Je zaměstnanec povinen se nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Při práci zaměstnanců v terénu ve venkovním prostředí vyhodnotil zaměstnavatel dle § 102 odst. 3 zákoníku práce (dále ZP) riziko napadení klíštětem s nežádoucím následkem infekce klíšťovou encefalitidou. Preventivním bezpečnostním opatřením proti tomuto riziku stanovil ve vnitřním předpisu zajistit pravidelné očkování pracovníků proti klíšťové encefalitidě. To je zaměstnavatelem pravidelně zajišťováno a plně hrazeno. Někteří zaměstnanci se však odmítají tomuto očkování podrobit. Je zaměstnanec povinen podrobit se očkování proti klíšťové encefalitidě v tomto případě, kdy očkování není povinné v rámci legislativy ČR, ale je uvedeno jako preventivní opatření zaměstnavatele proti riziku ve vnitřním předpisu? Jaká je právní odpovědnost při vzniku pracovního úrazu infekce klíšťovou encefalitidou u nenaočkovaného zaměstnance? Může se zaměstnavatel zprostit odpovědnosti (např. reversem podepsaným zaměstnancem), neboť opatření proti riziku provedl, ale zaměstnanec ho odmítl?

V BOZP platí zásada, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení zdraví, která se týkají výkonu jejich práce. To je zásada, za BOZP tedy plně odpovídá zaměstnavatel a zaměstnavatel si stanoví příslušná opatření, není tedy třeba dalšího právního předpisu. Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) ZP je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb jim budou poskytnuty pracovnělékařské služby a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Podle § 106 odst. 4 písm b) ZP je zase zaměstnanec povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy.

Z uvedeného vyplývá, že jde o zákonnou povinnost zaměstnance podrobit se danému očkování. Viry encefalidity jsou biologičtí činitelé skupiny 3 (podle seznamu v příloze nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů), a to znamená, že mohou způsobit závažné onemocnění člověka a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště. Zaměstnavatel tedy musí přijmout opatření k ochraně zdraví, to mu přímo ukládá nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Ustanovení § 38 odst. 1 písm. h) nařízení vlády mimo jiné stanoví, že při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí opatření k ochraně jeho zdraví zahrnovat očkování, pokud je účelné, zvláště u toho zaměstnance, který není imunní vůči biologickému činiteli, jemuž je nebo může být při práci exponován.

Proto, pokud se zaměstnanec nepodrobí očkování, je to třeba považovat za porušení povinnosti vyplývající z právního předpisu vztahujícího se k zaměstnancem vykonávané práci a postupovat stejně jako kdyby se nepodrobil pracovnělékařské prohlídce – nepřipustit, aby vykonával práci a v konečném důsledku s ním rozvázat pracovní poměr podle § 52 písm. f) ZP. Zaměstnavatel musí sám sebe chránit.

Tady nemůžeme hledat v legislativě, že by nějaký předpis stanovil, že zaměstnanci pracující v lese nebo v parcích by se měli povinně očkovat. Předpisem je pouze upraveno povinné očkování dětí (známé nařízení vlády č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů), ale očkování, která se provádí na základě provedené prevence rizik, nemůže žádný předpis stanovit. Jak jsem uvedla, virus encefalidity je biologický činitel skupiny 3 a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví minimální opatření k ochraně zdraví, která musí zaměstnavatel učinit. V případě, kdyby je neprovedl a zjistil to orgán ochrany veřejného zdraví, tak může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 3 000 000 Kč podle § 92h odst. 3 písm. d) zákona č. 258/2000 Sb.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail