JOSRA 3 - 2011

Výzkum zapojení zamestnancu v prevenci rizik

31.10.2011 | AUTOR: Ing. Zdenek Skoumal

Research involvement of employees in risk prevention

Zdenek Skoumal¹

¹Kovoprojekta Brno a.s., skoumal.z@centrum.cz

Abstrakt

Jiz nekolik let nase právní predpisy stanoví povinnost zamestnavatelu hodnotit rizika na pracovisti a prijímat opatrení proti vyskytujícím se rizikum. Cílem práce bylo provést aplikovaný výzkum pomocí dotazníkového setrení a zjistit, jak jsou zamestnanci informováni o rizicích na pracovisti a jaké mají postoje k dodrzování pravidel bezpecnosti práce. Ve výzkumu byli zahrnuti respondenti vsech odvetví a ve vyhodnocení bylo provedeno porovnání stavebnictví jako rizikové odvetví s ostatními odvetvími.

Klícová slova: bezpecnost práce, stavebnictví, skolení zamestnancu, prevence rizik

Abstract

For several years now, our legislation has stipulated the duties of employers to perform safety risk assessments and to take actions to prevent such risks. This paper deals with applied research with respondents through the use of questionnaires. Questionnaires were used in to help determine how much employees are informed about risks in their workplaces. They focused on basic, and essential, questions as to whether or not respondents knew of the safety and health of their work and how they are treated in the areas of risk assessment and compliance concerning safety rules. The respondents were divided into two groups and the construction industry as one of the risk industry, and other workers.

Keywords:occupational safety, civil engineering, training of staff, risk prevention

Úvod

Hlavním principem v bezpecnosti práce je prevence a predcházení rizikum mozného ohrození. Mnohé výzkumy se zamerují na to, jaká je statistika úrazovosti v nasí republice a poté se hledají príciny úrazu. Kazdý zamestnavatel má podle platného zákoníku práce a dle jeho provádecích predpisu povinnost provádet záznamy o úrazu a evidovat pracovní úrazy, jejichz následkem byla pracovní neschopnost delsí nez 3 dny [6]. Výsledky jsou zpracovávány v národním merítku a také na evropské úrovni, o cemz je mozné se informovat v odborné literature [4].

Podle dlouhodobých údaju a statistik se problematika bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci (BOZP) stále neresí v dostatecné míre a stojí pred dalsími úkoly. Vzdyt asi dve tretiny pracovní síly na svete pracují za podmínek, které jsou pod úrovní minimálních zdravotních standardu. Ekonomické ztráty z profesionálních poskození byly jiz dríve v nekterých evropských zemích spocteny na 3 az 5 % HDP [1]. Pri významne se nesnizující úrazovosti nelze ocekávat snízení této hodnoty. Je nutné si uvedomit, ze kazdá lidská cinnost je zdrojem rizika jak pro cloveka, tak i pro zivotní prostredí [2,3]. Mezi nejrizikovejsí cinnosti z hlediska bezpecnosti práce patrí jiz tradicne práce v lese, na stavbách a v podzemí.

V odborných casopisech [5] je mozné se seznámit výsledky kontrolních akcí oblastních inspektorátu práce a je mozné zjistit cetnost porusování pracovne právních predpisu v ruzných oborech. Ve stavebnictví, které patrí mezi nejrizikovejsí obory, bylo v roce 2010 provedeno 274 kontrol a z toho 243 kontrolovaných zamestnavatelu porusilo predpisy. Celkový pocet nedostatku zjistených oblastními inspektoráty práce byl 703 [5].

Metodika výzkumu

Soucástí zverejnovaných statistik zpravidla není zjistování vnímání bezpecnosti ze strany zamestnancu ani analýza vlivu lidského cinitele na následnou bezpecnost. Tento výzkum byl proto zameren na zamestnance a jejich postoje k bezpecnosti práce.

Cílem výzkumu bylo zjistit vztah zamestnancu k zásadám bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, jejich znalost a dodrzování a vliv na úrazovost na pracovisti.

Pro výzkum byla zvolena metoda dotazníku, který umoznil oslovení sirokého spektra respondentu v krátkém case, a respondenti nebyli ovlivnováni osobou tazatele. Z duvodu vyssí návratnosti a pozitivního postoje respondentu k dotazování bylo respondentum polozeno pet otázek a doplnující sociologické údaje pro zpracování výsledku.

Metodou dotazníkového setrení, provedeného v 3. ctvrtletí roku 2011, bylo osloveno celkem 84 respondentu, kterí byli v zamestnaneckém pomeru. Výzkum si nekladl za cíl postihnout celou problematiku, byl prevázne zameren na stavebnictví, které má v zákone prísnejsí pravidla zastoupená napr. funkcí koordinátora BOZP pri výstavbe [7]. Ostatní odvetví nebyla z duvodu rozsahu podrobneji zkoumána. Vsichni respondenti byli ceské národnosti a jejich struktura byla následující:

Byly stanoveny následující hypotézy:

1. Vetsina respondentu zná zásady bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci.
2. Vetsina respondentu dodrzuje zásady BOZP na svých pracovistích.
3. Vetsina pracovních úrazu zamestnancu se nestala vlivem nedodrzení zásad BOZP.
4. Jsou rozdíly v dodrzování BOZP mezi zamestnanci v sektoru stavebnictví a v ostatních odvetvích.

Výsledky výzkumu

Výzkumem byly zjistovány znalosti zásad BOZP, jejich dodrzování zamestnanci, povedomí o hodnocení rizik ve firme, kde pracují, a výskyt pracovních úrazu v souvislosti s porusením bezpecnosti pri práci.

První oblastí zájmu bylo zjistování, jak zamestnanci subjektivne hodnotí svoji znalost zásad bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci. Z celkového poctu 84 respondentu 70 % vyjádrilo dobrou znalost, 23 % uvedlo svou znalost jako cástecnou a 7 % dotázaných podle svých slov nezná zásady bezpecné práce. Nevyskytly se výrazné rozdíly podle vzdelání dotázaných, skupina s nejnizsím vzdeláním uvedla vyssí znalost nez pracovníci se stredoskolským a vysokoskolským vzdeláním (viz graf c. 1). Vzhledem k tomu, ze zamestnavatelé mají povinnost seznamovat zamestnance s bezpecností práce a konat pravidelná skolení BOZP, vzniká zde prostor pro podrobnejsí výzkum prícin neznalosti v této oblasti.

Graf c. 1: Znalost zásad BOZP (srovnání podle vzdelání respondentu)

Dalsí cást výzkumu se venovala informovanosti zamestnancu o hodnocení rizik na pracovisti firmy (viz graf c. 2). Necelá polovina dotázaných (49 %) má predstavu o tom, ze se na pracovisti hodnotí rizika. Konkrétní metodu analýzy rizik, kterou jejich zamestnavatel pouzívá, nebyl schopen uvést zádný z respondentu. V právních predpisech není výslovne uvedena povinnost zamestnavatele sdelovat metodu hodnocení rizik, ale pro získání sirsího prehledu byla tato otázka respondentum polozena. Velké mnozství respondentu (42 %) nedostalo zádné informace o hodnocení rizik na pracovisti a cást dotázaných (9 %) uvedla, ze firma nemá zpracované hodnocení rizik. Vzhledem k tomu, ze podle platné legislativy kazdá firma musí mít zpracované hodnocení rizik a zamestnanci by meli být s riziky seznámeni, se jedná o neuspokojivé výsledky.

Graf c. 2: Informovanost zamestnancu o hodnocení rizik ve firme (srovnání podle vzdelání respondentu)

Pri sledování vzájemné vazby veku zamestnancu a informovanosti o hodnocení rizik na pracovisti je zrejmé, ze se stoupajícím vekem mají zamestnanci více informací o mozných rizicích a vedí o hodnocení rizik na pracovisti. S riziky je seznámeno 71 % respondentu nad 61 let, ve skupine do 20 let se jedná o 33 % respondentu (viz graf c. 3).

Graf c. 3: Informovanost zamestnancu o hodnocení rizik ve firme (srovnání podle veku respondentu)

Znalost zásad bezpecnosti práce má velký význam, ale v praxi je spíse kladen duraz na samotné dodrzování zásad BOZP. Výzkumem bylo zjistováno nejen, zda zamestnanci dodrzují zásady BOZP, ale rovnez jejich osobní postoj k nim, tedy je-li dodrzování zásad pouze o povinností, za jejíz nesplnení hrozí sankce, nebo predstavuje pro zamestnance vyssí hodnotou, se kterou jsou vnitrne ztotozneni. Z výzkumu vyplynulo, ze pouze jedna tretina dotázaných (33 %) je ztotoznena se zásadami BOZP v jejich zamestnání a jejich dodrzováním chrání zdraví své i svých spolupracovníku. Dalsí cást respondentu (27 %) zásady BOZP dodrzuje pouze jako povinnost narízenou zamestnavatelem. Stejné mnozství uvedlo, ze zásady dodrzuje pouze cástecne. Celkem 12 % respondentu zásady BOZP nedodrzuje z duvodu obtíznosti ci neproveditelnosti v konkrétním pracovním prostredí.

Dalsím výsledkem výzkumu bylo zjistení urcitých rozdílu v dodrzování zásad BOZP podle charakteristiky zamestnancu. Pri analýze podle vzdelání (viz graf c. 4) bylo nejvetsí procento zamestnancu nedodrzujících bezpecnostní predpisy ve skupine s nejnizsím vzdeláním, tedy se základním vzdeláním a u vyucených pracovníku. Lze predpokládat, ze tito zamestnanci pracují v manuálních profesích, kde je dodrzování bezpecnosti dulezité, ale velmi casto opomíjené nebo prílis komplikuje vlastní provádení cinnosti. U vysokoskoláku a stredoskoláku vykonávajících spíse administrativní cinnost dodrzování bezpecnosti s sebou vetsinou nenese zvýsené nároky.

Graf c. 4: Dodrzování zásad BOZP na pracovisti (srovnání podle vzdelání respondentu)

Pokud se zameríme na rozdíly mezi pohlavími, zeny dodrzují zásady BOZP ve vetsí míre nez muzi, prevládá u nich vsak více povinnost nez osobní angazovanost. U muzu se objevilo nedodrzování predpisu z duvodu obtíznosti v 18 procentech, u zen se tato odpoved nevyskytla vubec, coz zrejme odrází charakter práce, kterou vykonávají. (viz graf c. 5)

Graf c. 5 Dodrzování zásad BOZP na pracovisti (srovnání podle pohlaví respondentu)

Dodrzování zásad BOZP na pracovisti je ovlivneno rovnez vekem zamestnancu. Výsledky výzkumu vsak neprinesly informace o výrazných rozdílech. Ve sledovaném vzorku respondentu byla zjistena vyssí cetnost nedodrzování bezpecnosti pri práci u osob starsích 61 let (33 %), ale u stejné vekové skupiny byla zaznamenána nejvyssí cetnost osob dodrzujících bezpecnostní predpisy a povazuje to za samozrejmou ochranu zdraví svého i svých kolegu (44%). Naproti tomu nejmladsí generace do 20 let veku dodrzování zásad bezpecnosti prílis nepovazuje za samozrejmou soucást pracovního procesu (17 %). (viz graf c. 6)

Graf c. 6 Dodrzování zásad BOZP na pracovisti (srovnání podle vzdelání respondentu)

Dulezitým faktorem ovlivnujícím dodrzování bezpecnosti na pracovisti je také odvetví, kde zamestnanci pracují. Výzkum byl zameren predevsím na oblast stavebnictví. Ve sledovaném vzorku je na tom stavebnictví v dodrzování zásad BOZP v porovnání s ostatními odvetvími o neco hure. Ve stavebnictví podle výzkumu plne dodrzuje zásady bezpecnosti 42 % zamestnancu oproti 76 % v ostatních odvetvích. Celých 21 % zamestnancu ve stavebnictví uvedlo, ze zásady nedodrzuje, v ostatních sektorech se jedná pouze o 4 % zamestnancu. (viz graf c. 7) Je nutno uvést, ze skupina ostatních odvetví nebyla podrobneji analyzována, zájem výzkumu smeroval na stavebnictví a výsledky dokladují, ze pro podstatnou cást respondentu z tohoto sektoru je dodrzování zásad bezpecnosti pri práci obtízné, komplikuje a prodluzuje vlastní práci ci je dokonce neproveditelné.

Graf c. 7 Dodrzování zásad BOZP na pracovisti (srovnání podle odvetví, kde respondenti pracují)

V souvislosti s nedodrzováním zásad bezpecnosti pri práci bylo výzkumem také sledováno zda u respondentu vznikl pracovní úraz ci nikoliv.

Ve stavebnictví pracovní úraz vznikl u 24 % dotázaných, z toho u 33 % prípadu bylo prícinou porusení zásad bezpecnosti pri práci. V ostatních odvetvích se pracovní úraz vyskytl u 15 % respondentu, z toho porusení zásad BOZP bylo prícinou pouze ve 14 % prípadu. Protoze predmetem výzkumu bylo dodrzování bezpecnosti pri práci, ostatní príciny pracovních úrazu nebyly ve výzkumu podrobneji analyzovány. Je zrejmé, ze ve stavebnictví se projevuje zvýsená míra rizika a následná úrazovost, která je zpusobena z významné cásti také nedodrzováním zásad bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci.

Analýzou vztahu vzdelání zamestnancu a vzniku pracovního úrazu bylo zjisteno, ze výskyt pracovních úrazu klesá s rostoucím vzdeláním. Je to logický výsledek vyjadrující, ze zamestnanci s nizsím vzdeláním zamestnaní v manuálních profesích jsou pracovním úrazem ohrozeni více (42 %), nez zamestnanci s vyssím vzdeláním na pozicích spíse administrativních tj. podle výzkumu 8 % vysokoskoláku a 14 % stredoskoláku (viz graf c. 8).

Pri hodnocení príciny pracovního úrazu nebyly výzkumem zjisteny výrazné rozdíly mezi zamestnanci s ruzným stupnem vzdelání. Hodnota výskytu úrazu vzniklých z duvodu porusení zásad BOZP je vsak u sledovaného vzorku pomerne vysoká, pohybuje se mezi 25 az 27 %.

Graf c. 8 Vznik pracovního úrazu (srovnání podle vzdelání respondentu)

V cetnosti pracovních úrazu se odrazil vek respondentu, nejvyssí pocet pracovních úrazu byl zaznamenám u nejstarsích zamestnancu nad 61 let (44 %), v ostatních vekových skupinách výrazné rozdíly nebyly, úrazovost respondentu se pohybovala kolem 20 %.

Diskuse

Z výsledku výzkumu vyplynulo, ze prevázná vetsina zamestnancu je seznámena se zásadami bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci a ve své profesi je dodrzuje. Celkem 70 % vsech respondentu povazuje své znalosti za dobré a 23 % zamestnancu zná zásady BOZP alespon cástecne. Byla tedy potvrzena hypotéza, ze zamestnanci znají zásady bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci. Jelikoz se výzkum opíral o výpovedi dotázaných, a jejich znalost nebyla overována objektivními metodami, výsledky odrázejí subjektivní náhled zamestnancu.

Co se týká hodnocení rizik ve firmách, témer polovina dotázaných je seznámena s tím, ze probíhá v jejich zamestnání hodnocení rizik. Pro sirsí prehled o tématu byla zarazena otázka na znalost konkrétní metody hodnocení rizik, coz overilo, ze nikdo z dotázaných nebyl seznámen s konkrétní metodou, která se k hodnocení pouzívá. Zamestnavatel není povinen vzdelávat své zamestnance v metodách hodnocení rizik, ale vyssí informovanost zamestnancu zvysuje i jejich odpovednost. Velké mnozství respondentu (42 %) nedostalo zádné informace o hodnocení rizik na pracovisti a cást dotázaných (9 %) uvedla, ze firma nemá zpracované hodnocení rizik. Muze se jednat o velké zanedbání ze strany firem, nebo nepozornost zamestnancu úcastnících se skolení. Vzhledem k tomu, ze podle platné legislativy kazdá firma musí mít zpracované hodnocení rizik a zamestnanci by meli být s riziky seznámeni, se jedná o neuspokojivé výsledky a je treba dále hledat príciny této neznalosti. Pokud jsou zamestnanci dostatecne o rizicích informováni, muze se zvýsit jejich motivace k dodrzování zásad bezpecné práce a následne se snizuje riziko vzniku pracovního úrazu.

Dalsí výstup prinesl informace týkající se dodrzování zásad BOZP. Vetsina respondentu (60 %) uvedla, ze dodrzuje zásady bezpecnosti práce, jsou to prevázne vysokoskolsky vzdelaní respondenti, více zeny, ve veku mezi 20 az 60 lety a respondenti pracující mimo sektor stavebnictví. Hypotéza, ze vetsina respondentu dodrzuje zásady BOZP na pracovistích, se potvrdila. Pri detailním hodnocení bylo zjisteno, ze pouze jedna tretina dotázaných je ztotoznena se zásadami BOZP v jejich zamestnání a jejich dodrzováním chrání zdraví své i svých spolupracovníku. Necelá tretina respondentu zásady BOZP dodrzuje pouze jako povinnost narízenou zamestnavatelem, za jejíz nedodrzení následuje sankce. Celkem 12 % respondentu zásady BOZP nedodrzuje z duvodu obtíznosti ci neproveditelnosti v konkrétním pracovním prostredí a tím muze zvysovat pravdepodobnost vzniku úrazu na pracovisti. Jedná se o muze, ve vetsí míre o pracovníky ve stavebnictví, s nejnizsím vzdeláním (základní vzdelání nebo vyucení) a v nejstarsí vekové kategorii (nad 61 let). Duvodem muze být nizsí odpovednost pri práci ci vykonávání takových prací, kde je dodrzování zásad bezpecnosti chápáno jako ztízení vykonávané práce a zdrzení od vlastní pracovní cinnosti. Zeny tuto variantu odpovedi nezvolili, casteji pracují v administrative, kde nejsou duvody ani prílezitosti k porusování BOZP tak významné.

Výsledky výzkumu potvrdily hypotézu, ze prícinou vetsiny pracovních úrazu není porusování bezpecnostních predpisu. Nedodrzování zásad BOZP bylo prícinou pouze u 25 % úrazu a preváznou prícinnou vzniku úrazu byly jiné vlivy. Zde by se pri podrobnejsím zkoumání mohly projevit rozdíly v povaze úrazu (úrazy s pracovní neschopností a úrazy bez pracovní neschopnosti atd.).

V prípade porovnání stavebnictví a ostatních odvetví je výraznejsí výskyt porusování zásad bezpecnosti pri práci práve ve stavebnictví (21 % respondentu ve stavebnictví zásady nedodrzuje a 37 % dodrzuje zásady jen cástecne). Ve stavebnictví se také objevuje vetsí pocet pracovních úrazu a polovina techto úrazu je podle výzkumu zaprícinena porusením zásad bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci. Prestoze stavebnictví není na prvním míste co do vzniku pracovních úrazu, má výrazné nedostatky pri dodrzování bezpecnosti práce oproti ostatním sledovaným sektorum a je nutné se zde zamerit na zvýsení preventivních opatrení.

Záver

Bezpecnost a ochrana zdraví pri práci je nezbytnou soucástí kazdého pracovního procesu. Systém zásad BOZP je zapracován v právních predpisech, které ukládají povinnosti zamestnancum i zamestnavateli. Výsledky setrení ukazují, ze vetsina zamestnancu je seznámena se zásadami bezpecné práce, ale presto se objevily nedostatky napr. u znalosti hodnocení rizik na pracovisti a problémy s odpovedným chováním spojeným s dodrzováním bezpecnosti na pracovisti. V oblasti aplikace bezpecných postupu v konkrétních podmínkách na pracovistích jsou stále rezervy a je treba hledat zpusoby, jak je nalézat a eliminovat dríve, nez dojde k nezádoucí události – úrazu. Zodpovednost je na zamestnavatelích, aby seznámili své zamestnance s riziky na pracovistích a metodami hodnocení rizik a aby je motivovali k jejich dodrzování. Výskyt pracovních úrazu jednak ohrozuje zamestnance, ale zatezuje zamestnavatele a muze být financne nárocnejsí nez investice do prevence na vytvorení bezpecného pracovního prostredí.

Literatura

[1] BAUMRUK…[et al.]. Analýza rizik pri práci. Praha : Státní zdravotní ústav, 2002. 136 s. ISBN 80-7071-209-0.

[2] BRHEL…[et al.]. Pracovní lékarství. Brno : Národní centrum osetrovatelství a nelékarských zdravotnických oboru, 2005. 338 s. ISBN 80-7013-414-3.

[3] DIRNER, V. …[et al.]. Ochrana zivotního prostredí. Ostrava :VSB-TU Ostrava, 1997. 333 s. ISBN 80-7078-490-3.

[4] PLESKANKA, Jan; KOLÍNSKÝ, Oldrich. Evropská statistika pracovních úrazu v Ceské republice. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2010, roc. 3, c. 2. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-02-2010/esaw-pleskanka_kolinsky.html>. ISSN 1803-3687.

[5] Výsledky kontrolních akcí inspekce práce za rok 2010. Bezpecnost a hygiena práce, 2011, c. 7-8, s. 29–47. ISSN 0006-0453.

[6] Zákon c. 262/2006 Sb., zákoník práce (v platném znení).

[7] Zákon c. 309/2006 Sb., zákon o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci (v platném znení).

Vzorová citace

SKOUMAL, Zdenek. Výzkum zapojení zamestnancu v prevenci rizik. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2011, roc. 4, c. 3. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-2011/vyzkum-zamestnanci_skoumal.html>. ISSN 1803-3687.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM