JOSRA 3 - 2008

Moderní vzdelávací metody a technologie v dalsím vzdelávání dospelých v BOZP a v souvisejících oblastech

01.12.2008 | AUTOR: PhDr. Irena Kuhnová

MOdern educational methods and technologies in further education in osh and related areas

Irena Kuhnová¹

¹Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., kuhnova@vubp-praha.cz

Abstrakt

Od roku 2004 se Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., systematicky zabývá celozivotním vzdeláváním v oblasti bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci a metodou e-learningu jako nástroje pro jeho podporu. Usiluje pritom o praktické vyuzití této moderní metody v dalsím vzdelávání dospelých v BOZP. Clánek uvádí ctenáre do problematiky e-learningu jakozto jedné z metod distancní formy vzdelávání. Dalsí cást clánku je shrnutím soucasného stavu vývoje e-learningových vzdelávacích programu ve VÚBP, v.v.i. Otázka vzdelávání dospelých v BOZP metodou e-learningu je ve VÚBP, v.v.i., resena v rámci výzkumného zámeru na léta 2004 az 2010 a predstavuje hlavní predmet dílcího úkolu „Systém celozivotního vzdelávání v oblasti BOZP a e-learning jako nástroj pro jeho podporu“ projektu „Management znalostí – podmínka úspesného rízení BOZP“.

Klícová slova: vzdelávání dospelých, bezpecnost práce, ochrana zdraví, vzdelávací metody, vzdelávací technologie, e-learning, blended learning, distancní vzdelávání, LMS

Abstract

The Occupational Safety Research Institute has been concerned with lifelong learning and e-learning in occupational safety and health since 2004. E-learning as a modern educational method is used in OSH further education. This article introduces e-learning as one method of distance learning. The second part of the article summarizes the present state of e-learning course development at the Occupational Safety Research Institute. Further education in OSH is dealt with under the Research Plan“Knowledge management - a condition of successful occupational health and safety management” in the project called „Lifelong learning system in OSH and e-learning as a method for its support“ at the Occupational Safety Research Institute

Keywords: further education, occupational safety and health, health protection, education methods, education technologies, e-learning, blended learning, distance/distant learning, LMS

Úvod

Moderní formy a metody vzdelávání jsou výsledkem vývoje celé spolecnosti a pronikají do vsech oblastí poznání. Rovnez informacní a komunikacní technologie (téz oznac. jako ICT) hrají ve vzdelávání stále významnejsí roli. Ovlivnují jak obsah, formu, tak i prístup ke vzdelávání. Cas od casu zazíváme boom tu jedné a tu zase druhé vzdelávací metody ci technologie. Uz nekolik desítek let je stredem zájmu vzdelavatelu distancní forma vzdelávání (DiV), která byla díky nástupu moderních informacních a komunikacních technologií obohacena o e-learning. E-learning, a zejména vzdelávání on-line, predstavuje progresivní formu distancního vzdelávání, které lze s pomocí systému e-learningového vzdelávání (LMS) zároven spravovat a rídit. V duchu on-line se vyvíjí celý svet. Zábava, obchod, ekonomika a zamestnání jsou dnes on-line. Otázkou není, zda on-line vzdelávání je lepsí nebo horsí nez klasické vzdelávání. Otázkou naopak je, zda vzdelávací instituce mohou zustat nezmenené a produkovat pouze klasické formy vzdelávání. Podobne jako rada vzdelávacích institucí a jiných subjektu, které vyvíjejí, nebo uz vyuzívají moderní vzdelávací metody, chce také Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., inovovat a modernizovat nekteré svoje vzdelávací programy. Inovace a modernizace by se jako první mela dotknout predevsím programu zamerených na získávání dalsí odbornosti v prevenci rizik a pro zajistování bezpecných a zdraví neohrozujících podmínek zamestnancu a nekterých dalsích programu VÚBP, v.v.i., souhrnne oznacovaných jako distancní nadstavbové vzdelávání (DNV) [18].

Obecne o e-learningu

Jak uz bylo receno, je e-learning moderním zpusobem vzdelávání. Je mozné jej pouzít pro vsechny typy vzdelávání a pro libovolne zamerené vzdelávání, a to i pri soubehu nekolika kurzu a pri vysokém poctu studujících rozmanitého slození a studijních zájmu. Jako elektronická forma distancního vzdelávání vychází e-learning maximálne vstríc zájmum a moznostem vsech, kterí chtejí získat nové vedomosti, pricemz se z ruzných duvodu nemohou úcastnit prezencní formy studia a jsou zároven k samostatnému studiu dostatecne motivováni. E-learning je také resením urceným pro vzdelávání pojaté v celém kontextu. Neomezuje se proto na pouhou výuku studujících, ale je v sirsím pojetí metodou sdílení a predávání informací. Narozdíl od jiných informacních systému, které se zabývají zejména sdílením informací a moznostmi vyhledat potrebné informace ve správný cas, klade e-learning vysoký duraz i na zpusob predání informace. Nestací totiz pouze správnou informaci ve správný okamzik získat, ale je treba téz tuto informaci plne pochopit a dát si ji do souvislostí. Dnes se e-learning uplatnuje nejen na vysokých skolách, ale i pri podnikovém skolení nebo firemním vzdelávání zamestnancu nebo pri dalsím, externím, vzdelávání pracovníku podniku, firem a organizací, vc. organizací státní správy, a dalsích osob.

Podstatným rysem e-learningu, jako druhu vzdelávání uzívajícího moderní informacní a komunikacní technologie, je bud existence prostredí pro virtuální vzdelávání (virtuální trídy vyuzívající metody synchronního vzdelávání), nebo takové technické resení, které umoznuje vzdelávání on-line a prístup k usporádané kolekci vzdelávacích materiálu umístených na elektronickém médiu – web serveru - prostrednictvím prohlízece a protokolu TCP/IP a http asynchronní metodou. E-learning muze krome on-line kurzu na Internetu vyuzívat i jiné aplikacní programy a protokoly (FTP),  sluzby video-on-demand, telefon, technologii CD ROM, tistené materiály nebo podnikový Intranet. Rozsíreným se v té souvislosti stalo vyuzívání jiz zmínených rídicích e-learningových systému, které m.j. umoznují správu obsahu vzdelávání, správu uzivatelu, technickou podporu studia, diskusi mezi úcastníky vzdelávání a dalsí kroky napomáhající jak organizaci vzdelávání, tak vykonávání spojené administrativy.

Je tradicní e-learning správnou volbou?

E-learning je specifickou formou distancního vzdelávání. Vyjdeme-li z definice distancního vzdelávání zformulované Národním centrem distancního vzdelávání [12], dojdeme k záveru, ze:

• v tradicním e-learningu by vyucující a studující meli být v procesu vzdelávání od sebe vzdy trvale oddeleni, a to práve díky moderním informacním a komunikacním technologiím,
• pozadavek multimediálnosti je v e-learningu naplnován výhradne s pomocí ICT.

Ukazuje se vsak, ze tradicní prístup k e-learningu (tj. k e-learningu pomocí výukových CD nebo jiných pametových nosicu ve smyslu off-line, nebo on–line výuky, at uz realizované synchronní nebo asynchronní metodou, má svoje výhody, nevýhody a dokonce i hrozby a ne vzdy ve svetle výhod prinásí ocekávané výsledky a studijní efekt. Práve predpoklad a pozdeji i skutecnost, ze není problém, aby vyucující a studující byli v prubehu vzdelávání metodou e-learningu od sebe po celou dobu trvale oddeleni, se ukázaly jako mylné. Odloucení vzdelávaných od vzdelávajících neprináselo ocekávané studijní výsledky a studující nemeli nebo v prubehu studia ztráceli potrebnou motivaci.

Vedle výhod, kterými jsou podle Celera [2] napr.:

• Snízení nákladu na klasické vzdelávání. Jedná se predevsím o náklady na provoz uceben, zajistení studijních materiálu, mzdy pedagogu, dopravu a dalsí. V prípade e-learningu jsou vsechny tyto náklady snízeny na minimum;
• Student sám volí dobu, kdy se bude vzdelávat. Absolvuje kurzy podle vlastních potreb - venuje ucivu tolik casu, kolik potrebuje, volí rychlost ucení, typ a formu kurzu, kdykoliv si muze látku zopakovat a overit si svoje získané znalosti;
• Zajistení vysoké úrovne predávaných znalostí. Tento prínos muze být relativní, ale v okamziku, kdy je úroven distribuovaného kurzu vysoká, je tato kvalita nabízena vsem;
• Není problém predat kurz oponentovi, který jeho kvalitu posoudí;
• V rámci klasického hodnocení studentu je jistá závislost na pedagogovi, kdy známka nemusí presne korespondovat s úrovní znalostí studenta. Také zjistení, jaké informace si student z kurzu odnesl, a zda je vyuzije v praxi, jsou tezko meritelná. V e-learningu je kazdý hodnocen podle stejných pravidel. Pedagog nezná studenty, proto nemuze být podjatý, testy jsou vyhodnocovány automaticky. E-learning dává studentovi moznost okamzité zpetné vazby a informuje o jeho výsledcích;
• Kurzy lze tvorit zajímavou i zábavnou formou, které osloví více zájemcu. Studovaný obor nemusí tak být jen strasákem zakonceným zkouskou;
• jsou podle téhoz autora hrozbami e-learningu tyto skutecnosti a jevy:
• Pri nadmerném pouzívání pocítacu mizí bezný spolecenský zivot, který clovek nutne potrebuje. Snizuje se míra socializace jedince; [01]
• Absolvování kurzu v elektronické podobe není vhodné pro kazdého. Nekterým lidem nemusí být príjemné trávení dlouhých hodin pred monitorem hucícího pocítace;
• Informace se predávají pouze jedním smerem. V klasickém vzdelávacím procesu má student moznost pozádat pri nepochopení látky vyucujícího, aby ucivo vylozil jiným zpusobem. Pri elektronické komunikaci je treba na odpoved ucitele cekat, pokud není on-line;
• Studium je mozné pouze s pocítacem nebo jiným zarízením. Pokud k nemu nemá student z jakéhokoli duvodu prístup, nemuze se vzdelávat.

Uvedené hrozby oznacují nekterí teoretici (m.j. [14] a [15]) spíse jako nevýhody e-learningu.

Dalsími obecne známými nevýhodami e-learningu jsou:

• prístup studujících k pocítaci se standardním softwarovým a hardwarovým vybavením
• úroven dovedností kazdého studujícího ve smyslu základní pocítacové a internetové gramotnosti
• e-learning = samostudium, které nemusí vyhovovat kazdému. V dnesní dobe existuje vsak moznost vyuzití ruzných interaktivních prostredku – videokonference, chat, diskusní fórum apod. I presto klade e-learning velký duraz na sebemotivaci kazdého ze studujících.

Nevýhodou e-learningu je podle autorky i to, ze jej jako formu distancního vzdelávání nelze vyuzít pro predávání dovedností.

Ve svetle uvedených skutecností a dosud prakticky nabytých zkuseností není zrejme mozné plne nahradit stávající i distancní výuku vzdeláváním podporovaným moderními informacními, príp. i komunikacními technologiemi. Je vsak vhodné jej vyuzít jako doplnek organizovaných konzultací. Východiskem shora uvedených skutecností je tzv. blended learning, který je smísenou formou e-learningu a prezencního vzdelávání. Také bývá – oproti definici - vnímán jako distancní vzdelávání podporované e-learningem (on-line i off-line). Blended learning se snazí kompenzovat nekteré dílcí nevýhody e-learningu pri plnení vzdelávacích cílu kombinací s prvky standardní výuky, kdy je napríklad kombinován v distancním studiu e-learningový kurz s úvodním ci záverecným seminárem nebo workshopem. Tento prístup je vhodný predevsím tam, kde cílová skupina není zvyklá pouzívat moderní komunikacní nástroje, jako je chat, diskusní fórum, videokonference a podobne. V ceském prostredí (základní a strední skoly) se pojem blended learning spojuje vetsinou s výukou (ale také domácí prípravou), která vyuzívá off-line e-learningových nástroju (ICT apod.) – zejména multimediálních CD-ROMu (výukové programy, encyklopedie apod.). Univerzitní a firemní sféra pojem blended learning spojuje s kombinací prezencní výuky a e- learningové (on-line) podpory [9].

Moderní vzdelávací metody a technologie v dalsím vzdelávání dospelých organizovaném VÚBP, v.v.i.

Zatímco nabídka vzdelávacích prílezitostí, zahrnujících tradicní, moderní i alternativní formy vzdelávání, a podoba výukových materiálu, které se stávají multimediálními vzdelávacími pomuckami je pomerne bohatá, je treba predevsím u e-learningu znát nebo alespon predvídat, jaká bude jeho dostupnost. Studie Národní observatore zamestnanosti a vzdelávání Národního vzdelávacího fondu [11] poukazuje na to, ze nezbytným predpokladem pro to, aby jednotlivci mohli vzdelávání podporované ICT vyuzívat, je, aby meli nejen prístup k odpovídajícímu vybavení, tedy k pocítaci a k internetu, ale aby meli i potrebné znalosti a dovednosti. Tyto okolnosti byly jedním z východisek pro úvahy VÚBP, v.v.i., o modernizaci stávajícího vzdelávání. Dalsím východiskem byla ochota a schopnost potencionálních príjemcu vzdelávání poskytovaného jinou, moderní, formou akceptovat tuto zmenu a prizpusobit se jí. Posledním východiskem byla úvaha, zda bude nove pojaté vzdelávání vázáno na predávání dovedností.

Zvázení vsech techto okolností bylo odrazovým mustkem pro dalsí rozhodování VÚBP, v.v.i., pro studii pripravenosti na novou formu/metodu vzdelávání., pro postupné vytvárení materiálních (technických, financních) a personálních podmínek a následne pro zahájení vývoje nekterých vzdelávacích programu VÚBP, v.v.i., jako tzv. e-learningových programu.

Pro dalsí vzdelávání dospelých v BOZP (a potazmo celozivotního vzdelávání a ucení) organizuje VÚBP, v.v.i., distancní nadstavbové vzdelávání. Odborné verejnosti jsou známy tri typy DNV:

• Modulárne pojatý program Bezpecnost práce, zahrnující témata „Rízení a organizace bezpecnosti práce v podniku“, „Bezpecnost pracovních systému a technických zarízení“ a „Ochrana zdraví a hygiena práce“
• „Systém rízení bezpecnosti a havarijní plánování“ a
• „Distancní nadstavbové vzdelávání pro auditory systému managementu bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci“.

Od r. 2004 probíhají v rámci výzkumného zámeru na léta 2004 az 2010 a projektu „Management znalostí – podmínka úspesného rízení BOZP“ koncepcní a vývojové práce na inovaci a modernizaci prvních dvou jmenovaných programu. Modernizace DNV spocívá v transformaci nynejsí podoby distancního nadstavbového studia do podoby e-learningu. Z nové, technictejsí, formy distancního vzdelávání pak vychází inovace obsahu vzdelávacích programu.

Stav vývoje e-learningových programu VÚBP, v.v.i., a dalsí koncepcní zámery

Po nabytí nezbytných teoretických znalostí se postupne vytvárí potrebné metodické a technické zázemí a formují se dílcí e-learningové týmy, jejichz práce je podporována externími odbornými konzultanty. Na samém pocátku byly stanoveny postupy resení a hlavní etapy výzkumu a vývoje. V úvodní teoretické linii byly analyzovány a zkoumány nové metody a moderní informacní a komunikacní technologie aplikované ve dospelých. Jako výstupy teoretické linie byly vytvoreny nekteré metodické a dalsí podpurné materiály pro práci tech, kterí se na príprave e-learningového vzdelávání VÚBP, v.v.i., podílejí. Pro celkovou organizaci projektu a pro jednotlivé postupové kroky byly významné i drívejsí praktické zkusenosti, napr. ze  spolupráce s nemeckou organizací BGAG - Institut Arbeit und Gesundheit der Deutschen Gesetzlichen Unfallversicherung. Na teoretickou linii tesne navázala linie vývojová. Ta se jiz zabývala praktickým vyuzitím nových metod a moderních informacních a komunikacních technologií pro vzdelávací programy VÚBP, v.v.i., a speciálne o e-learningové resení DNV. Na základe získaných poznatku a overených zkuseností a na základe individuálních jednání s firmami pusobícími v CR v oblasti e-learningových technologií, zvolil VÚBP, v.v.i., pro DNV on-line studium metodou asynchronního vzdelávání. Distancní nadstavbové vzdelávání, resp. typ DNV bude tzv. e-learningovým programem, který bude kombinací samostudia v rídicím e-learningovém systému s konzultacní podporou [02]. Grafické vyjádrení prvku a vazeb v e-learningovém vzdelávání znázornuje tento obrázek:

Obr. 1: Rezim studia a tutorské podpory v e-learningovém programu distancního nadstavbového studia

Znamená to, ze e-learning v podobe e-kurzu, který bude studován v rídicím e-learningovém systému, bude:

a)doplnen skupinovými prezencne organizovanými konzultacemi a

b)konzultacemi v  prostredí LMS na principu elektronické posty.

Obr. 2: Vyobrazení e-learningového modelu VÚBP, v.v.i.

Témer soubezne jsou v soucasné dobe vyvíjeny e-kurzy pro témata „Rízení a organizace bezpecnosti práce v podniku“ a „Ochrana zdraví a hygiena práce“. Zatímco e-kurz „Rízení a organizace bezpecnosti práce v podniku“ je ve 2. pololetí r. 2008 speciálne vytvorenou cílovou skupinou overován v rámci pilotního behu e-learningu, bude e-kurz „Ochrana zdraví a hygiena práce“ v tomto období procházet korekcemi obsahu a formy. Na tyto dva kurzy naváze vývoj e-kurzu a e-learningu pro téma „Bezpecnost pracovních systému a technických zarízení“ a bude zpracována sirsí koncepce tématu prevence, havarijní pripravenost a zásahy pri chemických haváriích a havarijní plánování, v jejímz rámci bude reseno i DNV „Systém rízení bezpecnosti a havarijní plánování“.

Záver

E-learning je moderním zpusobem vzdelávání, zároven vsak cím dál casteji diskutovaným z duvodu, které jsou zminovány v tomto clánku a uvádeny v pouzitých zdrojích. Budoucností není bud anebo, ale kombinace tradicního a on-line vzdelávání.

Vzdelávání obecne predstavuje v menícím se svete práce podporu zamestnavatelu. Odborníci kvalifikovaní pro oblast pracovních podmínek, pracovního prostredí a pro úkoly v prevenci rizik posilují svými znalostmi oblast ochrany zdraví ve smyslu minimalizace pracovních rizik v podnicích a firmách a prevenci pred pracovními úrazy a nemocemi z povolání, jimz jsou zamestnanci vystavováni. Význam vzdelávání a zvysování kvalifikace v BOZP si uvedomuje celá Evropská unie. Domnívá se, ze krome jiného i vzdelávání muze být jedním z opatrení jak dosáhnout celkového snízení poctu pracovních úrazu a nemocí z povolání, pricemz do r. 2012 si klade za cíl snízit úrazovost a nemocnost o 25 %. Prevenci rizik by podle Evropské komise mela být zahrnuta do vzdelávacích programu na vsech úrovních vzdelávacího cyklu a do vsech oblastí, vcetne odborného a univerzitního vzdelávání. Evropská rada v záverech Lisabonského summitu zduraznila, ze konfrontace EU s dusledky globalizace a znalostmi tazené ekonomiky vyzaduje vedle radikální transformace evropské ekonomiky rovnez modernizaci sociálních systému a vzdelávání. O naplnení pozadavku modernizace vzdelávání usiluje vedle saturování celospolecenské potreby vzdeláváním osob v prevenci rizik a celkove v oblasti BOZP a v souvisejících oblastech i Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i.

Definice klícových pojmu a vysvetlivky zkratek

Blended learning

Kombinovaná výuka - kombinace standardní výuky (prezencní, prezentacní, face-to-face) s e-learningem.

Blended learning se snazí kompenzovat nekteré dílcí nevýhody e-learningu pri plnení vzdelávacích cílu kombinací s prvky standardní výuky, kdy je napríklad kombinován v distancním studiu e-learningový kurz s úvodním ci záverecným seminárem nebo workshopem. Tento prístup je vhodný predevsím tam, kde cílová skupina není zvyklá pouzívat moderní komunikacní nástroje, jako je chat, diskusní fórum, videokonference a podobne. Zdroj: [1]

BOZP

Bezpecnost a ochrana zdraví pri práci.

DNV

Distancní nadstavbové vzdelávání. Vzdelávací program Výzkumného ústavu bezpecnosti práce, v.v.i., pro dalsí vzdelávání v dospelých v provádení úkolu v prevenci rizik dle zákona c. 309/2006 Sb., nebo pro provozování zivnosti v oboru „Poskytování sluzeb v oblasti BOZP“.

Distancní vzdelávání (DiV)

Multimediální forma rízeného studia, v nemz jsou vyucující (tutori) a konzultanti v prubehu vzdelávání trvale nebo prevázne fyzicky oddeleni od vzdelávaných. [03, 04]. Zdroj: [12]

E-learning

Existuje rada definic e-learningu [05], které vznikaly v ruzných dobách. Vzhledem k nepretrzitému dynamickému vývoji e-learningu samotného, i souvisejících informacních a komunikacních technologií, se casto výrazne lisí. Nekteré jsou az prílis jednoduché a naopak nekteré prílis akademické, nekteré jsou velmi siroké, nekteré zuzují význam az prílis. Uvedme ctyri z nich, pouzité v ruzných materiálech v poslední dobe:

1.E-learning je výuka s vyuzitím výpocetní techniky aIinternetu. (Petr Korviny, Moodle (nejen) na OPF, OPF, 2005)

2.E-learning je v podstate jakékoli vyuzívání elektronických materiálních a didaktických prostredku k efektivnímu dosazení vzdelávacího cíle s tím, ze je realizován zejména/nejenom prostrednictvím pocítacových sítí. V ceském prostredí spojován zejména s rízeným studiem v rámci LMS. (Kamil Kopecký, Základy e-learningu, Net University s.r. o., UP v Olomouci, 2005)

3.E-Learning je vzdelávací proces, vyuzívající informacní a komunikacní technologie k tvorbe kursu, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k rízení studia. (Jan Wagner, Nebojme se eLearningu, Ceská skola, 2005)

4.E-learning je forma vzdelávání vyuzívající multimediální prvky - prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spoluzáky, testy, elektronické modely procesu, atd. v systému pro rízení studia (LMS). (Virtuální Ostravská univerzita, 2005)

Ze vsech citovaných definic vyplývá, ze e-learning v sobe zahrnuje radu dílcích aktivit, které mohou být propojené do uceleného systému, ale také nemusejí. Muze se jednat o rozsáhlé kurzy plne distancního charakteru a propracované nástroje kolaborativního ucení, naopak ale muze jít jen o doplnení prezencní výuky. Vhodných ICT je rada: vystavení studijních materiálu na Internetu nebo Intranetu, nabídka k nim vztazených autotestu, komunikace prostrednictvím diskusních fór, e-mailu a dalsích synchronních nebo asynchronních komunikacních nástroju. Vsechny uvedené nástroje je vhodné integrovat, pro tyto úcely proto slouzí specializované aplikace pro rízení procesu vzdelávání - LMS (rídicí e-learningové systémy). Techto systému je rada, krome nekolika desítek nejznámejsích existují stovky systému s nejruznejsím rozsahem. Zdroj: [4]

FTP

File transfer protokol. Aplikacní protokol sady protokolu TCP/IP pro prenos souboru mezi sítovými uzly, definovaný v RFC 959. Zdroj: [6]

ICT

Information Communication technology = moderní informacní a komunikacní technologie. Zdroj: [7]

LMS

Learning Management System = rídicí výukový systém (systém pro rízení výuky), tedy aplikace resící administrativu a organizaci výuky v rámci e-learningu. Zdroj: [10]

TCP/IP

Transmission Control Protocol/Internet Protocol. Sada protokolu vyvinutá v agenture ARPA (Advanced Research Projects Agency) pro internet. síte na pocátku 70. let. Obsahuje TCP jako primární transportní protokol a IP jako protokol sítové vrstvy. Zdroj: [16]

Tutor

1.Specifický termín, uzívaný k odlisení od pojmu ucitel jako jednoho z ústredních subjektu prezencního studia. Tutor je metodický zprostredkovatel distancního studia, konzultant odborných otázek studujících a hodnotitel výsledku. Zdroj: [12]

2.Slovo latinského puvodu. Ve starém Ríme se tímto slovem oznacoval opatrovník detí. V soucasné dobe se v ceském prostredí slovo tutor uzívá pro vzdelavatele v distancním vzdelávání, zejména v e-learningu. Tutor je nejblizsí spolupracovník studujícího, vyskolený pracovník poverený vzdelávací institucí pro rízení studujících v urcitém výukovém modulu. Zdroj: [20]

VÚBP, v.v.i.

Výzkumný ústav bezpecnosti práce, verejná výzkumná instituce.

Poznámky

0.1 Míra socializace je duvodem, proc distancní vzdelávání vc. e-learningu není vhodné pro rekvalifikaci osob. Ze Stanoviska Komise pro akreditaci rekvalifikacních vzdelávacích programu k akreditování distancních vzdelávacích forem ze dne 1. cervence 2001 vyplývá, ze, cit.: „Rekvalifikacní vzdelávací programy jsou urceny predevsím pro obcany, kterí hledají nové uplatnení na trhu práce. Rada z techto lidí je v evidenci uchazecu o zamestnání na Úradech práce. Cílem rekvalifikacního vzdelávání je nejen získání znalostí a dovedností potrebných pro novou profesi, ale sleduje i psychickou a motivacní pomoc. To znamená zajistení spolecenského kontaktu, eliminace spolecenské izolovanosti, vzájemná pomoci pri zajistování uplatnení atp. Z výse uvedených duvodu není distancní forma ve své cisté podobe nejvhodnejsí.“ [17, dostupný na http://www.msmt.cz/vzdelavani/rekvalifikace-distancni-formou]

0.2 VÚBP, v.v.i. pouzívá rovnez pojem „tutorská podpora“.

0.3 Multimediálnost zde znamená vyuzití vsech distancních komunikacních prostredku, se kterými lze ucivo prezentovat – tj. tistené materiály, magnetofonové a magnetoskopické záznamy, pocítacové programy na disketách, CD nosicích nebo v sítích, faxy, e-mail, videokonference, rozhlasové a televizní prenosy….".

0.4 Ekvivalent: distancní studium.

0.5 Téz formou zápisu „eLearning“.

Pouzitá literatura

1. Blended learning [online]. Wikipedie [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Blended_learning>.
2. CELER, Cenek. Muze nahradit e-learning klasickou výuku? [online] [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://alumni.daad.cz/dokumenty/20080112_So_OS/celer_elearning.pdf>
3. Slovnícek pojmu [online]. CD Telematika [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://www.cdt.cz/templates/Clanek.aspx?art=86&col=110&lang=cs>.
4. E-learning [online]. Wikipedie [cit. 2008-04-22].Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/ELearning>.
5. E-Learning [online]. Institut IT.cz [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://institutit.cz/?navigace=elearn&elearn=ereseni>.
6. FTP [online]. CD Telematika [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://www.cdt.cz/templates/Clanek.aspx?art=102&col=110>.
7. ICT [online]. Wikipedia [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://en.wikipedia.org/wiki/ICT>.
8. KLIMES, Cyril. E-learning na Ostravské univerzite[online]. Ostrava : Ostravská univerzita [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://209.85.135.104/search?q=cache:2rDYZTMys3kJ:www.lf1.cuni.cz/Data/Documents/1D833E76-21CF-4156-A6DD-6B8B4E6F536D/E-learning_na_Ostravske_univerzite.pdf+Klime%C5%A1+%2B+p%C5%99%C3%ADprava+distan%C4%8Dn%C3%AD+v%C3%BDuky&hl=cs&ct=clnk&cd=2&gl=cz&lr=lang_cs>.
9. KOPECKÝ, K. Modely tzv. blended learningu : úvod do problematiky. E-ZINE [online] [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://www.net-university.cz/text.php?soubor=blended&pocitadlo=3>.
10. LMS [online]. Wikipedie [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Learning_Management_System>.
11. MATOUSKOVÁ, Z.; VYMAZAL, J. Vliv informacních a komunikacních technologií na dalsí vzdelávání. Working Paper NVF-NOZV, 2006, c. 3. 40 s.
12. MÍKA, J.; PRUCHA, J. Glosár distancního vzdelávání (DiV). 2. doplnené vydání. Praha : NCDiV/CSVS, 2004. 32 s.
13. NAVRKAL, P. Virtuální vzdelávání a jeho vyuzití v MSP. Diplomová práce. Katedra informacních technologií VSE v Praze, 2004.
14. NOCAR, David. E-learning v distancním vzdelávání [online]. Olomouc : Centrum distancního vzdelávání Univerzity Palackého v Olomouci [cit. 2007-02-01]. Dostupný na www: <http://www.csvs.cz/publikace/NCDiV2004_sbornik/Nocar-231-237.pdf>.
15. NOVÁK, M. E-learning : nástroje pro tvorbu a rízení výuky. Bakalárská práce. Praha : Ceská zemedelská univerzita, 2007. 63 s.
16. TCP/IP [online]. CD Telematika [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://www.cdt.cz/templates/Clanek.aspx?art=124&col=110>.
17. Ministerstvo skolství, telovýchovy a mládeze [online] [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://www.msmt.cz/>.
18. Distancní nadstavbové studium [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpecnosti práce [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://www.vubp.cz/vzdelavani_dns.php>.
19. Wikipedia : the free encyklopedia [online] [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www:. <http://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page>.
20. Wikipedie : internetová encyklopedie [online] [cit. 2008-04-22]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana>.
21. Zlepsení kvality a produktivity práce: strategie Spolecenství pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci na období 2007–2012. Úrední vestník EU, KOM(2007) 62, 21.2.2007 [cit. 2008-06-26]. Dostupný na www: <http://cz.osha.europa.eu/news/novinky_eu/files/com2007_0062cs01.pdf>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM