JOSRA 1 - 2011

Výzkum fenoménu „nových rizik“ v oblasti nanobezpecnosti

04.04.2011 | AUTOR: RNDr. et Mgr. Petr Skrehot

research of „new risk“ phenomenon in nanosafety

Petr Skrehot¹

¹Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., Jeruzalémská 9, Praha 1, skrehot@vubp-praha.cz

Abstrakt

Clánek seznamuje s novým projektem, který resí Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., a který se venuje novým rizikum v oblasti nanotechnologií. Cílem projektu „Analýza kontaminace pracovního ovzdusí nanocásticemi a stanovení úcinnosti osobních ochranných pracovních prostredku pro ochranu dýchadel pred úcinky nanocástic na pracovistích“ je shrnout aktuální vedecké poznatky o nebezpecnosti nanocástic a ostatních aerosolových cástic, které se mohou vyskytovat na pracovistích. Pri terénním merení bude kladen duraz na zjistení expozicní cesty. Merení bude zamereno na zjistení kvalitativních a kvantitativních charakteristik cástic a jejich popis z hlediska fyzikálních a chemických procesu.

Klícová slova: nanocástice, pracovní prostredí, osobní ochranné prostredky, respiracní ochrana, pracoviste, kontaminace, analýzy, projekty, Výzkumný ústav bezpecnosti práce

Abstract

The article introduces a new project of the Occupational Safety Research Institute Prague, which is focused on new risks of nanotechnology. Aim of the project "Analysis of working air contamination by nanoparticles and analysis of efficiency of personal protective equipment for respiratory protection against effects of nanoparticles at the workplace" is to summarize current scientific knowledge about the hazards of nanoparticles and other aerosol particles that can occur at the workplace. The field measurements will concentrate on finding exposure ways. Measurements will be focused on the findings of qualitative and quantitative characteristics of the particles and their description in terms of physical and chemical processes.

Keywords: nanoparticles, working environment, personal protective equipment, respiratory system protection, workplace, contamination, analysis, projects, Occupational Safety Research Institute

Nová rizika spojená s pracovními cinnostmi

V posledních letech se stále casteji muzeme setkávat s pojmem „nová rizika“. Tento termín byl poprvé pouzit na úsvitu 21. století v dokumentech Mezinárodní organizace práce (ILO) a Evropské agentury pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci (EU-OSHA) a významným zpusobem ovlivnil nejen smerování výzkumných aktivit v oblasti BOZP, ale také vnímání pracovních rizik v celé rade prumyslových odvetví. Pod pojmem nová rizika se skrývají nejen rizika související se zcela novými technologiemi ci materiály, ale také rizika, která jsou vyvolána spolecenskými zmenami na trhu práce, demografickým a kulturním vývojem uvnitr spolecnosti ci s vyuzíváním nových pracovních postupu ci organizace práce. Mezi nová rizika lze ale radit i taková rizika, která jsou sice jiz dlouhou dobu známá, ale u nichz výsledky výzkumu nebo praktické zkusenosti teprve nedávno potvrdily, ze jsou znacne podcenována nebo vedome prehlízena. Príkladem takových rizik mohou být rizika vzniku onemocnení kosterne svalového systému (musculoskeletal disorders, MSDs), jez vznikají na základe dlouhodobého zaujímání ergonomicky nevhodných poloh tela pri práci s pocítaci. Jelikoz ty jsou dnes masove vyuzívány takrka vsude, jsme svedky rapidního nárustu poctu hlásení specifických nemocí z povolání (napr. syndromu karpálního tunelu).

Otazníky okolo nanobezpecnosti

Nanotechnologie, které v posledních letech zazívají nebývalý rozvoj, jsou po právu soucasným hitem. Netradicní a casto az revolucní vlastnosti nanocástic a nanomateriálu vsak vzbuzují také urcité obavy. Základní otázkou, kterou si v tomto smeru klademe, je, zda muze mít daný materiál nezádoucí vliv na lidské zdraví (zejména pak pri jeho chronické expozici). Z dosavadní praxe jiz máme mnohá ponaucení (viz azbest, cigaretový kour, výfukové plyny apod.), která mohou poslouzit jako výstraha do budoucna. A jelikoz cekání na výskyt nezádoucích následku na zdraví lidí je nezodpovedné, uplatnují se (predevsím v toxikologii a environmentálních vedách) tzv. principy predbezné opatrnosti. Predbezná opatrnost nás vyzývá k tomu, abychom zabránili skode predtím, nez k ní dojde. To znamená, ze tam, kde existuje vedecký doklad nebo oduvodnený predpoklad o tom, ze muze docházet k ohrození lidského zdraví, mela by být prijata ochranná opatrení, i kdyz neexistuje úplná vedecká jistota.

A jelikoz toho doposud o nanotoxicite nanomateriálu mnoho nevíme, je uplatnení principu predbezné opatrnosti dulezité také zde. Je nutno si na tomto míste ovsem ríci, ze princip predbezné opatrnosti je potreba vnímat jen jako urcité prechodné resení. Jeho aplikace je vhodná pouze po dobu, dokud nebudou získány vsechny klícové znalosti, které umozní prijmout ekonomicky, technicky i spolecensky nejoptimálnejsí opatrení pro zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví (potenciálne) exponovaných osob. Z toho tedy vyplývá, ze je v zájmu kazdého státu rozvíjet výzkum v oblasti nanobezpecnosti (tj. BOZP pri výrobe a pouzívání nanomateriálu a nanotechnologií), paklize daný stát hodlá podporovat jejich masovou výrobu a vyuzívání.

Evropská unie si prostrednictvím Evropské agentury pro BOZP stanovila v oblasti nanobezpecnosti tyto stezejní cíle: (1) vývoj metod pro odhad expozice novým materiálum na pracovistích (zejména nanocásticím a aerosolum) a (2) výzkum potencionálních nebezpecí, které nové materiály pro exponované jedince skýtají. Mezi dalsí významné cíle výzkum patrí i vývoj postupu pro jejich detekci a monitorování v pracovním ovzdusí a zaznamenávání zmen zdravotního stavu exponovaných jedincu. Ovsem ackoli tento výzkum probíhá jiz více jak 10 let a EU i USA na nej vynakládají stále vetsí financní prostredky, jeho výsledky nejsou prílis uspokojivé. Hlavní potízí je totiz skutecnost, ze obrovská mnozství informací, která poskytuje základní výzkum, nejsou vhodným zpusobem preklápena do podoby nástroju a opatrení vyuzitelných v provozní praxi, doporucených standardech ci legislative.

Jelikoz se celospolecenský význam nanotechnologií zvysuje také u nás, vyhlásilo v roce 2010 Ministerstvo práce a sociálních vecí verejnou soutez na resení projektu aplikovaného výzkumu na téma „Analýza kontaminace pracovního ovzdusí nanocásticemi a stanovení úcinnosti osobních ochranných pracovních prostredku pro ochranu dýchadel pred úcinky nanocástic na pracovistích“, který by mel predevsím prinést poznatky a nástroje vyuzitelné v podnikové praxi. Resením uvedeného projektu byl poveren Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., který je jedinou institucí, která v CR provádí systematickou vedeckovýzkumnou cinnost v oblasti BOZP a pracovního prostredí.

Projekt HC 213/11 „Analýza kontaminace pracovního ovzdusí nanocásticemi a stanovení úcinnosti osobních ochranných pracovních prostredku pro ochranu dýchadel pred úcinky nanocástic na pracovistích“

Resitelský tým VÚBP, v.v.i. pro návrh konceptu resení vyuzil zkuseností z predchozích výzkumu zamerených na pracovní prostredí, které ukázaly, ze kontaminace pracovního ovzdusí aerosoly, nanocásticemi, tekavými organickými látkami, pachovými látkami a elektroiontovými cásticemi je na ceských pracovistích stále znacne podcenovaným tématem. Pritom nebezpecné vlastnosti rady techto kontaminantu a agens se jiz mnohokráte prokázaly a také legislativa pamatuje na omezování rizik pri jejich expozici. Zdá se vsak, ze základním problémem je siroká neznalost mezi zamestnavateli, bezpecnostními techniky i zamestnanci samotnými, která vede casto k nevedomému prehlízení ci podcenování nebezpecí, která nejsou spojena s bezprostredními (akutními) zdravotními následky.

Cílem jiz zmíneného projektu je proto shrnout aktuální vedecké poznatky o nebezpecnosti nanocástic a ostatních aerosolových cástic, které se mohou vyskytovat (dnes nebo v budoucnu) na nejruznejsích typech pracovist. Dulezitým predpokladem úspesného resení tedy je nejen provedení obsáhlé reserse a analýzy soucasného stavu, ale také získání informací z vybraných pracovist, kde se s temito cásticemi lze setkávat. V tomto smeru se nemusí jednat apriori jen o provozy s novými nanotechnologiemi, ale také o „konvencní“ provozy, kde zcela bezne vznikají velmi malé cástice. Pri terénním merení bude kladen duraz na zjistení expozicní cesty, tj. od zdroje techto cástic, pres jejich transport pracovním ovzdusím az po jejich vstup do organismu cloveka. Klícovou roli v tomto smeru bude hrát také studium charakteru cinností, pri nichz dochází k emisi cástic anebo k prímé expozici pracovníku.

Vlastní merení bude zamereno na zjistení kvalitativních a kvantitativních charakteristik cástic a jejich popis, resp. interpretaci z hlediska fyzikálních a chemických procesu. Navrhované setrení na pracovistích bude provedeno formou screeningu na vybraných „kritických“ pracovistích s cílem zjistit aktuální stav aplikované ochrany pracovníku. Na tuto cást naváze navrzení optimalizované koncepce ochrany zamestnancu vystavených pusobení nebezpecných cástic, která se bude opírat také o výsledky merení úcinnosti záchytu nano- a mikrocástic na stávajících typech ochranných prostredku pouzívaných pri ochrane dýchadel na pracovistích (filtracní polomasky). Tyto laboratorní zkousky budou provedeny podle metodiky definované normou CSN EN 149+A1 s prihlédnutím k ustanovení narízení vlády c. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické pozadavky na osobní ochranné prostredky.

Základní výzkumná strategie projektu je následující:

• analýza soucasného stavu poznání klícových vlastností nanocástic, zejména s ohledem na jejich toxicitu a potenciální ohrození lidského zdraví;
• návrh postupu pro merení kontaminace pracovního ovzdusí aerosoly a nanocásticemi;
• provedení screeningového merení kontaminace pracovního ovzdusí aerosoly a nanocásticemi na vybraných (kritických) pracovistích a overení navrzeného postupu merení;
• studium vlastností pouzívaných filtracních materiálu s ohledem na jejich schopnost zachytávat nanocástice a promerení filtracní úcinnosti vybraných typu materiálu;
• promerení filtracní úcinnosti filtracních polomasek (respirátoru) podle standardní metodiky definované normou CSN EN 149+A1;
• návrh metodiky pro analýzu a hodnocení rizik na pracovistích spojených s expozicí nanocásticím;
• diskuze s externími odborníky a Ceskou aerosolovou spolecností v rámci interních schuzek za úcelem optimalizace navrzených postupu a interpretace získaných dat;
• tvorba výstupu – informacního leporela/brozurky, tistené prírucky a krátkého videofilmu;
• prezentace výsledku na konferenci venované problematice rizik spojených s expozicí nanocásticím.

Jelikoz se jedná o znacne komplexní a odborne nárocné téma, budou do jeho resení zapojeny také dalsí externí organizace a odborníci, kterí se danou oblastí zaobírají. Jedná se predevsím o:

• Státní zdravotní ústav Praha,
• Ústav chemických procesu Akademie ved CR,
• Zdravotní ústav se sídlem v Ostrave a
• Vysokou skolu bánskou-Technickou univerzitu Ostrava.

Ackoli se jedná o krátkodobý projekt (doba resení od 1. 2. 2011 do 31. 12. 2011), poskytne celou radu, pro praxi jiste hodnotných výstupu. Podle pozadavku zadavatele se bude jednat o:

• tistenou prírucku shrnující stávající poznatky v oblasti bezpecnosti práce s nanomateriály, vcetne její elektronické verze na CD ve forme manuálu,
• metodiku pro analýzu a hodnocení rizik na pracovistích spojených s expozicí nanocástic a jejich vliv na lidský organismus a úcinnost osobních ochranných pracovních prostredku na ochranu dýchadel pred úcinky nanocástic“,
• propagacní leporelo/brozurku urcené pro zamestnavatele, zamestnance a lékare poskytující závodní preventivní péci a dalsí subjekty,
• konferenci usporádanou za úcelem prezentace výsledku projektového úkolu a k co nejsirsí informovanosti odborné i laické verejnosti o moznostech ochrany zdraví pred nepríznivými úcinky nanocástic na lidský organismus.

Vzorová citace

SKREHOT, Petr. Výzkum fenoménu „nových rizik“ v oblasti nanobezpecnosti. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2011, roc. 4, c. 1. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-01-2011/nanobezpecnost.html>. ISSN 1803-3687.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM