Jak vnímají pracovníci BOZP a pracovní spokojenost

Mnoho pozornosti je věnováno tomu, jak pracovníci vnímají BOZP, nicméně nebyly provedeny žádné výzkumy vlivu pracovní pohody na bezpečnostní klima. Tato studie zkoumá právě tento vztah. Dále zkoumá vztahy mezi pracovní pohodou, dodržováním podnikových, bezpečnostních směrnic a nehodovostí. Nesporná existence vztahu byla zjištěna mezi pracovní pohodou a bezpečnostním klimatem.

1. Úvod

1.1 Organizační klima
Organizační klima se týká organizačních hodnot, norem, mínění, praktik a postupů. Označuje sociální a organizační okolnosti, při kterých plní pracovníci své úkoly.

1.2 Bezpečnostní klima
Bezpečností klima je definováno jako logická množina percepcí (vjemů) a předpokladů, které pracovníci mají, pokud jde o bezpečnost v jejich organizaci.

1.3 Pracovní pohoda
Pracovní pohoda je stupeň, na kterém mají zkušenosti pracovníka/ce pozitivní vliv pro jeho/její práci. Pracovní pohoda se taktéž dá nazvat jako pozitivní, emoční stav, který vychází z ocenění práce či pracovní zkušenosti. Dále může být chápána jako funkce vědomého vztahu mezi tím, co se od práce čeká a co práce nabízí.

1.4 Současná studie
Současná studie je částí již probíhající větší výzkumné studie, které se zabývá vnímáním BOZP mezi ghanskými průmyslovými pracovníky. Zároveň je obsáhle zkoumána pracovní pohoda a její vztah k nehodovosti. Bohužel zatím nebyly realizovány žádné vážnější pokusy o výzkum empirických vztahů mezi pracovní pohodou a vnímáním bezpečnosti na pracovišti. Studie chce proto alespoň částečně napravit tento omyl. Konkrétně srovnává stupeň pracovní pohody pracovníků s jejich vnímáním bezpečnosti na pracovišti (Stupnice BOZP – Work Safety Scale – Hayes et al.). Tato stupnice účinně zachycuje všechny rozměry účinku vnímaní bezpečnosti pracovníky definované odborníky BOZP, tj. hodnoty managementu a organizační praktiky (způsoby), komunikace, angažovanost pracovníků v BP, zájem či lhostejnost pracovníků o BOZP a úroveň bezpečnostních opatření v podniku. Další nástrojem je jednobodové globální měření pracovní pohody (Porter and Lawler).

1.5 Hypotézy

Byly formulovány následující hypotézy :

1. předpokládá se pozitivní vztah mezi pracovní pohodou a bezpečnostním klimatem. Pracovníci s vysokým stupněm  pracovní pohody budou mít pozitivní vnímání s ohledem na bezpečnostní klima a naopak.
2. předpokládá se, že pracovníci, kteří vyjádří pracovní spokojenost, budou více nakloněni bezpečným pracovním postupům a naopak.
3. předpokládá se, že pracovníci, kteří vyjádří pracovní spokojenost budou registrovat relativně méně úrazů a naopak.

2. Metodologie

2.1 Výběr a popis účastníků studie

Účastníci studie – 320 ghanských průmyslových pracovníků

• 65% mužů - 35% žen
• 40% svobodných - 60% ženatých či vdaných
• 75% podřízených pracovníků - 25% vedoucích pracovníků
• 23% se základním vzděláním - 36% se středoškolským  vzděláním (všeob. či tech.)
• 3% s akademickým titulem - 38 % s obchodním či odborným vzděláním
• 22% působí 1-4 roky na pracovišti - 13% působí na pracovišti méně než rok 
• 21% působí 5-10 let na pracovišti - 25% působí 10-14 let na pracovišti

Dotazníkové akce proběhly v čase oběda a  vždy trvaly mezi 15-20 minutami, což záviselo hlavně na stupni vzdělání dotazovaného. Dotazníky byly v anglickém jazyce, pokud měl dotazovaný problémy s porozuměním, bylo k dispozici simultánní tlumočení.

2.2 Měření, vyhodnocení dotazníků a spolehlivost dat

2.2.1 Vnímání bezpečnostního klimatu

5 stěžejních bodů

1. bezpečnost práce (koeficient alfa .96)
2. bezpečnost spolupracovníků (koeficient alfa .80)
3. bezpečnost vedoucích pracovníků(koeficient alfa .97)
4. bezpečnostní postupy managementu (koeficient alfa .94)
5. spokojenost s programem BOZP (koeficient alfa .86)

2.2.2. Pracovní spokojenost

Jednobodové globální měření

Velmi spokojen – Velmi nespokojen
(stupnice 1-5)

2.2.3. Body pro dodržování bezpečnosti založené na chování

Kladeny 4 otázky, které stanovily, zda pracovníci dodržují bezpečnost založenou na chování 

2.2.4 Nehodovost

Zjišťovala se otázkou, kolikrát za posledních dvanáct měsíců byli pracovníci účastníky nehody.

2.3 Analýza dat

Statistické analýzy byly provedeny technologií SAS (Business Intelligence and Analytics Software). Použitím pracovní pohody jako nezávislé variabilní proměnné, byly zjištěny analýzami ANOVA rozdíly mezi vnímáním. Tím bylo dosaženo výsledků pracovníků bod po bodu ve všech padesáti položkách na stupnici vnímání bezpečnosti.

3. Výsledky

Směrodatné odchylky a souvztažnosti pro pět podmnožin „vnímání bezpečnosti na pracovišti“ a „pracovní pohody“ jsou zaznamenány v tabulce 1 (k nahlédnutí v originále článku). Výzkum korelačního modelu v tabulce 1 odhaluje zajímavý pohled na problematiku. Podmnožiny na stupnici bezpečnosti byly navzájem významně souvztažné. Souvztažnost mezi BOZP a vším, vyjma zahrnutí úrazů, byla negativní. Čím nižší úrazovost, tím bylo vyšší vnímání bezpečnosti spolupracovníků, bezpečnosti vedoucích, způsobů managementu a programů BOZP.  Souvztažnost dalších čtyř podmnožin pracovní pohody byla pozitivní. Nejsilnější souvztažnost na matici byla mezi bezpečností vedoucích pracovníků a programy BOZP, nejslabší mezi způsoby managementu a  pracovní pohodou. Výsledná zjištění podpořily zmíněné hypotézy.

4. Diskuse

Hlavní pozornost této studie se upínala na propojení mezi pracovní pohodou a vnímání bezpečnosti. Předpoklad byl, že pracovní pohoda ovlivňuje vnímání bezpečnosti na pracovišti. Jak bylo předpovězeno, pracovníci, kteří vykázali vyšší stupeň pracovní pohody, také měli pozitivní vyhlídky na bezpečnostní klima.

4.1 Důsledky závěrů studie pro pracovního prostředí

Významný praktický důsledek současné studie pro účely bezpečnosti práce je ten, že zásady, které demonstrují organizační podporu a zájem o blaho a spokojenost pracovníků, přinášejí  nejen zvýšení produktivity práce, ale i snížení nehodovosti a tím i snížení lidských a sociálních nákladů spojených s pracovními úrazy.

4.2 Omezení

Požadavek na pracovníky, aby si vzpomněli  na pracovní nehodu, byl hlavním omezením tohoto výzkumu.

Z angličtiny přeložil Jan Černý, VÚBP

ZDROJ:
Gyekye, Seth Ayim. Workers’ perceptions of Workplace Safety and Job Satisfaction / Jak vnímají pracovníci BOZP a pracovní spokojenost. JOSE 2005, roč. 11, č. 3, s. 291-301.