Zvysuje se riziko úniku nebezpecných chemických látek a chemických prípravku do jejich okolí s moznými nezádoucími dopady na stanovené príjemce. Toto nebezpecí se muze realizovat ruznými zpusoby, napr. výbuchem, pozárem, toxickým pusobením pri vstupu toxické látky do organismu, zasazením zivotního prostredí, mozností nezádoucích reakcí s jinými látkami a sekundární nebezpecností nove vzniklých produktu. Nekteré závazné havárie ve svete mely odezvu i v právní oblasti týkající se prevence závazných havárií, jako napr. smernice 82/501/EHS (Seveso I) a smernice Rady 96/82/ES (Seveso II). Smernice Seveso II byla implementována do ceského právního rádu jako zákon o prevenci závazných havárií. Oblast analýzy a hodnocení rizik se ukázala mnohem nárocnejsí, nez se cekalo. Pro zvýsení úrovne prevence závazných havárií byly publikovány metodické pokyny k jednotlivým zájmovým tématum, existují webové stránky MZP a VÚBP pro tuto oblast, jsou provádena ruzná skolení a scházejí se posuzovatelé bezpecnostní dokumentace a zástupci MZP. V príspevku je uveden vývoj v této oblasti v CR. Je uveden význam bezpecnostního inzenýrství a jeho struktura. Jsou uvedeny hlavní nedostatky v oblasti analýzy a hodnocení rizika prezentované v bezpecnostních dokumentech a jsou uvedena nekterá doporucení pro zlepsení tohoto stavu. Dále je nastínen dalsí vývoj v oblasti prevence závazných havárií, vliv nekterých faktoru na podnikání v chemii, které ovlivnují i oblast prevence závazných havárií, postoj k dalsímu zvysování úrovne bezpecnostní dokumentace a moznosti doplnení odborných znalostí v této oblasti, aby pokracovalo zkvalitnování prevence závazných havárií.

Klícová slova: prevence závazných havárií, analýza a hodnocení rizika, bezpecnostní dokumentace, vzdelávání

Abstrakt

The risk of the leakage of hazardous chemical substances and chemical compounds to the environment bearing an unwanted impact on recipients is growing. The hazard may be effected in different ways, e.g. by explosion, fire, toxic activity while inside the body, an impact on the environment; then possible unwanted reactions with other substances and secondary hazards of the newly generated products. Some world's major emergencies reflected the legal order in the field of major hazard prevention, e.g. Directive 82/501/EEC (Seveso I) and the Directive of the Council 96/82/EC (Seveso II). The Seveso II Directive was implemented into the Czech legal order as the Major Hazard Prevention Act. The sections of risk analysis and assessment proved to be more discerning than expected. Therefore, methodology guidelines on individual special-interest topics are published, the websites of the Ministry of Environment and the Occupational Safety Research Institute dedicated to this particular domain are run, various schooling sessions and the meetings of the assessors of safety documentation and representatives of the Ministry of the Environment are held in order to boost the level of major hazard prevention. The paper deals with the development of this field in the Czech Republic. The significance of safety engineering and its structure are paid attention to in the article. The paper presents the main imperfections in risk analysis and assessment encountered in safety documentation and certain improvement proposals have been put. Future development in the field of major hazard prevention, the influence of certain factors on doing business in chemistry which influence major hazard prevention, the attitude towards the continuous improving in safety documentation as well as opportunities to foster competency in this field in order to keep the qualitative improvement of major hazard prevention going have been focused on in this paper.

Keywords: major accident prevention, risk analysis, risk assessment, safety documentation, education

1. Úvod

Vzhledem k neustálému zvysování prítomnosti chemických látek v okolí cloveka se také zvysuje riziko jejich úniku do jejich okolí s moznými nezádoucími dopady na stanové príjemce. Pocet známých chemických látek neustále stoupá. Zacátkem 90. let minulého století bylo známo více nez 8 miliónu chemických látek, z nichz se pouzívalo rocne priblizne 70 000 chemických látek. V soucasnosti podle údaju Chemical Abstract Service (CAS) je známo pres 35 milionu chemických látek a pouzívá se jich pres 100 000. Nebezpecí plynoucí z vlastností chemických látek a chemických prípravku pri nezádoucích událostech se muze realizovat ruznými zpusoby, napr. výbuchem, pozárem, toxickým pusobením pri vstupu toxické látky do organismu, zasazením zivotního prostredí, mozností nezádoucích reakcí s jinými látkami a sekundární nebezpecností nove vzniklých produktu. Nezádoucí události jsou podle míry dopadu porucha, skoronehoda, nehoda, havárie, závazná havárie nebo pohroma. Rada závazných havárií ve svete se stala „milníky“ na ceste prevence závazných havárií a snízení jejich následku a dopadu, a nekteré mely prímé odezvy následne i v právní oblasti. Nejznámnejsí havárie jsou napr. Flixborough (1974), Mexico City (1984), Bhopal (1984), Baia Mare (2000), Enschede (2000), Toulose (2001), Buncefield (2005).

V Evropské unii, v rámci kontroly a omezování zdroju nebezpecných závazných havárií, byla 9.12.1996 Radou Evropské unie prijata smernice Rady 96/82/ES (Seveso II) o kontrole nebezpecí vzniku závazných havárií zahrnující nebezpecné látky s úcinností od 3.2.1999. Tato smernice nahradila smernici 82/501/EHS (Seveso I) z 24.6.1982 o zdrojích nebezpecí závazných havárií a urcitých prumyslových cinností. Také v Ceskoslovenské republice, a po rozdelení státu v Ceské republice, byla prevenci havárií prubezne venována pozornost, ale presto se stala rada závazných havárií, napr. Záluzí (1974), Pardubice-Semtín (1984), Neratovice (1993), Olomouc (1996), Záluzí (1996), Neratovice (2002), Ústí n/L (2002), Kolín (2006). Pozadavky smernice SEVESO II byly implementovány do ceského právního rámce. V roce 1999 schválil Parlament Ceské republiky zákon c. 353/1999 Sb., o prevenci závazných havárií, s úcinností od 29.1.2000. Provádecí predpisy k zákonu c. 353/1999 Sb. byly narízení vlády c. 6/2000 Sb., vyhláska c. 7/2000 Sb. a vyhláska c. 8/2000 Sb. Dalsími predpisy v této oblasti byly vyhláska c. 25/2000 Sb. a vyhláska c. 383/2000 Sb. Smernice SEVESO II byla zmenena 16.12.2003 smernicí Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES. Právní rámec v této oblasti v Ceské republice byl v prubehu let aktualizován, a v roce 2006 byl vydán nový zákon o prevenci závazných havárií se související legislativou zákon c. 59/2006 Sb., o prevenci závazných havárií zpusobených vybranými nebezpecnými chemickými látkami nebo chemickými prípravky a o zmene zákona c. 258/2000 Sb., o ochrane verejného zdraví a o zmene nekterých souvisejících zákonu, ve znení pozdejsích predpisu, a zákona c. 320/2002 Sb., o zmene a zrusení nekterých zákonu v souvislosti s ukoncením cinnosti okresních úradu, ve znení pozdejsích predpisu (zákon o prevenci závazných havárií) - do 31.5.2006 platil zákon c. 353/1999 Sb.; narízení vlády c. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpecných látek - do 31.5.2006 platilo narízení vlády c. 452/2004 Sb., které nahrazovalo zrusenou vyhlásku c.6/2000 Sb.; vyhláska c. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závazných havárií - do 31.5.2006 platila vyhláska c. 366/2004 Sb., která nahrazovala zrusenou vyhlásku c. 8/2000 Sb.; vyhláska c. 255/2006 Sb., o rozsahu a zpusobu zpracování hlásení o závazné havárii a konecné zprávy o vzniku a dopadech závazné havárie - do 31.5.2006 platila vyhláska c. 367/2004 Sb., která nahrazovala zrusenou vyhlásku c. 7/2000 Sb.; vyhláska c. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpecnostních opatrení fyzické ochrany objektu nebo zarízení zarazených do skupiny A nebo do skupiny B - do 31.5.2006 platila vyhláska c. 373/2004 Sb. S predmetnou problematikou jeste souvisí vyhláska c. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a zpusobu vypracování vnejsího havarijního plánu - do 31.5.2006 platila vyhláska c. 383/2000 Sb., a vyhláska c. 200/2006 Sb., o skladování výbusnin - do 15.5.2006 platila vyhláska c. 99/1995 Sb. Cílem techto právních úprav je snízit pravdepodobnost vzniku a omezit následky závazných havárií na zdraví a zivoty lidí, hospodárská zvírata, zivotní prostredí a majetek v objektech a zarízeních a v jejich okolí. Zákon o prevenci závazných havárií se týká vybraných nebezpecných chemických látek nebo chemických prípravku, uvedené v príloze c. 1 k tomuto zákonu v cásti 1 tabulce I nebo splnující kritéria stanovená v príloze c. 1 k tomuto zákonu v cásti 1 tabulce II a prítomných v objektu nebo zarízení jako surovina, výrobek, vedlejsí produkt, zbytek nebo meziprodukt, vcetne tech látek, u kterých se dá duvodne predpokládat, ze mohou vzniknout v prípade havárie. Zákon se týká provozovatelu v ruzných prumyslových odvetvích. Tento zákon se nevztahuje na vojenské objekty a zarízení; na nebezpecí spojená s ionizujícím zárením; na silnicní, drázní, leteckou a vodní prepravu vybraných nebezpecných chemických látek nebo chemických prípravku mimo objekty a zarízení, vcetne docasného skladování, nakládky a vykládky behem prepravy; na prepravu vybraných nebezpecných chemických látek nebo chemických prípravku v potrubích, vcetne souvisejících precerpávacích, kompresních a predávacích stanic postavených mimo objekt a zarízení v trase potrubí; na dobývání lozisek nerostu v dolech, lomech nebo prostrednictvím vrtu, s výjimkou povrchových objektu a zarízení chemické a termické úpravy a zuslechtování nerostu, skladování a ukládání materiálu na odkaliste, jsou-li v souvislosti s temito cinnostmi umísteny vybrané nebezpecné chemické látky nebo chemické prípravky; na pruzkum a dobývání nerostu na mori a na skládky odpadu. Prehled legislativy pro oblast chemických látek [1] a pro oblast prevence závazných havárií [2] lze nalézt na webových stránkách ministerstva zivotního prostredí.

Pokud se zákon o prevenci závazných havárií na provozovatele vztahuje, pak podle zákona je zarazen do skupiny A (ekvivalentní ve smernici Seveso II „low-tier“) nebo do skupiny B (ekvivalentní ve smernici Seveso II „up-tier“), a vypracovává následující dokumenty: V prípade zarazení do skupiny A vypracovává návrh bezpecnostního programu prevence závazné havárie a plán fyzické ochrany objektu nebo zarízení, v prípade zarazení do skupiny B vypracovává návrh bezpecnostní zprávy, plán fyzické ochrany objektu nebo zarízení, vnitrní havarijní plán a predává písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování. Zpusob zpracování a struktura bezpecnostní dokumentace je dána vyhláskou c. 256/2006 Sb. Tyto dokumenty predkládá príslusnému krajskému úradu. Plán fyzické ochrany objektu nebo zarízení zasílá provozovatel také Polici Ceské republiky. Krajský úrad pak s temito dokumenty nakládá podle zákona. Co se týce návrhu bezpecnostního programu prevence závazné havárie a návrhu bezpecnostní zprávy, vcetne následne v dalsím casovém období aktualizací jejich schválených verzí a posouzení bezpecnostní zprávy do 5 let od jejího schválení, krajský úrad tyto dokumenty zasílá k vyjádrení Ministerstvu zivotního prostredí (MZP), dotceným orgánum verejné správy a dotceným obcím téz za úcelem informování verejnosti. MZP vyuzívá pro úcely posouzení bezpecnostní dokumentace sluzeb Odborného pracoviste pro prevenci závazných havárií (OPPZH) ve Výzkumném ústavu bezpecnosti práce (VÚBP, v.v.i.). Toto pracoviste krome posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti bezpecnostních dokumentu (bezpecnostního programu prevence závazné havárie a bezpecnostní zprávy) se také podílí na odborné príprave pracovníku státní správy pro plnení cinností vyplývajících ze zákona o prevenci závazných havárií a provádí poradenskou cinnost k aplikaci tohoto zákona.

Rada evropských zemí, která aplikovala smernici Seveso I, v mezidobí mezi obema smernicemi Seveso sbírala zkusenosti s aplikací pozadavku první smernice, které pak vyuzila pri aplikaci pozadavku smernice Seveso II. Ceská republika pristoupila k aplikaci pozadavku smernice Seveso II bez toho „mezidobí“, ale historie, zkusenosti a výsledky v chemickém prumyslu dávaly predpoklad pomerne rychlé adaptace na tyto právní normy, i kdyz nekterí odborníci v této oblasti tento prílisný optimismus nesdíleli. Práve oblast analýzy a hodnocení rizik se ukázala mnohem nárocnejsí, coz se promítlo i do vystoupení rady odborníku na ruzných setkáních, kdy napr. bylo konstatováno, ze „vetsina obtízí pri implementaci zákona v podnicích má spolecného jmenovatele, zpusob vnímání a chápání principu prevence ruznými institucemi, podniky a ruznými úrovnemi rízení……metodická pomoc prumyslovým podnikum neodpovídá nárocnosti úlohy zejména v oblasti analýzy a hodnocení rizik………..hlavním cílem bezpecnostní zprávy je dokladovatelné kvantitativní posouzení rizika“ [3]. V rámci podpory snahy o zvýsení úrovne prevence závazných havárií byly publikovány ve Vestníku Ministerstva zivotního prostredí revidované a nové metodické pokyny k jednotlivým zájmovým tématum, dostupné také na webových adresách [2] a [4], existuje webová stránka MZP pro tuto oblast [2], a také webová stránka OPPZH v rámci webové stránky VÚBP, v.v.i. [5], jsou provádena ruzná skolení pro ruzné cílové skupiny a clenové OPPZH vystupují na odborných seminárích a konferencích, a dvakrát rocne se scházejí posuzovatelé bezpecnostní dokumentace a zástupci MZP, kde se diskutuje o otázkách prevence závazných havárií.

2. Analýza a hodnocení rizik – vývoj a soucasný stav v bezpecnostní dokumentaci

Základem pro naplnení cílu v oblasti prevence závazných havárií je analýza a hodnocení rizik. Musíme si polozit a resit tyto základní otázky: Co se muze spatného stát? Jaké jsou následky a dopady na stanovené príjemce a okolí provozovatele a jsou tyto dopady prijatelné? Jsou bezpecnostní opatrení primerená zjistenému nebezpecí? Základní nebezpecnost dané chemické látky je stejná bez ohledu na to, zda se vyskytuje u provozovatele zarazeného v jedné nebo v druhé skupine podle zákona o prevenci závazných havárií. Tato látka se pri úniku nebo v jiné situaci, kdy se muze uvolnit její nebezpecný potenciál, bude chovat podle prírodních zákonu.

V oblasti prevence závazných havárií byla v Ceské republice v devadesátých letech minulého století rada aktivit, kterých se úcastnily ruzné organizace. Tyto organizace mely své odborníky na analýzu a hodnocení rizik. V rámci této cinnosti docházelo k výmene názoru. Na príprave právního rámce prevence závazných havárií v Ceské republice se podílela pod vedením MZP rada organizací. Výsledné resení prekvapilo radu odborníku. Koncepce hodnocení rizika se priklonila ke kvantitativnímu hodnocení rizika podle holandského prístupu s uvedením kritérií prijatelnosti pro individuální a spolecenské riziko, a to pro úcely oznámení. Urcitá specifická terminologie v této oblasti a nekteré nejasnosti s výkladem nekterých termínu vedly pozdeji k vydání výkladového terminologického slovníku [6]. Skutecnost, ze pro úcely státní správy (aby získala urcitý prehled o riziku závazných havárií v teritoriu) byla predlozena ve vyhlásce c. 8/2000 Sb., tzv. redukovaná metodika IAEA-TECDOC-727, pro postup hodnocení rizik závazné havárie pro úcely oznámení, byla podrobena silné kritice. Zde doslo k urcitému nepochopení úcelu citované „oklestené“ metodiky, jejíz plná verze, jak se ukázalo pozdeji, pres kritiku se stala velmi oblíbená, jako „prírucka resící témer vse“. Byly i názory, ze by mel být uveden i presný detailní návod postupu analýzy a hodnocení rizika, coz nelze splnit, a je to i vyjádreno v metodickém pokynu k analýze a hodnocení rizik [7]: „Pro zpracování analýzy a hodnocení rizik nelze poskytnout detailní a univerzální metodický postup, nebot rozdílnost pouzívaných technologií a cinností, ruzná projekcní a stavební resení, rozdílná lokalizace objektu nebo zarízení v míste, rozdílné vlivy jiných objektu nebo zarízení v okolí a dalsí promenné faktory vytvárejí specifické situace na jiných místech a v jiných podmínkách neopakovatelné. Zpracovatel analýzy a hodnocení rizik musí vyuzít znalosti daného objektu nebo zarízení, provádené cinnosti, legislativních pozadavku, metod a postupu bezpecnostního inzenýrství, zalozeného na chemickém inzenýrství a dalsích souvisejících vedních oborech k objektivnímu zhodnocení vsech významných aspektu, které prispívají k bezpecnosti daného objektu nebo zarízení“. Dalsím názorem z jiného úhlu pohledu je volání po zavedení závazné metody pro analýzy rizika, popr. metod pro jednotlivé príjemce rizika [8]. Autori navrhují pouzít dve metodiky IAEA pro základ novelizace provádecí vyhlásky zákona o prevenci závazných havárií, vcetne vytvorení tlaku na kompetentní orgány EU, aby byly vyvinuty vhodné a spolehlivé metody analýzy a hodnocení rizika, které by se pouzívaly ve vsech zemích Evropské unie. V tomto ohledu platí to samé, co bylo uvedeno v kurzíve výse.

Znalost bezpecnostního inzenýrství je nezbytným predpokladem pro kvalitní analýzu a hodnocení rizika. Bezpecnostní inzenýrství je multidisciplinární obor, který se neustále vyvíjí. Pozadavky na analýzu a hodnocení rizik kladou na zpracovatele analýzy a hodnocení rizika vysoké nároky. A je otázkou, zda zpracovatel analýzy rizika má nebo muze mít vse potrebné (i metodickou pomoc), co k analýze rizika a hodnocení rizika potrebuje, a co by jeste mohl nebo mel udelat, aby jeho práce prispela ke splnení pozadavku státní správy v oblasti prevence závazných havárií. Více ci méne propracované (a podle toho i primerene drahé) pocítacové programy a sebelepsí metodické postupy, ci prímo uzákonené metody analýzy rizika mu málo pomohou v prípade nedostatecné odborné erudice. Odborná obec vyjádrila v minulých letech mnohá doporucení, jak situaci zlepsit. Jak jiz bylo uvedeno, MZP vydává metodické pokyny, které jsou urceny správním úradum, ale mají také pomoci právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, a kontrolním orgánum, které provádejí inspekce podle zákona. Metodický pokyn k analýze a hodnocení rizik má doporucující charakter a je na provozovateli a zpracovateli bezpecnostní studie, jaké metody pouzije. Tuto metodu ale musí uvést, charakterizovat a obhájit. Metodický pokyn vyzaduje, aby analýzou rizika bylo zajisteno, ze vsechny zdroje rizik závazné havárie byly identifikovány a analyzovány. Hloubka studie by tedy mela být úmerná riziku, které nakládání s nebezpecnými látkami v príslusném objektu nebo zarízení predstavuje. Podle toho je treba volit i vhodne kombinované metody a tím zajistit odpovídající úroven analýz. Kazdá metoda má své prednosti a nedostatky. Její výber se rídí nejen cílem hodnocení rizika a jeho predpokládaným charakterem, ale i dostupností a adekvátností údaju. Nezbytné jsou potrebné odborné znalosti a zdroje pro urcitou metodu, jejich dostupnost, historie mimorádných událostí v studovaném objektu nebo zarízení, a také porozumet provozované technologii / nakládání s nebezpecnými látkami. Je treba znát také predpoklady a omezení pouzití metod a sociálne-politický kontext, v nemz se analýza hodnocení rizika provádí, a také nezapomenout, ze se v rade prípadu jedná o inzenýrské odhady, které mají ruzný stupen spolehlivosti. Metodický pokyn k analýze a hodnocení rizik závazné havárie je strukturován do 17 kapitol tak, jak jsou uvedeny v príloze c. 1 vyhlásky c. 256/2006 Sb. Na tento metodický pokyn navazují dalsí metodické pokyny pro tuto oblast: metodický pokyn k posouzení vlivu lidského cinitele [9], metodický pokyn pro stanovení zranitelnosti zivotního prostredí a analýzu dopadu havárií s úcastí nebezpecné látky na zivotní prostredí [10] a metodický pokyn pro hodnocení moznosti vzniku kumulativních a synergických úcinku závazné havárie [11]. Na základe jiz desetileté zkusenosti s aplikací právního rámce na oblast prevence závazných havárií se pro provozovatele ve skupine A i B pozadují v podstate stejné strukturální a obsahové náplne analýz a hodnocení rizika. Tento pozadavek vychází z faktu, ze ve skutecnosti existují v souvislosti s dopady na okolí méne ci více rizikové objekty nebo zarízení, a hloubka analýzy a hodnocení rizika bude dána jak nebezpecností chemických látek a nakládáním s nimi, tak predevsím reálným ohrozením okolí objektu nebo zarízení.

V rade bezpecnostních dokumentu - v bezpecnostního programu prevence závazné havárie (skupina A) a v bezpecnostní zpráve (skupina B) - existuje problém adekvátního vyjádrení skutecností provozovatele týkající se dané problematiky a dané lokality, vcetne dokladování pouzitých postupu. Toto bývá podtrzeno predlozením nekompletní dokumentace. Popisy objektu a zarízení nejsou vzdy úplné, casto se vyskytují topografické nedostatky, které se týkají citelnosti map a plánku, a také uvádení jejich merítka s ohledem na zmensování originálních predloh. Pri popisu umístení nebezpecných látek nejsou vzdy predlozeny dostatecné informace o jejich rozdelení, materiálových bilancích, klasifikacích a vlastnostech, potrebných pro analýzu rizik. Vlození bezpecnostních listu nebezpecných látek do príloh mnohdy nestací, protoze nekteré bezpecnostní listy neposkytují dostatek techto informací. Dobre provedená materiálová bilance je i predpokladem pro vyhledání a ocenení vsech zdroju rizik. Na to navazuje pozadavek dostatecných informací o provádeném nakládání s nebezpecnými látkami, jako jsou výstizný adekvátní popis technologie, uvedení parametru zarízení a vytipování provozních cinností a procesu spojených s rizikem vzniku závazné havárie. Neúplné jsou mnohdy popisy zivotního prostredí a okolí provozovatele. Co se týce nedostatku v postupu zpracování a rozsahu analýzy a hodnocení rizik, pak práve v této oblasti se nejvíc projevuje erudice zpracovatelu této cásti dokumentace. Zde také dochází k rade nesrovnalostí, které pramení jiz na zacátku z faktu, ze práce na analýze a hodnocení rizik stojí mnoho úsilí, casu i penez. Proto dochází obcas k „úsporným“ opatrením, kdy se na tuto práci pohlízí z pohledu cástky, kterou je provozovatel ochoten zaplatit za tuto práci, a pak dojde k redukci práce analytika, popr. k její zámene za nejakou „lacinejsí“ variantu od „pruznejsí“ cenové nabídky. Je zrejmé, ze postupem casu stále dochází i k zvýsení nároku na bezpecnostní dokumentaci v souladu s tlakem na zvýsení bezpecnosti u provozovatelu, coz se nesetkává vzdy s pochopením. Vetsina provozovatelu si uvedomuje, ze zvysující se nárocnost na ochranu zivotního prostredí v EU se promítá i do nasí spolecnosti. Ruzné obcanské iniciativy sledují provozovatele ze svého úhlu pohledu, a presvedcit je o faktu, ze práve tato predlozená verze bezpecnostního dokumentu je ta pravá, klade vysoké nároky na úroven dokumentace, ale i na zástupce provozovatele, který pri ruzných jednáních a prezentacích musí být odborne na výsi.

Postup analýzy a hodnocení rizika je v legislative o prevenci závazných havárií popsán textem, který je základem prílohy c. 1 k vyhlásce c. 256/2006 Sb. K jednotlivým krokum analýzy a hodnocení rizika (v posloupnosti podle prílohy c. 1 vyhlásky c. 256/2006 Sb.) lze uvést následující hodnocení, které obsahuje i nekterá doporucení:

V prehledu objektu nebo zarízení s uvedením druhu a mnozství v nich umístených nebezpecných látek se vyskytují chyby v oznacení objektu, chyby v materiálové bilanci a nekdy nejsou uvedeny nekteré zdroje rizik, resp. nebezpecné látky, napr. zemní plyn. Nekdy je uvedeno jiné mnozství, nez je aktuální stav, daný napr. prítomností docasne umístených zeleznicních cisteren v areálu provozovatele z ekonomických duvodu nizsí ceny dodávané nebezpecné látky v urcitém casovém období.
Prehled vsech nebezpecných látek v objektu nebo zarízení, jejich klasifikace a vlastností potrebných k analýze a hodnocení rizik by mel zahrnovat vsechny vyskytující se nebezpecné látky s uvedením jejich správné klasifikace a adekvátním výberem vlastností potrebných k analýze rizik. Vzhledem k tomu, ze nekdy není dostatek informací v príslusných bezpecnostních listech, je nutné vyuzít i ruzné databáze nebezpecných látek.
Uvedení výsledku posouzení a popisy nebezpecných chemických reakcí pri nezádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zarízení nebo za nezádoucích provozních podmínek pozaduje v rade prípadu vyuzít dodatecné zdroje. Pokud dochází za urcitých situací k vzniku ruznorodých produktu, pak je mozné zvolit konzervativnejsí prístup spocívající ve výberu reprezentativní nebezpecné látky, jejíz ocenení „pokryje“ ostatní mozné prípady.
Dalsí dve kapitoly uvádeného postupu se venují posouzení a popisum mozných situací v objektu nebo zarízení, a posouzení a popisum mozných situací mimo objekt nebo zarízení, které mají potenciál zpusobit poskození lidského zdraví, hospodárských zvírat, zivotního prostredí a majetku. Mely by poskytnout ucelený pohled na mnozinu techto situací, které by mohly uvolnit skodlivý potenciál zdroju rizik v konkrétních situacích. V rade dokumentu se ale nachází prílis strucné popisy, není dostatek informací o okolí areálu provozovatele, preprave nebezpecných látek v automobilových a zeleznicních cisternách, apod. Pomerne casté je pouzívání kontrolních seznamu mozných situací. V tomto prípade je treba rádného ocenení moznosti techto situací.
Dalsím krokem analýzy rizik je kapitola identifikace a popisy zdroju rizik závazné havárie, relativní ocenení jejich závaznosti a výber zdroju rizik pro podrobnou analýzu rizik, vcetne vyznacení významných zdroju rizik na mape objektu nebo zarízení. Ruzné zdroje rizika prispívají ruznou merou k celkovému riziku. Není ani mozné z ruzných duvodu vsechny zdroje rizika v krátkém case podrobne analyzovat. Proto v soucasné dobe je doporucována uznávaná metoda výberu zdroju rizik pro kvantitativní analýzu rizika podle metodiky uverejnené v tzv. Purple Book [12]. Tato metodika byla predstavena jiz v roce 2001, ale az o neco pozdeji se zacala objevovat v pracích analytiku. Pri pouzití této metodiky je treba výber zdroju rizik pro podrobnou analýzu rádne dolozit, vcetne zákresu volby bodu na perimetru provozovatele. Metodiku lze pouzít pro výber zdroju rizik s látkami toxickými, horlavými a výbusnými. Pro nebezpecné látky s jinými vlastnostmi se musí pouzít jiné metody. Predpokladem pouzití je ale rádné stanovení oddelených zarízení na zacátku procesu ocenení a výberu zdroju rizik, coz je u rozsáhlých výrob velmi nárocná cinnost. Chybející zdroj rizika v analýze muze predstavovat hrozbu do budoucna, coz se v praxi jiz potvrdilo. Je treba také pamatovat na to, ze existuje moznost zásahu orgánu státní správy pro potvrzení zájmu na kvantitativní analýze urcitého zdroje rizika, který sice není nutné podle metodiky podrobit kvantitativní analýze, ale státní správa je okolnostmi dislokace provozovatele nucena práve tento zdroj rizika vyhodnotit z pohledu dopadu na okolní obyvatelstvo. Co se týce výberu zdroju rizika skodlivých zivotnímu prostredí, stále se pouzívají drívejsí metodiky ENVITech03 a H&V index, popr. jiné, napr. ERA od EPA, nebo je mozné pouzít svédský index nebezpecí pro zivotní prostredí (Environment-Accident-Index).
Dalsí cástí analýzy a hodnocení rizik by mel být uveden postup a výsledky identifikace mozných scénáru událostí a jejich prícin, které mohou vyústit v závaznou havárii, a výber reprezentativních scénáru techto událostí, vcetne jejich popisu. Systematický prístup k vyhledávání odchylek od standardních stavu, vcetne provedení posouzení spolehlivosti lidského cinitele, je nutný. Zde se velmi osvedcuje metodika HAZOP. Vyskytly se ale prípady jakéhosi „naroubování“ principu této metody na vytrzené nekteré cásti analyzovaného systému, které vsak nebyly Hazopem. Provozovatelé také málo vyuzívají svoji databázi skoronehod a nehod. Dalsími otázkami je vytvorení reprezentativních scénáru pomocí tzv. „typizovaných“ scénáru, srovnávacích scénáru, nejhorsího scénáre a nejpravdepodobnejsího scénáre. Existují ruzne vyvíjené metodiky, které mají uzivateli poskytnout urcité vodítko tak, aby „nezapomnel“ na nekteré scénáre. Snaha pouzít tzv. „preddefinované scénáre“ muze vést v dané lokalite na analyzovaném objektu nebo zarízení k prehlédnutí dulezitých skutecností pro bezpecnost provozu. Identifikace a popis mozných prícin závazné havárie predstavuje klícovou otázku a musí na ne být kladen velký duraz.
Po uvedení reprezentativních scénáru následuje uvedení postupu a výsledku provedení odhadu následku reprezentativních scénáru závazných havárií a jejich dopadu na zdraví a zivoty lidí, na hospodárská zvírata, zivotní prostredí a majetek, vcetne grafické prezentace nejdulezitejsích výsledku odhadu. Vzhledem k existenci siroké skály ruzných metodik pro stanovení následku je na analytikovi, aby zvolil adekvátní metodiky, které resí stanovení míry úniku nebezpecné látky, jejího chování v daném prostredí, následky a dopady tohoto chování na stanovené príjemce, a aby tyto dopady kvantifikoval, vcetne jejich grafického vyjádrení v mape. Postup by mel být prezentován takovým zpusobem, aby byl srozumitelný, a aby bylo mozné analýzu opakovat pri kontrole dokumentu. Jak jiz bylo uvedeno, v pouzití metod se odrází nejen erudice analytiku, ale i financní situace provozovatele. Pomerne nárocná je situace pri zohlednování domino efektu. V textu by se melo objevit také urcení kritérií, která byla pouzita pro odhad následku a dopadu resených scénáru. Názor, ze vetsinou je treba volit konzervativní prístup k modelování, zalozený na predpokladu, ze z duvodu bezpecnosti je nutno pri odhadech a výpoctech zvázit takové vstupní údaje velicin, které vystihují nejméne príznivý prípad, bývá casto zdrojem sporu, co je jeste „reálné“. Scénár, který zacíná malým zahorením ci únikem nebezpecné látky v provoze a koncí totální destrukcí chemického závodu a jeho nekolikakilometrového okolí, nelze brát jako typický reprezentativní. Pri zavedení odpovídajících preventivních opatrení by mela být zajistena nejvyssí dosazitelná bezpecnost. Bariéry bránící rozvoji nekterých variant scénáru by mely být rádne popsány a v analýze rizika dolozeny. Vzhledem k nejistote (neurcitosti) dat a moznosti jejich urcitého rozptylu a zatízení náhodnými chybami, vykazují výpocty urcitou míru nejistoty. Toto je nutno brát v úvahu pri rízení rizika. Obvykle se pouzívají ruzné výpocetní programy. Nelze pausálne jedny vyzdvihnout a jiné zavrhnout, ale rizikový analytik musí být s programem dobre obeznámen. Obcas se obnoví polemika, zda je ci není urcitý program jeste z pohledu moderní doby pouzitelný nebo ne, jako napr. program ALOHA [13]. Pri ocenování úcinku a odhadu rizika pro zivotní prostredí se bere pri hodnocení bezpecnostní dokumentace urcitý ohled na to, ze postup je stále ve vývoji. Existují nebo jsou dále vyvíjeny ruzné metody a prístupy. Jako príklad lze uvést napr. jiz dríve uvedené ceské metody ENVITech 03 a H&V index, holandský model PROTEUS aj. V Ceské republice se zatím vetsinou pouzívá metodika H&V Index. Jako vhodný postup se jeví pouzití modelu PROTEUS, který vsak není volne dostupný.
Dále následuje dolození postupu a uvedení výsledku stanovení odhadu pravdepodobností reprezentativních scénáru závazných havárií. V bezpecnostních dokumentech casto chybí nebo je uvedena neverohodná pravdepodobnost událostí, popr. popis pravdepodobnosti je verbální. Provozovatel obvykle málo vyuzívá své vlastní údaje o cetnosti jednotlivých událostí u daného objektu nebo zarízení. Je také nekdy opominuta meteorologická situace v daném míste provozovatele. Nekterí provozovatelé mají ztízenou situací tím, ze postupem doby doslo k priblízení obcanské zástavby k hranicím objektu, pokud provozovatel není prímo obklopen témer úplne mestem. V tomto prípade státní správa má obvykle vyssí pozadavky na komplexnost analýzy rizika. K odhadu pravdepodobnosti reprezentativních scénáru závazných havárií se pouzívají vetsinou generická data, doplnená event. daty z vlastních statistik a údaji/odhady expertu. Pri analýze poruchových událostí (a jejich prícin) spojených s únikem nebezpecné látky a rozvojem této nezádoucí události (ztráta zádrze / soudrznosti zarízení – v anglictine „loss of containment“) zahrnutím ruzných mezilehlých (prechodových) událostí do ruzných prípadu konecného výsledku této nezádoucí události se pouzívají metody analýza stromu poruch (FTA) a analýza stromu událostí (ETA).
Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského cinitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik nemohou být nahrazeny strucnými popisy jen cásti pozadované struktury informací, kdy nejsou urceny mozné chyby, jejich príciny a stanoveny preventivní opatrení nebo jinou náhrazkou, a to odkazy na informace v bezpecnostním programu. Tato cást analýzy zustává ve velké rade prípadu v oblasti kvalitativní analýzy rizik. Vývoj v této oblasti ale jiz prinásí vetsí pozadavky na hloubku této cásti analýzy rizik, a proto by meli jak analytici, tak provozovatelé tuto vec mít na pameti pri aktualizaci svých bezpecnostních dokumentu. Stávající metodický prístup pro posouzení vlivu lidského cinitele se snazí zúzit pozadovaný rozsah resení na minimální, ale jeste dostatecnou úroven s ohledem na prevenci závazných havárií.
Dalsími kapitolami podle doporuceného postupu, který by mel být v bezpecnostním dokumentu dokladován, je uvedení metodik pouzitých pri analýze rizika a uvedení podrobných popisu pouzitých verejne nepublikovaných metodik. Zde se nevyskytují vetsinou nedostatky.
Pozadavek uvedení výsledku stanovení míry rizika reprezentativních scénáru závazných havárií není vzdy naplnen. Hlavní nedostatky jsou chybející vyjádrení míry rizika jako císelný údaj a grafická prezentace míry rizika. Míra rizika je císelné vyjádrení kombinace výsledku odhadu následku a odhadu pravdepodobností vsech reprezentativních scénáru závazných havárií u analyzovaných zdroju rizika. Obvykle se stanovuje individuální riziko a spolecenské (skupinové) riziko. Mohou existovat objekty nebo zarízení, u kterých muze docházet k urcitým problémum se stanovením míry rizika, napr. u provozovatelu pusobících v oblasti výbusných látek, kterí hlavne plnili pozadavky legislativy v pusobnosti státní bánské správy. I zde se tato situace dá resit. Pro stanovení míry rizika reprezentativních scénáru závazných havárií se nejcasteji pouzívá spolecenského rizika.
V dalsí cásti by melo být uvedeny výsledky hodnocení prijatelnosti rizika vzniku závazných havárií. Toto bylo, je i dále bude jedním z diskutovaných témat. Nekdy toto hodnocení úplne chybí, dále se vyskytují ruzné matice rizika, i ruzne oduvodnená slovní konstatování o prijatelnosti rizika. Princip hodnocení rizika, resp. pouzití smerodatných kritérií prijatelnosti, popr. kritérií dokonce právne zakotvených, je v ruzných zemích ruzný. V Ceské republice v soucasnosti tyto hodnoty nejsou v právním rámci prevence závazných havárií zakotveny, puvodní vyhláska c. 8/2000 Sb. jiz dávno neplatí, a tato kritéria si volí provozovatel sám. Hodnoty individuálního a spolecenského rizika uvedeného v této vyhlásce byly a jsou dále v rade prípadu pouzívány. Podle soucasné právní úpravy prevence závazných havárií platí, ze provozovatel je povinen provést hodnocení prijatelnosti rizika vzniku závazných havárií, a prijatelnost nebo neprijatelnost rizika pro daný objekt nebo zarízení je dána souhrnem výsledku provedené analýzy a hodnocení rizik a vyhodnocení dalsích místních podmínek a faktoru, zejména sociálních, ekonomických, uzívání území a dalsích. V metodickém pokynu k analýze a hodnocení rizik se uvádí princip ALARP (As Low As Reasonable Practicable), coz je vyjádrení filosofie snizování rizika – riziko tak nízké, jak je rozumne (racionálne) proveditelné. Tím se míní, ze náklady na dalsí snízení rizika nejsou ocividne v disproporci k prospechu získaného realizací techto opatrení. V Ceské republice pojmy jako „akceptovatelné riziko, tolerovatelné riziko, ALARP, role orgánu státní správy pri rízení rizika“ jsou chápány ruzne zúcastnenými stranami. Podobný princip snizování rizika je princip ALARA (As Low As Reasonably Achievable). V metodickém pokynu jsou uvedeny teoretické príklady kritérií prijatelnosti pro individuální a spolecenské riziko prevzaté z prírucky [14]. V prípade, ze výsledná hodnota rizika závazné havárie se jeví pro daný zdroj rizika jako neprijatelná, provede se podrobnejsí analýza, a dle potreby se stanoví a realizují organizacní a technická opatrení ke snízení tohoto rizika, proverená opakovanou analýzou a hodnocením rizika.
Logicky pak navazuje kapitola týkající se popisu opatrení k neprijatelným zdrojum rizik, plán jejich realizace a systém kontroly plnení tohoto plánu. Rada provozovatelu si stanovila svoje prechodové oblasti rizika, a i kdyz nemela ve svém areálu neprijatelné zdroje rizik, stanovila si své priority v omezování rizik. Výjimky se týkaly tech provozovatelu, kterí nevzali doporucení z analýzy a hodnocení rizik do úvahy, popr. chybela kontrola adekvátnosti doporucených opatrení novou doplnující analýzou rizika.
Predposlední kapitolou doporuceného postupu analýzy a hodnocení rizika je popis systému trvalého sledování úcinnosti opatrení pro omezování rizik. V bezpecnostních dokumentech casto chybel plán omezování rizik, systém a zpusob kontroly plnení plánu omezování rizik, a systém a zpusob sledování úcinnosti techto opatrení. Nekdy se vyskytne odkaz na text v bezpecnostním programu, kde vsak príslusný text chybí. Problém delá také nalezení indikátoru pro vyhodnocování sledování úcinnosti opatrení pro omezování rizik.
Záverecná kapitola je podání informace o provedeném posouzení primerenosti bezpecnostních a ochranných opatrení v souvislosti s existujícími riziky. Toto vsak casto chybí, resp. není vedeno v duchu pozadované informace, protoze bylo jednou vetou odkázáno na skutecnost, ze kdyz analýza a hodnocení rizika nenasla neprijatelné zdroje rizik, pak je vse automaticky v porádku.

Na záver této cásti je nutno zduraznit, ze aktualizace bezpecnostních dokumentu by mely být provádeny tak, aby naplnovaly pozadavek na aktuálnost bezpecnostního dokumentu vzhledem k soucasnému stavu legislativy a dopadum nových faktu a technických znalostí o bezpecnosti tak, aby bezpecnostní dokument byl stále „zivým“ dokumentem.

3. Dalsí vývoj v oblasti prevence závazných havárií

Situace kolem podnikání v chemii se neustále vyvíjí. Faktoru, které vytvárejí ruzné negativní dopady, pribývá. Situace nazvaná hospodárská stagnace nebo pokles je soucasná realita. Rada jevu, která jiz pusobila dríve [15], nabývá stále více na dulezitosti. To ovlivnuje i problematiku prevence závazných havárií. Lze uvést napr. tyto: vztah verejnosti k chemickému prumyslu je rozporný; moznosti ovlivnit vývoj legislativy v Evropské unii jsou omezeny; dodatecné pozadavky na ochranu zivotního prostredí v okolí podniku; expanze zástavby kolem chemických závodu; tlak na zmensování ochranného pásma kolem podniku; akcní predávání informací o haváriích a katastrofách sdelovacími prostredky; pozadavky srovnávání domácího prumyslu s katastrofickými scénári nekterých nesrovnatelných svetových havárií; nerealistické katastrofické scénáre z pohledu hodnocení nebezpecí terorismu; hrozba prenásení chemických výrob do jiných oblastí sveta s vetsí tolerantností verejnosti k chemickému prumyslu nez je tomu v Evrope, a kde je navíc pracovní síla lacinejsí. Samostatnou kapitolou je REACH. Dopad techto tlaku je v ruzných zemích ruzný, ale potenciálne likvidacní prístup k chemickému prumyslu je obecne stále zretelnejsí. I z techto duvodu je zádoucí, aby základy bezpecnostního inzenýrství, jako rozhodujícího prístupu, byly co nejvíce rozsíreny v povedomí vsech zainteresovaných subjektu. V této souvislosti je nutné zabezpecit také odpovídající úroven systému rízení bezpecnosti na vsech úrovních. Vsichni si musí uvedomit, co je riziko a jeho slozky, co je míra a prijatelnost rizika v moderní spolecnosti. Vetsina podniku venuje zajistení bezpecnosti systematickou péci, a bezpecnostní dokumentace by toto mela odrázet. Úroven prevence závazné havárie by se mela neustále zvysovat, jakoz i úroven vzdelávání ohledne bezpecnostního inzenýrství. Rada analytiku a spolecností, které se zabývají touto oblastí delsí dobu, znají její hloubku a mozná úskalí, ale nekterí „noví v oboru“ mohou mít problémy. V budoucnosti dojde k úprave smernice Seveso II na základe pozadavku nové harmonizované klasifikace a oznacování chemických látek GHS.

Úroven bezpecnostní dokumentace v Ceské republice sice postupne, ale trvale vzrustá. Ovsem tento nárust je casove i odborne nerovnomerný. Nedostatky vyplývají hlavne z toho, ze provozovatelé pri zpracování bezpecnostní dokumentace nerespektují doporucení k její príprave nebo aktualizaci. Radu provozovatelu ceká revize bezpecnostních zpráv, správne vyjádreno „posouzení bezpecnostní zprávy“, k cemuz byl vydán metodický pokyn [16]. Také nekdy kvalifikace zpracovatelu dokumentace není vzdy adekvátní nárocnosti daného úkolu. Nároky na zvysování bezpecnosti musí být rozsahem a hloubkou rozumné a musí být zároven podporena také snaha o zvysování znalostí na vsech stupních v této oblasti. Jak jiz bylo uvedeno, pro analýzu a hodnocení rizik musí zpracovatel analýzy znát základy bezpecnostního inzenýrství, a také mít urcitou praxi. Ale praxe se nekupuje, ta se získá prací v oboru. A také zde musí být prítomen zájem se vzdelávat. Nekteré informace v tomto ohledu vsak nejsou prílis povzbudivé. Vyjmenujme nekteré, napr. o sluzebním zákonu: „sluzební zákon byl prijat v roce 2002, dodnes neplatí … tento zákon by mel dát schopným úredníkum jistotu, ze budou hodnoceni podle výkonu … podle zákona by meli úredníci absolvovat pravidelná hodnocení … rada schopných lidí, kterí predpoklady pro uplatnení ve státní správe meli, úrady uz opustila“ [17]. Dalsí je o zájmu studentu o vysoké technické skoly: „mladí uchazeci o vysokoskolské studium cítí, ze studium technických a prírodovedných oboru je v soucasnosti zretelne sebediskriminující technické a prírodovedné skoly se potýkají s nedostatkem uchazecu a s jejich v prumeru nedostatecnou pripraveností“ [18]. Soucasnému skolství se venuje i prednáska [19], kde autor uvádí mimo jiné, ze „hojne se debatuje … vzdelanost trpí a upadá“. V ruzných výzvách osobnostech ke vzdelanosti se objevuje, ze „verejnoprávní media neplní svuj základní úkol – nastavení úrovne kvality, nabídka objektivních a vyvázených informací tak, aby si obcan mohl utvorit svuj vlastní názor … virtuální svet je lehce manipulovatelný a omezený obecné znalosti vydrzí asi 10 let po skole, odborné asi 5 let, pocítacové jsou jeste kratsí“. Nesmíme zapomenout ani na skutecnost, ze rada schopných lidí bude pusobit i v jiných organizacích nez je státní správa a objekt nebo zarízení provozovatele, a tlak na provozovatele bude vzrustat. Lze to napr. dokumentovat na clánku k 30. výrocí havárie v Sevesu, kdy organizace Greenpeace v nem uvedla kritiku smernice Seveso. Uvádí, ze pusobení rady chemikálií lze vyhodnotit az za mnoho let; ze smernice pojednává o situaci, jaká je, a nebere do úvahy opodstatnení pouzívání a výrobu chemických látek s ohledem na dopady na príjemce, ze jde jen o snahu zvládnout mozná rizika a havárie, procedura ciste rízení rizika; ze smernice nezahrnuje transport, speciálne zeleznici, „odkladová“ nádrazí, dále mezisklady, skládky odpadu; dále poukazuje na rozdíly v implementaci smernice, ocenení nebezpecí, scénárích, hodnocení rizika, scénáre, bezpecnostních zónách; ze smernice nepozaduje od provozovatelu dodatecné informace o dopadech na príjemce; poukazuje na nedostatecné ocenení vzájemné neslucitelnosti chemikálií a volá po posunu smernice Seveso od „rízení rizika“ k „odstranení rizika“ [20].

Bezpecnostní inzenýrství má teoretickou základní cást a aplikovanou cást. Základem bezpecnostního inzenýrství je znalost relevantních kapitol z matematiky, fyziky, obecné chemie, chemie a technologie materiálu, fyzikální chemie, chemického a procesního inzenýrství, ekologie a toxikologie, systému spolehlivosti, systému rízení a dalsích disciplín. V aplikované cásti se pak jedná o jednotlivé aplikace, BOZP, bezpecnost prumyslu, pozární ochrana, havarijní a územní plánování, atd. z nichz kazdá oblast má své specifikum. Bezpecnostní inzenýrství je disciplína, která vyzaduje celozivotní vzdelávání. Provozovatel by mel akceptovat závery analýzy rizik a mít fungující systém rízení rizik, adekvátní analyzovaným zdrojum rizik. Odborníci pro prevenci závazných havárií by meli být jak u provozovatele, tak u státní správy. Verejnost by mela být v oblasti prevence závazných havárií adekvátne informována. Provozovatel, státní správa i verejnost by meli vzájemne spolupracovat s cílem rozumného snízení rizika (i svedomím, ze nulové riziko neexistuje). Co se týce státní správy, zpocátku doslo k urcitému pozastavení v odborném vývoji, protoze v momente, kdy svým zpusobem byla jiz cástecne stabilizovaná situace v prevenci závazných havárií u státní správy, doslo k zániku okresních úradu. Státní úredník má vysoce odpovednou funkci v systému prevence závazných havárií, musí znát rizika ve svém teritoriu, musí být patricne odborne vybaven, protoze je i na nem, zda akceptuje v daném regionu deklarované hodnocení rizika. Resí také otázky vyplývající z vnejsích havarijních plánu a dotýká se ho vývoj v územním plánování. Mel by tedy mít urcitý prostor pro vzdelávání, mel by pozívat váznost státního úredníka. Státní správa skolí své úredníky – je to oblast zvlástní odborné zpusobilosti. Bohuzel oblast chemických látek a prevence závazných havárií byla sloucena do jedné skupiny a toto skolení zatím probíhá jen jednou, úredník jiz nemusí absolvovat nejaké nadstavby, popr. pravidelná doplnující casová odborná skolení. Co se týce aktuální informovanosti, pak je to reseno setkáním úredníku krajských úradu se zástupci MZP. Ceská inspekce zivotního prostredí (CIZP) i Státní úrad inspekce práce (SÚIP) provádí také pravidelná skolení svých inspektoru. Co se týce verejnosti, pak snaha o vlastnictví mnoha výrobku (vsudeprítomná chemie) stoupá, ale akceptovatelnost rizika plynoucí z jejich výroby klesá. A pokud nekdo chce rozumne informovat, pak se mnohdy zjistí, ze toto nikdo necte – ale hodne se mluví a málo poslouchá. Dochází nekdy k lehké manipulovatelnosti obcana médii.

Co poradit tem, kterí chtejí a potrebují si doplnit znalosti? Krome zde uvedených odkazu na webové stránky, na Internetu lze v zahranicních odkazech najít radu velmi cenných materiálu pro tuto oblast. Vzhledem k tomu, ze existují prostredky, které jsou volne dostupné, uzivatel by mel být na ne upozornen, a melo by mu být naznaceno, jakým nejlepsím zpusobem je mozné je vyuzít, popr. mu poskytnout praktické príklady a ukázky. Jako príklad muze slouzit jiz citovaný program ALOHA, verze 5.4.1.2 [13], který spolu s dostupným manuálem muze rade uzivatelu pomoci resit úlohy z analýzy rizik. VÚBP, v.v.i., pripravuje informacní systém BOZP a PZH, v jehoz rámci bude mj. oborový portál prevence závazných havárií. Zde bude urcitý prostor venován odborné diskusi a zájemci se zde dozvedí aktuality z této oblasti. Dále VÚBP, v.v.i., zacal vydávat elektronický recenzovaný casopis JOSRA (Journal of Occupational Safety Research and Applications), který má slouzit pro prenos odborných poznatku, znalostí a informací, a také pro komunikaci mezi odborníky v Ceské republice i zahranicí. VÚBP, v.v.i. také porádá vzdelávací distancní nadstavbové studium „Systém rízení bezpecnosti a havarijní plánování“, které umoznuje získat základní znalosti o systémovém prístupu k zajistení bezpecného objektu, zarízení nebo pracoviste/provozu, dále znalosti o zpusobech omezování rizik, zahrnujících identifikaci zdroju rizik, jejich hodnocení a rízení, ucí vyuzívat technické a organizacní prostredky prevence nehod a havárií k zajistení bezpecného provozu. Frekventant kurzu dostane kvalitní studijní materiály. Bohuzel za poslední dva roky se prihlásili pouze tri zájemci. Zdá se tedy, ze uz není potreba neco studovat. Ale je tomu opravdu tak? Vývoj v oblasti metodických pokynu bude pokracovat, nekteré metodické pokyny budou podle zkuseností doplneny. Pokracuje vývoj v oblasti analýz rizik – v oblasti hodnocení dopadu na zivotní prostredí, hodnocení spolehlivosti lidského cinitele a v aplikaci nekterých metod analýzy rizika. Budou doplnována skolení v zájmových oblastech prevence závazných havárií tak, aby splnovala cíle OECD, které jsou ve trech dostupných príruckách [21, 22, 23].

4. Záver

Provozovatel nemá v dnesním svete lehkou pozici, je pod tlakem z ruzných stran. Vsichni zúcastnení v oblasti prevence závazných havárií by meli mít dobrou vuli a spolupracovat. Pokud tomu tak nebude, muze se stát, ze chemie a její aplikace bude psancem, i kdyz bez chemie si nelze predstavit dnesní svet v soucasné podobe. Bezpecnostní dokument je urcitou vizitkou, ale i obranou provozovatele, který nakládá s nebezpecnými látkami, spadajícími pod zákon o prevenci závazných havárií. Zvysování a zkvalitnování prevence závazných havárií je prínosem pro vsechny, a proto je treba chápat tlak na zvysování této prevence. A zvysování potrebné kvalifikace vsech dotcených subjektu v zájmu provedení kvalitní a odpovedné práce také, i kdyz na toto není legislativní tlak takový jako na prevenci závazných havárií.

Literatura

[1] Právní predpisy v oblasti chemických látek [online]. Praha : MZP, c2008 [cit. 2010-01-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mzp.cz/cz/pravni_predpisy_chemicke_latky>.

[2] Právní rámec prevence závazných havárií [online]. Praha : MZP, c2008 [cit. 2010-01-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mzp.cz/cz/pravni_ramec_havarii>.

[3] BABINEC, F. Procesní bezpecnost v bezpecnostní zpráve a bezpecnostním programu. In Konference CHISA 2001. Srní, 2001.

[4] Ministerstvo zivotního prostredí Ceské republiky : periodika [online]. Praha : MZP, [cit. 2010-01-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/titletree>.

[5] VÚBP – Odborné pracoviste pro prevenci závazných havárií (OPPZH) [online]. Praha : VÚBP, 1. 12. 2009 [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/oppzh.php>.

[6] Výkladový terminologický slovník nekterých pojmu pouzívaných v analýze a hodnocení rizik pro úcely zákona o prevenci závazných havárií [online]. Praha : VÚBP, 2005 [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: < http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf >.

[7] Metodický pokyn c. 4 odboru environmentálních rizik Ministerstva zivotního prostredí pro postup pri zpracování dokumentu „Analýza a hodnocení rizik závazné havárie“ podle zákona c. 59/2006 Sb., o prevenci závazných havárií. Vestník MZP, brezen 2007.

[8] MIKA, O.J.; MASEK, I. Nebezpecí chemického terorismu a jeho následky. Chemické listy, 2008, c. 102, s. 255 – 261.

[9] Metodický pokyn c. 5 odboru environmentálních rizik Ministerstva zivotního prostredí k rozsahu a zpusobu zpracování dokumentu „Posouzení vlivu lidského cinitele na objekt nebo zarízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik“ podle zákona c. 59/2006 Sb., o prevenci závazných havárií. Vestník MZP, brezen 2007.

[10] Metodický pokyn c. 2 odboru environmentálních rizik Ministerstva zivotního prostredí pro stanovení zranitelnosti zivotního prostredí metodou ENVITECH 03 a analýzou dopadu havárií s úcastí nebezpecné látky na zivotní prostredí metodou H&V index. Vestník MZP, brezen 2003.

[11] Metodický pokyn c. 4 odboru environmentálních rizik Ministerstva zivotního prostredí pro hodnocení moznosti vzniku kumulativních a synergických úcinku závazné havárie. Vestník MZP, cerven 2002

[12] CPR 18E – Guidelines for Quantitative Risk Assessment „Purple Book“[online]. The Hague, 1999 [cit. 2009-12-02]. Dostupný z WWW: <http://www.publicatiereeksgevaarlijkestoffen.nl/>.

[13] CAMEO : Downloading, Installing, and Running ALOHA [online]. EPA, last updated on Wednesday, April 22nd, 2009 [cit. 2009-12-02]. Dostupný z WWW: <http://www.epa.gov/OEM/content/cameo/aloha.htm>.

[14] CHRISTOU, M.D.; STRUCKL, M.; BIERMANN, T. Land Use Planning Guidelines in the context of Article 12 of the Seveso II Directive 96/82/EC as amended by Directive 105/2003/EC. JRC, Ispra, September 2006.

[15] HORÁK, J. Vztah verejnosti a chemických výrobních podniku a jeho vliv na podnikatelské prostredí v chemii. Chemické listy, 2007, c. 101, s. 293–302.

[16] Metodický pokyn c. 11 odboru environmentálních rizik Ministerstva zivotního prostredí pro zpracování zprávy o posouzení bezpecnostní zprávy podle zákona c. 59/2006 Sb., o prevenci závazných havárií. Vestník MZP, zárí 2007.

[17] FRANTOVÁ L. Sluzební zákon : nekonecný príbeh. Profit, 2007, c. 53, s. 34, 36-37.

[18] VONDRUSKA, M. Nezájem o vysokoskolské studium na technických a prírodovedných oborech. Chemické listy, 2008, c. 102, s. 285-305.

[19] PITHA, P. Velká iluze ceského skolství [prednáska]. Univerzita Hradec Králové, 2008.

[20] Greenpeace. The Seveso disaster 30 years on : lessons learned for EU policy. Media briefing, 6.7.2006.

[21] OECD Guiding Principles for Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response. Guidance for Industry (including Management and Labour), Public Authorities, Communities and other Stakeholders [online]. OECD, 2003 [2009-12-02]. Dostupný z WWW: <http://www.oecd.org/dataoecd/10/37/2789820.pdf>.

[22] OECD Guidance on Developing Performance Indicators for Public Authorities and Communities/Public [online]. OECD, 2008 [2009-12-02]. Dostupný z WWW: <http://www.oecd.org/dataoecd/7/15/41269639.pdf>.

[23] OECD Guidance on Developing Safety Performance Indicators for Industry [online]. OECD, 2008 [2009-12-02]. Dostupný z WWW: <http://www.oecd.org/dataoecd/6/57/41269710.pdf>.

Vzorová citace:

SLUKA, Vilém. Analýza a hodnocení rizik pro úcely zákona c. 59/2006 Sb., o prevenci závazných havárií. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnost [online], 2009, roc. 2, c. 4. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-04-2009/analyza-rizik_sluka.html>. ISSN 1803-3687.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i. - provozovatel portálu

Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portálu BOZPinfo.cz | Právní výhrada portálu BOZPinfo.cz
RSS kanál | Mapa webu