Pracovní doba

Zamestnavatel nerespektuje stanovenou pracovní dobu zamestnance

23.05.2007 | ZDROJ: | AUTOR: Dandová Eva

Na dotaz odpovedela JUDr. Eva Dandová

KLÍCOVÁ SLOVA: doba pracovní

Pracuji v detském domove a po dobu sluzby nemohu opustit pracoviste. Jedná se o nerovnomerne rozvrzenou pracovní dobu týkající se výhradne nocní smeny od 20.30 - 8.00. Je nárok na smennost a odecítá se prestávka na jídlo? Zamestnavatel mi strhává 30 minut z pracovní doby a po ukoncení pracovní doby setrvám dalsích 30 minut pri predávání sluzby, na smennost není nárok. Taktéz porady vedené na pracovisti se konají mezi smenami nebo v mém osobním volnu. Hodiny se vsak nezapocítávají do pracovní doby. Je postup zamestnavatele správný?

Podle ustanovení § 88 odst. 1 zákoníku práce c. 262/2006 Sb. platí obecná zásada, ze zamestnavatel je povinen poskytnout zamestnanci nejdéle po 6 hodinách nepretrzité práce prestávku na jídlo a oddech v trvání nejméne 30 minut a mladistvému zamestnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepretrzité práce. Veta druhá vsak k tomu vysvetluje, ze jde-li o práce, které nemohou být preruseny, musí být zamestnanci bez prerusení provozu nebo práce zajistena primerená doba na jídlo a oddech a ze tato doba se zapocítává do pracovní doby. Z toho vyplývá, ze kdyz si z objektivních duvodu nemuzete cerpat pulhodinovou prestávku na jídlo a oddech, pak vám zamestnavatel poskytuje jen tzv. primerenou dobu na jídlo a oddech, která se do pracovní doby zapocítává. Proto, kdyz skutecne fakticky prestávky na jídlo a oddech necerpáte, nemuze vám je zamestnavatel odecítat z pracovní doby. Faktické cerpání prestávky znamená, ze zamestnanec muze práci bud prerusit nebo je vystrídán a po onu pulhodinu si muze delat, co chce, jde o dobu jeho volna, která není soucástí pracovní doby, takze ve vetsine prípadu muze i opustit pracoviste. Pokud zamestnavatel neumozní zamestnanci cerpat takovou prestávku, pak mu ji ani nemuze odecítat z pracovní doby. Dále pak je samozrejme nemozné, aby vám zamestnavatel odecítal z pracovní doby dobu, kdy prokazatelne jste na pracovisti a predáváte sluzbu nebo dobu porady. V daném prípade, i kdyz nejde bezprostredne o výkon sjednaného druhu práce, jde o práci v prímé souvislosti s výkonem sluzby, o práci nezbytnou pro rádný chod pracoviste, takze zase jde o pracovní dobu. Nakonec to odpovídá i samotné definici pojmu pracovní doba ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce – pracovní dobou je doba, v níz je zamestnanec povinen vykonávat pro zamestnavatele práci, a doba, v níz je zamestnanec na pracovisti pripraven k výkonu práce podle pokynu zamestnavatele. Z toho duvodu veskeré porady, které se konají na pracovisti mimo vasi predem stanovenou pracovní dobu, by mely být zapocítávány jako práce prescas.

Nakonec se omlouvám, ale trochu nerozumím vasemu dotazu ohledne nároku na smennost. Z vaseho dotazu mi totiz nevyplývá podstatné, a to, zda-li jste odmenována mzdou nebo platem, v tom je totiz zásadní rozdíl a to je pro posouzení nezbytné. Pokud je vase zarízení príspevkovou organizací, jejíz náklady na platy a odmeny za pracovní pohotovost jsou plne zabezpecovány z príspevku na provoz poskytovaného z rozpoctu zrizovatele nebo z úhrad podle zvlástních predpisu, pak se mohou poskytovat príplatky za rozdelenou smenu ve smyslu ustanovení § 130 zákoníku práce. Tyto príplatky ale príslusí jen zamestnanci, který pracuje ve smenách rozdelených na 2 nebo více cástí. V takovém prípade príslusí príplatek ve výsi 30 % prumerného hodinového výdelku za kazdou takto rozdelenou smenu. Rozdelenou smenou se pro tyto úcely rozumí smena, ve které souvislé prerusení práce nebo jejich souhrn ciní alespon 2 hodiny. To v praxi znamená, ze právo na príplatek za delenou smenu vzniká zamestnanci, který má napr. smenu rozdelenou tak, ze pracuje od 6 hod. do 10 hod. a od 14. hod. do 18. hod. O to si vsak myslím, ze ve vasem prípade nejde. U vás je asi nejdulezitejsí si pohlídat, aby vám zamestnavatel neodecítal onu pulhodinovou prestávku z pracovní doby, protoze k tomu asi skutecne právo nemá a aby vám zapocítal do pracovní doby i vsechny porady, kdy musíte na pracovisti být dle príkazu vedoucích zamestnancu zamestnavatele. Pro vás to ve své podstate znamená prescasové hodiny, které by vám mel zamestnavatel proplatit. Lhuta k uplatnení mzdových práv se dnes v zákoníku práce rídí ustanovením § 100 a § 101 obcanského zákoníku a je tríletá.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM