Strategie EU v BOZP na léta 2013 - 2020: Čekání na Godota?

Platná strategie pro léta 2007 – 2012 skončila v prosinci loňského roku. Nyní je potřeba zavést novou strategii na léta 2013 - 2020. Svými názory může pomoci i evropská veřejnost prostřednictvím dotazníku, a to do 26. srpna 2013.

Rok 2013 s sebou přinesl velmi špatné znamení pro evropskou politiku v oblasti BOZP. Platná strategie pro léta 2007 – 2012 skončila v prosinci loňského roku. Nová strategie je však zahalena v mlžné cloně vypouštěné Evropskou komisí. Ta se totiž usilovně odmítá říci jasné slovo, jakékoliv přesné datum. Dočkáme se vůbec nějakého dokumentu, který vyjádří stanovisko Komise k ochraně zdraví a bezpečnosti práce čtvrt miliardy evropských pracovníků? Bude se zabývat problémy identifikovanými příslušnými ministerstvy členských států? Vezme náležitě v potaz stanoviska sociálních partnerů?

Plánování politik pro oblast BOZP bylo na úrovni Evropských společenství zahájeno již před více než 30 lety. Evropská komise přijala svůj první akční program v této oblasti v roce 1978. Od té doby vyhlašovala každých 5 let prostřednictvím podobných programů soubor priorit pro činnost Společenství s cílem harmonizovat pracovní podmínky stanovením základů pro společnou legislativu. Od roku 2002 došlo v tomto plánování ke změně terminologie. „Akční program“ se přejmenoval na „strategii“. Změna terminologie však nepřispěla ke zkvalitnění obsahu. Akční programy často skutečně vedly ke stanoveným cílům, byly přesně a dobře nasměrovány. Vytvořily seznam praktických činností, které Evropské společenství zavedlo do praxe.

Strategie pak přinesly nový trend dávající velký prostor popisu situace a mnohem menší ke skutečným úkolům a stimulaci všech aktérů aktivně přispívajících k budování politik v oblasti BOZP. Návrhy k legislativním úpravám se tak stávaly velmi nejasnými a časový rámec pro jejich zavedení nebyl přesně stanoven. Poslední strategie pokrývala léta 2007 - 2012. Až při vlastním přijetí strategie byl stanoven její konkrétní cíl: snížit v předmětném období počet pracovních úrazů o 25 %. Tento cíl byl nastaven bez skutečné a zodpovědné analýzy trendů v pracovních podmínkách - šlo jen o čísla.

Zpoždění

Základní práce na nové strategii byly zahájeny bez průtahů. Střednědobé hodnocení současné strategie Evropským parlamentem a Poradním výborem Evropské komise pro BOZP proběhlo v předpokládaném časovém plánu. Na konci roku 2011 však Komise přišla se změnou postoje: je zde potřeba nějaké strategie pro BOZP v situaci, kdy je ekonomika v krizi? Možná bychom se měli zeptat na odpověď všech aktérů i občanů EU a využít možností, které nám poskytuje e-demokracie. Anebo že bychom jen prodloužili platnost současné strategie? Neměli bychom pomoci firmám snížením „byrokratických závazků“ vyplývajících ze současné legislativy?

Práce na nové strategii byly zpožděny. Komisař pro zaměstnanost a sociální věci Laszlo Andor se v odpovědi na dotaz poslankyně Evropského parlamentu Karimy Deli ze 14. února 2013 vyhnul jakékoliv odpovědi na přijetí nové strategie a uvedl jen, že: „Při stanovování priorit pro novou strategii BOZP vezme Komise v úvahu názory všech zapojených aktérů.“ To nepředstavuje žádný seriózní slib, neboť z takovéto situace lze jednoduše „vybruslit“ tvrzením, že různí aktéři mají různé požadavky. V roce 2014 bude ustanovena nová Evropské komise. Z toho lze vyvodit, že pokud nebude přijato politické rozhodnutí před koncem léta 2013, spadne Evropská strategie BOZP pro léta 2013 - 2020 do portfolia nové Komise a nově zvoleného Evropského parlamentu.

Pracovní podmínky dnes

Údaje o trendech v oblasti pracovních podmínek v Evropě však napovídají tomu, že kurz přijatý Evropskou komisí je krátkozraký. Evropský průzkum pracovních podmínek provedený v roce 2010 Dublinskou nadací ukázal na růst sociálních nerovností v mnoha oblastech. Rozdíl mezi jednotlivými členskými státy je velmi znepokojující v celé řadě indikátorů. Celkově se situace zhoršila pro manuální pracovníky, o čemž jasně vypovídá specifický indikátor - hodnocení toho, zda budu moci vykonávat stejnou práci po dosažení 60 let věku. Studie publikovaná nedávno Evropským odborovým institutem (ETUI) rovněž ukazuje značné rozdíly mezi jednotlivými profesemi.

Trendy v pracovních úrazech nenaznačují, že by docházelo ke zhoršování pracovních podmínek. Ve všech vyspělých zemích je však dlouhodobý trend snižování počtu pracovních úrazů spojen s různými faktory - úbytek nebo rušení některých profesí nebo celých odvětví, technologická vylepšení, přesun rizika do jiných zemí, obecně lépe vzdělaná pracovní síla a akumulované důsledky preventivních činností a úsilí věnovaných této oblasti po mnoho desetiletí. Hlavním cílem úrazové prevence musí být minimalizace rozdílů mezi profesemi a mezi pracovníky zapojenými do systému subdodavatelských řetězců.

Co je motorem prevence

Agentura v Bilbao provedla průzkum ke zjištění motorů a překážek pro systematickou prevenci na pracovišti. K tomu využila téměř 36 tisíc telefonických rozhovorů se zástupci podniků veřejné i soukromé sféry zaměstnávajících alespoň 10 zaměstnanců. První kontaktovaná osoba byl zaměstnavatel nebo vrcholový manažer. Pokud manažer potvrdil existenci zástupce zaměstnanců pro BOZP, byl kontaktován také on, aby pro průzkum byly k dispozici dva nezávislé názory na to, co se v podniku děje. Otázky se zabývaly obecně řízením BOZP v podniku, psychosociálními riziky a účastí zaměstnanců na BOZP.
Jedna z otázek se týkala motivace k preventivní činnosti. Odpověď byla jasná pro všechny typy podniků. Hlavním faktorem, který motivuje podniky k rozvíjení preventivních politik je existence legislativy. 90 % podniků přiznalo, že naplnění právních povinností je zásadním podnětem k činnostem v této oblasti. Nejčastější odpovědí při identifikování překážek byl nedostatek zdrojů jako je čas, personál nebo peníze. To se týkalo 36 % podniků. Průzkum ukázal velké rozdíly mezi zeměmi - uvedené problémy vznikly například u tří ze čtyř rumunských podniků a jen u jednoho z pěti rakouských podniků.

Dopady krize

Požadovat méně výraznou strategii, popř. žádnou strategii pro BOZP, s odvoláním se na negativní dopady ekonomické a finanční krize na zaměstnanost a pracovní místa je fatální chybou. Zkušenosti z jiných krizí nám ukazují, že v takovýchto obdobích byly pracovní podmínky zhoršeny a že právě politika v oblasti BOZP je nezbytná k tomu, aby bylo minimalizováno riziko, kterému jsou vystavováni pracovníci ve zvýšené míře.

Stručně řečeno, na začátku krize se zdá, že dochází k poklesu pracovní úrazovosti. To se děje obvykle v důsledku toho, že nejrizikovější odvětví s nejvyšší úrazovou četností jsou krizí zasažena nejdříve, např. stavebnictví. To může vést k nebezpečným závěrům, že zde vzniká prostor pro snížení rozsahu preventivních činností. Pak se počet pracovních úrazů vrací na původní mez, obvykle společně s nárůstem pracovních míst.

Pokud se týče dopadů na zdraví, krize obvykle nepřináší žádné snížení počtu nemocí z povolání. Různé již zmíněné faktory týkající se pracovních úrazů jsou doplněny psychosociálními faktory, kterým je vystaven mnohonásobně větší počet pracovníků ve srovnání s jiným, nekrizovým obdobím. Pro některá odvětví, jako je např. zdravotnictví, školství, či sociální služby, ekonomická krize znamená často výrazné navýšení pracovní zátěže v době, kdy vlády výrazně snižují výdaje pro tyto služby. To má výrazný dopad hlavně na zdraví žen, jelikož jsou do těchto činností zapojeny hlavně ženy.

Musíme tedy požadovat novou Evropskou strategii pro BOZP. V době psaní tohoto příspěvku - v dubnu 2013 - čekáme na něco, co už tady mělo dávno být a co nám mělo přinést jasné vzkazy o prioritách a cestách k jejich naplnění. Godot (prozatím) nepřichází.

Dodatek: poslední vývoj

Koncem května 2013 odstartovala  Evropská komise tříměsíční tzv. veřejnou konzultaci, prostřednictvím které se míní seznámit s názory veřejnosti na obsah nové strategie v návaznosti na výsledky hodnocení strategie stanovené pro období 2007 - 2012. Přes všechny pochyby o relevanci této procedury bude nutné se ji v co největší míře zúčastnit a připomenout hlavní problémy, kterým jsou dnes vystaveni pracovníci na evropských pracovištích, v různých odvětvích a různě velkých podnicích.  

Evropská veřejnost se může k dané problematice vyjádřit prostřednictvím webové stránky Komise do 26. srpna 2013. Příspěvky (odpovědi v dotazníku) jsou vítány zejména od zástupců veřejných orgánů členských států, organizací zastupujících zaměstnance i zaměstnavatele a od zainteresovaných subjektů a odborníků, kteří se bezpečností a ochranou zdraví při práci zabývají. Konzultace se však může zúčastnit každý občan EU.

Evropská odborová konfederace stejně tak jako Evropský odborový institut zaslaly svá vyjádření podporující stanoviska přijatá v rámci odborové kampaně za novou strategii ihned po vyhlášení veřejné konzultace. Obě organizace zároveň vyjádřily přesvědčení, že předmětná konzultace nebude sloužit jen jako procedura k oddálení přijetí strategie, ale naopak posílí pozici BOZP na úrovni Evropské unie, v jejích jednotlivých politikách i v členských zemích EU.

Článek byl redakčně upraven a zkrácen.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail