JOSRA 2 - 2008

K problému multidisciplinárního pojetí BOZP

25.09.2008 | AUTOR: PhDr. Oldrich Matousek

To multidisciplinarity of occupational safety and health branch

Oldrich Matousek

Abstrakt

Clánek je venován tématu, kterým je diskuse nad soucasným pojetím BOZP z hlediska odborného systémového prístupu. Autor predkládá strucnou rekapitulaci historického vývoje vedení o lidské cinnosti a jejího vlivu na zdraví cloveka. Lze tak získat obrázek o postupném rozvoji v této oblasti, ze které se zrodila dnes samostatná vední disciplína – hygiena práce. Autor zminuje také pojem kultura bezpecnosti, který dává do kontextu s predkládaným tématem a v cásti venované popisu jednotlivých typu pracovních systému blíze presentuje nekteré její prvky.

Klícová slova: BOZP, bezpecnost a ochrana zdraví pri práci, pracovní systémy, multidisciplinární prístup, úvahy

Abstract

The article deals with a discussion on today’s OSH concept viewed from an expert system approach. The author puts forward a brief recapitulation of the historical development of knowledge on man’s activities and their influence on human health. It seems to find out a picture on progressive development in this area, from which an individual scientific discipline – occupational hygiene has originated. In the context of the investigated subject the author also mentions a concept of safety culture. In the section describing particular types of the working systems a number of elements of safety culture are presented in more detail.

Keywords: OSH, occupational safety and health, workind systems, multidisciplinarity

Úvod

V letosním roce zacíná vycházet nový casopis „Journal of Occupational Safety Research and Applications“. Je zameren na prenos a sdílení nejnovejsích poznatku z teorie a praxe (výzkum a aplikace) v multidisciplinární oblasti, jakou predstavuje bezpecnost a ochrana zdraví pri práci (BOZP).

Cinnosti a snahy, vcetne normativních opatrení, jejichz cílem je vytvárení takových pracovních podmínek (kultury bezpecnosti), pri nichz jsou rizika pracovních úrazu, nemocí z povolání a dalsích zdravotních poskození, vcetne stresogenních faktoru, bud zcela odstranena, nebo alespon snízena na ekonomicky únosnou míru, jsou v anglictine oznacovány jako Industrial (occupational) health and safety, ve francouzstine Securité du travil, v nemcine jako Arbeitsschutz, v rustine Bezopasnost truda.

Mezi první prukopníky, kterí se zamerili na vliv urcitých profesí ci cinnosti na zdraví, patrí recký lékar a filosof Hippokrates (460 – 380 pr.n.l.). Ve spise Corpus Hippocraticum o vlivu prostredí na organismus mimo jiné uvádí, ze je mnoho povolání, jez jsou spojena s rozmanitým ohrozením zdraví a tudíz je nutné u kazdého nemocného zjistit, jaké povolání vykonává. Svýcarský lékar, prírodovedec a filosof Paracelsus (1493 – 1541) studoval mimo jiné úcinek ruzných chemických látek na cloveka, prosazoval celostný pohled na cloveka a význam osobnosti. Nemecký lékar G. Agricola (1494 – 1555) je autorem dvanáctisvazkového díla o hornictví a hutnictví, v nemz podrobne zkoumal úcinky práce na cloveka v techto odvetvích a formy poskození zdraví. Pocátky oboru hygieny práce jako samostatné medicínské discipliny spadají do druhé poloviny 19. století, která sehrála rozhodující úlohu v oblasti vlivu faktoru prostredí na cloveka. Soucasne dochází k uplatnení poznatku oboru fyziologie práce, která se zameruje na stanovení limitu prijatelnosti pracovní záteze, jako je telesná námaha, energetický výdej, stanovení fyziologicky vhodných pracovních poloh a pohybu, rezimu práce a odpocinku atd.

K doplnujícím oborum, jejichz poznatková základna se v období po 2. svetové válce výrazne rozsírila a prohloubila práve v souvislosti  s pracovními aktivitami, patrí psychologie práce (napr. otázky kapacity pri detekci a interpretaci zrakových a sluchových informací, aktivace vyssí nervové cinnosti (pamet, predstavivost, rozhodování, kognitivní procesy, adaptabilita, zátezová tolerance, funkce motivátoru vcetne vlivu sociálního klimatu na výkonnost atd.). Významné jsou dále poznatky z oblasti statické a dynamické antropologie.

Zámer chápat studium pracovní cinnosti jako fenomén vyzadující nový prístup vycházející z pozadavku soucinnosti ci kooperace rady oboru, podnítil vznik tzv. vedy o práci. Jejími propagátory byli zejména psychologové v Nemecku v období mezi první a druhou svetovou válkou. Byli to napr. F. Gieze, autor publikace Handbuch der Arbeitswissentschaft (1925 – 1932), O. Lipmann – Lehrbuch der Arbeitswissentschaft (1932) a dalsí. Vedu o práci chápou jako vedu o podmínkách (urcujících faktorech) práce a symptomech pripravenosti (pohotovosti) k výkonu. Ve výctu faktoru jsou mimo jiných uvedeny „faktory vecné“ tj. pracovní klima, osvetlení, akustické podmínky, usporádání pracovního místa atd.

Problémy lidské práce vcetne ochrany zivota a zdraví nelze studovat z úzkého, izolovaného pohledu jednoho faktoru a jedné disciplíny. V pracovním systému je chápán clovek jako biologická jednotka, jehoz reakce a jednání nemuze být plne pochopeno bez vztahu k ostatním slozkám a podmínkám pracovního systému. To predpokládá soucinnost více oboru, pricemz, který oborový prístup bude dominantní, zálezí na povaze studovaného problému.

Potreba syntetizujícího pohledu na pracovní cinnost prostrednictvím volne spojených oboru vznikla v prubehu druhé svetové války v souvislosti s obrannými a útocnými vojenskými systémy, jejichz dramatický rozvoj kladl mimorádné pozadavky na práci s nimi. V této souvislosti se ukázalo, ze je nutné rozsírit poznatky  o cloveku, o jeho výkonové kapacite, zvládání mimorádných situací, spolehlivosti atd. Po druhé svetové válce byly získané zkusenosti doplneny a v jistém ohledu transponovány do oblasti pracovních cinností v nejruznejsích odvetvích. Vznikla tak „ergonomie“ jako multidisciplinární obor (nebo snad veda), sjednocující tradicní obory. Nove vytvorený název (ergonomie) vznikl spojením reckých pojmu „ergo“ = práce a „nomos“ = zákon. Podle Encyclopaedia of Occupational Health and Safety (ILO) je pojem ergonomie uzíván jednak jako oznacení oblasti vedeckých a technických znalostí ve vztahu k cloveku a jeho práci, jednak jako ukazatele, jak jsou tyto znalosti vyuzívány k dosazení vyssí úrovne vzájemné adaptace mezi clovekem a jeho prací z humanitního (zdravotního) i z ekonomického hlediska (produktivita práce). Ve starsích publikacích Mezinárodní organizace práce je ergonomie lapidárne vyjádrena sloganem: Ergonomics = making work human.

Pracovní systémy a BOZP

Pracovním systémem se rozumí systém skládající se z osoby (osob), pracovních prostredku (nástroje, stroje a ruzná technická zarízení), jejichz soucinností (interakcí) v rámci pracovního procesu je splnen urcitý pracovní úkol v daném prostredí a za okolností daných úkolem (CSN ISO 6385 – 83 3510). Jeho komponenty tj. clovek – stroj – prostredí a jejich vzájemné vztahy a ovlivnování jsou chápány jako elementy adaptivního systému, pricemz interakce mohou být znacne slozité, mohou být kladné i nezádoucí. Napr. mohou rozsirovat a prohlubovat profesionální zpusobilost, získání nových znalostí a dovedností, príznive ovlivnovat pracovní kapacitu, seberealizaci a spokojenost. Na druhé strane mohou být prícinou ruzných pracovních stresoru, porusení dusevní rovnováhy, telesné a dusevní únavy (lokální, celkové, chronické), prícinou nezádoucích situací a okolností, jejichz dusledkem je vznik pracovního úrazu, poskození zdraví, narusení funkcí biologických systému (zmeny vegetativních procesu), profesionální onemocnení apod.

Typy pracovních systému a jejich mozný vliv na BOZP

Práce s nástrojem bez pouzití jiného zdroje energie, tj. pouze lidské. Jde o elementární formu vztahu clovek – rucní nástroj, náradí apod., jehoz efektivnost je z hlediska dosahovaných úcinku relativne malá. Je to nejjednodussí typ pracovního systému. Nástroje jsou vetsinou jednoúcelové, pracovní úkony (pohyby) se opakují a výsledek je ovlivnen relativne stabilními, opakovanými pohybovými stereotypy horních koncetin a pozadavky na vizuálne motorickou koordinaci. Pracovní prostredí je touto cinností jen minimálne ovlivnováno.

BOZP: Zvýsený (nezádoucí) podíl statické práce, jednostranné pretízení stále stejných svalových skupin, casto nefyziologická pracovní poloha, výskyt lokální únavy, pretízení pohybového aparátu, vznik otlaku (traumat) ruky v dusledku nevhodných (neergonomických) tvaru úchopových cástí nástroju a jiných rucních pomucek. Drobná zranení nástrojem.

Práce s nástrojem s vnejsím prívodem energie. Slozitejsí vztah vyzadující urcité znalosti pri pouzívání elektrických a pneumatických nástroju. Efektivnost je ve srovnání s predcházejícím typem vetsí. Pohybové stereotypy se casto mení, zatezují horní koncetiny vcetne malých svalových skupin a pri neobvyklých pracovních polohách napr. v omezeném prostoru, v ruzných výskách apod., vyzadují zaujímání ruzných pracovních poloh.

BOZP: Lokální i celkové pretízení hybného aparátu pri nefyziologických polohách. Riziko prenosu lokálních vibrací na horní koncetiny prípadne na celé telo, zasazení elektrickým proudem, tlakovým vzduchem, hlucnost, prípadne prasnost.

Stacionární stroj ci strojní zarízení. Jde o pracovní systém, kde vztah mezi obsluhou a pracovním prostredkem je slozitejsí. Vyzaduje nejen urcité pohybové stereotypy, ale klade téz nároky na percepci a identifikaci informacních zdroju (prímých i zprostredkovaných – sdelovace), na odborné znalosti pri serizování stroje, merení výstupu, dodrzování pracovního postupu pri výmene (montázi) prídavných zarízení jako jsou upínací prípravky, delící hlavy apod.

BOZP: Vetsinou trvalá pracovní poloha v stoji (pretízení hybného aparátu). V hromadné a sériové výrobe (casté zásobování a odebírání obrobku), jednostranné a dlouhodobé pretízení ruzných svalových skupin, monotonie. Mechanická a energetická rizika v dusledku odletu trísek, zachycení rotujícími cástmi stroje, uvolnení (pád) cásti stroje, materiálu, kluzká podlaha, omezený pracovní prostor, neporádek, zasazení elektrickým proudem, prímý styk se skodlivými látkami (chladící media), nevhodná umístení ovládacu pozadované síly. Celkové a místní osvetlení se zretelem na zrakové nároky, viditelnost míst prímo zrakem sledovaných, umístení, rozlisitelnost a citelnost sdelovacu, tvarová rozlisitelnost ovládacu, ovzdusí (znecistení) v dusledku prasnosti, aerosolu apod.

Poloautomatické a automatické stroje a zarízení. Pracovní systémy s cástecne ci s úplným programováním strojních i mezioperacních úkonu a operací samocinne probíhajících, NC stroje (numeric control – stroje rízené pocítacem). Jsou to vetsinou specializovaná technická zarízení, jejich ruzné sestavy jako napr. obrábecí linky, prípadne linky na výrobu balení ruzných výrobku. Podstatne jsou zvýseny pozadavky na kvalifikaci, odborné znalosti a zkusenosti na serízení a kontrolu (programování). Do této skupiny lze zaradit téz ruzné typy manipulátoru, prumyslových robotu pri montázi slozitých výrobku, povrchové úprave dílcu apod., vybavené senzory a zpetnou vazbou.

BOZP: Omezení vstupu a zásahu do systému – tj. rizika z mechanických prícin (kryty, zásteny, signalizace), hlucnost, únik skodlivých aerosolu do ovzdusí napr. u svarovacích robotu, pri lakování a úprave povrchu vcetne zárení.

Pásová výroba – montázní linky. Typickým znakem je rozdrobenost pracovních úkolu na krátké casové úseky a jejich neustálé opakování, kdy pracovní tempo je dáno rychlostí pohybu pásu ci dopravního zarízení. Pri montázi drobných výrobku, jejich balení apod. jde o cinnosti vykonávané trvale vsede, casto spojených s nezádoucí polohou horní cásti trupu a s pretezováním svalových skupin (ruky a pazí). Montáz velkých celku napr. spotrební elektroniky, dopravních prostredku apod.  výrazne zvysuje  nároky na pohybový systém, nekdy téz fyzickou námahu a zaujímání nefyziologických  pracovních poloh, napr. práce v predklonu, v ruzných pracovních výskách, v podrepu apod. Ve vetsine prípadu jde o nepretrzitý provoz.

BOZP: Monotonie, riziko vzniku onemocnení kloubu, slachových úponu a svalu horních koncetin. Rychlost pohybu dopravníku se zretelem na výkonnost, casový tlak. Zpusob rotace pracovních smen, nocní smeny, strídání pracovníku na jednotlivých pozicích. Mechanická rizika ruzného typu. Hluk a osvetlení.

Dálkové kontrolované a rízené systémy (velíny, dozorny, rídící centra apod.). Pozadavky na telesnou zdatnost, fyzickou zátez a pohybový systém jsou zanedbatelné. Zvýsené az vysoké nároky na psychické funkce jako jsou kognitivní procesy (detekce a interpretace ruzným zpusobem kódovaných informací – pouzívání pocítacu, rozhodovací procesy na základe ruzných kritérií, operativní a dlouhodobá pamet, predstavivost atd.). Racionální uvazování, odolnost a stabilita chování pri mimorádných stavech systému (poruchy, havárie).

BOZP: Celkové usporádání a vybavení pracoviste. Viditelnost, citelnost a jednoznacnost zrakových informacních zdroju (soustavy scelovacu, technologická schémata, tabule, signalizace poruch atd.). Zpusob prípravy a overování zpusobilosti, nácvik havarijních postupu. Rotace pracovních smen. Osvetlení, ovzdusí, komunikace s technologicky souvisejícími pracovisti, s venkovní obsluhou.

Velkoplosná kancelárská pracoviste. Jsou to nove budovaná pracoviste nebo rekonstruované prostory v budovách, které predtím slouzily jinému úcelu. Motivem k jejich zrizování jsou jednak duvody ekonomické (urcité snízení nákladu), jednak predstava, ze se zvýsí produktivita a efektivnost práce. Do této skupiny pracovních systému patrí napr. výpocetní strediska, zpracování ruzných dokladu stejného typu, poskytování informací zákazníkum, nabídkové sluzby atd. Typickým znakem je vetsí pocet stejne vybavených jednotlivých pracovních míst, vetsinou pracovní stul, sedadlo, monitor. Pri nesplnení hygienických pozadavku na pracovní prostredí se muze jednat o budovy, mající nezádoucí dusledky na pracovní pohodu a o výskyt objektivních prícin zdravotních potízí. To je prípad tzv. syndromu nemocných budov – sick building syndrom. Zdravotní potíze se nejcasteji týkají zrakových funkcí (trvalé sledování monitoru), ovzdusí a mikroklimatických podmínek (cistota, proudení, vlhkost vzduchu, pruvan, nevhodná teplota). Z psychologického hlediska pocit ztráty soukromí, pripoutanost k pracovnímu místu, trvalý dozor a dalsí.

BOZP: Plosné a výskové rozmery prostoru kanceláre, u klimatizovaných kancelárí funkce klimatizacního systému (mnozství privádeného hygienicky nezávadného vzduchu, regulace proudení a teploty vzduchu), údrzba a kontrola. Prasnost a mikrobiální znecistení, osvetlení (odrazivost ploch, intenzita), svítidla (umístení, jasy, reflexy), rusivé úcinky hluku.

Pracovní pojízdející stroje a zarízení jsou v jistém smyslu téz pracovní systémy. Do této skupiny lze zahrnout zemedelské, stavební a silnicní stroje, jeráby, prostredky vnitrozávodové dopravy atd. Spolecným znakem vetsiny je rídící kabina s nezbytným vybavením pro daný úcel.

BOZP: Rozmery kabiny (prístup, únik), umístení ovládacu a scelovacu, vnucená pracovní poloha, riziko celotelového prenosu vibrací, výfukové plyny, kour, klimatické vlivy, riziko prevrhnutí (ochranné konstrukce ROPS), pracovní úrazy (pripojování prídavných agregátu) pri poruchách apod.

Záver

Z uvedených príkladu pracovních systému vyplývá, ze v kazdém z nich mohou být ruzné typy ohrození, ci vznikat nezádoucí události, které je nutno identifikovat a hodnotit jejich závaznost. Rizikovým faktorem mohou být urcite konstrukcní vlastnosti pracovních prostredku, vlastnosti energií, materiálu, chemických látek atd., vlastní technologický proces,  okolnosti a podmínky ztezující bezpecný výkon. Temito podmínkami se rozumí napr. omezený prostor pro práci, práce ve výskách, nevhodné typy rucních nástroju, rucní manipulace s tezkými bremeny, hluk, vibrace, mikroklima, zárení atd. Vetsinou dochází ke kombinovanému (spolecnému pusobení rizikových faktoru povahy fyzikální, chemické, biologické, psychologické, které pusobí soucasne nebo následne na organismus napr. v souvislosti se zvýsenými nároky na energetický výdej, na mentální a senzorické procesy, na imunitní systém atd. Dulezité jsou napr. kombinované úcinky nekterých chemických látek. Jejich nekteré kombinace zesilují úcinek (agravují). Známý je poznatek pusobení celotelových vibrací a znacné hlucnosti, coz predstavuje úcinek aditivní, prekrocení limitu mikroklimatu a hlucnosti, limitu prípustnosti hmotnosti bremen (energetického výdeje) a prasnosti, hlucnosti jsou dalsími príklady.

V praxi se casto setkáváme s tím, ze v prípadech ruzných setrení na pracovistích je problém BOZP formulován izolovane, bez ohledu na dalsí pracovní podmínky a tudíz k jeho resení je povolán odborník napr. hygienik, fyziolog, psycholog. Výsledky jejich setrení a merení s pouzitím specifických metod pouzívaných v tom ci onom oboru mohou být sice uzitecné, nicméne by bylo vhodnejsí napr. „problém hlucnosti“ posuzovat v sirsích souvislostech a nikoliv jako zjednodusenou souvislost: prícina – následek. Víceoborový prístup, systémový zpusob hodnocení úrovne BOZP vyzaduje vetsinou kooperaci pracovníku príslusných oboru a globální pohled na daný problém.

Systémové, globální, integrované resení problému v BOZP jak v konkrétních provozních podmínkách, tak v metodice konstruování, projektování nových pracovist nepochybne prispívá ke zvýsení kultury práce a k ochrane zivota a zdraví.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM