Ochrana zdraví

Při zaměstnávání mladistvých musí zaměstnavatel pečlivě sledovat podmínky pracovišť praktického vyučování a vést zdravotní dokumentaci, která by případně zachytila změny zdravotního stavu mladistvého v důsledku vlivů škodlivých faktorů.

Zaměstnavatelé by měli výběr způsobu zajištění závodní preventivní péče a zejména výběr zařízení pro poskytování ZPP zvážit a zvolit optimální řešení respektující v první řadě pracovní podmínky zaměstnanců a charakter pracovišť, ale také například organizační strukturu a uspořádání jejich podniku. Pro přehled je v článku uvedeno několik možných variant zajištění ZPP a faktory ovlivňující rozhodování o způsobu zajištění ZPP.

Odpovědi na dotazy zaměstnavatelů (ředitele, jednatele, majitele) k naplnění požadavků zákona o ochraně veřejného zdraví z § 37 (Kategorizace prací).

Určitá míra stresu je potřebná a člověk bez ní nemůže existovat, mírné napětí většinou pomáhá zvýšit výkon organizace. Vysoká úroveň stresu je však pro organizaci nebezpečná.

V nabídce benefitů poskytovaných zaměstnavatelem se často objevuje také nadstandardní zdravotní péče. Dle sociologických průzkumů je zdravotní péče poskytovaná zaměstnavatelem vnímána zaměstnanci jako důležitý benefit.

Preventivní opatření vůči stresu úzce souvisejí s osobou vedoucích zaměstnanců a manažerů. Aby se stres nestával překážkou při řešení pracovních úkolů i v mezilidských vztazích na pracovišti, je pro firmy nutné více se zabývat problematikou řízení stresu.

Sledování údajů o výskytu nemocí z povolání v ČR za posledních pět let ukazuje pokles. Článek podává přehled nejčastějších druhů nemocí z povolání v letech 2000 až 2005.

Kdo v zaměstnání tráví hodiny přesčasů, vystavuje se nebezpečí úrazů. U osob, které pracují více než 12 hodin denně, se zvyšuje riziko úrazu nebo onemocnění o 23 procent. Toto riziko přitom není v přímé souvislosti s konkrétní pracovní činností, ale spočívá v běžných každodenních činnostech a ve stresu.

Zásady první pomoci při zasažení organismu nebezpečnými a toxickými látkami.