JOSRA 2 - 2011

Hodnocení spolehlivosti lidského cinitele pomocí integrované metody HTA-PHEA a zkusenosti s aplikací softwarového nástroje HTA-PHEA

29.07.2011 | AUTOR: RNDr. et Mgr. Petr Skrehot

Evaluation of human factor reliability by the means of HTA-PHEA integrated method and experience with the application of software HTA-PHEA

Petr Skrehot¹

¹Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., Jeruzalémská 9, Praha 1, 116 52, skrehot@vubp-praha.cz

Abstrakt

Jednou z metod, která umoznuje provádet analýzy spolehlivosti lidského cinitele v pozadovaném rozsahu vcetne integrace kvantitativních hodnot je metoda PHEA (anglicky Predictive Human Error Analysis) – do cestiny je název prekládán jako „Analýza odhadu chybování lidského cinitele“. Metoda byla vyvinuta v roce 1986 Davidem Embreyem a puvodne byla urcena pro vyuzití v procesním prumyslu (konvencní i jaderné elektrárny, petrochemický prumysl, chemický prumysl a prumysl tezby ropy). Metoda je vyuzívána zejména k predikci a redukci lidských chyb a její silnou stránkou se ukázala schopnost vyuzít výstupu získaných analýzou úkolu za pomocí metody HTA (Hierarchical Task Analysis). Spojení obou techto metod tak umoznuje získat nástroj, jez se nesoustredí jen na kvalitativní analýzu spolehlivosti lidského cinitele v pracovním systému, ale který predevsím dokáze provádet komplexní analýzu zahrnující identifikaci specifických chyb lidského cinitele, pravdepodobnost jejich vzniku za daných podmínek (HEP) a míru negativního pusobení faktoru ovlivnujících výkon (PIF). Jelikoz je integrovaná metoda HTA-PHEA komplexním nástrojem, je její aplikace v praxi pomerne komplikovaná. Pro odstranení tohoto problému byla proto vyvinuta softwarová podoba, která usnadnuje provádení analýzy v provozní praxi. Tento clánek si klade za cíl nejen seznámit s principy integrované metody HTA-PHEA, ale také se zpusobem práce se stejnojmenným programem a se zkusenostmi získanými pri overování programu v hutním provoze.

Klícová slova: lidský cinitel, pracovní systém, software, Hierarchická analýza úkolu (HTA), Analýza odhadu chybování lidského cinitele (PHEA), pravdepodobnost lidské chyby, faktory ovlivnující výkon

Abstract

One of the methods which allow to perform the analyses of human factor reliability within desired range included integration of quantitative values is PHEA method (Predictive Human Error Analysis). The method was developed in 1986 by David Embrey. Originally it was intended for use in process industries (conventional and nuclear power plants, petrochemical industry, chemical industry and oil industry). The method is used especially for prediction and reduction of human errors. Its eminency is the ability to use the outputs obtained from the task analysis by the means of HTA method (Hierarchical Task Analysis). The connection of these two methods is able to get the tool which focuses on both qualitative analysis of human factor reliability in working system and can perform the complex analysis including specific errors of human factor, probability of their occurrence under specified conditions (HEP) and the extent of negative effects of factors that influences the performance (PIF). Since the HTA-PHEA method is an integrated comprehensive tool it is quite difficult to apply it in practice. To eliminate this problem the software version of the method was developed. It makes the implementation of the analysis in practice easier. This article aims not only to get acquainted with the principles of HTA-PHEA integrated method but also with the method of working with homonymic program and with the experience gained when verify the program in metallurgical plant.

Keywords: human factors, work system, software, Hierarchical Task Analysis, Predictive Human Error Analysis, Human Error Probability, Performance Influencing Factors

Tento clánek prezentuje výsledky projektu „Pracovní pohoda a spolehlivost cloveka v pracovním systému“ reseného v rámci Výzkumného zámeru VÚBP, v.v.i., c. MPS0002595001.

Úvod

Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i. dokoncil vývoj nových nástroju urcených pro analýzy spolehlivosti lidského cinitele. V roce 2006 byla vyvinuta modifikovaná verze metody HTA (Hierarchical Task Analysis) a v roce 2007 pak byla prevedena do softwarové podoby a postupne testována v prumyslové praxi. Kvalita výstupu i vlastní práce s programem byly uzivateli hodnoceny jako výborné a tak bylo mozné pristoupit k provázání metody HTA s metodou PHEA (Predictive Human Error Analysis). Metoda PHEA (do cestiny prekládaná jako Analýza odhadu chybování lidského cinitele) je urcená pro analýzu lidských chyb a vyuzívá výstupy z HTA pro dalsí stupen analýzy. Ve spojení s HTA tak umoznuje provádet komplexní a pritom pomerne detailní analýzy spolehlivosti lidského cinitele [9]. Pro maximální síri provádených analýz spolehlivosti lidského cinitele byly tyto metody integrovány do spojeného systému nazývaného HTA-PHEA. Tento krok, byt byl mnoha autory uváden jako mozný [3,11], vsak doposud v praxi (pro svou nárocnost) nebyl nikým realizován. Hlavní problém totiz predstavuje integrace analýzy zamerené na posouzení spolehlivosti (HTA) a analýzy chybování cloveka, která vyzaduje vytvorení databáze relevantních lidských chyb, stanovení pravdepodobnosti jejich vzniku (HEP) a databáze faktoru ovlivnujících výkon (PIF). Tento slozitý úkol se vsak podarilo vyresit a byla vytvorena komplexní metodika, která byla následne prevedena do softwarové podoby. Vznikl tak nástroj HTA-PHEA 1.1 LE, který je bezesporu jedním z nejmodernejsích nástroju umoznujících provádet tento typ analýz.

Metodika postupu resení

Vývoj integrované metody HTA-PHEA

PHEA je analýza zamerená na predikci konkrétních chyb lidského cinitele pri výkonu daných cinností. Metoda je soucástí komplexní metodiky SHERPA (Systematic Human Error Reduction and Prediction Approach), ale lze ji vyuzít i samostatne nebo práve ve spojení s metodou HTA [11,12]. Modelování typu chyb, které mohou nastat v systému clovek-stroj, je pravdepodobne nejdulezitejsím aspektem hodnocení a redukce podílu LC na riziku vzniku nehody [6]. V rámci tohoto procesu je také zvazováno, jak mohou být tyto odhadnuté chyby eliminovány jeste pred tím, nez se projeví jejich negativní následky. Tento prístup je zalozen na kognitivní psychologii [4]. Vstupy pro analýzu tvorí informace o strukture úkolu a plánu, která je získávána z HTA, a dále hodnocení faktoru prostredí, které mohou spolehlivost lidského cinitele ovlivnovat (Performance Influencing Factors – PIF) [1]. Tyto údaje lze deduktivne z cásti získat z HTA, z cásti je nutné provést dalsí sber potrebných informací.

Princip analýzy chyb je zalozen na tom, ze k jakémukoliv subúkolu jsou identifikovány relevantní lidské chyby, k cemuz slouzí predem stanovená taxonomie, v níz jsou chyby klasifikovány do 6 chybových módu (chyby cinnosti, chyby kontroly, chyby získávání informací, chyby prenosu informací, chyby výberu, chyby plánování) (viz tabulka 1). Analytikem jsou pro kazdý subúkol pak z této taxonomie vybírány verohodné typy chyb [11] a z nich pak dále konkrétní relevantní chyby, tj. chyby, jejichz vznik lze s ohledem na reálný stav pracovního systému ocekávat. Jelikoz integrovaná metoda HTA-PHEA (na rozdíl od originální metody PHEA), jiz obsahuje preddefinovanou databázi chyb, je mozné za jejího vyuzití postupovat pri analýze systematicky, coz umoznuje identifikovat i takové chyby, které by bez pouzití této databáze nebyly vzaty v úvahu. Pro kazdou potencionální chybu jsou následne vyhodnoceny její mozné následky, pravdepodobnost vzniku (urcení hodnoty HEP), prípadne korekce HEP na stávající úroven bezpecnosti provozu, a dále vliv faktoru ovlivnujících výkon a spolehlivost lidského cinitele (PIF). Podle subjektivního úsudku analytika jsou pak navrhnuta nápravná opatrení, poprípade opatrení k eliminaci rizika.

Vlastní analýza vyzaduje provedení 7 základních systémových kroku:

1. definování problému;
2. analýza úkolu;
3. výber rizikových subúkolu;
4. analýza chyb LC a jejich pravdepodobnosti (HEP);
5. analýza následku;
6. analýza PIF;
7. návrh opatrení pro redukci chyb.

Na obrázku 1 je uveden prubehový diagram integrované metody HTA-PHEA.

Tabulka 1: Taxonomie chyb dle metody PHEA (tucne je uveden chybový mód a k nemu príslusné typy chyb oznacené príslusným kódem) [10]

Obrázek 1: Prubehový diagram PHEA

Vývoj software „HTA-PHEA“

Software „HTA-PHEA“ (viz obrázek 2) je nástrojem pro snadnou aplikaci integrované metody HTA-PHEA v praxi. Vsechny verze programu HTA-PHEA fungují pouze na operacních systémech Microsoft Windows od verze XP SP2. Nutným doplnkem operacního systému je Microsoft .NET Framework 3.5, jehoz instalacní balícek je soucástí instalacního CD. K zobrazení uzivatelského manuálu nebo „Metodiky HTA-PHEA“ je nutné mít nainstalovaný Adobe Acrobat Reader. Z hlediska základního hardwaru (pamet, procesor a pevný disk) lze vycházet z doporucené konfigurace Windows XP SP2 s tím, ze je doporucováno minimálne 1GB pameti. Pro komfortní návrh diagramu, který se casto znacne rozvine, se doporucuje minimálne 17“ monitor a pro jeho tisk je pak vhodné mít k dispozici tiskárnu umoznující tisk na A3.

Jak jiz bylo uvedeno v popisu metody, od klasické analýzy PHEA se integrovaná metoda HTA-PHEA lisí krome spojení obou metod také tím, ze pro kazdou potencionální chybu umoznuje vyhodnocovat její mozné následky, pravdepodobnost jejího vzniku (HEP) a provádet korekce hodnoty HEP podle stávající úrovne bariér bránící vzniku chyby. Soucasne umoznuje do analýzy zahrnout posouzení vlivu faktoru ovlivnujících výkon (PIF) na spolehlivost cloveka v pracovním systému. Podle subjektivního úsudku analytika jsou pak navrhnuta nápravná opatrení, poprípade opatrení k eliminaci rizika. Vlastní analýza vyzaduje provedení 7 základních systémových kroku, které byly uvedeny výse. Kroky 1, 2 a 3 jsou provádeny v rámci analýzy HTA (viz obrázky 3 a 4), ostatní kroky pak vycházejí z metody PHEA a jsou blíze popsány dále.

Obrázek 2: Úvodní obrazovka programu HTA-PHEA 1.1 LE.

Obrázek 3: Základní schéma dekompozice úkolu (v tomto prípade vulkanizace pryzových hadic) provedené pomocí metody HTA

Obrázek 4: Krok 3 - Výber rizikových subúkolu

Krok 4: Analýza chyb LC

Pri plnení zadaných úkolu se nejcasteji setkáváme s „Chybami cinností“, které nastávají pri vlastním provádení dílcích pracovních operací, pri nichz je menen stav systému [11] (napr. pracovník spatne nastavil hodnotu rízené veliciny na výrobním zarízení). U chybového módu „Chyby kontroly“ (napr. spatne provedená kontrola podrízeného pracovníka) je vetsinou zahrnut proces získávání dat, jako je napríklad overování úrovne nebo stavu prostrednictvím vizuální kontroly. Chybový mód „Chyby získávání informací“ je vztazen k získávání informací at uz z vnejsího zdroje (napr. sdelovace) anebo z pameti. V chybovém módu „Chyby sdelování/prenosu informací“ je obsazena jak prímá komunikace mezi dvema jedinci, tak neprímá (pres pocítac, psaní, atd.). Tyto chyby jsou obzvláste relevantní tam, kde je zapotrebí, aby byly koordinovány aktivity v týmu nekolika lidí. Chybový mód „Chyby výberu“ je vztazen k provádení nesprávných výberu mezi alternativními operacemi, kde je nutnost provézt explicitní volbu mezi dvema alternativami, napríklad manuální namísto automatické (nebo naopak). Mohou to být fyzické objekty ci soucásti technického vybavení (napr. ventily, tlacítka, atd.) anebo postupy cinností. Strukturu jednotlivých chybových módu, jak byly výse strucne predstaveny, jsou detailneji popsány v literature [3, 11].

Identifikaci konkrétních relevantních chyb LC je nutné provést pro kazdý subúkol (tj. operaci), který se v hierarchii vyjádreném v úkolovém diagramu HTA nalézá na obvykle nejnizsí pozici a dále se jiz nevetví do dalsích subukolu (obvykle se jedná o 2. az 4 úroven v HTA) [11]. K tomuto subúkolu je prirazen minimálne jeden z výse uvedených chybových módu, a z techto chybových módu dále ty typy chyb, kterých se muze clovek pri provádení daného subúkolu dopustit (viz tabulka 1). Po té je jiz mozné definovat konkrétní relevantní chyby – napr. výberem z databáze chyb (obsahuje 106 jednotlivých lidských chyb) anebo uvedením zcela specifických chyb v databázi neuvedených, které vsak ale pricházejí v úvahu pri konkrétních podmínkách analyzovaného úkolu. Po výberu nebo definování relevantních chyb je dále potreba provést odhad pravdepodobnosti jejich výskytu (tj. urcit HEP) a dále analýzu PIF.

Krok 5: Odhad pravdepodobnosti vzniku chyb

Cílem této cásti analýzy je ohodnocení pravdepodobnosti výskytu relevantních chyb LC, které mohou pri provádených cinnostech nastat. Tato fáze analýzy PHEA není vubec jednoduchá a je nutné zduraznit, ze ackoli vede k získání konkrétních numerických hodnot pravdepodobnosti, ze danou chybu pracovník udelá, je tato hodnota zatízena velkou nejistotou. Databáze HEP byla totiz vytvorena sberem dat z ruzných odborných zdroju, které vsak uvádejí generická ci statistická data z ruzných typu odvetví procesního prumyslu a získaných za ruzných casových období. Jedná se tak o urcité strední hodnoty, které je vsak nutné pro analýzu v konkrétním pracovním systému korigovat podle místních podmínek, napríklad na základe existence ochranných bariér, podle úrovne materiálne-technického zabezpecení, personálního zajistení, kvality výcviku obsluhy, kontrolní cinnosti apod. Dulezitou roli v této korekci hraje také moznost, ze dojde k náprave provedené chyby jeste pred tím, nez se projeví její nezádoucí následky (napr. chyba je zaznamenána samotnou obsluhou nebo jiným pracovníkem, prípadne hardwarem). Oproti statisticky „prumerné“ pravdepodobnosti vzniku dané chyby (HEP), která je strední hodnotou získanou z ruzných odborných zdroju, je vsak mozné, ze v reálu bude tato pravdepodobnost vyssí nebo naopak nizsí. V modifikované PHEA se tato korekce hodnoty HEP provádí výberem z jednotlivých kategorií závazností:

• low (L) – vznik dané chyby se pri soucasné úrovni zabezpecení témer nepredpokládá;
• medium (M) – daná chyba byla jiz v minulosti zaznamenána, ale soucasná úroven zabezpecení dosti limituje její opakování;
• high (H) – daná chyba se jiz vyskytla nekolikrát (a to u ruzných clenu pracovního kolektivu), popr. opakovane u téhoz zamestnance, a pri soucasné úrovni zabezpecení systému se s jejím výskytem musí pocítat.

Hodnoty HEP na úrovni M odpovídají stredním hodnotám získaným z odborné literatury [2,5,7,14] a byly odvozeny z pozorování a analýz mimorádných stavu. Hodnoty pro úrovne L a H pak byly peclive odvozeny za pomocí expertních odhadu.

Obrázek 5: Krok 4 – analýza chyb LC (výber relevantní chyby z databáze chyb a korekce hodnoty HEP)

Jelikoz je jednání cloveka a tedy i jeho sklon k chybám výrazne ovlivnováno pusobením vnejsích faktoru, je nutné do analýzy chybování lidského cinitele zakomponovat i zhodnocení jejich vlivu na cloveka. Jedná se predevsím o posouzení vlivu organizace práce, diferenciace úkolu, interakci clovek-stroj, clovek-prostredí a také interakci mezi lidmi samými, tj. interakci clovek-clovek uvnitr pracovního systému (sociální faktory). Souhrnne jsou vsechny tyto faktory nazývány faktory ovlivnujících výkon a spolehlivost (PIF). PIF, tak jak je uvádí rada odborných prací, je mozné rozdelit do 4 hlavních skupin:

• I: pracovní prostredí,
• II: charakteristika pracoviste a provádeného úkolu,
• III: organizacní a sociální faktory a
• IV: charakteristika pracovníka.

V preddefinované databázi je uvedeno celkem 54 faktoru PIF, rozdelených do jednotlivých skupin. Má-li být prostrednictvím PIF provedena charakterizace úrovne pracovního systému, je zapotrebí zavést jednotný systém hodnocení jejich významnosti [1,8]. V praxi to znamená provedení jejich relativního ocenení. Pro tento úcel byla do integrované metody HTA-PHEA zarazena také kvalitativní promenná nazývaná „kriticnost PIF“. Ta má tri úrovne, které se vztahují ke skutecnosti, zda muze být spolehlivost LC:

• zvýsena – pak se jedná o kategorii I (Improve);
• neovlivnena – pak se jedná o kategorii N (Normal);
• snízena – pak se jedná o kategorii W (Worse).

Jelikoz se vsak jedná pouze o kvalitativní hodnocení, nemá tato skutecnost vliv na hodnotu HEP uvazovaných chyb LC. Ve výstupu z PHEA tato skutecnost ale podává informaci o tom, zda je pri návrhu preventivních opatrení nutné brát v úvahu i vliv konkrétních PIF, jejichz kvalitu je v daném pracovním systému nutné zlepsit, resp. udrzet na stávající úrovni.

Obrázek 6: Krok 6 – analýza faktoru ovlivnujících výkon a spolehlivost (analýza PIF)

Krok 7: Návrh opatrení pro redukci chyb

Poslední fází PHEA je vytvorení mozných strategií na redukci chyb, prípadne jejich predcházení. Muze zde být také pouzito metod pro zvýsení pravdepodobnosti nápravy/zotavení [6]. Krome potenciálne kritických operací vykonávaných, pri kterých muze clovek udelat chybu, je také dulezité identifikovat ty PIF, které mohou mít na vznik uvazovaných chyb nejvetsí vliv. V této fázi je po analytikovi (respektive týmu analytiku) vyzadováno provedení brainstormingu, jehoz cílem by melo být nalezení mechanismu, kterým muze být úcelne zabránen vznik chyby, respektive minimalizovány její následky. Redukcní strategie je vetsinou pripojena do jedné z následujících trí oblastí:

• úprava prostredí, vcetne systému clovek-stroj;
• trénink obsluhy a zvysování jeho kvalifikace;
• zlepsení pracovních postupu, organizace práce, komunikace apod.

Výsledky overování nástroje v praxi a diskuse

Overování navrzeného prototypu software tvorí nedílnou soucást vývoje kazdého takového nástroje. Validace byla provedena pro cinnosti související s najízdením karuselové pece do provozu. Hodnotící tým sestával ze dvou clenu, kterí prubezne vyuzívali spolupráce s vybranými pracovníky uvedeného hutního provozu. Práce byla provedena v následujících krocích:

• Analýza HTA pro uvádení karuselové pece do provozu dle obsahu provozních predpisu
• Provedení simulace uvádení pece do provozu a úprava HTA dle skutecného stavu
• Analýza PHEA
• Záver a návrh opatrení

Jiz na pocátku overovací studie [13], kdy bylo nutné provést pro dané zarízení analýzu HTA, se ukázalo, jak významne softwarový nástroj usnadnuje práce analytikum. Nebylo potreba nic kreslit na papír ani slozite prenáset do tabulkového zpracování. Veskerá data se rovnou vkládala do programu HTA-PHEA 1.1 LE. Sber dat je v praxi vzdy nejdulezitejsí fázi analýzy a kazdý podpurný nástroj, který umoznuje provádet systematický sber dat, je významným pomocníkem. Odpadá pak rada nejasností, které bývají spojeny s absencí dat pri jejich vyhodnocování, které probíhá vzdy mimo provoz, v klidu kanceláre. Ne jinak tomu bylo v tomto prípade. Grafické zpracování programu a príslusné funkcionality také vhodným zpusobem analytiky provázely celým procesem analýzy. Nic zásadního tak pri sberu dat v provoze i pri jejich zpracování nebylo opomenuto, coz svedcí o tom, ze design programu je na vysoké úrovni.

I kdyz byly pri overování nástroje nalezeny dílcí nedostatky, analýzou HTA-PHEA 1.1 nebyly v pracovních postupech ani na technické stránce zarízení nalezeny zádné závazné nedostatky, které by mohly mít spojitost s LC. Analýzou byly definovány kritické úkoly s HEP ? 0,01, které se v tomto provoze ukázaly jako klícové a bylo vedoucím pracovníkum dané spolecnosti doporuceno venovat jim zvýsenou pozornost. Konkrétne se jednalo napríklad o [13]:

• Uzavrení odvzdusnovacích armatur
• Provedení kontroly tlaku v potrubí
• Provetrání pece
• Kontrola horení hlavního horáku
• Regulace prívodu k horáku
• Kontrola horení horáku

Co se týká nedostatku vlastního programu HTA-PHEA 1.1 LE, bylo zjisteno nekolik méne závazných problémových míst, která vsak nebránila provádení analýzy ani neznehodnocovala finální výsledky. Proto lze uvedený nástroj hodnotit jako velmi zdarilý a uzitecný [13].

Záver

V clánku byly strucne predstaveny základní principy metod HTA a PHEA, které se velice dobre osvedcily pri hodnocení spolehlivosti a chybování lidského cinitele v praxi. Spojením obou metod vznikla integrovaná metoda HTA-PHEA, která nabízí veskeré výhody obou zmínených metod s tím, ze do této varianty byla zapracována také analýza PIF a postup pro odhad hodnoty HEP. Jelikoz by aplikace této metody byla v praxi nárocná, byl po zkusenosti z vývojem nástroje Modul HTA 1.5 vyvinut pocítacový program HTA-PHEA 1.1 LE, který umoznuje provádet rychlou a snadnou analýzu pomocí integrované metody HTA-PHEA. Vznikl tak nástroj, který krome klasické analýzy spolehlivosti LC umoznuje provádet také pravdepodostnostní hodnocení (tj. kvantitativní analýzu chybování LC). Vzhledem k tomu, ze selhání cloveka je obvykle významne ovlivneno také negativním úcinkem vnejsích faktoru, umoznuje integrovaná metoda HTA-PHEA do analýzy zahrnut také faktory ovlivnujících výkon (PIF). S vyuzitím znalostí o provádeném úkolu a jednotlivých pracovních operacích, je navíc mozné identifikovat nejpravdepodobnejsí chyby, kterých se clovek muze dopustit, a navrhnout specifická opatrení pro snízení pravdepodobnosti jejich výskytu. Pro overení spolehlivosti a validity uvedeného nástroje HTA-PHEA 1.1 LE, byl program testován v hutním provoze. Zjistené závery umoznily definovat pozadavky na dalsí vylepsení uvedeného software, který bude i nadále validován.

Pouzitá literatura

[1] EMBREY, D. (2000). Performance Influencing Factors (PIFs) [online]. Human Reliability Associates Ltd. [cit. 2008-07-30]. Dostupný na WWW: <http://www.humanreliability.com/articles/Introduction%20to%20Performance%20Influencing%20Factors.pdf>.

[2] GROZANOVIC, M.; STOJILKOVIC, E. (2006). Framework for human error quantification : UDC 331.468. Facta Universitatis : Philosophy, Sociology and Psychology, 2006, Vol. 5, No. 1, pp. 131-144.

[3] Guidelines for preventing human error in process safety. American Institute of Chemical Engineers (ICHE), 1994. P. 192. ISBN 0-8169-0461-8.

[4] HARRIS, D. …[et al.]. (2005). Using SHERPA to predict design-induced error on the flight deck. Aerospace Science and Technology, September 2005, Vol. 9, Issue 6, pp. 525-532.

[5] KIRWAN, B. …[et al.]. (1997). The validation of three Human Reliability Quantification techniques - THERP, HEART and JHEDI : part II : results of validation exercise. Applied Ergonomics, 1997, Vol. 28., No.1, pp. 17-25.

[6] SANDOM, C.; HARVEY, R. S. (2004). Human factors for engineers [online]. IET, 2004 [cit. 2009-09-24]. 361 p. Dostupný z WWW: <http://books.google.cz/books?id=F8JXo1n8FYQC&pg=PA162&lpg=PA162&dq=%22Predictive+Human+Error+Analysis%22&source=bl&ots=grBbg5X9IY&sig=-N1YHSSSV71WtXXt6OtWJBBO4Ak&hl=cs&ei=C067Sv6PI8j4_AbXtb2lDQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2#v=onepage&q=%22Predictive%20Human%20Error%20Analysis%22&f=false>. ISBN 0863413293.

[7] SHARIT, J. (2006). Human Error : chapter 27. In Salvendy, G. Handbook of Human Factors and Ergonomics. 3rd ed. Hoboken : John Wiley & Sons, Inc. ISBN 0-471-44917-2. s. 708-760.

[8] SKREHOT, P. (2008a). Vyuzití faktoru ovlivnujících výkonnost obsluhy pri hodnocení spolehlivosti lidského cinitele a kultury bezpecnosti. Spektrum, 2008, roc. 8., c. 1, s. 41-45. ISSN 1211-6920.

[9] SKREHOT, P. (2008b). Posuzování spolehlivosti cloveka v pracovním systému pomocí analýz úkolu. 1. vyd. Praha : Výzkumný ústav bezpecnosti práce, 2008. 28 s. (Bezpecný podnik). ISBN 978-80-86973-22-7.

[10] STANTON, N. A. (2006). Error Taxonomies. In Karwowski, W. International Encyclopedia of Ergonomics and human Factors. 2nd ed. Boca Raton : CRC Press, 2006. ISBN 0-415-30430-X. s. 706-709.

[11] STANTON, N. A.; YOUNG, M. (1999). Guide to Methodology in Ergonomics : Designing for Human Use. [s.l.] : [s.n.]. ISBN 0-7484-0703-0. s. 29-39.

[12] STANTON, N. A. Hierarchical task analysis : developments, applications, and extensions [online]. Uxbridge : Brunel University, School of Engineering [cit. 2009-09-25]. Dostupný z WWW: <http://www.hfidtc.com/pdf/reports/HTA%20Literature%20Review.pdf>.

[13] TRPIS, J. Optimalizace postupu pro kvantitativní posouzení spolehlivosti lidského cinitele v procesním prumyslu. 2011. 72 s. Fakulta bezpecnostního inzenýrství. Vysoká skola bánská – Technická univerzita Ostrava. Vedoucí diplomové práce: RNDr. et Mgr. Petr Skrehot.

[14] WINCEK, J. C.; HAIGHT, J. M. (2007). Realistic human error rates for process hazard analyses. Wiley InterScience [online], June 2007, Vol. 26, Issue 2, pp 95-100.

Vzorová citace

SKREHOT, Petr. Hodnocení spolehlivosti lidského cinitele pomocí integrované metody HTA-PHEA a zkusenosti s aplikací softwarového nástroje HTA-PHEA. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2011, roc. 4, c. 2. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-02-2011/hta-phea_skrehot.html>. ISSN 1803-3687.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM