Seminář na téma Bezpečnost práce při údržbě

Slovy Jukky Takaly, ředitele Evropské agentury pro BOZP, seminář uvedl  Pavel Dvořák z Ministerstva práce a sociálních věcí: „Vzhledem k tomu, že v důsledku působení faktorů souvisejících s prací přichází každý den o život 450 Evropanů a v souvislosti s pracovními úrazy a zdravotními problémy dochází ke ztrátě 6 % evropského hrubého domácího produktu, je nezbytné se velmi soustředit na BOZP na pracovišti.“

Miroslava Šmídová z redakce časopisu BHP se ve svém příspěvku Základní aspekty bezpečné údržby technických zařízení, budov, pracovišť a dopravních prostředků zaměřila hlavně na legislativu spojenou s bezpečnou údržbou.

Údržba je součástí každého odvětví, je těžko odhadnout, kolik lidí se na ní podílí. Podle údajů z r. 2006 to je 6 % práceschopného obyvatelstva.
Při této činnosti by se nemělo zapomínat na vyhodnocení rizik jako pro běžný pracovní proces. Údržbu můžeme rozdělit na dvě části -  preventivní (proaktivní) a nápravnou (reaktivní), preventivní je velmi důležitá.

Pět základních pravidel bezpečné údržby:

1. údržbu plánovat,
2. pracovat v bezpečném prostředí,
3. používat vhodné zařízení,
4. dodržovat bezpečné postupy, a to i v časové tísni,
5. konečnou práci zkontrolovat.

Přehled právních předpisů týkajících se údržby:

• zákoník práce – část pátá 
• z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - § 2 odst. 1 písm. e), § 3 odst. 2 písm. f), § 4 odst. 1 písm. c), § 5, § 7 – kontrolovaná pásma
• NV 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí -  § 2 písm. e), písm f), § 3 odst. 2, příloha 4 bod 5 písm. b), příloha č. 5 bod 13, písm. f)
• NV 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí - § 3 odst. 2 písm. a), § 3 odst. 4 písm. a) a b), příloha
• NV 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• vyhl. č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
• vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby - § 48
• vyhl. č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách  - § 12, § 16
• NV 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky  - § 3
• z. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích  - § 40
• vyhl. č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel 
• vyhl. č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
• vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb  - § 22 odst. 3
• platné vyhlášky pro VTZ
• technické normy (např. ČSN 73 6059, 73 6060)
• z. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce - § 17 odst. 1 písm. r, § 30 odst. 1 písm. r) – pokuty od inspekce práce

O nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., které nabylo účinnosti 1. 5. 2010, informovala Pavlína Motyčková z Ministerstva zdravotnictví. Z obsáhlé přednášky uvádíme vybrané části.
Novela nařízení vlády nově zavádí:

• oddělení zjišťování úrovně zátěže teplem pro účely dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce,
• teplotní minima a maxima na pracovišti po celý kalendářní rok a vypouští optimální požadavky na pracoviště z hlediska teplotně vlhkostních podmínek, 
• zjišťování okamžité teploty na pracovišti pro účely poskytování ochranného nápoje.

Při určení míry tepelné nebo chladové zátěže se nově zavádí pojem „udržovaná teplota“, kterou se rozumí teplota, jež je vyžadována z důvodu technologických požadavků, a která je v zásadě reálná pouze na nevenkovním pracovišti. § 1 odst. 2 vymezuje pojem venkovní pracoviště (absolutně nekryté nebo částečně kryté), za pracoviště venkovní se nově považuje i pracoviště podzemní. Samotné hodnocení zátěže teplem je pak směřováno do oblasti hodnocení na nevenkovním pracovišti, kde se zátěž teplem hodnotí podle průměrné operativní teploty, kterou se rozumí teplota vypočtená z měřené teploty vzduchu, výsledné teploty kulového teploměru a rychlosti proudění vzduchu za osmihodinovou směnu jako časově vážený průměr nebo nově podle vypočtené teploty z jednotlivých měřených časových intervalů, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami.

Nově se stanoví, že operativní teplotu lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu v_a menší než 0,2 m . s^-1 přímo nahradit výslednou teplotou kulového teploměru. Rovněž je pak nově specifikováno, že pokud rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru a teplotou vzduchu měřenou na pracovišti není větší než 3 ºC, lze vypočtenou operativní teplotu přímo nahradit teplotou vzduchu.

Nově upřesněno, že na venkovním pracovišti se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru.

Zůstává i nadále v platnosti, že vznik nároku na ochranný nápoj se vždy váže na prokázání překročení hygienických limitů pro tepelnou nebo chladovou zátěž, tedy mikroklimatických podmínek, jak požaduje zákoník práce v § 104 odst. 2.

Nově se však oddělují měření určená pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce včetně měření ověřujících dodržování minimální a maximální teploty na pracovišti, od měření určeného pro ověření, zda nenastaly tepelné podmínky, které navozují, že vzniká zaměstnanci nárok na ochranný nápoj.

Odstraňuje se požadavek, aby přístup k ochrannému nápoji byl bezpečný. Když zaměstnanec bude vyslán na služební cestu, nebude dostávat nápoj od zaměstnavatele, ale nápoj bude nahrazován finančním plněním a zaměstnanec si jej sám koupí.

Jako ochranný nápoj, kde zejména přísun minerálních látek je klíčový, se navrhuje jeho sjednocení na přírodní minerální vody se střední mineralizací, kterým odpovídají de facto všechny minerální vody na území ČR pro neléčebné účely.

V případě bezpečnostní přestávky se navrhuje upravit stávající text tak, aby bylo zřejmé, že bezpečnostní přestávka má být skutečně umožněna nejen u práce rizikové, ale také u práce, při níž musí zaměstnanec povinně používat OOPP, který svou konstrukcí nebo svými vlastnostmi ztěžuje zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a další fyziologické funkce.

Změna nastala také v požadavcích na malování a úklid (§ 55a a § 55b).

V důsledku novely zákona o chemické bezpečnosti, bude nutné upravit celý systém posuzování chemických látek, bude jiná terminologie (už ne R věty, S věty). Musí se upravit NV 361/2007 Sb., vyhláška č. 432/2003 Sb., vyhláška 288/2003 sb. a další právní předpisy.

1. 1. 2011 by mělo nabýt účinnosti nové nařízení vlády o hluku a vibracích.

Eva Hanáková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., seznámila přítomné s ochranou zdraví zaměstnanců v souvislosti s prováděním údržby. Ve většině případů se nejedná o rutinní činnost, povaha práce u údržby se obvykle mění – pracovník během pracovní směny provádí různé činnosti a pracovní operace. Je nutná spolehlivost lidského faktoru, protože právě selhání lidského faktoru může mít často za následek pracovní úraz.

Zaměstnavatelé mají tendenci snižovat počty hodin pravidelné údržby, přestože každé zařízení má právo na určitý počet hodin pravidelné údržby, v revizních zprávách často informace o údržbě chybí, preventivní údržbě se věnuje malá pozornost. Předpokládá se, že se nic nestane. Stejně jako u jiných činností i u údržby by  měla být provedena kategorizace prací.

Rizikové faktory při údržbě:

• Fyzikální  – hluk – expozice přes 85 dB, vibrace – je důležité minimalizace chladového prostředí, kombinace účinků vibrací na ruce a chladu má katastrofální důsledky, platí zde dodržování bezp. přestávek, extrémní mikroklimatické podmínky -  zátěž teplem, zátěž chladem, neionizující záření - ÚV záření (stavebnictví, zemědělství – zemědělské stroje, doprava), elektromagnetické záření (údržba vysílačů), ionizující záření (údržba reaktorů v jaderných elektrárnách, ve zdravotnictví), prach (údržba filtračních jednotek, odstranění překážek v potrubí, práce ve výškách, kde je velmi důležitá způsobilost k práci).
• Ergonomická rizika - nepřijatelná pracovní poloha, práce ve stísněném prostoru, nevhodné uspořádání pracovního místa, údržbář musí zohledňovat konstrukci strojního zařízení. V prevenci je poskytována komplexní péče, lékařské, pracovní a sociální rehabilitace.
• Chemické látky - azbest, skleněná vlákna, organická rozpouštědla (zejména u demontáže zařízení, v autodílnách).
• Fyzická zátěž – fyzicky náročná práce, překročeny limity fyzické zátěže, manipulace s břemeny; nejlepší prevence je střídání zaměstnanců.
• Psychická zátěž – stres, nevhodná organizace práce, práce na směny, práce v noci – spánkový dluh, nepravidelná pracovní doba, sociální klima na pracovišti.
• Riziko infekčních onemocnění – biologické činitele, manipulace s biologickým materiálem, (údržba kanalizačních řadů, vzduchotechnika).

U údržby dochází velmi často ke kumulaci rizikových faktorů – např. hluk a chem. látky; hluk a stres; vibrace, chlad a ergonomie.

Za preventivní opatření považujeme posouzení zdravotní způsobilosti, periodické lékařské prohlídky, osobní expozice – měření a objektivizace RF, režim práce a odpočinku – bezp. přestávky, vhodné OOPP.

Firma BIS Czech zaměřená na údržbu se v letošním roce umístila na 1. místě v národním kole programu Správná praxe. Zástupci firmy – Pavlína Vršková a Jan Vítek seznámili účastníky s praktickými zkušenostmi při provádění preventivních opatření při údržbě, která je hlavní činností této firmy a zaměřuje se na energetický, chemický a plynárenský průmysl. Seznámení s projektem, který do soutěže přihlásili, bude obsahem samostatného článku.