Bezpecnost práce

Monitorování pracoviste: neviditelné oko

02.12.2005 | ZDROJ: Práce a sociální politika | AUTOR: Drabes Zdenek

Mnozí zamestnavatelé se obávají ztrát souvisejících se soukromým pouzíváním firemních zarízení, proto bezpecnostním softwarem monitorují zpusoby, jak zamestnanci vyuzívají email, Internet a telefon. Monitorování na pracovisti má vsak pres dobré úmysly také negativní úcinky, snizuje morálku pracovníku, zpusobuje jejich stres a tím snízení produktivity.

KLÍCOVÁ SLOVA: kontrola, zamestnanci, stres, pocítace

Rozvoj komunikacních technologií umoznil organizacím a podnikum rozvíjet novou praxi v rízení a vyuzívání bezpecnostního softwaru k monitorování zpusobu, jak zamestnanci vyuzívají email, Internet a telefon. To nastartovalo i diskuse o právu na soukromí.
 
George Orwell, který si pred 50 lety predstavoval svet, kdy Velký Bratr nahlízí do soukromí vsech lidí, by byl prekvapen vývojem techto technologií na pracovistích. Monitorování na pracovistích se stále rozrustá a mnozí pracovníci si nejsou jisti, zda rok 2005 není vlastne realizací roku 1984 ze slavného Orwellova románu.

Zamestnavatelé, kterí své zamestnance vybavují nejmodernejsí technologií, chtejí vedet, k jakým úcelum zamestnanci tato zarízení vyuzívají, a to z dobrých duvodu. Zjistují totiz, ze mnozí zamestnanci surfují po Internetu, blogují, hrají hry, nakupují pres Internet, zajistují si cestování, dívají se na zábavné porady, nebo dokonce sázejí - venují se cinnostem, které rozhodne nejsou v náplni jejich práce. Kde je vsak delící cára mezi odpovedností k firme a soukromím?

Podle jednoho pruzkumu témer tri ctvrtiny dospelých uzivatelu Internetu ve Spojených státech vyuzily Internet v práci k osobním úcelum nejméne jednou a 76 % firem sleduje u svých zamestnancu prístup k web stránkám. Internet „globalizuje“ rízení informací a soucasne zavádí rovnost v prístupu k zamestnancum, bez ohledu na zarazení v hierarchii firmy. Emaily „prátelum“ znamenaly pro nekteré reditele firem ztrátu jejich místa a zneuzití emailu zpusobilo mnohým zamestnancum velké problémy.

Pruzkum „Electronic monitoring and surveillance 2005“ provedený americkou asociací rízení (AMA) zjistil, ze s cílem „motivovat“ zamestnance k dodrzování kázne dalo 26 % z 526 sledovaných firem v USA výpoved pracovníkum za zneuzití Internetu a 25 % firem rozvázalo se zamestnanci pracovní pomer za zneuzití elektronické posty. Tedy pracovníci se musí bez ohledu na postavení ve firme znovu zamyslet, zda a jak mohou beztrestne vyuzívat email nebo IT k soukromým úcelum. Lidé zjistují, ze nekde, neznámo kde, muze nekdo monitorovat jejich online aktivity, emaily nebo údery na klávesnici; muze poslouchat jejich telefonické hovory nebo si je nahrávat, nebo dokonce monitorovat jejich pohyb. (AMA, kveten 2005)

Vzniká tedy riziko ztráty soukromí na pracovisti? Melo by být zajisteno vetsí soukromí? Kde je delící cára mezi tím, co je prijatelné a co neprijatelné pri vyuzívání nových technologií v kancelári? Komu „patrí“ informace, s kterými pracujete? Tyto a dalsí otázky nabývají ve svete práce na dulezitosti. Problém není zanedbatelný. Jedna firma v USA vyrábející software pro monitorování pocítacových aktivit a telefonování zamestnancu s odvoláním na nezávislý pruzkum uvádí, ze firmy budou v letosním roce monitorovat 35 milionu uzivatelu Internetu. Na základe predpokádaného poctu 53 milionu uzivatelu Internetu rovnez odhaduje, ze jen ve Spojených státech se náklady na toto zarízení vysplhají na 138 miliard dolaru. (Firma rovnez uvádí, ze 30 % stahování dat z pocítace se vztahuje k pornografii a 70 % této cinnosti probíhá v pracovních dnech od 9 do 17 hodin.)

Manazeri proto stále více sahají k monitorování vsech komunikací zamestnancu. Podle pruzkumu AMA je to 76 % ze sledovaných 526 amerických firem. Asi 65 % z nich pouzívá speciální software k zablokování spojení, které firma povazuje za nevhodná. 36 % zamestnavatelu sleduje obsah, údery na klávesnici a cas u ní strávený, 50 % kontroluje záznamy z pocítacu zamestnancu a 55% shromazduje a kontroluje emailové zprávy zamestnancu. Vetsina zamestnavatelu vsak zamestnancum predem oznamuje, ze budou tím ci oním zpusobem sledováni.

Nekteré firmy podílející se na pruzkumu pripustily, ze vyuzívají dalsích nových technologií k monitorování výkonu a aktivit zamestnancu. Nekteré je vyuzívají k monitorování identity a pohybu. 5 % firem pouzívá technologii „Global Positioning Satellite - GPS“ k monitorování mobilu, 8 % sleduje firemní vozidla, Pomalejsí je zavádení biometrických prístroju, jako snímání otisku prstu (5 %), rozpoznání tváre (2 %) nebo kontrola duhovky (0,5 %). Kazdá pátá firma v pruzkumu uvedla, ze dostala od soudu nebo regulacního orgánu výzvu k vysvetlení pouzívané praxe a 13 % bylo zavleceno do soudních sporu vzniklých z elektronické posty zamestnancu. (V USA zákon o soukromí elektronické komunikace zakazuje zamestnavatelum sledovat komunikaci zamestnancu, ale týká se to jen telefonování, ne emailových zpráv.) Jeden z dotázaných expertu se vyjádril, ze soukromí na dnesním pracovisti je iluze. Velkoplosné kanceláre, sdílení pracovního místa, intranetové síte a práce na dálku pomocí pocítace realisticky znemoznují ohranicit soukromý prostor. Práce se vykonává na zarízení, které patrí zamestnavateli, a ten má právní nárok na produkt vytvárený zamestnancem, který zarízení pouzívá.

Jiný pruzkum provedený casopisem CIO a poradenskou firmou PricewaterhouseCoopers se zabýval tím, do jaké míry zamestnavatelé sledují, zda zamestnanci pouzívají sverené zarízení pro práci nebo k jiným úcelum. Studie se zakládala na sdelení 8 000 profesionálních pracovníku v oblasti zabezpecení IT v 62 zemích. Z výsledku vyplynulo, ze soucástí bezpecnostní politiky sledovaných firem je nejcasteji správné vyuzívání Internetu (46 %), emailu (56 %), zabezpecení síte (55 %) a správa systémového zabezpecení (52 %).

I kdyz se mnozí zamestnavatelé oprávnene obávají ztrát souvisejících se soukromým vyuzíváním poskytnutých zarízení a technologií, zamestnanci argumentují, ze monitorování na pracovisti má pres dobré úmysly také negativní úcinky, snizuje morálku pracovníku, zpusobuje jejich stres a tím snízení produktivity. Dílcí pruzkum ve Skotsku dospel v r. 2004 k záveru, ze celkové úcinky na produktivitu byly u sledovaných firem negativní. Více nez polovina respondentu se vyjádrila, ze tato praxe firem je ponizující a zpusobuje stres. Prohlásili, ze prostredí vzbuzuje úzkost a l7 % zamestnancu trpelo depresí. Nekterí si stezovali na neklidný spánek a zvýsila se i nemocnost.

Otázka zní, kdy je monitorování na míste a kdy je ho presprílis. V nekterých prípadech státní orgány zacínají dohlízet na dohlízitele. Ve Finsku napríklad v jedné velké firme soud uznal jejího reditele a ctyri bývalé vedoucí pracovníky vinnými z porusení predpisu o soukromí, protoze narídili sledování telefonických hovoru a emailu zamestnancu. Úrady také odhalily desítky prípadu monitorování telefonu a emailu, zejména zamestnancu, kterí byli v podezrení, ze poskytují médiím informace o rozporech ve vedení firem. Finské predpisy o soukromí stanoví, ze právo na monitorování telefonických hovoru má jen policie, a to na základe soudního príkazu.

Nekdy se obetí monitorování stávají i vysoce postavení lidé v podnicích. Klasickým prípadem je jeden reditel ve velké firme v USA, který byl nedávno sesazen ze své funkce za zasílání emailu své kolegyni, se kterou mel údajne zvlástní vztah - nikoli za milostný pomer, ale za údajne nevhodné výrazy pouzité v emailech, které byly v rozporu s kodexem chování firmy (Wall Street Journal, kveten 2005). V nekterých prípadech je vztah mezi aktivitami v práci a mimo ni obtízne rozlisitelný a tím spíse to platí o duvodech pro skoncení pracovního pomeru. V listopadu 2004 dostala výpoved letuska jedné americké letecké spolecnosti a duvodem byly nevhodné obrázky na jejím web deníku, kde si zaznamenávala své prozitky. Letuska byla známa jako „královna nebe“. Po obdrzení výpovedi podala stíznost z duvodu diskriminace a incident zpusobil znacný rozruch. Debatovalo se o konfliktu zájmu, právních predpisech o zamestnanosti a svobode projevu na osobních web stránkách.

Ve Velké Británii budou mít firmy brzo povinnost informovat zamestnance, ze je monitorují. Vyplývá to z kodexu praktického chování, který publikoval britský komisar pro informace a který má dát jasnou smernici firmám o povinnostech vyplývajících z britských právních predpisu o ochrane dat a lidských právech. Cílem smernice je „uvést do rovnováhy pozadavky a potreby zamestnavatelu a práva zamestnancu“. Komisar k tomu dodal, ze v praxi existuje jen málo okolností, za kterých je prípustné skryté monitorování. Britský odborový kongres (TUC) zalozil web stránku pro otázky a odpovedi v otázkách monitorování. (BBC News, kveten 2005)

V Austrálii mohou zamestnavatelé brzo ocekávat nové právní predpisy zakazující skryté monitorování emailu zamestnancu a pouzívání Internetu. Odbory nové predpisy vítají pro nastolení rovnováhy mezi právy pracovníku a zamestnavatelu. Argumentují, ze lidé dnes uzívají email jako moderní verzi telefonu a jsou pri tom presvedceni, ze telefonické hovory by nemely být odposlouchávány a ze by toto pravidlo melo platit také pro komunikaci prostrednictvím Internetu.  
 
ZDROJ:
Drabes, Zdenek. Monitorování pracoviste: neviditelné oko. In Práce a sociální politika [online]. Praha : MPSV, 2005 [cit. 02-12-2005]. Dostupný z WWW : <http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=868>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM