by me, zda osvedcení odborné zpusobilosti koordinátor BOZP získané v jiném clenském státe EU je na území Ceské republiky "bezezbytku" platné. V odst. 2 § 10 zákona c. 309/2006 Sb. je zmíneno uznávání této kvalifikace dle zákona c. 18/2004 Sb. a § 22 odst. 2 zákona c. 309/2006 Sb. zase hovorí o 5 letém prechodném období. Prosím Vás o sdelení postupu uznávání zpusobilosti koordinátor BOZP získané v jiném clenském státe EU dle zákona c. 18/2004 Sb.: zda se musí delat jiz ted a nebo az po 5 letech od nabytí úcinnosti zákona c. 309/2006 Sb.? Zda napr. obcané Slovenské republiky, kterí získali osvedcení zpusobilosti pro výkon cinnosti koordinátora BOZP, mohou za stávající situace na nasem území pozici koordinátora BOZP vykonávat?

Ustanovení § 10 odst. 2 zákona c. 309/2006 Sb., kterým se upravují dalsí pozadavky bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci v pracovneprávních vztazích a o zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri cinnosti nebo poskytování sluzeb mimo pracovneprávní vztahy (zákon o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci), stanoví obecne, ze pri uznávání odborné kvalifikace nebo zpusobilosti, kterou státní príslusníci clenského státu Evropské unie nebo jejich rodinní príslusníci získali v jiném clenském státe Evropské unie, se postupuje podle zvlástního právního predpisu a odkazuje na zákon c. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpusobilosti státních príslusníku clenských státu Evropské unie a o zmene nekterých zákonu (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znení pozdejsích predpisu. Zákon c. 309/2006 Sb. nemuze omezit státní príslusníky jiného clenského státu Evropské unie v tom, aby zde vykonávali funkci koordinátora BOZP, pokud splní pozadavky zákona c. 18/2004 Sb. a jejich kvalifikace jim bude zde uznána. Proto platí, ze obcané Slovenské republiky stejne jako jiného státu Evropské unie, kterí získali osvedcení zpusobilosti pro výkon cinnosti koordinátor BOZP, zde mohou tuto funkci hned vykonávat.

Dotaz c. 6: Prosím o výklad odst. 2 § 22 zákona c. 309/2006 Sb. - muze koordinátora BOZP na území CR po dobu 5 let od nabytí úcinnosti zákona c. 309/2006 Sb. vykonávat kazdý, kdo je drzitelem zivnostenského oprávnení dle Prílohy 2 bodu 214 zivnostenského zákona?

Odborná zpusobilost a zvlástní odborná zpusobilost získaná podle dosavadních právních predpisu se povazuje za splnenou nejdéle po dobu peti let ode dne nabytí úcinnosti tohoto zákona. Víme dobre, ze za platnosti starého zákoníku práce c. 65/1965 Sb. po jeho novele c. 155/2000 Sb. platilo ustanovení § 132b zákoníku práce o odborne zpusobilé osobe k prevenci rizik a toto ustanovení obsahovalo zmocnení pro vydání provádecího predpisu o blizsích predpokladech získání odborné zpusobilosti. Toto zmocnení vsak naplneno nebylo a jednotlivá skolící zarízení skolila az do konce lonského roku tzv. odborne zpusobilé osoby v prevenci rizik, aniz by byl nejaký sjednocující právní predpis o náplni skolení (jako je dnes narízení vlády c. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádení zkousek z odborné zpusobilosti). Proto citované ustanovení § 22 odst. 2 zákona c. 309/2006 Sb. stanoví, ze osoby, které získaly kvalifikaci odborne zpusobilé osoby v prevenci rizik (tehdy se jeste koordinátor BOZP neskolil, protoze nebyla potrebná právní úprava) mohou tuto profesi vykonávat jeste po dobu 5 let, tedy nejpozdeji do konce roku 2011. Pokud se týká koordinátora BOZP, tak se na toho vyslovene prechodné ustanovení zákona c. 309/2006 Sb. zapomnelo. V soucasné dobe je v pripomínkovém rízení návrh tzv. technické novely zákoníku práce a nekterých dalsích souvisejících zákonu a tam práve se doplnuje do zákona c. 309/2006 Sb. prechodné ustanovení tohoto znení  "Fyzická osoba, která nesplnuje predpoklady odborné zpusobilosti podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona c. 309/2006 Sb., muze vykonávat cinnost koordinátora podle zákona c. 309/2006 Sb., ve znení tohoto zákona, nejdéle po dobu trí let ode dne nabytí úcinnosti tohoto zákona." V duvodové zpráve se pak tento návrh vysvetluje takto: "Dále se navrhuje v prechodných ustanoveních upravit vztah k odborné zpusobilosti potrebné pro výkon cinnosti koordinátora bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci na stavenisti; tato cinnost nebyla do 31. 12. 2006 v právním rádu zakotvena. Zákon c. 309/2006 Sb. tuto zálezitost neresil. Návrhem se umoznuje, aby fyzická osoba mohla vykonávat uvedenou cinnost bez zkousky nejdéle do trí let ode dne nabytí úcinnosti navrhovaného zákona." Tato technická novela má nabýt úcinnosti 1.7.2008. Je proto treba asi vycházet z toho, ze koordinátor BOZP je téz ve své podstate osoba odborne zpusobilá v prevenci rizik a pokud dotycná osoba získala kvalifikaci odborne zpusobilé osoby v prevenci rizik (byt ne výlovne jako koordinátor) za platnosti starých predpisu, muze tuto cinnost dále vykonávat.

Dotaz c. 7: Jsem zadavatel stavby. Uzavru smlouvu s jedním zhotovitelem. Jestlize tento zhotovitel uzavre dále dohody s dalsími zhotoviteli (firmami) je urcení koordinátora stavby mojí nebo jeho povinností? Ze zákona c. 309/2006 Sb. není jednoznacne urceno.

Uznávám, ze ustanovení § 14 odst. 1 zákona c. 309/2006 Sb., kterým se upravují dalsí pozadavky bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci v pracovneprávních vztazích a o zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri cinnosti nebo poskytování sluzeb mimo pracovneprávní vztahy (zákon o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci) není asi zcela jednoznacné. Podle nej platí, ze "Budou-li na stavenisti pusobit soucasne zamestnanci více nez jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen urcit potrebný pocet koordinátoru bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci na stavenisti s prihlédnutím k rozsahu a slozitosti díla a jeho nárocnosti na koordinaci ve fázi prípravy a ve fázi jeho realizace. Cinnosti koordinátora pri príprave díla a pri jeho realizaci mohou být vykonávány toutéz osobou."

Podle poznatku praxe práve ono sluvko "soucasne" pusobí v praxi velké výkladové problémy a je proto technickou novelou zákoníku práce (která je nyní v pripomínkovém rízení) navrhováno k vypustení s oduvodnením, ze navrhovaná úprava je transpozicním upresnením národní právní úpravy s právem Evropské unie. V clánku 4 smernice 92/57/EHS je stanoveno, ze v prípravné fázi projektu musí být vzaty v úvahu obecné zásady zajistování bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci tak, aby mohly být behem realizace stavby, na které pusobí více zhotovitelu, dodrzovány. Behem provádení stavby dochází k postupnému nástupu podnikatelských subjektu, které ne vzdy pusobí  na stavenisti soucasne. Aby byly pokryty vsechny situace koexistence více zhotovitelu stavby, byla dána prednost zobecnení textu. Toto ustanovení je duslednou transposicí clánku 3 odst. 1 smernice Rady 92/57/EHS ze dne 24. cervna 1992 o minimálních pozadavcích na bezpecnost a ochranu zdraví na docasných nebo prechodných stavenistích (osmá samostatná smernice ve smyslu cl. 16 odst. 1 smernice 89/391/EHS).  Tento clánek totiz stanoví "Stavebník nebo vedoucí stavby urcí jednoho nebo více koordinátoru pro otázky bezpecnosti a ochrany zdraví ve smyslu cl. 2 písm. e) a f) (tj. pro prípravu i realizaci) pro kazdé staveniste, kde bude zastoupen více nez jeden podnik." 

Vylozíme-li si citované ustanovení § 14 odst. 1 zákona c. 309/2006 Sb. za pomoci smernice, dospejeme k záveru, ze v prípade, kdy bude na stavenisti pusobit dva a více zamestnavatelu (je zcela lhostejno jestli tam budou pusobit soucasne nebo postupne nebo jestli jeden zhotovitel bude tzv. "generální" a bude uzavírat smlouvy s dalsími zhotoviteli), musí být urcen koordinátor BOZP. Pouze v prípadech, kdy zadavatel zadá stavbu pouze jednomu zhotoviteli,  který provede stavební práce sám svými zamestnanci bez pomoci dalsích subdodavatelu,  povinnost urcit koordinátora bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci nemá. To jsou ale v praxi  jen stavební práce malého rozsahu. Zhotovitel jiz pak koordinátora neurcuje.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM