Jak máme vyjádřit nesouhlas se stanoviskem pojišťovny, která nechce platit za pracovní úraz?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

V lednu 2016 se stala našemu zaměstnanci v rámci pracovní doby při plnění pracovních úkolů dopravní nehoda. Podle záznamu o úrazu dostal jeho traktor smyk na zledovatělé vozovce a naboural do stromu. Zaměstnanec utrpěl těžká zranění. Zaměstnavatel uznal úraz jako pracovní a po sdělení policie, že zaměstnanec nebyl pod vlivem alkoholu, mu začal vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku (jiné dokumenty o dopravní nehodě policie odmítla poskytnout). Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti rok a poté mu byl přiznán plný invalidní důchod na základě lékařského posudku, že není z důvodu pracovního úrazu schopen vykonávat práci. Pracovní úraz byl řádně nahlášen pojišťovně. Ta nám po třech měsících sdělila, že z předložených dokladů vyplývá, že poškozený nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu vozovky, dostal smyk a vyjel ze silnice, kde naboural do kmene stromu. Za tento přestupek byla zaměstnanci uložena bloková pokuta. Odpovědnost za škodu tedy posuzují podle ustanovení § 270 odst.1 písm. a) zákoníku práce (dále ZP), kdy jedinou příčinou bylo porušení předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu zaměstnancem a zaměstnavatel je tak zproštěn odpovědnosti za škodu. Z uvedeného důvodu není možno pojistné plnění poskytnout. Zaměstnavatel posoudil tento úraz jako pracovní, neboť se dopravní nehoda stala v rámci plnění pracovních úkonů a v pracovní době, a nesouhlasí se stanoviskem České pojišťovny. Náš dotaz zní, zda může pojišťovna překvalifikovat úraz uznaný zaměstnavatelem jako úraz pracovní na úraz nepracovní a odmítnout pojistné plnění. Musíme na základě rozhodnutí pojišťovny požadovat náklady na náhradu za ztrátu na výdělku zpět od zaměstnance a dodatečně uznat úraz jako nepracovní? Jak máme vyjádřit nesouhlas se stanoviskem České pojišťovny?

Zde je odpověď poměrně jednoduchá. O pracovní úraz samozřejmě jde, o tom není pochyb, žádná překvalifikace pracovního úrazu v úraz nepracovní nepřichází v úvahu. Jde jen o tu výši odškodnění. Pojišťovny to vždy samozřejmě tzv. „zkouší“, protože tvrdí, že odpovídají za řádnou výplatu pojištění (ona je to nakonec jejich povinnost ze zákona vyplácet pojistná plnění pouze v souladu se zákonem). Zde jde o míru deliberace zaměstnavatele (tedy zproštění se odpovědnosti). Existuje k tomu judikát NS ČR 21 Cdo 2313/2004 „Námitku spočívající v tom, že jsou ve smyslu ustanovení § 191 ZP (dnes § 270 ZP) dány důvody ke zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu zcela nebo z části, může za řízení uplatnit nejen žalovaný [ten, kdo za škodu při pracovním úrazu odpovídá podle ustanovení § 190 odst. 1 ZP (dnes podle § 270 ZP)], ale i vedlejší účastník, který v řízení vystupuje na jeho straně.

Osobně se nedomnívám, že by se měl zaměstnavatel zprostit odpovědnosti zcela, protože však pojišťovna hrozí plným zproštěním, doporučuji, abyste argumentovali judikátem 21 Cdo 71/2001 „O lehkomyslné jednání zaměstnance ve smyslu ustanovení § 191 odst. 2 písm. c) ZP (dnes § 270 odst. 2 písm. b) ZP) se jedná tehdy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu sice neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn, avšak jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování či hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozící újmy na zdraví, a zároveň jde o způsob činnosti, který je v rozporu s obvyklým způsobem chování zaměstnanců.“

V každém případě je třeba, abyste nejprve jednali s pojišťovnou v zájmu zaměstnance. Sdělili jim, že Vy jste odpovědný zaměstnavatel a jedině Vy rozhodujete o tom, jestli se zprostíte a nebo nezprostíte odpovědnosti. Pak bych se snažila pro zaměstnance „zachránit“ aspoň 50 % odškodnění a trvala bych na tom, že tam byla pouze nedbalost a že ani policie to nijak nevyšetřovala. Náhradu za ztrátu na výdělku, kterou jste zaměstnanci vyplatili již samozřejmě požadovat zpět nemůžete, zaměstnanec to přijal „in bona fidei“ a nic Vám vracet nemůže. To byla Vaše věc, že jste až s takovým zpožděním jednali s pojišťovnou. Nakonec asi nezbude než soudní spor. Buď budete žalovat Vy pojištovnu, že jste úraz uznali za pracovní a odškodnili v plném rozsahu a ona že neodškodňuje, nebo (a možná by bylo lepší), aby spor vyvolal zaměstnanec a žaloval Vás oba, tedy Vás i pojišťovnu jako vedlejšího účastníka.

Autor článku: 

Komentáře

Lehkomyslnost?

24.05.2017 - 07:46 Vladimír Jindra
Paní doktorko, myslím si, že pojišťovna neodkazuje ne lehkomyslné jednání dle §270 odst. 2 písm. b), ale odkazuje na §270 odst. 1 písm. a). Dovozuji to z toho, že podle 2-b by musel zaměstnavatel (tedy i pojišťovna) plnit minimálně jednou třetinou škody, kdežto pojišťovna píše o zproštění se zcela, z důvodu "nepřizpůsobení rychlosti jízdy ..." tedy evidentně odkazuje na porušení právního předpisu. Předpokládám, že naplnění "soustavného vyžadování a kontrolování" se bude odkazovat na jiný judikát (který jsem někde v minulosti četl) který se týkal měření rychlosti PČR na komunikaci, což měl soud jako dostatečné a nepožadoval tuto kontrolu od zaměstnavatele.

Ještě poznámečka

24.05.2017 - 10:21 Radoslav Vlasák
Dovolím si doplnit pana Jindru - setkal jsem se v minulosti s náhledem, že pokud Policie ČR určí jako viníka dopravní nehody pouze a jenom řidiče (čemuž v tomto případě nasvědčuje udělená bloková pokuta), jedná se o jeho porušení bezpečnostních (či na roveň jim postavených) předpisů, s nimiž byl dotyčný seznámen (má platný řidičský průkaz) a jejichž dodržování bylo vyžadováno a kontrolováno (provádění dopravních kontrol Policií ČR). Kontrola v tomto ohledu ze strany zaměstnavatele tedy opravdu není nutná - a bohužel zřejmě tím pádem existují důvody pro úplné zproštění se odpovědnosti z jeho strany, na které nejspíš poukazuje pojišťovna, byť je to samozřejmě úraz pracovní.

Vyjádření JUDr. Evy Dandové k příspěvkům do diskuze

26.05.2017 - 09:42 Kateřina Hrubá
Děkuji za oba příspěvky do diskuse. Já jsem rozhodně nechtěla dávat zaměstnavateli návod, jak má přesně postupovat při jednání s pojišťovnou, také neznám ani závěr Policie ČR. Já jsem to vše myslela pouze jako doporučení, jak bych vedla jednání s pojišťovnou. Pokud Policie uvedla porušení pravidel silničního provozu, pak by se jednalo o deliberaci podle § 270 odst. 2 písm. a) ZP. To si musí ale posoudit výhradně zaměstnavatel. Sám dotaz je dosti nejasný. Tazatel uvádí „Podle záznamu o úrazu dostal jeho traktor smyk na zledovatělé vozovce a naboural do stromu.“ Záznam o úrazu vypracovává zaměstnavatel, takže z dotazu nevíme, co Policie sdělila zaměstnavateli, kromě toho, že poškozenému udělila blokovou pokutu. A proto jsem dotaz směřovala k pouhému doporučení, jak má vést jednání s pojišťovnou. Panu Vlasákovi bych ale chtěla oponovat. Jak by posoudil úraz tohoto řidiče, který jel s traktorem zajisté nízkou rychlostí, a přesto dostal smyk na zledovatělé vozovce vedle úrazu řidiče, který v opilosti řídil? Nechci poučovat, ale při deliberaci musí zaměstnavatel prokázat zaměstnanost zavinění. Pojem zavinění zákoník práce nedefinuje, tento pojem je upraven jen v trestním zákoníku. Podle teorie práva se rozlišuje • zavinění úmyslné, • zavinění neúmyslné. V rámci zavinění úmyslného se rozlišuje na úmysl přímý, když jednající věděl, že škodu může způsobit, a chtěl škodu způsobit (když někdo někoho napadne v úmyslu způsobit mu škodu na zdraví) a úmysl nepřímý, když jednající věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (když někdo sedne za volant poté, co požil několik piv). Zavinění ve formě nedbalostní se také rozlišuje, a to na nedbalost vědomou a nedbalost nevědomou. Nedbalost vědomá je dána tehdy, když jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí (když někdo se řítí po silnici nepřiměřenou rychlostí a spoléhá na to, že je na silnici sám a že se nic nestane) a nedbalost nevědomá, když jednající nevěděl, že škodu může způsobit, ačkoliv o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům měl a mohl vědět. Při odškodňování pracovních úrazů se setkáváme samozřejmě s oběma kategoriemi zavinění, jak s úmyslným, tak neúmyslným zaviněním a to pak musíme vážit a rozlišovat. Zavinění je subjektivní kategorií. Protože jde o záležitost vnitřního psychického světa škůdce, jeho nitra, nelze pochopitelně existenci nebo neexistenci zavinění jako formu zjistit přímo, třeba „nahlédnutím“ do jeho mysli a přečtením toho, jaký byl v době škodné události jeho vztah k jeho jednání a ke škodě jako následku tohoto jednání. Na zavinění lze tedy usuzovat pouze nepřímo na základě skutkových okolností vnějšího světa. Zavinění a jeho forma vyplynou z konkrétních okolností případu, to znamená, že důkazní břemeno neboli povinnost prokázat skutečnosti, na jejichž základě lze na existenci zavinění usuzovat, spočívá – jak jsem již uvedla – výhradně na zaměstnavateli. A asi nyní chápete, proč jsem v duchu výše uvedeného doporučovala pouze částečnou deliberaci, protože smyk na zledovatělé vozovce může dostat každý i sebezkušenější řídit, tam nejde o úmysl, tam jde pouze o nedbalost.

Stanovisko pojišťovny je zřejmě správné

31.05.2017 - 16:27 Antonín Sviták
Dobrý den paní doktorko, dle mého názoru má pojišťovna názor správný, pokud platí, že policie ČR uvedla jako příčinu dopravní nehody porušení pravidel silničního provozu - udělení blokové pokuty tomu nasvědčuje a zaměstnavatel to potvrzuje v záznamu o úrazu (smyk na zledovatělé vozovce s následným nabourání do stromu = minimálně nepřizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky). 1) Pokud se zaměstnanec/řidič dopustí přestupku proti dopravním předpisům a dojde k úrazu zaměstnance a tato okolnost byla Policií ČR určena jako příčina dopravní nehody, je toto skutkové zjištění automaticky považováno za zaviněné porušení bezpečnostních předpisů a zaměstnavatel se musí zcela zprostit odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance. 2) Pokud dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance při dopravní nehodě, která je následně vyšetřována Policií ČR a jako viník nehody je Policií určen zraněný zaměstnanec, nemusí zaměstnavatel vlastním šetřením vědomé porušení bezpečnostních předpisů (dopravních předpisů) zaměstnanci prokázat. 3) Pokud zaměstnanec/řidič poruší ustanovení paragrafu zákona č. 361/2000 Sb. "nepřizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky" je nutné považovat toto porušení za konkrétní pokyn k zajištění bezpečnosti práce. 4) Jakékoliv porušení povinností řidiče v provozu na pozemních komunikacích, v jehož důsledku došlo k dopravní nehodě (a toto porušení předpisů je příčinou dopravní nehody, s následkem zranění řidiče/zaměstnance), je nutné současně považovat za porušení právních předpisů. 5) Právním předpisem k zajištění BOZP (§ 349 odst. 1 ZP) jsou podle ustálené judikatury soudů rovněž dopravní předpisy, neboť svým obsahem směřují k tomu, aby byla zajištěna bezpečná doprava na pozemních komunikacích. 6)Pokud se zaměstnanec/řidič dopustí přestupku proti dopravním předpisům a dojde k úrazu zaměstnance a tato okolnost byla Policií ČR určena jako příčina dopravní nehody, je toto skutkové zjištění automaticky považováno za zaviněné porušení bezpečnostních předpisů a zaměstnavatel se musí zcela zprostit odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance. Při zkoumání, zda se zaměstnavatel ve smyslu ustanovení ZP zprostil odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance, jehož příčinou bylo porušení pravidel silničního provozu, osvědčuje seznámení zaměstnance s dopravními předpisy samotná zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel; vyžadování a kontrola znalostí a dodržování pravidel silničního provozu je svěřeno policii, a proto kontrolu znalostí a dodržování těchto předpisů ze strany zaměstnavatele není třeba zkoumat (srov. např. rozsudek NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 1239/2000). Vzhledem k tomu, že kontrolu znalostí a dodržování pravidel silničního provozu ze strany zaměstnavatele není třeba zkoumat, je třeba vycházet z toho, že zaměstnanec byl s pravidly silničního provozu řádně seznámen (vlastní ŘP) a že jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány (provádí policie ČR), vis. rozsudek NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 1222/2008. Ze shora uvedeného je zřejmé, že zaměstnavatel nemůže diferencovat výši náhrady na odškodnění pracovního úrazu podle dalších vlastních kritérií, např. podle závažnosti přestupku zjištěného Policií ČR (výše pokuty, počet odečtených bodů v bodovém hodnocení, apod., případně podle dalších souvisejících okolností, např. podle vlivu klimatických podmínek na průběh pracovní cesty - namrzlá vozovka, apod.), protože zákon ( 262/2006 Sb.) při vyvinění se zaměstnavatele z odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance zcela - takový postup neumožňuje. Závěr Je to dle mého názoru nespravedlivé v porovnání s posuzováním zavinění zaměstnance u jiných pracovních úrazů, kde musí zaměstnavatel zaměstnanci vědomé porušení bezpečnostních předpisů prokázat, ale každý řidič (fyzická osoba nebo zaměstnanec) je na základě získaného řidičského oprávnění odborně způsobilý a musí být tedy schopen správně vyhodnotit požadavky stanovené dopravními předpisy vzhledem k aktuální dopravní situaci. Tzn. úvaha řidiče o schopnosti bezpečně řídit vozidlo musí vycházet z konkrétních okolností, které zná nebo které by jako řidič znát měl. Řidič musí zejména uvážit okolnosti, které by mohly mít negativní vliv na jeho schopnost ovládat motorové vozidlo bezpečně a tomu musí i přizpůsobit režim své jízdy - v tomto případě souhlasím s panem Vlasákem.

Reakce na dvě chybné odpovědi paní JUDr. Evy Dandové a na tři sp

04.06.2017 - 18:37 Zdenek Šenk
Paní JUDr. Eva Dandová v první odpovědi na dotaz odpověděla chybně především v pasáži, kde navrhovala překvalifikování úraz a jeho odškodnění podle § 270 odst. 2 písm. b) ZP. V textu tohoto právního ustanovení je zcela srozumitelným způsobem stanoveno ,,ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k BOZP" ... Traktorista porušil dopravní předpisy (proto dostal pokutu) a proto se nemůže jednat o lehkomyslné jednání. S výkladem lehkomyslného jednání zaměstnanců paní JUDr. Dandová dlouhodobě ,,bojuje", protože tento nesprávný názor prosazovala už v jiných (dřívějších odpovědích). Velice mne potěšila odpověď pana Vladimíra Jindry, který nesprávnou odpověď paní JUDr. Dandové napadl svým odborně správným názorem. Je smutné, že i po reakci pana V. Jindry paní JUDr. Dandová zůstala ,,na svém" a znovu prosazovala ničím nepodložený názor, že pokud došlo řidičem traktoru k porušení dopravních předpisů, bude se jednat o deliberaci podle § 270 odst. 2 písm. a) ZP (lehkomyslné jednání). Tzn. i ve svojí druhé reakci (odpovědi) paní JUDr. Dandová nevyužila možnosti, přiznat si, že se zmýlila. Na obranu paní JUDr. Dandové je nutné říct, z mých zkušeností při čtení judikátů Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že posouzení ,,lehkomyslného jednání zaměstnanců" dělá značné obtíže i některým okresním a dokonce i krajským soudům (je to nejčastější případ, kdy Nejvyšší soud ČR ruší rozhodnutí nižších soudů a vrací případ k novému projednání. Reakce pana Radoslava Vlasáka na první odpověď paní JUDr. Dandové byla také odborně správná a přesně vystihovala postup zaměstnavatele při řešení dopravní nehody způsobené (zaviněné) zaměstnancem. V druhé odpovědi paní JUDr. E. Dandová přešla do ,,zákopové války", tzn. svými chybnými argumenty se ,,zakopala" ještě hlouběji než v první odpovědi a v této pozici už se těžce hledá shoda v názorech. Pojem ,,zavinění zaměstnance" se při odškodňování pracovního úrazu posuzuje výhradně podle ustanovení uvedených v ZP. Trestní zákoník na posuzování zavinění zaměstnance při posuzování rozsahu zproštění povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu zaměstnanci při pracovním úrazu na problematiku vůbec nedopadá. Byla to jen snaha paní JUDr. Dandové - obhájit neobhajitelné. Pan Antonín Sviták mne velice mile překvapil. Jeho odpověď je naprosto přesná, odborně správná a vyčerpávající a myslím, že posunula povědomí o této problematice správným směrem. Skutečně není co dodat, protože pan A. Sviták řekl svým příspěvkem naprosto všechno.

Ještě něco

05.06.2017 - 08:48 Radoslav Vlasák
Ono je opravdu značně problematické se k nějakému obecnému závěru propracovat - chybí totiž mnoho dalších (a velmi potřebných) údajů. Např. o stavu vozovky, o provedení či neprovedení posypu v předepsaných lhůtách, o aktuálních povětrnostních podmínkách, o technickém stavu vozidla atd. Ani prvotní označení viníka Policií ČR nemusí nutně být směrodatné - při případném soudním projednávání by mohly (ale také nemusely) vyjít na světlo další související okolnosti, které z původního dotazu nejsou zřejmé. Prostě - odpovědně posuzovat lze pouze "případ od případu". Jakékoliv zobecňování má většinou hodně "vad na kráse".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail