JOSRA 2 - 2010

Systém rízení prevence závazných havárií

12.07.2010 | AUTOR: Ing. Emanuel Dusek, Ing. Martina Prazáková

safety management system of major accident prevention

Emanuel Dusek¹, Martina Prazáková²

¹Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., dusek@vubp-praha.cz

²Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., prazakova@vubp-praha.cz

Abstrakt

Prevence vzniku závazné havárie je souhrnný název pro proces vymezení hlavních rizikových oblastí, stanovení a zavedení preventivních opatrení, vcetne opatrení pro minimalizaci následku prípadné havárie.

Provozovatelé objektu, v nichz hrozí nebezpecí vzniku závazných havárií, by meli být schopni nejen formulovat politiku bezpecnosti, ale predevsím zabezpecovat realizaci a naplnování stanovené politiky prevence, tj. zavádet vhodná preventivní bezpecnostní opatrení, systémy a postupy, které jsou nezbytné k dosazení nastavené úrovne bezpecnosti.

Systém rízení bezpecnosti je jedním z významných prvku v oblasti prevence a zmírnení následku jakékoli havárie. Je naprosto správné, ze tento problém je zakotven ve smernici Seveso. Prosazování principu smernice Seveso výrazne zvysuje celkovou bezpecnost objektu nebo zarízení.

Klícová slova: prevence závazných havárií, systém rízení prevence závazných havárií, systém rízení bezpecnosti

Abstract

Major accident prevention is a summary term for the process of identifying the main risk areas, defining and implementing preventive measures, including measures to minimize the consequences of possible accidents.

The operator of the establishments in which there is a threat of a major accident should be able not only to formulate a safety policy but in particular to ensure its realization and fulfillment, i.e. to implement the appropriate preventive safety measures, systems and procedures, essential for reaching the set level of safety.

The safety management system is one of significant elements in terms of prevention and the mitigation of consequences of any major accident. Therefore, it is absolutely right that the issue is enshrined in Seveso Directive. Promoting the principles of Seveso Directive greatly increases overall safety of risk establishments and installations.

Keywords: major accident prevention, safety management system

Zámer Sevesa II a zákona CR c. 59/2006 Sb.

Smernice „Seveso II“ (96/82/ES) o kontrole nebezpecí závazných havárií s prítomností nebezpecných látek byla schválena 9. prosince 1996.

Smernice „Seveso II“ nahrazuje první smernici „Seveso“ (82/501/EHS) ze dne 24. cervna 1982 a oproti ní klade duraz mj. i na rízení bezpecnosti v rámci podniku.

Zámerem direktivy Seveso je vytvorit takové legislativní prostredí, které umoznuje, aby v prumyslových objektech/zarízeních s existujícím rizikem bylo mozné toto riziko úcinne rídit, a tak minimalizovat moznost vzniku závazné havárie (ZH).

Smernice Seveso byla pro podmínky CR rozpracována do obecne závazných právních predpisu. Puvodní zákon c. 353/1999 Sb. byl dále upravován na základe nových poznatku a v soucasné dobe jej plne nahrazuje zákon c. 59/2006 Sb. ve znení pozdejsích predpisu.

Prevence vzniku závazné havárie

Prevence vzniku ZH je souhrnný název pro proces vymezení hlavních rizikových oblastí, stanovení a zavedení preventivních opatrení, vcetne opatrení pro minimalizaci následku eventuální havárie.

Pro prevenci vzniku ZH jsou významným prvkem prijatá preventivní opatrení. Opatrení mohou být dle charakteru ryze technicko technologická, ryze organizacní, ale nejcasteji kombinovaná.

Kazdý tento typ opatrení má svá pozitiva i negativa. Pozitivem technicko technologických opatrení je snízení vlivu mozného selhání lidského cinitele, nevýhodou je zpravidla vyssí financní nárocnost opatrení. Pozitivem organizacních opatrení je snadná realizace a nulová financní nárocnost, negativem je jejich nizsí efektivita a spolehlivost.

Úloha a význam organizacních opatrení pri rízení bezpecnosti

Ze zkuseností a setrení probehlých havárií vyplývá, ze základní príciny prumyslových havárií mají své koreny mj. i ve zpusobu organizace a rízení (managementu) objektu. Úroven bezpecnosti v objektu do znacné míry závisí na prístupu vedoucích zamestnancu k problematice organizace a rízení bezpecnosti. Pouze management je z pozice své funkce oprávnen nastavit pravidla organizace a rízení bezpecnosti v objektu a dbát na jejich dusledné dodrzování.

Organizace a rízení bezpecnosti v objektu by se dle smernice Seveso nemelo omezit jen na existenci vágního prohlásení o vyhlásené politice bezpecnosti a proklamaci o vyhovující úrovni prevence vzniku ZH. Provozovatel by mel být vzdy schopen prokázat, ze politika prevence havárií je vecne aktuální, dostatecne nárocná, odpovídající riziku a ze je trvale naplnována konkrétními opatreními. Pokud se konkrétní opatrení týkají organizace a rízení bezpecnosti, jedná se o preventivní opatrení organizacního charakteru, tedy organizacní opatrení.

Management podniku, v nichz hrozí nebezpecí vzniku ZH, by mel být schopen:

• formulovat politiku bezpecnosti zabezpecující vysokou úroven ochrany pred ZH,
• konkrétními opatreními realizovat a trvale naplnovat stanovenou politiku prevence, tj. zajistit zavedení vsech vhodných opatrení, systému, postupu, které jsou nezbytné k efektivnímu provádení politiky prevence.

Úloha provozovatele v oblasti prevence ZH

Pri zjednoduseném pohledu by se mohlo zdát, ze zámerem smernice Seveso a následne zákona c. 59/2006 Sb., je primet provozovatele k vypracování relativne rozsáhlého bezpecnostního dokumentu. Jedna z cástí tohoto bezpecnostního dokumentu má být zamerena na prezentaci existujícího systému rízení prevence ZH v objektu. Strukturu, clenení a obsah informací pozadovaných k jednotlivým cástem dokumentu definuje vyhláska c. 256/2006 Sb.

O významu a uzitecnosti takového dokumentu mají nekterí provozovatelé pochybnosti. Nezrídka jej povazují za dalsí projev byrokracie ze strany orgánu verejné správy. Prícina vzniku tohoto názoru je zrejmá. Mnohdy nebývá ze strany provozovatelu pochopen hlavní zámer smernice Seveso a zákona c. 59/2006 Sb., nebot je v textu Sevesa i zákona c. 59/2006 Sb. ponekud méne zretelný.

Zámerem smernice Seveso a národních právních predpisu CR je nasmerovat provozovatele k pochopení smyslu prevence závazné havárie, formulování hlavních atributu prevence ZH v konkrétním objektu a vyplývajících úkolu. Zámerem smernice je tedy primet provozovatele k provedení nezbytných kroku (etap), které jsou klícové pro správné a efektivní nastavení systému prevence ZH, nastavení pravidel rízení prevence ZH a zavedení tohoto systému.

Smernice Seveso a následne zákon c.59/2006 Sb. zcela logicky predpokládá, ze u provozovatele v prvé rade (primárne) probehne proces, jehoz výsledkem bude ucelená a smysluplná predstava provozovatele o existujícím riziku v objektu, o optimální a spolecensky prijatelné limitní úrovni provozní bezpecnosti, o rozsahu nutných preventivních opatrení a o potrebné úrovni havarijní pripravenosti.

Teprve na základe provedené vnitrní analýzy existujícího rizika, zhodnocení existujících preventivních opatrení a formulování zmen vedoucích k vyssí úrovni bezpecnosti bude provozovatel pripraven a schopen zpracovat bezpecnostní dokument, který se bude vyznacovat logickou správností, primereností k reálnému riziku, konkrétností, úplností a dostatecnou podrobností.

Bezpecnostní dokument je nutné chápat jako konkrétní písemný výstup po uskutecneném analyticko tvurcím procesu, který provozovatel objektu uskutecnil.

Etapy analyticko tvurcího procesu nastavení a zavedení systému rízení prevence ZH

Celý proces související s rízením prevence ZH je mozné rozdelit do následujících ctyr fází, etap.

I. Prípravná fáze predpokládá:

• poznání/pochopení zdroju rizika a specifikaci rizikových cinností (identifikace a hodnocení rizika),
• provedení kvantitativní analýzy rizika vzhledem k mozným dopadum a následkum,
• výcet stávajících, v soucasné dobe v objektu existujících, preventivních opatrení a posouzení jejich dostatecnosti a efektivity.

II. Koncepcní fáze zahrnuje:

• stanovení politiky a vytýcení rámcových cílu,
• definování metodiky a postupu pro dosazení vytycených cílu,
• definování konkrétních úkolu - organizacní opatrení (nastavení systému rízení prevence ZH),
• definování konkrétních úkolu - technická opatrení.

III. Realizacní fáze predstavuje:

• zpracování príslusných organizacne rídících dokumentu, prípadne rozsírení stávajících dokumentu o prvky z oblasti prevence ZH,
• realizaci konkrétních opatrení organizacního charakteru (zavedení systému rízení prevence ZH),
• realizaci konkrétních opatrení technického charakteru.

IV. Monitorovací a vyhodnocovací fáze zahrnuje:

• sledování, vyhodnocování a posuzování prínosu a efektivity prijatých opatrení,
• prijímání korekcních opatrení, pokud prijatá opatrení nebyla dostatecná a uspokojivá.

Pozadavky na obsah bezpecnostních dokumentu

Provozovatelé objektu zarazených do skupin A nebo B jsou povinni zpracovat príslusné bezpecnostní dokumenty (v CR je to BP nebo BZ).

Oba typy dokumentu mají mj. obsahovat cást zamerenou na popis systému rízení prevence ZH, která se vyznacuje totoznou strukturou, totozným clenením a stejným mnozstvím tématických polozek (v prípade CR 191 polozek).

Provádecí vyhláskou k zákonu o prevenci ZH jsou v CR nastaveny pozadavky na popis systému rízení prevence ZH, a to ve skále a takovém rozsahu, aby tyto pozadavky mohly být pouzitelné pro vsechny typy objektu vyskytujících se v CR, vcetne cinností v nich vykonávaných.

Typy tématických polozek

Vyhláskou stanovené a konkretizované polozky lze obecne rozclenit na polozky:

• se zásadním významem,
• poskytující doplnkové rozsirující informace,
• ke konkrétnímu typu objektu a provozovaným cinnostem irelevantní.

Ocekávaný rozsah a hloubka informací k jednotlivým polozkám

Význam, rozsah a hloubka rozpracování pozadovaných informací k jednotlivým polozkám není rovnocenná u objektu zarazených do skupin A nebo B, ale ani u objektu zarazených do stejné skupiny.

Hodnota, váha, dulezitost a ocekávaná informacní podrobnost k jednotlivým polozkám se lisí dle typu objektu a cinnosti v nem vykonávané, tedy prípad od prípadu (objekt od objektu).

Vzdy musí být dusledne respektována vazba na specifiku konkrétního objektu/zarízení, predevsím na:

• typ a závaznost existujících rizik,
• charakter rizikových cinností,
• formu pouzitého modelu organizace a rízení v objektu,
• velikost objektu,
• pocet zamestnancu,
• lokalizaci objektu,
• situaci v okolí objektu.

Predpoklady pro vznik smysluplného bezpecnostního dokumentu

Jak z výse uvedeného vyplývá, predpokladem pro vznik kvalitního dokumentu typu Bezpecnostní program prevence ZH nebo Bezpecnostní zpráva pro konkrétní objekt nebo zarízení je stav, kdy management objektu pochopil význam prevence ZH, naplnil pozadavek zákona na stanovení rizik, formuloval preventivní opatrení, primerená k existujícím rizikum a tato realizoval, prípadne je realizuje.

U bezpecnostního dokumentu vypracovaného managementem se ocekává, ze se bude vyznacovat logickou správností, primereností k reálnému riziku, konkrétností, úplností a dostatecnou podrobností.

Krome techto atributu dokumentu je treba se zmínit o dalsí, byt mnohdy opomíjené vlastnosti dokumentu, která ovlivnuje jeho celkovou kvalitu, a tou je jeho srozumitelnost. Predpokladem pro vznik srozumitelného dokumentu je primerená stylisticko formulacní gramotnost zpracovatele, tedy jeho vyjadrovací kultura.

Cásti bezpecnostního dokumentu vyhrazené pro „Popis systému rízení prevence ZH“

Cást „Politika, zásady a cíle prevence ZH“

Prvním pozadovaným a ocekávaným výstupem provozovatele objektu, v kterém se vyskytují vybrané nebezpecné chemické látky nebo chemické prípravky, má být dle právních predpisu ucelená a smysluplná predstava o optimální a prijatelné úrovni provozní bezpecnosti v objektu. Tuto stanovenou optimální a prijatelnou úroven bezpecnosti provozovatel zduvodnuje a prokazuje v cásti „Politika, zásady a cíle prevence ZH“.

Cást „Popis systému rízení bezpecnosti“

Druhým pozadovaným a ocekávaným výstupem má být dle platných právních predpisu ucelená a smysluplná predstava provozovatele o optimálním, komplexním a funkcním systému rízení bezpecnosti v objektu, príp. casová predstava zavedení tohoto systému rízení. Popis optimálního, komplexního a funkcního systému rízení bezpecnosti v objektu, vcetne konkrétních termínu zavedení tohoto rídícího systému, provozovatel dokumentuje a dokladuje v cásti BP/ BZ nazvané „Popis systému rízení bezpecnosti“.

Prognóza dalsího vývoje v oblasti systému rízení prevence ZH

Problematika rízení prevence ZH v objektu/zarízení predstavuje významný prvek z hlediska prevence vzniku a rozsahu následku prípadné závazné havárie.

Je proto zcela správné, ze této oblasti je venována pozornost jak v evropské direktive Seveso II, tak i v národních právních predpisech CR.

Pokud si managementy objektu uvedomí význam, moznosti a efekt dobre nastaveného a zavedeného systému rízení bezpecnosti a tomuto prvku budou venovat nálezitou pozornost, záhy se projeví pozitivní vliv na ekonomiku podniku, zvýsení provozní bezpecnosti objektu a okolí a obnovení mnohdy ztracené duvery obcanu v ohleduplné a zodpovedné provozování nekterých objektu.

Hojne pouzívaným fenoménem soucasné doby je proklamovaná spatná ekonomická kondice mnohých podniku, která se mj. projevuje i úbytkem prostredku pouzitelných pro zvýsení provozní bezpecnosti (investice do technických preventivních opatrení).

Tento obecne negativní fenomén vsak muze pusobit i pozitivním vlivem, a to práve v oblasti organizace a rízení provozní bezpecnosti. Je treba si uvedomit, ze na rozdíl od doposud preferovaných technicko investicních opatrení, nepredstavuje zavádení preventivních organizacních opatrení pro provozovatele zvýsenou ekonomickou zátez. Recese by tak paradoxne mohla být príznivá pro konjunkturu v oblasti vývoje a zavádení sofistikovaných organizacne rídících bezpecnostních modelu.

Vzorová citace:

DUSEK, Emanuel; PRAZÁKOVÁ, Martina. Systém rízení prevence závazných havárií. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2010, roc. 3, c. 2. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-02-2010/system-rizeni-pzh_dusek-prazak.html>. ISSN 1803-3687.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM