Jak se postupuje při vyplácení náhrad při pracovním úrazu?

Zaměstnanec v naší firmě utrpěl vloni v říjnu pracovní úraz. Veškeré písemnosti jsem vyplnila, co se týče pojišťoven, záznamu o úrazu, knihy úrazů atd. Zaměstnanec bude pravděpodobně neschopen do února. Jeho úraz je zlomenina s tržnou ranou na prostředníčku levé ruky. Samozřejmě máme jako firma sjednané úrazové pojištění s Českou pojišťovnou. Jde mi o to, jak mám postupovat dále, aby bylo vše v pořádku. Dostala jsem od České pojišťovny dokumenty, které musím vyplnit:

1. Potvrzení o ztrátě na výdělku - vyplní naše firma a po skončení pracovní neschopnosti doplní Okresní správa soc. zabezpečení (OSSZ) a zašle zpět k nám;
2. Souhlas se zpracováním osobních údajů - vyplní zaměstnanec;
3. Hodnocení bolestného - vyplní ošetřující lékař zaměstnance a pak zaměstnanec přinese do firmy.

Vše vyplněné se odešle České pojišťovně po skončení pracovního úrazu, že?

Firma vyplácela prvních 21 dní, které máme ze zákona povinné. Nevím, jak postupovat s náhradou ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradou ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Vím, že Česká pojišťovna vše uhradí do výše 100 %. Budou peníze zaslané firmě, nebo rovnou zaměstnanci a firma nebude nic vyplácet? Jde mi o to, jak správně postupovat u vyplácení mzdy po skončení pracovní neschopnosti, aby bylo vše v pořádku. Pracovní úraz máme ve firmě poprvé. 

Postup odškodnění pracovních úrazů není nikde oficielně dán, v praxi je to záležitost dohody zaměstnavatele a pojišťovny. Je proto třeba, abyste se také Vy s Českou pojišťovnou dohodli. Pokud se týká náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, tak to je v podstatě jednorázová dávka, protože její výslednou částku lze stanovit až po skončení pracovní neschopnosti. Podle § 271m odst. 2 zákoníku práce (ZP) však platí, že náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty a zaměstnanec má právo na tom trvat. Pak pojišťovně i zaměstnavateli nezbývá než proplácet mu de facto zálohy s tím, že výsledná částka náhrady bude vypočtena po skončení pracovní neschopnosti (pracovní neschopnost může trvat i rok, někdy i déle). Nemůžete zaměstnance po celou dobu pracovní neschopnosti nechat bez prostředků. Musíte se urychleně dohodnout s pojišťovnou, jak budete odškodňovat, zda budete Vy platit zaměstnanci zálohy a pojišťovna Vám to doplatí, či zda bude pojišťovna platit zaměstnanci přímo (oba způsoby jsou možné, pokud já vím tak Kooperativa – neznám praxi České pojišťovny – používá oba způsoby a záleží na dohodě se zaměstnavatelem). Vzhledem k tomu, že odpovědný za odškodnění je zaměstnavatel, tak také Vy budete muset nejprve sdělit pojišťovně průměrný výdělek před vznikem škody (průměrný výdělek jak z předchozího kalendářního čtvrtletí, tak předchozího kalendářního roku, aby mohla porovnat podle § 271m odst. 1 ZP co je pro dotyčného výhodnější), protože ten je rozhodující, a dále výši náhrady mzdy zaměstnance po dobu pracovní neschopnosti, kterou jste mu vyplatili podle § 192 ZP. Výši dávek nemocenského nesdělí příslušná OSSZ ani Vám ani České pojišťovně, to může sdělit pouze postiženému samotnému. Proto musíte zaměstnance vyzvat, aby ve svém vlastním zájmu požádal OSSZ o vydání potvrzení o výši vyplacených dávek nemocenského, a to pak předáte opět Vy (neboť odpovědný za odškodnění úrazu je výhradně zaměstnavatel) přímo České pojišťovně. Vypočítat výši náhrady za situace, když jste se jako zaměstnavatel nevyvinili z odpovědnosti a když úraz bude odškodněn v plné výši, není složité.

Pokud se týká souhlasu se zpracováním osobních údajů, tak to se jedná jen o podpis zaměstnance a to zase vyřiďte v zájmu zaměstnance co nejdříve. Úraz zaměstnance není tak vážný, že by nemohl dojít i v době pracovní neschopnosti do práce tyto formuláře podepsat.

S hodnocením bolestného nemusíte pospíchat, vyhláška říká, že se stanoví až po ustálení zdravotního stavu a Vy ještě dnes nevíte, jestli například po sejmutí sádry nebude mít zaměstnanec nějaké problémy s hybností prstu a jestli mu lékaři neurčí ještě nějaké rehabilitace. To vše by se v bodovém hodnocení bolestného zohledňovalo. Proto s bolestným můžete počkat až měsíc či dva po skončení pracovní neschopnosti. Ale i zde v zájmu svém i zaměstnance ho upozorněte na to, aby si posudek bolestného od lékaře vyžádal.