Jak se postupuje při vyplácení náhrad při pracovním úrazu?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Zaměstnanec v naší firmě utrpěl vloni v říjnu pracovní úraz. Veškeré písemnosti jsem vyplnila, co se týče pojišťoven, záznamu o úrazu, knihy úrazů atd. Zaměstnanec bude pravděpodobně neschopen do února. Jeho úraz je zlomenina s tržnou ranou na prostředníčku levé ruky. Samozřejmě máme jako firma sjednané úrazové pojištění s Českou pojišťovnou. Jde mi o to, jak mám postupovat dále, aby bylo vše v pořádku. Dostala jsem od České pojišťovny dokumenty, které musím vyplnit:

  1. Potvrzení o ztrátě na výdělku - vyplní naše firma a po skončení pracovní neschopnosti doplní Okresní správa soc. zabezpečení (OSSZ) a zašle zpět k nám;
  2. Souhlas se zpracování osobních údajů - vyplní zaměstnanec;
  3. Hodnocení bolestného - vyplní ošetřující lékař zaměstnance a pak zaměstnanec přinese do firmy.

Vše vyplněné se odešle České pojišťovně po skončení pracovního úrazu, že?

Firma vyplácela prvních 21 dní, které máme ze zákona povinné. Nevím, jak postupovat s náhradou ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradou ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Vím, že Česká pojišťovna vše uhradí do výše 100 %. Budou peníze zaslané firmě, nebo rovnou zaměstnanci a firma nebude nic vyplácet? Jde mi o to, jak správně postupovat u vyplácení mzdy po skončení pracovní neschopnosti, aby bylo vše v pořádku. Pracovní úraz máme ve firmě poprvé. 

Postup odškodnění pracovních úrazů není nikde oficielně dán, v praxi je to záležitost dohody zaměstnavatele a pojišťovny. Je proto třeba, abyste se také Vy s Českou pojišťovnou dohodli. Pokud se týká náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, tak to je v podstatě jednorázová dávka, protože její výslednou částku lze stanovit až po skončení pracovní neschopnosti. Podle § 271m odst. 2 zákoníku práce (ZP) však platí, že náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty a zaměstnanec má právo na tom trvat. Pak pojišťovně i zaměstnavateli nezbývá než proplácet mu de facto zálohy s tím, že výsledná částka náhrady bude vypočtena po skončení pracovní neschopnosti (pracovní neschopnost může trvat i rok, někdy i déle). Nemůžete zaměstnance po celou dobu pracovní neschopnosti nechat bez prostředků. Musíte se urychleně dohodnout s pojišťovnou, jak budete odškodňovat, zda budete Vy platit zaměstnanci zálohy a pojišťovna Vám to doplatí, či zda bude pojišťovna platit zaměstnanci přímo (oba způsoby jsou možné, pokud já vím tak Kooperativa – neznám praxi České pojišťovny – používá oba způsoby a záleží na dohodě se zaměstnavatelem). Vzhledem k tomu, že odpovědný za odškodnění je zaměstnavatel, tak také Vy bude muset nejprve sdělit pojišťovně průměrný výdělek před vznikem škody (průměrný výdělek jak z předchozího kalendářního čtvrtletí, tak předchozího kalendářního roku, aby mohla porovnat podle § 271m odst. 1 ZP co je pro dotyčného výhodnější), protože ten je rozhodující a dále  výši náhrady mzdy zaměstnance po dobu pracovní neschopnosti, kterou jste mu vyplatili podle § 192 ZP. Výši dávek nemocenského nesdělí příslušná OSSZ ani Vám ani České pojišťovně, to může sdělit pouze postiženému samotnému. Proto musíte zaměstnance vyzvat, aby ve svém vlastním zájmu požádal OSSZ o vydání potvrzení o výši vyplacených dávek nemocenského, a to pak předáte opět Vy (neboť odpovědný za odškodnění úrazu je výhradně zaměstnavatel) přímo České pojišťovně. Vypočítat výši náhrady za situace, když jste se jako zaměstnavatel nevyvinili z odpovědnosti, a když úraz bude odškodněn v plné výši, není složité.

Pokud se týká souhlasu se zpracováním osobních údajů, tak to se jedná jen o podpis zaměstnance a to zase vyřiďte v zájmu zaměstnance co nejdříve. Úraz zaměstnance není tak vážný, že by nemohl dojít i v době pracovní neschopnosti do práce tyto formuláře podepsat.

S hodnocením bolestného nemusíte pospíchat, vyhláška říká, že se stanoví až po ustálení zdravotního stavu a Vy ještě dnes nevíte, jestli například po sejmutí sádry nebude mít zaměstnanec nějaké problémy s hybností prstu a jestli mu lékaři neurčí ještě nějaké rehabilitace. To vše by se v bodovém hodnocení bolestného zohledňovalo. Proto s bolestným můžete počkat až měsíc či dva po skončení pracovní neschopnosti. Ale i zde v zájmu svém i zaměstnance ho upozorněte na to, aby si posudek bolestného od lékaře vyžádal.

Autor článku: 

Komentáře

Poznámka

15.01.2018 - 21:06 Radoslav Vlasák
Jenom poznámka, ač to paní doktorka popsala vyčerpávajícím způsobem - někteří právníci zastávají stran zmíněného § 271 ZP názor, že dohodnutí jiného způsobu výplaty se opravdu týká pouze toho, zda náhrada za ztrátu na výdělku bude zaměstnavatelem vyplácena pravidelně zálohově či naráz až po skončení pracovní neschopnosti. Nikoliv ale toho, zda bude tuto náhradu vyplácet zaměstnavatel nebo pojišťovna. Poukazují přitom na to, že pokud je v předmětném § uvedeno, že tuto náhradu vyplácí zaměstnavatel, tak není dost dobře přípustné, aby tak za něj činila přímo příslušná pojišťovna. Je pak otázkou, co by následovalo v případě, když by - hypoteticky - zálohové platby přímo od pojišťovny doznaly určitého zpoždění. Vzhledem k tomu, že mezi zaměstnancem a pojišťovnou neexistuje žádný vztah, musel by zaměstnanec nejspíš žalovat zaměstnavatele stran zpoždění výplaty této náhrady, samozřejmě s přičtením jeho případných dalších vzniklých nákladů a přiměřeného "poplatku" za prodlení (obvykle dvojnásobek diskontu). Nicméně - soudit se se zaměstnavatelem není pro zaměstnance z mnoha důvodů zase až tak samozřejmé a jednoduché - bylo by tedy zřejmě vhodné uvažovat o legislativním zpřesnění předmětného paragrafu (v tom dosavadním možnost výplaty této náhrady pojišťovnou uvedena není, a spoléhat na bezchybnou funkčnost dohody mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou nemusí vždycky přinést očekávaný výsledek).

Re: Poznámka

16.01.2018 - 08:55 Tomáš Neugebauer
Na úvod je nutné uvést, že na začátku 90. let minulého století došlo k nastavení prozatímního systému řešení náhrad za vzniklý pracovní úraz, který bohužel platí dodnes, a který svým řešením odpovídá tomu, že je prozatímním řešením (pomíjím fakt, že uvádíte § 271, jenž řeší něco jiného). Též je nutné uvést, že při řešení musí být vždy zohledňovány právní vztahy tří stran, a to konkrétně právní vztah mezi poškozeným a jeho zaměstnavatelem a právní vztah mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou (mezi pojišťovnou a zaměstnavatelem žádný právní vztah neexistuje)._____Zaměstnavatel má právo převést výplatu náhrady škody a nemajetkové újmy na pojišťovnu, u které je pro případ své odpovědnosti za vzniklý pracovní úraz nebo přiznanou nemoc z povolání odpovědný. Umožňuje mu to ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky MF č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (je stále účinná). Pochopitelně nezbavuje jej to odpovědnosti za vyplácení náhrad (viz právní vztahy výše)._____Vyplácení přímo pojišťovnou poškozenému je legitimní a v praxi běžně používané. Pokud pojišťovna odmítne vyplatit náhrady, zaměstnavatel k tomu musí zaujmout stanovisko, neboť on je tím, kdo za odpovědný. Je tedy plně na zaměstnavateli, zda svého práva využije, či nikoliv (nelze jej v tom omezovat).

Asi to nebylo napsáno (či

16.01.2018 - 10:22 Radoslav Vlasák
Asi to nebylo napsáno (či pochopeno) správně - samozřejmě jsem měl odkazem na § 271 (úplně přesně § 271m, odst. 2) na mysli povinnost zaměstnavatele...atd. Ale i nadále pochybuji o tom, že zmíněná vyhláška takový postup umožňuje. Je to v ní uvedeno, ale... Nejsem sice právník, ale zákon má vždy tzv. vyšší právní sílu, a měnit jeho ustanovení vyhláškou nelze. To by musel být současně pozměněn zmíněný odstavec příslušného paragrafu zákona - což se ovšem nestalo. Takže legitimita vyplácení přímo pojišťovnou je - aspoň podle mne - značně "na vodě". Stran tzv. úrazového pojištění už toho bylo na těchto stránkách napsáno víc než dost - snad se jednou smysluplného řešení dočkáme.

Re: Asi to nebylo napsáno

16.01.2018 - 12:45 Tomáš Neugebauer
Pane Vlasáku, začnu od konce. Domnívám se, že se ho hned tak nedočkáme, neboť stávající stav je výhodný pro státní rozpočet. Poznámku o § 271 jsem uvedl do závorky jen pro upřesnění, neboť z textu jasně vyplývalo co máte na mysli. Nyní již k uvedenému problému_____V § 271m odst. 2 se uvádí: "Náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty". Z toho vyplývá, že zaměstnavatel se může s poškozeným dohodnout na způsobu vyplácení bez jakéhokoliv omezení. Jedná se o vzájemnou dohodu způsobu, která není dále nijak omezena. Pokud se nedohodnout, je to jiné. Avšak pokud ano, tak se mohou dohodnout na jakémkoliv způsobu výplaty. Zde není co řešit, je to zcela jasné._____Co se týče oprávněnosti vyhlášky, tak je nutno na to nahlížet následujícím způsobem. Vyhláška byla vydána Ministerstvem financí ČR na základě zmocnění ve starém zákoníku práce jako jeho prováděcí předpis k § 205d. Nový zákoník práce v § 365 odst. 1 mimo jiné uvádí, že zákonné pojištění zaměstnavatele za škody při pracovním úrazu se řídí ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jehož prováděcím předpisem je právě zmíněná vyhláška. Lze tedy dovodit, že v současné době platný zákoník práce umožňuje zaměstnavateli využít ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tzn., uplatnit právo, aby pojišťovna za něj nahradila poškozenému vzniklou škodu._____Vyhláška tedy nemění zákon, jak uvádíte (to by ani nebylo možné), ale sám zákon uvádí, že se po určitou dobu bude nadále používat část zrušeného zákona, který sám nahrazuje, čímž se dále bude využívat i prováděcí vyhláška k této části (vyhláška nebyla zrušena). Vyhláška tedy nemění zákon, ale doplňuje jej, neboť sám zákon si to tak stanovil.

Je to Váš náhled na věc, pane

17.01.2018 - 00:20 Radoslav Vlasák
Je to Váš náhled na věc, pane Neugebauere, a samozřejmě Vám ho ani v nejmenším neberu. Jenom konstatuji, že někteří právníci to pojímají podobně, jako já - zvláště v otázce "jiného způsobu výplaty". Praxe mi navíc již víckrát ukázala, že zaměstnavatel mnohdy poškozenému zaměstnanci pouze oznámí, že náhrady mu bude vyplácet pojišťovna, aniž by se s ním na čemkoliv skutečně dohodl. Ba někdy se i "vymluví" právě na pojišťovnu stran uznání či neuznání pracovního úrazu, případně částečného či úplného zproštění se odpovědnosti, což už je úplně "mimo mísu". A už vůbec nechci komentovat to, že v mnoha případech si příslušná pojišťovna (zvláště Kooperativa) skutečně osobuje právo o pracovních úrazech a náhradách škody takto "rozhodovat", údajně proto, že vlastně spravuje státní prostředky a musí se proto chovat hospodárně! Že je to přímo nezákonné, nikoho (kromě toho poškozeného zaměstnance, ale ten se většinou s takovým "vysvětlením" vzhledem k jeho malé informovanosti musí spokojit) zase až tak moc nepálí. Nicméně - pokud by skutečně došlo v případě plateb pojišťovnou k jejich - mnou hypoteticky uvedenému - zpoždění, byl by poškozený zaměstnanec postaven do značně nevýhodné pozice, protože s pojišťovnou se soudit nemůže, a se zaměstnavatelem to pro něj bude velmi problematické. I k takovým koncům může vést (a někdy i skutečně vede) nejednoznačnost legislativy... A jenom poznámečka - u výplaty přímo pojišťovnou jsem se už setkal i s náhledem, že je to vlastně platba tzv. "od třetí osoby", a tedy zatížená daňovým přiznáním, byť daň pak bude nulová. Ale opravdu nejsem právník ani erudovaný ekonom... O těchto (a podobných) problémech se kuloárově mluví dost často - bohužel většinou právě jenom kuloárově. Smysluplné úrazové pojištění by většinu z nich nejspíš dokázalo efektivně vyřešit, ale to by do státního rozpočtu nepřibylo od roku 1993 už cca 20 miliard, které se v něm jaksi "rozplynuly". Někteří zaměstnavatelé si už uvědomují, že současný systém je vlastně dalším zdaněním, byť zastřeným - ale je jich zřejmě ještě pořád málo na to, aby požadovali změnu ke skutečné funkčnosti.

Souhlas se zpracováním osobních údajů

16.01.2018 - 09:02 Tomáš Neugebauer
Vyžadování souhlasu se zpracováním osobních údajů je nadbytečné, neboť předpokládám, že osobní údaje bude zaměstnavatel zpracovávat pouze v rozsahu plnění své zákonné povinnosti. Povinnost vyžádat si tento souhlas by mu vznikla až v případě, že je bude zpracovávat nad tento rámec._____Je-li však myšlen souhlas pro nakládání s osobními údaji pro pojišťovnu, že může nahlížet do zdravotní dokumentace, tak nutný je. Na jeho udělení však nesmí být vázána oprávněná výplata náhrad.

následné rehabilitace

25.01.2018 - 13:56 Markéta Pirklová
Dobrý den, mohu se v návaznosti na výše uvedený dotaz zeptat, jak má zaměstnavatel pohlížet na následné rehabilitace (zaměstnanci se stal pracovní úraz již před rokem a nyní chodí na rehabilitace a tvrdí, že v přímé souvislosti se zmíněným pracovním úrazem - jak toto ověřit?). Nahlíží se na náklady spojené s dojížděním na rehabilitaci jako na náklady na léčení související s pracovním úrazem? A doba strávená na rehabilitaci jako doba zmeškaná z důvodu pracovního úrazu?? Předem děkuji za odpověď.Pirklová

Dobrý den, než Vám někdo z

25.01.2018 - 17:04 Radoslav Vlasák
Dobrý den, než Vám někdo z odborníků odpoví, tak alespoň náhled praktika - rozhodující by mělo být jednoznačné vyjádření lékaře (poskytovatele pracovnělékařských služeb či specialisty), zda indikované rehabilitace skutečně souvisí s poškozením zdraví oním pracovním úrazem. Pokud potvrdí, že bezvýhradně ano, pak jsou to náklady "v souvislosti", čili má poškozený právo na jejich náhradu (případně i na náhradu za ztrátu na výdělku, pokud by došlo k následné, a třeba i opakované, pracovní neschopnosti). Může se ale stát, že lékař potvrdí pouze určitý podíl následků pracovního úrazu na současné potřebě rehabilitací - pak by nejspíš bylo zapotřebí žádat o procentní specifikaci, za co ještě "může" pracovní úraz, a za co už ne. Ale berte to skutečně jenom jako náhled dlouholetého praktika - pokud by došlo ke sporu, může rozhodnout v konečné fázi pouze a jenom soud.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail